Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví stromy
Jeremiáš 17 : 8
8 Bude jako strom [a] zasazený [b] u vody, zapustí své kořeny [c] u potoka; nebojí [t12] se, když přijde žár, jeho listí [d] bude zelené; neobává se ani v roce velkého sucha, [e] nepřestává nést ovoce.
Žalmy 1 : 3
3 Bude jako strom [a] zasazený u (přívodů vody,) [t8] který ve svůj čas přináší ovoce a listí mu neopadává [t9] a vše, co dělá, se daří. [t10]
Job 14 : 7
7 Vždyť pro strom je naděje: Jestliže bude vyťat, zase obrazí, jeho ratolest nepřestane růst.
1. Paralipomenon 16 : 33
33 Tehdy budou lesní stromy [a] radostně volat [b] před Hospodinem, že přichází soudit zemi.
Matouš 7 : 17
17 Tak každý dobrý strom nese dobré [t5] ovoce, [a] ale prohnilý strom nese špatné ovoce.
Daniel 4 : 10 – 12
10 Má hlava ve vidění na loži hleděla [t14] dále a hle, jakýsi strážný a svatý [t15] sestoupil z nebes.
11 Mocně volal [a] a říkal toto: Podetněte ten strom a osekejte mu větve, připravte ho o listí a jeho ovoce rozházejte. Ať zpod něho prchne zvěř i ptactvo z jeho větví.
12 Avšak pařez [a] mu s kořeny ponechte v zemi a v poutech železných i bronzových mezi polní trávou ať se nebeskou rosou smáčí a se zvěří se dělí [t16] o porost zemský.
Genesis 2 : 9
9 Hospodin Bůh dal ze země vyrůst veškerému stromoví žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu, stromu života [a] uprostřed zahrady a stromu poznání dobrého a zlého.
Izaiáš 60 : 13
13 K tobě přijde sláva [a] Libanonu — (cypřiš [b] a jilm spolu se zimostrázem) [c] — k ozdobení místa mé svatyně; oslavím místo svých nohou. [d]
Zjevení 22 : 14
14 „Blahoslavení ti, kdo (si perou [a] roucha), [t6] aby měli právo ke stromu života [b] a aby branami vstoupili do města.
Přísloví 13 : 12
12 Prodlužované očekávání [a] působí srdci bolest, [t18] ale naplněná [b] touha [c] je stromem [d] života.
Zjevení 22 : 2
2 Uprostřed náměstí toho města, z obou) [t1] stran řeky [a] je strom života, [b] nesoucí dvanáctero ovoce; každý měsíc vydává své ovoce a listí toho stromu slouží k léčení [c] národů.
Genesis 3 : 17
17 A Adamovi [t16] řekl: Protože jsi uposlechl svou [t17] ženu a jedl jsi ze stromu, o kterém jsem ti přikázal: Z toho nejez, budiž kvůli [a] tobě prokleta země: S námahou z ní budeš jíst po všechny dny svého života.
1. Královská 19 : 5
5 Ulehl a usnul pod janovcem. Vtom se ho dotkl anděl [a] a řekl mu: Vstaň a pojez.
Genesis 3 : 3 – 6
3 Ale o ovoci stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: Nejezte z něho, ani se ho nedotýkejte, [v6] jinak zemřete. [v7]
4 Had ženě řekl: Jistě nezemřete,
5 neboť Bůh ví, že v den, kdy z něho budete jíst, se vaše oči otevřou a budete jako Bůh, [a] budete znát dobré a zlé.
6 Žena viděla, že je to strom dobrý k jídlu a lákavý pro oči, strom žádoucí [a] pro získání moudrosti. Vzala z jeho ovoce a jedla. Dala také svému muži, který byl s ní, a jedl i on.
Izaiáš 41 : 1 – 29
1 Tiše (mi naslouchejte,) [t1] ostrovy, [t2] a národy ať obnoví svou sílu. Ať se přiblíží, pak ať promluví. Přistupme spolu k soudu.
2 Kdo vzbudil [a] vítěze [v3] od východu? (Kdo ho řádně povolá do své služby?) [t4] Vydá mu [t5] národy a nechá ho pošlapat krále, dá je jako prach jeho meči, jako odvívané stéblo [b] jeho luku. [v6]
3 Bude je pronásledovat, bude táhnout v pokoji, [t7] na stezku nohama nevstoupí. [v8]
4 Kdo to udělal a způsobil? Ten, kdo povolává generace od počátku. Já, Hospodin, jsem první, [a] a také u posledních já budu. [t9]
5 Ostrovy [a] to viděly a bály se, končiny [b] země se budou třást, přiblíží se a přijdou.
6 Jeden bude pomáhat druhému a řekne svému bratru: Buď silný!
7 Tak posiluje řemeslník zlatníka, ten, kdo vyhlazuje kladivem, toho, kdo buší do kovadliny, říkaje o spoji: Je to dobré. A upevní to hřebíky, takže se to nepohne. [v10]
8 Ale ty, Izraeli, můj otroku, [a] Jákobe, kterého jsem vyvolil, [b] semeno [t11] (mého přítele [c] Abrahama,) [t12]
9 ty, kterého jsem uchopil z končin země a povolal z jejích odlehlých míst — tobě jsem řekl: Ty jsi můj otrok! Vyvolil jsem tě a nezavrhl [a] jsem tě.
10 Neboj se, protože já jsem s tebou, [a] nehleď ustrašeně, protože já jsem tvůj Bůh. Budu tě posilovat, ano, budu ti pomáhat a držet tě svou spravedlivou [t13] pravicí. [b]
11 Hle, budou se stydět a budou zahanbeni všichni, kteří proti tobě planou [a] hněvem, stanou se ničím a zahynou tvoji odpůrci.
12 Budeš je hledat a nenalezneš [a] ty, kdo se s tebou hádají. Stanou se ničím a nebudou ti, kdo s tebou válčí.
13 Protože já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který drží tvoji pravici a říká ti: Neboj se, já ti budu pomáhat.
14 Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko [a] Izraelova, já ti budu pomáhat, [b] (je Hospodinův výrok. Tvůj vykupitel [t14] je Svatý Izraele.) [t15]
15 Hle, učinil jsem tě novým oboustranným [t16] mláticím [a] smykem. [b] Budeš mlátit [c] hory a rozdrtíš je a návrší proměníš v plevy.
16 Prověješ [a] je a vítr je odnese, vichřice je rozptýlí. Ty však budeš jásat [b] v Hospodinu, budeš se chlubit [c] Svatým Izraele.
17 Nuzní [a] a chudí hledají vodu, ale žádná není. Jejich jazyk je vyprahlý žízní. Já, Hospodin, jim odpovím, [b] já, Bůh Izraele, je neopustím. [c]
18 Otevřu na holých návrších řeky a uprostřed plání prameny; proměním pustinu v jezero [a] vod a zemi bezvodou ve vodní zdroje. [b]
19 Dám vyrůst v pustině cedru [t17] a akácii, [a] myrtoví a plané olivě, [t18] v Arabě vysadím cypřiš [b] a jilm spolu se zimostrázem.
20 Aby viděli a poznali, zvážili a společně pochopili, [a] že ruka [b] Hospodinova to učinila a Svatý Izraele to stvořil. [c]
21 Předložte svůj spor, [a] praví Hospodin, přineste své pádné argumenty, [b] praví král Jákobův.
22 Ať je přinesou a oznámí nám, co se má přihodit. Oznamte, co jsou ty dřívější věci, ať si to vezmeme [a] k srdci a poznáme jejich konec, [b] nebo nám zvěstujte věci přicházející. [t19]
23 Oznamte, co má přijít potom, [a] a poznáme, že jste bohové. [b] Také vykonejte něco dobrého nebo zlého, [c] ať na to s hrůzou hledíme a společně to spatříme.
24 Hle, nejste nic [a] a vaše skutky nejsou na nic. Ohavností [b] je ten, kdo si vyvolí vás.
25 Vzbudil jsem vítěze [a] od severu [b] a přišel — od východu slunce ten, kdo (bude vzývat mé jméno.) [t20] (Podupe správce jako hlínu, [c]) [t21] jako hrnčíř bude šlapat bláto. [d]
26 Kdo to oznámil od počátku, abychom to věděli, a odedávna, abychom se ptali: Má pravdu? Avšak nikdo nic neoznámil, ano, nikdo nic nezvěstoval a nikdo neslyšel vaše řeči.
27 Já jsem první, kdo mluvil k Sijónu, a hle, zde jsou. [t22] Jeruzalému dám svého zvěstovatele.
28 Podíval jsem se a není nikdo, není mezi nimi rádce, aby odpověděli, když se jich zeptám.
29 Hle, jsou samá špatnost, jejich díla jsou nicota, jejich modly jsou větrem a marností.
Leave a Reply