Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví svatební hostinu beránka
Zjevení 19 : 9
9 A řekl mi: „Napiš: [a] Blahoslavení, [b] kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině.“ Ještě mi řekl: „Toto jsou pravá [c] [c]Boží slova.“
Zjevení 19 : 7 – 9
7 Radujme se a jásejme a vzdávejme [t2] mu slávu, [a] protože přišla svatba [b] Beránkova a jeho žena [c] se připravila;
8 a bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě [a] čistý kment.“ [b] Tím kmentem jsou spravedlivé [c] činy svatých. [d]
9 A řekl mi: „Napiš: [a] Blahoslavení, [b] kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině.“ Ještě mi řekl: „Toto jsou pravá [c] [c]Boží slova.“
Zjevení 19 : 7
7 Radujme se a jásejme a vzdávejme [t2] mu slávu, [a] protože přišla svatba [b] Beránkova a jeho žena [c] se připravila;
Matouš 22 : 1 – 14
1 A Ježíš k nim znovu promluvil [t1] v podobenstvích:
2 „Království [a] Nebes (je podobné) [t2] králi, [t3] který vystrojil svatbu [b] svému synu.
3 A poslal své otroky, [a] aby zavolali pozvané na svatbu; ale ti nechtěli přijít.
4 Poslal znovu jiné otroky (se slovy): [t4] ‚Řekněte pozvaným: Hle, přichystal jsem svou hostinu, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, přijďte na svatební hostinu.‘
5 Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. [a]
6 Ostatní se zmocnili jeho otroků, ztýrali je a zabili. [a]
7 (Král se rozhněval), [t5] poslal svá vojska, zahubil ony vrahy a jejich město vypálil.
8 Potom řekl svým otrokům: ‚Svatba je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. [a]
9 Jděte tedy na křižovatky cest [a] a každého, koho naleznete, pozvěte na svatební hostinu.‘
10 I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. A (svatební síň) [t6] se naplnila stolovníky. [t7]
11 Když král vstoupil, aby se na stolovníky podíval, spatřil [a] tam člověka, který na sobě neměl svatební šat. [b]
12 I řekl mu: ‚Příteli, [a] jak jsi sem vešel bez [t8] svatebního roucha?‘ A on oněměl.
13 Tehdy řekl král služebníkům: ‚Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte ho do nejzazší [a] temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů.‘
14 Neboť je mnoho pozvaných, [t9] ale málo vybraných. [v10]“
Zjevení 19 : 6 – 9
6 A uslyšel jsem jakoby hlas velikého zástupu a jakoby zvuk mnohých vod [a] a jakoby zvuk silných hromů: [b] „Haleluja, ujal se kralování [c] Pán, náš [c]Bůh, ten Všemohoucí. [d]
7 Radujme se a jásejme a vzdávejme [t2] mu slávu, [a] protože přišla svatba [b] Beránkova a jeho žena [c] se připravila;
8 a bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě [a] čistý kment.“ [b] Tím kmentem jsou spravedlivé [c] činy svatých. [d]
9 A řekl mi: „Napiš: [a] Blahoslavení, [b] kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině.“ Ještě mi řekl: „Toto jsou pravá [c] [c]Boží slova.“
Jan 14 : 3
3 A odejdu-li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.
Zjevení 19 : 14
14 A vojska, která jsou v nebi, jela za ním na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. [a]
Matouš 25 : 1 – 13
1 „Tehdy bude království Nebes podobné [t1] deseti pannám, které vzaly své lampy [t2] a vyšly naproti ženichovi. [t3]
2 Pět z nich bylo pošetilých [t4] a pět rozumných. [a]
3 Pošetilé vzaly [své] lampy, ale nevzaly s sebou olej.
4 Rozumné však se svými lampami vzaly i olej v nádobkách.
5 Když ženich dlouho nepřicházel, [a] začaly všechny podřimovat a usnuly. [b]
6 Uprostřed noci se však ozval [t5] křik: ‚Hle, ženich! Vyjděte mu vstříc!‘
7 Tehdy všechny panny vstaly [t6] a daly své lampy do pořádku.
8 Pošetilé řekly rozumným: ‚Dejte nám ze svého oleje, neboť naše lampy dohasínají!‘
9 Ale rozumné odpověděly: ‚Ne, nemuselo by vystačit pro nás i pro vás. Jděte raději k prodavačům a kupte si!‘
10 Zatímco odcházely, aby nakoupily olej, přišel ženich, a ty, které byly připravené, [a] s ním vešly na svatební hostinu; a dveře byly zavřeny. [b]
11 Později přišly i ostatní panny a říkaly: ‚Pane, pane, [a] otevři nám!‘
12 Ale on odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘ [a]
13 Bděte [a] tedy, protože neznáte den ani hodinu. [t7]“
1. Korintským 6 : 9
9 Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví [a] Boží království? Nemylte se! [b] Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci [t6] ani lidé praktikující homosexualitu, [c]
Zjevení 19 : 5 – 21
5 A od trůnu vyšel hlas, který říkal: „Chvalte [a] našeho [c]Boha všichni jeho otroci [b] [a] vy, kdo se ho bojíte, [c] malí i velcí.“ [d]
6 A uslyšel jsem jakoby hlas velikého zástupu a jakoby zvuk mnohých vod [a] a jakoby zvuk silných hromů: [b] „Haleluja, ujal se kralování [c] Pán, náš [c]Bůh, ten Všemohoucí. [d]
7 Radujme se a jásejme a vzdávejme [t2] mu slávu, [a] protože přišla svatba [b] Beránkova a jeho žena [c] se připravila;
8 a bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě [a] čistý kment.“ [b] Tím kmentem jsou spravedlivé [c] činy svatých. [d]
9 A řekl mi: „Napiš: [a] Blahoslavení, [b] kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině.“ Ještě mi řekl: „Toto jsou pravá [c] [c]Boží slova.“
10 Padl jsem mu k nohám, abych se mu poklonil. Ale on mi řekl: „Varuj se toho! Jsem spoluotrok [a] tvůj a tvých bratrů, kteří mají Ježíšovo svědectví. [c]Bohu se pokloň! [b] (Ježíšovo svědectví [c] je [c]Duch) [t3] proroctví.“
11 A uviděl jsem otevřené nebe, [a] a hle, bílý kůň, [b] a ten, kdo na něm seděl, [se jmenoval] Věrný a Pravý; [c] spravedlivě soudí [d] a bojuje.
12 Jeho oči byly [jako] plamen ohně [a] a na hlavě měl mnoho diadémů; [b] má napsané jméno, [c] které nezná nikdo než on sám.
13 Je oblečen do pláště zbroceného [t4] krví [a] a jeho jméno je [t5] Slovo [b] Boží.
14 A vojska, která jsou v nebi, jela za ním na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. [a]
15 Z jeho úst vychází veliký ostrý meč, [a] aby jím bil [b] národy; bude je pást železnou berlou. [c] On (bude šlapat) [t6] lis [d] vína planoucího hněvu [e] Všemohoucího [c]Boha.
16 Na plášti a na svém boku [t7] má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů. [a]
17 A uviděl jsem jednoho anděla, jak stojí ve slunci. Mocným hlasem zvolal na všechny ptáky, [a] letící (prostředkem nebe): [b] „Pojďte, shromážděte se k veliké [c]Boží hostině, [c]
18 abyste jedli těla králů a těla vojevůdců [a] a těla silných, těla koní i těch, kdo na nich sedí, těla všech, svobodných i otroků, malých i velikých.“
19 A uviděl jsem šelmu [a] a krále země i jejich [t8] vojska shromážděná, (aby rozpoutali válku proti) [b] tomu, jenž seděl na koni, [c] a proti jeho vojsku.
20 Ale šelma byla zajata a s ní falešný prorok, [a] který před ní činil znamení, [b] jimiž svedl ty, kdo přijali cejch šelmy a kdo se klaněli jejímu obrazu; ti dva byli za živa uvrženi do ohnivého jezera, hořícího sírou. [c]
21 Ostatní byli zabiti velikým mečem, [a] který vyšel z úst toho, jenž seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich těly.
Matouš 25 : 1 – 46
1 „Tehdy bude království Nebes podobné [t1] deseti pannám, které vzaly své lampy [t2] a vyšly naproti ženichovi. [t3]
2 Pět z nich bylo pošetilých [t4] a pět rozumných. [a]
3 Pošetilé vzaly [své] lampy, ale nevzaly s sebou olej.
4 Rozumné však se svými lampami vzaly i olej v nádobkách.
5 Když ženich dlouho nepřicházel, [a] začaly všechny podřimovat a usnuly. [b]
6 Uprostřed noci se však ozval [t5] křik: ‚Hle, ženich! Vyjděte mu vstříc!‘
7 Tehdy všechny panny vstaly [t6] a daly své lampy do pořádku.
8 Pošetilé řekly rozumným: ‚Dejte nám ze svého oleje, neboť naše lampy dohasínají!‘
9 Ale rozumné odpověděly: ‚Ne, nemuselo by vystačit pro nás i pro vás. Jděte raději k prodavačům a kupte si!‘
10 Zatímco odcházely, aby nakoupily olej, přišel ženich, a ty, které byly připravené, [a] s ním vešly na svatební hostinu; a dveře byly zavřeny. [b]
11 Později přišly i ostatní panny a říkaly: ‚Pane, pane, [a] otevři nám!‘
12 Ale on odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘ [a]
13 Bděte [a] tedy, protože neznáte den ani hodinu. [t7]“
14 „Je [a] to totiž jako s člověkem, který se chystal odcestovat: [b] zavolal své otroky a svěřil jim svůj majetek.
15 Jednomu dal pět talentů, druhému [t8] dva, třetímu jeden, [v9] každému podle jeho schopností, a ihned [t10] odcestoval.
16 Ten, který přijal pět talentů, šel a vložil je do obchodu, a získal jiných pět.
17 Stejně i ten, který dostal dva, získal jiné dva.
18 Ale ten, který dostal jeden, odešel, vykopal (v zemi jámu) [t11] a ukryl peníze [t12] svého pána.
19 Po dlouhé době pak přišel pán oněch otroků a začal s nimi účtovat.
20 Přistoupil ten, který dostal pět talentů, přinesl jiných pět talentů a řekl: ‚Pane, pět talentů jsi mi svěřil; hle, jiných pět talentů jsem jimi získal.‘
21 Jeho pán mu řekl: ‚Dobře, otroku dobrý [a] a věrný, [b] byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost [c] svého pána.‘
22 Přistoupil také ten, který dostal dva talenty a řekl: ‚Pane, dva talenty jsi mi svěřil; hle, jiné dva talenty jsem získal.‘
23 Jeho pán mu řekl: ‚Dobře, otroku dobrý a věrný, byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána.‘
24 Přistoupil pak i ten, který dostal jeden talent, a řekl: ‚Pane, poznal jsem, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nezasel, a shromažďuješ, kde jsi nerozsypal.
25 Dostal jsem strach, [a] odešel jsem a ukryl tvůj talent v zemi. Hle, zde máš, co je tvoje.‘
26 Jeho pán mu odpověděl: ‚Zlý [a] a lenivý [b] otroku, věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a shromažďuji, kde jsem nerozsypal?
27 Měl jsi tedy mé peníze dát směnárníkům, [v13] a já bych si (po návratu) [t14] vzal, co je moje, i s úrokem.
28 Vezměte tedy od něho ten talent a dejte tomu, který má deset talentů!
29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít hojnost. Tomu, kdo nemá, však bude odňato i to, co má. [a]
30 A toho neužitečného [t15] otroka vyhoďte do nejzazší temnoty. Tam bude pláč a skřípění zubů.‘“ [a]
31 „Až přijde Syn člověka ve své slávě [a] a všichni svatí [b] andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy; [c]
32 a budou před něj shromážděny všecky národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje [a] ovce od kozlů. [b]
33 Ovce postaví po své pravici, [a] kozly po levici.
34 Potom řekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví [a] království, [b] které je pro vás připraveno od založení světa. [c]
35 Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem [t16] a ujali jste se mě,
36 byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘ [a]
37 Tehdy mu spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy [a] jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít?
38 Kdy jsme tě spatřili jako cizince [t16] a ujali jsme se tě, nebo nahého a oblékli jsme tě?
39 Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?‘
40 Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších [a] bratří, [b] mně jste učinili.‘“
41 „Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, [a] který je připraven pro Ďábla [b] a jeho anděly! [c]
42 Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít,
43 byl jsem cizincem, [t16] a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.‘
44 Tu mu odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, [t16] nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘
45 Pak jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili.‘
46 A tito půjdou do věčného trápení, [t17] ale spravedliví do věčného života. [a]“
Zjevení 19 : 8
8 a bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě [a] čistý kment.“ [b] Tím kmentem jsou spravedlivé [c] činy svatých. [d]
Judův 1 : 14
14 O nich také prorokoval Henoch, [a] sedmý od Adama, když řekl: ‚Hle, Pán přišel s [t21] desetitisíci svých svatých, [b]
Zjevení 21 : 1 – 27
1 A spatřil jsem nové nebe a novou zemi, [a] neboť první nebe [b] a první země pominuly, a moře již není.
2 A to svaté město, [a] nový Jeruzalém, [b] jsem uviděl sestupovat z nebe od [c]Boha, připravené jako nevěsta [c] ozdobená pro svého muže.
3 A uslyšel jsem mocný hlas z trůnu, [t1] který řekl: „Hle, [c]Boží stánek [a] s lidmi; bude přebývat [b] s nimi [c] a oni budou jeho lid, [t2] a sám [c]Bůh bude s nimi [a bude jejich Bohem]. [d]
4 A Bůh setře každou slzu z jejich očí. [a] A smrti [b] již nebude, ani žalu [c] ani křiku [d] ani bolesti [e] již nebude, [neboť] první věci pominuly.“
5 Ten, který seděl [a] na trůnu, řekl: „Hle, činím všechno nové.“ [b] A řekl mi: „(Napiš: [c] Tato) [t3] slova jsou věrná a pravá.“
6 A řekl mi: „Stalo se. [a] Já jsem Alfa i Omega, [b] počátek [c] i konec. Já dám žíznivému zadarmo [d] napít z pramene vody života. [e]
7 Kdo vítězí, [a] dostane toto jako dědictví; budu mu Bohem a on mi bude synem. [b]
8 Avšak bázliví, [t4] nevěřící, [t5] ti, kdo propadli modlářské ohavnosti, [a] vrahové, smilníci, [b] kouzelníci, [c] modloslužebníci a všichni lháři mají svůj díl v jezeře, [d] které hoří ohněm a sírou, [e] což je smrt druhá.“ [f]
9 Vtom přišel jeden z těch sedmi [a] andělů, kteří měli sedm misek [b] plných sedmi posledních ran, a promluvil se mnou slovy: „Pojď, ukážu [c] ti Nevěstu, ženu [d] Beránkovu.“
10 V Duchu [t6] mne odnesl [a] na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město [b] Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha,
11 mající Boží slávu. [a] Jeho jas je podobný nejvzácnějšímu kameni, je jako kámen jaspis, [b] čistý jako křišťál.
12 Má [t7] velikou a vysokou hradbu, má [t7] dvanáct bran [a] a na těch branách dvanáct andělů a napsaná jména, která jsou [jmény] dvanácti kmenů [synů] Izraele.
13 Tři brány jsou na [t8] východ, tři brány na [t8] sever, tři brány na [t8] jih a tři brány na [t8] západ.
14 A hradba toho města má [t7] dvanáct (základních kamenů) [t9] a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů. [a]
15 Ten, který se mnou mluvil, měl jako měřidlo zlatou třtinu, [a] aby změřil město, jeho brány i jeho hradbu.
16 Město je rozloženo do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka. Změřil město tou třtinou na dvanáct tisíc stadií, [v10] jeho délka, šířka i výška jsou stejné.
17 Změřil také jeho hradbu: sto čtyřicet čtyři loktů [v11] podle lidské míry, (která je také mírou andělskou). [t12]
18 Stavivem jeho hradby je jaspis a město je z čistého zlata, [a] podobné čistému sklu.
19 Základy městské hradby jsou ozdobeny všelijakými drahými kameny: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,
20 pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.
21 A dvanáct bran, dvanáct perel; [a] každá z těch bran byla z jedné perly. A náměstí města bylo čisté zlato jako průhledné sklo.
22 Avšak svatyni [a] jsem v něm neviděl, neboť jeho svatyní je Pán [c]Bůh Všemohoucí [b] a Beránek. [c]
23 A to město nepotřebuje slunce ani měsíc, [a] aby mu svítily. Ozářila ho Boží sláva [b] a jeho lampou je Beránek.
24 A národy budou chodit (v jeho světle) [t13] a králové země do něho přinášejí svou slávu.
25 Jeho brány nebudou nikdy ve dne uzavřeny, [a] a noci tam už nebude. [b]
26 A přinesou do něho slávu a čest národů.
27 A nevstoupí do něho nic nečistého [a] ani ten, kdo činí ohavnost [b] a lež, [c] ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize [d] života.
Leave a Reply