Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví starší občané
2. Korintským 4 : 16
16 Proto neochabujeme; [a] i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní [b] se však den ze dne obnovuje. [c]
Job 12 : 12
12 Mezi kmety [a] je moudrost a (dlouhý život) [t11] dává rozumnost.
Žalmy 92 : 14
14 Jsou zasazeni v [a] domě [b] Hospodinově, kvetou na nádvořích [c] našeho Boha.
Izaiáš 46 : 4
4 Až do vašeho stáří (jsem tu já,) [a] až do šedin vás já ponesu. Já jsem udělal a já pozvednu, já budu nést a zachráním!
Žalmy 71 : 18
18 Bože, neopouštěj [a] mě ani ve stáří, v šedinách, [b] dokud neoznámím tvou moc [t24] své generaci a tvé mocné činy všem, kteří přijdou. [t25]
Žalmy 91 : 16
16 Nasytím [a] ho vysokým věkem [t14] a dám mu spatřit svou spásu. [b]
Lukáš 2 : 25 – 38
25 A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý [a] a zbožný, očekávající [b] potěšení [c] Izraele, a Duch Svatý [d] byl na něm.
26 Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, [t21] že nespatří smrt, [a] dokud neuvidí Pánova Mesiáše. [t22]
27 Ten přišel (v Duchu) [t23] do chrámu. Když rodiče přinesli [t24] chlapce Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje [a] Zákona,
28 on si ho vzal do náručí, vzdal chválu, dobrořečil [a] Bohu a řekl:
29 „Nyní, [v25] Panovníku, [t26] podle svého výroku propouštíš svého otroka [a] v pokoji, [b]
30 neboť mé oči spatřily tvou záchranu, [a]
31 kterou jsi připravil před tváří všech lidí,
32 světlo ke zjevení národům [t27] a slávu tvého lidu Izraele.“
33 (Jeho otec a) [t28] matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno.
34 Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: „Hle, on je určen k pádu [a] a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, jemuž bude odpíráno —
35 i tvou vlastní duší pronikne meč [a] — aby bylo zjeveno myšlení [b] mnohých srdcí.“ [c]
36 A byla tam prorokyně [a] Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta (již byla velmi pokročilého věku); [t29] s mužem žila sedm let od svého panenství
37 a vdovou [a] byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, posty [b]a prosbami sloužila [c] Bohu dnem i nocí. [d]
38 A v té hodině přistoupila, děkovala [t30] Bohu a říkala [t31] o něm všem, kteří očekávali [a] vykoupení [b] Jeruzaléma. [t32]
Jan 3 : 1 – 26
1 Mezi [t1] farizeji byl člověk jménem Nikodém, [a] přední muž [t2] mezi Židy.
2 Ten přišel (k Ježíšovi) [t3] v noci a řekl mu: „Rabbi, [a] víme, že jsi přišel [b] od Boha [c] jako učitel, [d] neboť nikdo nemůže činit ta znamení, [e] která činíš ty, není-li s ním [c]Bůh.“ [f]
3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li [a] se kdo znovu, [t4] nemůže spatřit Boží království. [t5]“
4 Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna [t6] své matky a narodit se.“
5 Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody [a] a Ducha, [t7] nemůže vstoupit do Božího království. [b]
6 Co se narodilo z těla, [a] je tělo, a co se narodilo z Ducha, [t7] je duch.
7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. [t4]
8 Vítr [t8] vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, [t9] ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. [t7]“
9 Nikodém mu odpověděl: „Jak [a] se to může stát?“
10 Ježíš mu odpověděl: „Ty jsi učitel [a] Izraele, a toto nevíš?
11 Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme, co víme, a svědčíme [a] o tom, co jsme viděli, a vy naše svědectví [b] nepřijímáte.
12 Když jsem vám pověděl věci pozemské, [a] a nevěříte, jak uvěříte, povím-li vám věci nebeské? [b]
13 Nikdo nevystoupil [a] do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, [b] Syna člověka, [c] [který je v nebi].
14 A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, [a] tak musí být vyvýšen [b] Syn člověka,
15 aby každý, (kdo v něho věří, [t10] měl život) [t11] věčný.“ [a]
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
18 Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného [t13] Syna Božího.
19 Toto je ten soud, že světlo [a] přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. [b]
20 Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky [a] nebyly odhaleny. [t14]
21 Kdo však činí pravdu, [a] přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“
22 Potom [v15] přišel Ježíš i jeho učedníci do judské země; tam s nimi pobýval a křtil. [a]
23 Také Jan křtil v Ainon, [v16] blízko Salim, protože tam bylo hodně vody; a lidé přicházeli a byli křtěni.
24 Jan totiž ještě nebyl uvržen do vězení. [a]
25 Mezi některými z Janových učedníků a jedním Židem [t17] nastal spor o očišťování. [a]
26 Přišli k Janovi a řekli mu: „Rabbi, [a] ten, který byl s tebou za Jordánem [b] a o němž jsi vydal svědectví, [c] hle, ten křtí a všichni přicházejí k němu.“
Žalmy 100 : 1 – 5
1 Děkovný žalm. Hlahol [a] Hospodinu, celá země!
2 Služte [a] Hospodinu s radostí, [b] předstupte [c] před něj [t1] s jásáním. [t2]
3 Vězte, [t3] že Hospodin je Bůh, [a] on nás učinil, [b] a (ne my sami sebe.) [t4] Jsme jeho lid, [c] ovce jeho stáda. [t5]
4 Vejděte [a] do jeho bran [b] s děkovnými písněmi, na jeho nádvoří [c] s chválami! [d] Vzdávejte mu chválu, dobrořečte [e] jeho jménu,
5 protože Hospodin je dobrý, [a] jeho milosrdenství je věčné [b] a jeho věrnost [c] od pokolení do pokolení.
Leave a Reply