Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví starat se o děti
1. Petrův 5 : 2 – 4
2 Paste [a] [c]Boží stádo, [b]které je u vás; [dohlížejte na ně] ne z donucení, [c] ale dobrovolně, [podle Boha,] ne z nízké zištnosti, [d] ale ochotně,
3 ne jako páni [t2] nad svým podílem, [a] ale jako ti, kteří se svému stádu stávají vzorem. [b]
4 A když se ukáže nejvyšší pastýř, [a] dostanete [b] nevadnoucí [c] věnec [d] slávy.
Matouš 18 : 1 – 35
1 V [a] tu hodinu přistoupili učedníci k Ježíšovi a říkali: „Kdo je tedy v království Nebes největší?“ [b]
2 Ježíš přivolal dítě, postavil je doprostřed nich
3 a řekl: „Amen, pravím vám: [a] Neobrátíte-li se a nebudete-li [t1] jako děti, [b] jistě nevejdete [c] do království Nebes.
4 Kdo se tedy pokoří [t2] jako toto dítě, ten bude [t3] největší v království Nebes.
5 A kdo přijme jedno takové dítě na základě mého jména, mne přijímá.“ [a]
6 „Kdo [a] by však (svedl k hříchu) [t4] jednoho z těchto maličkých, [b] kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu na krk pověsili velký [t5] mlýnský kámen [c] a potopili ho do mořské hlubiny. [t6]
7 Běda světu pro svody! [t7] Svody sice musí přijít, [a] avšak běda tomu člověku, skrze kterého svod přichází!
8 Jestliže tě tvá ruka nebo tvá noha (svádí k hříchu), [t8] utni ji a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života zmrzačený nebo chromý, než abys měl obě ruce nebo obě nohy, a byl uvržen do věčného ohně.
9 A jestliže tě svádí [t8] tvé oko, vyjmi je a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života jednooký, než abys měl obě oči, a byl uvržen do ohnivé Gehenny.“ [a]
10 „Dávejte si pozor, [t9] abyste nepohrdli [a] ani jedním z těchto maličkých. Neboť vám pravím, že jejich andělé [b] v nebesích stále [t10] hledí na tvář [c] mého Otce, který je v nebesích.
11 Vždyť Syn člověka přišel zachránit, co zahynulo. [a]
12 Co myslíte? [a] Kdyby [b] nějaký člověk měl sto ovcí [c] a jedna z nich by zabloudila, [d] nenechá těch devadesát devět na horách [e] a nevydá se hledat tu, která bloudí?
13 A stane-li se, že ji nalezne, amen, pravím vám, že se z ní raduje [a] víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily.
14 Právě tak není vůle [a] (vašeho Otce), [t11] který je v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých.“
15 „Jestliže tvůj bratr [proti tobě] zhřeší, [a] jdi a pokárej [b] ho (mezi čtyřma očima). [t12] Poslechne-li tě, získal jsi svého bratra. [c]
16 Jestliže by však neposlechl, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byl potvrzen každý výrok‘. [a]
17 Jestliže by je neposlechl, pověz to shromáždění, [t13] a jestliže by neposlechl ani shromáždění, [t13] ať je ti jako pohan a celník.“ [v14]
18 „Amen, pravím vám, cokoli svážete na zemi, bude již svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude již rozvázáno v nebi. [a]
19 [Amen,] opět vám pravím: Shodnou-li [a]se dva z vás na zemi v jakékoli věci, o niž požádají, [b] stane se jim od mého Otce, který je v nebesích.
20 Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni [a] (v mé jméno), [t15] tam jsem já uprostřed nich. [t16]“
21 Tehdy přistoupil (Petr a řekl mu): [t17] „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát?“
22 Ježíš mu řekl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát. [t18]“
23 „Proto je království Nebes podobné [t19] králi, [t20] který chtěl provést vyúčtování [a] se svými otroky.
24 Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil deset tisíc talentů. [v21]
25 Protože však neměl čím zaplatit, rozkázal ho jeho pán prodat i se ženou a dětmi i se vším, co má, aby tak splatil svůj dluh. [a]
26 Onen otrok padl na zem, klaněl [a] se mu a říkal: ‚Měj se mnou trpělivost, [b] [pane,] a všechno ti vrátím!‘
27 I slitoval se pán onoho otroka, propustil ho a dluh mu odpustil.
28 Ale když onen otrok vyšel, nalezl jednoho ze svých spoluotroků, [a] který mu byl dlužen sto denárů; [v22] popadl ho a začal ho škrtit, říkaje: ‚Zaplať, co mi dlužíš!‘
29 Jeho spoluotrok padl k jeho nohám a prosil ho: ‚Měj se mnou trpělivost, a zaplatím ti.‘ [a]
30 On však nechtěl, ale šel a uvrhl ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
31 Když jeho spoluotroci uviděli, co se přihodilo, velmi se zarmoutili; [a] šli a oznámili svému pánu všechno, co se stalo.
32 Tehdy si ho jeho pán zavolal a řekl mu: ‚Otroku zlý, celý ten dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě poprosil.
33 Neměl ses také ty smilovat nad svým spoluotrokem, jako jsem se i já smiloval nad tebou?‘ [a]
34 A jeho pán se rozhněval a předal ho mučitelům, [t23] dokud mu nezaplatí celý dluh. [a]
35 Tak i můj nebeský Otec [a] učiní vám, [b] jestliže ze srdce [t24] neodpustíte každý svému bratru jeho přestoupení. [c]“
Jakubův 1 : 27
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před [c]Bohem a Otcem je toto: navštěvovat [a] sirotky a vdovy [b] v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa. [c]
Leave a Reply