Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví svést děti na scestí
Matouš 18 : 6
6 „Kdo [a] by však (svedl k hříchu) [t4] jednoho z těchto maličkých, [b] kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu na krk pověsili velký [t5] mlýnský kámen [c] a potopili ho do mořské hlubiny. [t6]
1. Petrův 2 : 1 – 25
1 Odložte [a] tedy každou špatnost [b] a každou lest, [c] pokrytectví, [d] závist [e] a každou pomluvu [f]
2 a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném [t1] (mléku [a] Božího slova), [t2] abyste jím [t3] vyrostli [b] [k záchraně],
3 jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý. [a]
4 (Když přicházíte) [t4] k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, [a] vzácný,
5 i vy sami jako živé kameny jste budováni [t5] jako duchovní dům [a] ve svaté kněžstvo, [b] abyste přinášeli [t6] duchovní oběti, [c] příjemné [c]Bohu skrze Ježíše Krista.
6 Proto stojí v Písmu: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.‘ [a]
7 Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, [t7] ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal (kamenem úhelným) [t8]‘
8 a ‚kamenem úrazu a skálou pohoršení‘. [a] Ti (narážejí, protože jsou neposlušni [b]slova; k tomu také byli určeni). [t9]
9 Vy však jste ‚rod vyvolený, [a] královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, [b] abyste rozhlásili [c] (mocné skutky) [t10]‘ [d] toho, jenž vás povolal [e] ze tmy do svého podivuhodného světla. [f]
10 Vy, kdysi [a] ‚Ne-lid‘, [b] jste nyní lid Boží; vy, kdysi ‚Ne-slitovaní‘, jste však nyní došli slitování.
11 Milovaní, [a] prosím [t11] vás jako cizince [b] a příchozí: zdržujte se tělesných žádostí, [c] které vedou boj [d] proti duši;
12 veďte [t12] dobrý způsob života [a] mezi pohany, [t13] aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, (uviděli vaše dobré skutky [b] a oslavili [c]Boha) [t14] v den navštívení. [c]
13 Kvůli Pánu se podřiďte [a] každému lidskému zřízení: [t15] ať králi [b] jako svrchovanému vládci,
14 ať místodržícím jako těm, kteří jsou od něho posíláni k tomu, aby trestali [a] zločince a uznávali ty, kdo jednají dobře;
15 neboť taková [t16] je vůle [c]Boží, [a] abyste dobrým jednáním [b] umlčovali neznalost nerozumných [c] lidí;
16 jako svobodní, [a] a ne jako ti, kteří mají svobodu [b] za plášť špatnosti, [c] nýbrž jako otroci [d] Boží.
17 Všechny ctěte, [a] bratrstvo [b] milujte, [c] [c]Boha se bojte, [d] krále [t17] mějte v úctě. [e]
18 Sluhové, [t18] podřizujte se ve vší bázni [a] pánům, [b] nejen dobrým a mírným, nýbrž i zlým. [t19]
19 Je to totiž milost, snáší-li někdo bolesti kvůli svědomí [a] před Bohem [t20] a trpí [b] nespravedlivě. [c]
20 Neboť jaká to bude sláva, [t21] budete-li snášet rány [a] za to, že hřešíte? Ale budete-li snášet utrpení, ač jednáte dobře, to je milost [t22] před Bohem.
21 K tomu jste přece byli povoláni, [a] neboť i Kristus trpěl [b] za vás [t23] a zanechal vám příklad, [c] abyste šli [t24] v jeho šlépějích. [d]
22 On ‚se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech‘. [a]
23 Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě.
24 On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo [a] kříže, abychom zemřeli hříchům [b] a byli živi spravedlnosti. [c] Jeho zraněním [t25] jste byli uzdraveni. [d]
25 Neboť jste bloudili jako ovce, [a] ale nyní (jste se obrátili) [t26] k pastýři a strážci [t27] svých duší.
Matouš 19 : 14
14 Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří království Nebes.“
Matouš 18 : 1 – 7
1 V [a] tu hodinu přistoupili učedníci k Ježíšovi a říkali: „Kdo je tedy v království Nebes největší?“ [b]
2 Ježíš přivolal dítě, postavil je doprostřed nich
3 a řekl: „Amen, pravím vám: [a] Neobrátíte-li se a nebudete-li [t1] jako děti, [b] jistě nevejdete [c] do království Nebes.
4 Kdo se tedy pokoří [t2] jako toto dítě, ten bude [t3] největší v království Nebes.
5 A kdo přijme jedno takové dítě na základě mého jména, mne přijímá.“ [a]
6 „Kdo [a] by však (svedl k hříchu) [t4] jednoho z těchto maličkých, [b] kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu na krk pověsili velký [t5] mlýnský kámen [c] a potopili ho do mořské hlubiny. [t6]
7 Běda světu pro svody! [t7] Svody sice musí přijít, [a] avšak běda tomu člověku, skrze kterého svod přichází!
2. Korintským 4 : 1 – 18
1 Když tedy máme tuto službu [a] podle milosrdenství, kterého se nám dostalo, [b] neochabujeme, [c]
2 ale odřekli jsme se věcí ukrývaných [a] kvůli hanbě [b] a nepočínáme si [t1] chytrácky [c] ani nepřekrucujeme [c]slovo [c]Boží, [d] nýbrž zjevováním [c]pravdy se představujeme [t2] každému lidskému porozumění [t3] před [c]Bohem.
3 Je-li však naše evangelium [a] zahaleno, [b] je zahaleno těm, kteří hynou. [c]
4 Jim, nevěřícím, [a] [c]bůh [b] tohoto věku [c] oslepil myšlení, aby jim nevzešlo světlo [d] (evangelia slávy) [e] Krista, jenž je obrazem [f] [c]Božím.
5 Neboť nehlásáme sami sebe, [a] nýbrž Ježíše Krista, [b] Pána, a sebe jako vaše otroky [c] pro Ježíše.
6 Neboť Bůh, který řekl: ‚Z temnoty ať zazáří světlo,‘ [a] zazářil v našich srdcích, [b] (aby osvítil lidi poznáním) [t4] Boží slávy v osobě [t5] Ježíše Krista.
7 Tento poklad máme však v hliněných [t6] nádobách, [a] aby přemíra té moci byla (z Boha), [t7] a ne z nás.
8 Ve všem jsme sužováni, [a] ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, [t8] ale nejsme zoufalí; [t9]
9 jsme pronásledováni, [a] ale nejsme opouštěni; [b] jsme sráženi, [c] ale nejsme ničeni. [d]
10 Stále nosíme na [t10] svém těle [a] Ježíšovo umírání, [t11] aby byl na [t10] našem těle zjeven i Ježíšův život. [b]
11 Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na [t10] našem smrtelném těle.
12 Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život.
13 Protože však máme téhož Ducha víry podle toho, co je napsáno: ‚Uvěřil jsem, proto jsem mluvil,‘ [a] i my věříme, proto také mluvíme, [b]
14 a víme, [a] že ten, který vzkřísil [t12] [Pána] Ježíše, také nás s [t13] Ježíšem vzkřísí [t14] a postaví spolu s vámi.
15 Vždyť to všechno je kvůli vám, aby milost, rozhojněná [a] skrze mnohé lidi, [b] rozmnožila vděčnost ke slávě Boží.
16 Proto neochabujeme; [a] i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní [b] se však den ze dne obnovuje. [c]
17 To naše nynější lehké soužení [a] nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy, [b]
18 když nehledíme na věci viditelné, [a] ale na neviditelné; [b] neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné.
Leave a Reply