Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví svrchovanost
1. Paralipomenon 29 : 11 – 12
11 Tobě, Hospodine, patří velikost, [a] udatnost, [b] sláva, [c] síla [t13] i nádhera, [d] ano všechno, co je na nebesích i na zemi. Tobě, Hospodine, patří království, [e] vyvýšený [f] jsi jako hlava nade všechno.
12 (Bohatství i sláva) [a] jsou od tebe, ty vládneš [b] nade vším, ve tvé ruce je (síla [t14] a udatnost,) [c] ve tvé ruce je učinit velkým [d] a posílit každého.
Žalmy 115 : 3
3 Náš Bůh je v nebesích. [a] Činí vše, co si přeje. [b]
Job 42 : 2
2 Vím, [t1] že dokážeš cokoliv a žádný plán [t2] pro tebe není nemožný. [a]
Přísloví 16 : 9
9 Srdce [a] člověku vymýšlí [t8] cestu, ale jeho kroky určuje [b] Hospodin.
Žalmy 103 : 19
19 Hospodin upevnil svůj trůn [a] na nebesích a jeho kralování vládne všemu. [b]
Izaiáš 46 : 9 – 10
9 Pamatujte na ty první věci odedávna, [t7] protože já jsem Bůh [a] (a jiného není, Bůh, a) [t8] není nikdo jako já.
10 Od počátku oznamuji budoucnost [t9] a od dávnověku, co se ještě nestalo. Říkám: Můj plán se [a] naplní a každé své přání vykonám.
Pláč Jeremiášův 3 : 37
37 (Je někdo, kdo) [t28] řekl a stalo [a] se, když to Panovník nepřikázal?
Efezským 1 : 11 – 12
11 V něm [t11]) [t15] jsme se stali i dědici, [t16] když jsme byli předurčeni [a] podle předsevzetí toho, který působí všechno podle rady [t17] své vůle,
12 abychom tu byli k chvále jeho slávy, [a] my, kteří jsme již předtím [v18] doufali v Krista.
Efezským 1 : 11
11 V něm [t11]) [t15] jsme se stali i dědici, [t16] když jsme byli předurčeni [a] podle předsevzetí toho, který působí všechno podle rady [t17] své vůle,
Římanům 9 : 21
21 Což nemá hrnčíř [a] ve své moci hlínu, aby z téže hroudy učinil jednu nádobu [b] ke cti a druhou k hanbě?
Římanům 9 : 19 – 20
19 Řekneš [a] mi tedy: ‚Proč [b] si ještě stěžuje? Vždyť kdo odolal jeho vůli?‘ [c]
20 Člověče, [a] kdo vlastně jsi, že odmlouváš [b] [c]Bohu? Což výtvor řekne svému tvůrci: [c] ‚Proč jsi mě udělal takto?‘ [d]
Římanům 8 : 28
28 Víme, že těm, kteří milují [a] [c]Boha, (všechny věci spolu působí k dobrému,) [t17] těm, kdo jsou povoláni [b] podle jeho předsevzetí. [c]
Římanům 9 : 18
18 A tak se slitovává nad kým chce, a koho chce, toho zatvrzuje. [a]
Přísloví 19 : 21
21 V srdci [t31] člověka je mnoho plánů, [t32] ale Hospodinův plán [t33] se naplní. [t34]
Přísloví 21 : 1
1 Královo srdce [v1] je v Hospodinově ruce [t2] jako proudy [a] vody, nakloní [b] ho, kamkoli se mu zalíbí. [t3]
Přísloví 16 : 4
4 Hospodin všechno udělal pro svůj účel, [t4] i ničemu pro zlý den.
Izaiáš 45 : 7
7 Formuji světlo a tvořím tmu, činím pokoj [t10] a tvořím zlé; [a] já, Hospodin, činím toto všechno.
Daniel 4 : 35
Izaiáš 14 : 27
27 Vždyť to naplánoval Hospodin zástupů, kdo to zruší? A jeho paže je vztažena, kdo ji odvrátí?
Genesis 50 : 1 – 296
1 Josef padl na tvář svého otce, plakal nad ním a líbal ho.
2 Pak přikázal [t1] svým otrokům lékařům, [t2] aby jeho otce balzamovali. [t3] Lékaři [t2] tedy Izraele balzamovali [t3]
3 plných [t4] čtyřicet dnů, protože taková je plná doba pro balzamování. A Egypťané nad ním plakali sedmdesát dnů.
4 Přešly dny jeho oplakávání a Josef pověděl faraonovu domu: Jestliže jsem nalezl milost ve vašich očích, řekněte, prosím, faraonovi: [t5]
5 Otec mě zapřísahal slovy: Hle, umírám. Pohřbi mě tam, v mém hrobě, který jsem si vykopal [t6] v kenaanské zemi. Nyní dovol, abych vystoupil, [a] pohřbil svého otce a vrátil se zpět.
6 A farao řekl: Vystup a pohřbi svého otce, tak jak tě zapřísahal.
7 Josef tedy vyšel, aby pohřbil svého otce, a vyšli s ním všichni faraonovi otroci, starší jeho domu, a všichni starší egyptské země,
8 celý dům Josefův, jeho bratři a dům jeho otce. Pouze své malé děti, brav a skot zanechali v zemi Gošenu.
9 Vytáhla s ním také vozba a jezdci — byl to ohromný [t7] doprovod. [t8]
10 Přišli až k (humnu Atádu,) [t9] které je za Jordánem, [a] a naříkali tam velikým a velmi žalostným [t10] kvílením; [b] uspořádal svému otci sedmidenní smuteční obřad.
11 Když obyvatelé té země, Kenaanci, viděli smuteční obřad na humně Atádu, řekli: To je ohromný [t11] smutek pro Egypťany. Proto mu dali jméno Ábel-misrajim, [v12] který je za Jordánem.
12 Pak mu jeho synové učinili tak, jak jim přikázal.
13 Jeho synové ho odnesli do kenaanské země a pohřbili ho v jeskyni na poli v Makpele naproti [a] Mamre, kterou s tím polem koupil Abraham do vlastnictví jako hrob [b] od Chetejce Efróna.
14 Když pohřbil otce, vrátil se Josef do Egypta, on, jeho bratři a všichni, kteří s ním vystoupili pohřbít jeho otce.
15 Když Josefovi bratři viděli, že je jejich otec mrtev, řekli si: Co když na nás Josef zanevře a zcela nám odplatí všechno to zlo, které jsme mu způsobili?
16 Vzkázali [t13] tedy Josefovi: Tvůj otec před svou smrtí přikázal:
17 Josefovi řekněte toto: Ach odpusť, prosím, svým bratrům přestoupení a jejich hřích, neboť ti způsobili zlo; tak odpusť, prosím, otrokům Boha tvého otce jejich přestoupení. Když mu to řekli, Josef se rozplakal.
18 Pak přišli také jeho bratři, padli před ním a řekli: Hle, jsme tvoji otroci.
19 Ale Josef jim odpověděl: Nebojte se. [a] Cožpak jsem na místě Boha? [t14]
20 Vy jste proti mně sice zamýšleli zlo, [a] Bůh to však zamýšlel k dobru, aby vykonal to, co je dnes, aby zachoval při životě [b] početný lid.
21 A tak se už nebojte. Já se budu starat [a] o vás i o vaše malé děti. Tak je utěšoval a (mluvil k jejich srdci.) [v15]
22 Josef pak pobýval v Egyptě, on i dům jeho otce; a Josef žil sto deset let.
23 Josef viděl Efrajimovy syny do třetí generace. Také synové Makíra, syna Manasesova, se narodili (na Josefova kolena.) [t16]
24 Pak Josef řekl svým bratrům: Já umírám, ale Bůh vás jistě navštíví [a] a vyvede vás z této země do země, kterou přisáhl dát Abrahamovi, [b] Izákovi [c] a Jákobovi. [d]
25 A zapřisáhl [t17] syny Izraelovy slovy: Bůh vás jistě navštíví, a pak odsud vyneste mé kosti. [a]
26 A Josef zemřel ve věku sto deseti let. Balzamovali [a] ho a položili do rakve v Egyptě.
Leave a Reply