Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví těžké časy
1. Petrův 5 : 7
7 Všechnu svou starost [a] uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží. [b]
Filipenským 4 : 6 – 7
6 O nic nebuďte úzkostliví, [a] ale ve všem oznamujte [t7] [c]Bohu své žádosti [b] v modlitbě a prosbě [c] s děkováním. [d]
7 A pokoj [a] [c]Boží, který převyšuje [b] všechno porozumění, [t8] bude střežit [c] vaše srdce a vaše myšlenky [d] v Kristu Ježíši.
Filipenským 4 : 13
13 Všecko mohu v Tom, [t12] který mne posiluje. [a]
Jan 16 : 33
33 Toto jsem vám pověděl, abyste ve mně měli pokoj. [a] Ve světě máte soužení. [b] Ale buďte dobré mysli, [c] já jsem přemohl svět.“ [d]
Jakubův 1 : 3 – 4
3 Víte, že zkoušení [a] vaší víry [b] působí vytrvalost. [c]
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, [t5] abyste byli dokonalí [t6] a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.
Izaiáš 41 : 10
10 Neboj se, protože já jsem s tebou, [a] nehleď ustrašeně, protože já jsem tvůj Bůh. Budu tě posilovat, ano, budu ti pomáhat a držet tě svou spravedlivou [t13] pravicí. [b]
Římanům 8 : 18
18 Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, [a] která na nás má být zjevena. [b]
Galatským 6 : 2
2 Neste břemena [t3] jedni druhých, [a] a tak naplňte [t4] zákon Kristův. [b]
Žalmy 37 : 1 – 40
1 Davidův žalm. [v1] Nerozčiluj [a] se kvůli zlovolníkům, [b] nezáviď [c] těm, kdo páchají zvrácenosti,
2 neboť brzy uschnou [t2] jako tráva [a] a zvadnou jako zelené býlí.
3 Důvěřuj [a] Hospodinu a čiň dobré; přebývej [b] v zemi a pěstuj poctivost. [t3]
4 Měj rozkoš [t4] z [t5] Hospodina — on naplní prosby tvého srdce. [a]
5 (Uval [a] na Hospodina) [t6] svou cestu a důvěřuj mu, on bude jednat. [b]
6 Vyvede tvou spravedlnost jako světlo, [a] tvé právo [t7] jako polední jas.
7 Umlkni [v8] před Hospodinem a toužebně na něj očekávej. [t9] Nerozčiluj [a] se kvůli těm, kterým se na jejich cestě daří, kvůli lidem, kteří kují pikle. [b]
8 Přestaň se hněvat [a] a zanech zloby, [b] nerozčiluj se, ať se nedopustíš zlého. [c]
9 Protože zlovolníci budou vyhlazeni, [a] ale ti, kdo očekávají [b] na Hospodina, ti obdrží zemi. [c]
10 Ještě chvilku a ničema [a] už nebude. Zadíváš se na jeho místo [b] a nebude tam. [c]
11 Ale pokorní [a] obdrží zemi [b] a budou si užívat množství pokoje. [c]
12 Ničema spravedlivému chystá [a] zlo a skřípe proti němu zuby. [b]
13 Panovník se mu ale směje, [a] vždyť vidí, že přichází jeho den. [v10]
14 Ničemové tasí meč, [v11] napínají [a] luk, aby srazili chudého a nuzného, [b] aby porazili ty, kdo žijí v upřímnosti. [t12]
15 Ale jejich meč jim pronikne do srdce a jejich luk [a] bude rozlámán.
16 Lepší je málo, které má spravedlivý, než bohatství mnoha ničemů. [a]
17 Neboť paže [v13] ničemů budou zlomeny, [t14] spravedlivé však Hospodin podepírá. [a]
18 Hospodin zná [a] dny [v15] bezúhonných, [b] jejich dědictví potrvá navěky.
19 Ve zlých dobách nebudou zahanbeni a ve dnech hladu [a] budou nasyceni.
20 Ničemové ale zahynou; [a] Hospodinovi nepřátelé pominou jak to nejlepší z pastvin, zmizí v dýmu. [b]
21 Ničema si půjčuje, ale nesplácí. [v16] Spravedlivý se slitovává [a] a dává. [b]
22 Jím [t17] požehnaní obdrží zemi, [a] ale jím [t17] zlořečení budou vyhlazeni.
23 Hospodin upevňuje kroky [a] muže, [b] oblíbil si jeho cestu.
24 Když upadne, [a] nebude zavržen, [t18] vždyť Hospodin mu podepírá [b] ruku.
25 Byl jsem mladý a teď jsem starý, ale neviděl jsem spravedlivého, [a] který by byl opuštěn a jehož potomstvo by žebralo [t19] o chléb. [b]
26 Každého dne se slitovává [a] a půjčuje [b] a jeho potomstvo je požehnáním.
27 Odvrať se od zlého a čiň dobré, [a] a budeš přebývat [t20] navěky.
28 Neboť Hospodin miluje právo [a] a neopouští své věrné. [b] Navěky je bude střežit. [c] Potomstvo ničemů však bude vyhlazeno. [t21]
29 Spravedliví obdrží zemi [a] a budou v ní přebývat navěky.
30 Ústa spravedlivého přemítají [t22] o moudrosti [a] a jeho jazyk mluví o právu. [t23]
31 V srdci [a] má zákon svého Boha, jeho kroky nebudou nejisté.
32 Ničema pozorně sleduje [a] spravedlivého [b] a hledá, jak by ho usmrtil. [c]
33 Hospodin ho nenechá v jeho ruce [t24] a až bude souzen, nebude usvědčen z viny.
34 Očekávej [a] na Hospodina a dbej na jeho cestu. [b] On tě vyvýší [c] a obsadíš zemi, [d] až budou ničemové vyhlazeni, [e] uvidíš [t25] to!
35 Viděl jsem ničemu, násilníka, [a] který se rozvaloval jako nepřesazovaná [v26] zeleň, [t27]
36 ale pominul a hle, už není. [a] Hledal jsem ho, ale nebyl nalezen. [b]
37 (Drž se bezúhonného,) [t28] hleď na přímého, [t29] vždyť pokojným (lidem patří) [t30] budoucnost, [t31]
38 ale vzpurníci budou [a] společně zničeni, budoucnost [t32] ničemů bude zmařena. [b]
39 Spása spravedlivých je od Hospodina, [a] on je jejich záštitou [b] v čas soužení. [c]
40 Hospodin jim pomáhá [a] a vytrhuje je, vytrhuje je od ničemů a zachraňuje je, neboť v něm hledají [b] útočiště.
Jakubův 1 : 2 – 4
2 Pokládejte za velikou [t2] radost, [a] moji bratři, [v3] když upadnete do rozličných pokušení. [t4]
3 Víte, že zkoušení [a] vaší víry [b] působí vytrvalost. [c]
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, [t5] abyste byli dokonalí [t6] a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.
1. Petrův 1 : 6 – 7
6 Proto jásáte, [t4] [a] i když jste nyní nakrátko, [t5] je-li to nutné, zarmouceni rozličnými zkouškami, [b]
7 aby osvědčenost [t6] vaší víry, vzácnější než pomíjející zlato, jež je zkoušeno ohněm, [a] byla nalezena k chvále, slávě a cti [b] při zjevení [c] Ježíše Krista.
2. Petrův 3 : 9
9 Pán neotálí [a] s naplněním svého zaslíbení, (jak si někteří myslí), [t4] nýbrž je k vám [t5] shovívavý, [b] nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. [c]
Žalmy 9 : 9 – 10
9 on bude soudit [a] celý svět spravedlivě; národy rozsoudí s přímostí. [t16]
10 Hospodin je (nepřístupným hradem) [t17] utlačených, [a] je nepřístupným hradem v dobách soužení. [b]
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
Matouš 6 : 13
13 A neuveď nás do pokušení, [t14] ale vysvoboď nás od (toho Zlého) [t15] [, neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen].
Římanům 13 : 8
8 Nikomu nebuďte nic dlužni, [a] než abyste se navzájem milovali, [v7] neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. [b]
Žalmy 145 : 9
9 Hospodin je ke všem dobrý, [a] má slitování s každým svým dílem. [t9]
Jeremiáš 29 : 11 – 13
11 Vždyť já znám úmysly, [t7] které s vámi zamýšlím, [t8] je Hospodinův výrok. Úmysly o pokoji [t9] a ne o zlu, (abych vám dal) [t10] budoucnost [a] a naději. [b]
12 (Když mě budete volat, půjdete a budete se ke mně) [t11] modlit, (vyslyším [a] vás.) [t12]
13 (Když mě budete hledat,) [t13] naleznete mě, pokud mě budete hledat celým svým srdcem.
Matouš 7 : 12
12 Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim; neboť to je (Zákon [a] a Proroci.“) [b]
Římanům 8 : 1 – 39
1 Nyní tedy není žádného odsouzení [a] pro ty, kteří jsou v Kristu [b] Ježíši a nechodí podle těla, ale podle Ducha.
2 Vždyť zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě [t1] osvobodil [a] od zákona hříchu [b] a smrti.
3 Neboť co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli [t2] tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti [a] těla hříchu a jako oběť za hřích [b] a odsoudil hřích v těle,
4 aby byl požadavek [t3] Zákona naplněn v nás, kteří nechodíme podle těla, [t4] ale podle Ducha. [a]
5 Ti, kdo jsou živi podle těla, mají na mysli věci těla; [a] ale ti, kdo jsou živi podle Ducha, myslí na věci Ducha. [b]
6 Myšlení [a] těla znamená smrt, [b] myšlení [c]Ducha život [c] a pokoj. [d]
7 Myšlení těla je totiž v nepřátelství [a] vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže.
8 Ti, kteří jsou v těle, [a] se Bohu líbit [t5] nemohou.
9 Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží [a] přebývá. Jestliže však někdo nemá Kristova ducha, [t6] ten není jeho.
10 Je-li však Kristus ve vás, [a] je sice tělo mrtvé kvůli hříchu, ale duch [b] je živý [t7] kvůli spravedlnosti.
11 Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který vzkřísil [a] Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil [b] Ježíše Krista z mrtvých, oživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá.
12 Nuže tedy, bratři, [a] jsme dlužníky, [b] ale ne těla, abychom podle těla žili.
13 Jestliže žijete podle těla, je vám souzeno zemřít; jestliže však Duchem usmrcujete činy těla, budete žít.
14 Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni [t8] Duchem Božím, jsou Boží synové. [a]
15 Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, [a] nýbrž přijali jste Ducha [b] synovství, [c] v němž voláme: Abba, [d] Otče!
16 Sám ten Duch (svědčí [a] spolu s naším duchem), [t9] že jsme děti Boží. [b]
17 Jsme-li však děti, jsme i dědicové [a] — dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s ním trpíme, [b] abychom spolu s ním byli také oslaveni.
18 Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, [a] která na nás má být zjevena. [b]
19 Vždyť celé tvorstvo toužebně vyhlíží [a] a očekává zjevení Božích synů [b]–
20 neboť tvorstvo bylo poddáno marnosti; [a] ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je poddal [b] — a má naději,
21 že i ono [t10] samo bude vysvobozeno z otroctví zániku do slavné svobody [t11] Božích dětí. [a]
22 Víme [a] přece, že celé tvorstvo až dodnes společně sténá a pracuje k porodu.
23 A nejen to, ale i my, kteří máme prvotiny [c]Ducha, [a] sami v sobě sténáme, [b] očekávajíce synovství, [c] to jest vykoupení [d] svého těla.
24 (V té naději) [t12] jsme byli zachráněni; naděje však, kterou [t13] je vidět, není naděje. Kdo něco vidí, (proč by v to ještě doufal)? [t14]
25 Ale doufáme-li v to, co nevidíme, očekáváme to s vytrvalostí. [a]
26 A stejně tak i Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti. Vždyť my nevíme, jak a za co se máme modlit, ale sám ten Duch se [za nás] přimlouvá [a] vzdechy, [b] (které nelze vyjádřit slovy). [t15]
27 A ten, který zkoumá srdce, [a] ví, jaké je myšlení Ducha, totiž že se podle Boha [t16] přimlouvá za svaté. [b]
28 Víme, že těm, kteří milují [a] [c]Boha, (všechny věci spolu působí k dobrému,) [t17] těm, kdo jsou povoláni [b] podle jeho předsevzetí. [c]
29 Neboť ty, které předem poznal, [t18] také předem určil, [a] aby byli připodobněni obrazu [b] jeho Syna, tak aby on byl prvorozený [c] mezi mnoha bratřími; [d]
30 které předem určil, ty také povolal; [a] a které povolal, ty také ospravedlnil, [b] a které ospravedlnil, ty také oslavil.
31 Co tedy k tomu řekneme? [a] Je-li Bůh pro nás, [t19] kdo je proti nám?
32 On [t20] neušetřil [a] vlastního Syna, ale za nás za všecky ho vydal. [b] Jak by nám spolu s ním nedaroval [c] všechno?
33 Kdo bude žalovat [a] na Boží vyvolené? [b] Vždyť Bůh je ten, kdo ospravedlňuje! [c]
34 Kdo je ten, který je odsoudí? [a] Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel [b] a byl i vzkříšen z mrtvých, je na pravici [c]Boží [c] a přimlouvá [d] se za nás!
35 Kdo nás odloučí od Kristovy lásky? [a] Soužení [b] nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, nahota, [c] nebezpečí nebo meč? [d]
36 Jak je napsáno: ‚Celý den jsme pro tebe (vydáváni na smrt), [t21] (pokládají nás) [t22] za ovce určené na porážku.‘ [a]
37 Ale v tomto všem dokonale vítězíme [a] skrze toho, který si nás zamiloval. [b]
38 Jsem přesvědčen, [a] že ani smrt ani život, [b] ani andělé [c] ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani moci,
39 ani výšina ani hlubina, ani žádné jiné stvoření nás nebude moci odloučit od Boží lásky, [a] která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Leave a Reply