Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví spolupráce
Filipenským 2 : 1 – 30
1 Je-li tedy nějaké povzbuzení [a] v Kristu, je-li nějaké potěšení [b] lásky, je-li nějaké společenství [c] Ducha, je-li nějaký soucit [t1] a slitování, [d]
2 naplňte mou radost [a] a smýšlejte [b] stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, [c]
3 nic nedělejte ze soupeření [t2] ani z ješitnosti, [t3] nýbrž v pokoře [a] pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. [b]
4 Nevěnujte pozornost každý jen vlastním [a] zájmům, [t4] nýbrž každý i zájmům [t4] těch druhých. [b]
5 (Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo i) [t5] v Kristu Ježíši.
6 (Ačkoli byl) [t6] ve způsobu [a] Božím, (nelpěl na tom), [t7] že je roven [t8] Bohu,
7 nýbrž sám sebe zmařil, [t9] vzal na sebe způsob otroka [a] a stal se podobným [b] lidem. [c] A (když se ukázal) [t10] v podobě [t11] člověka,
8 ponížil [a] se, stal se poslušným [b] až k smrti, a to smrti na kříži. [c]
9 Proto ho také Bůh povýšil [a] nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, [b]
10 aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; [a] ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí, [b]
11 a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán. [a]
12 Proto, moji milovaní, [a] jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním [b] uvádějte ve skutečnost svou záchranu. [c]
13 Neboť Bůh je ten, který ve vás působí [a] i chtění i činění podle své dobré vůle. [b]
14 Všechno dělejte bez reptání [a] a pochybování, [b]
15 abyste byli bezúhonní [a] a bezelstní, [b] Boží děti [c] bez poskvrny [d] uprostřed pokolení pokřiveného [e] a zvráceného, v němž záříte [t12] jako světla [t13] ve světě.
16 Držte pevně [a] slovo života, abyste mi byli chloubou ke dni [b] Kristovu, že jsem nadarmo neběžel [c] ani se nadarmo [d] nenamáhal. [e]
17 Ale i kdybych byl obětován [a] při oběti [b] a bohoslužbě vaší víry, raduji [c] a spoluraduji se s vámi se všemi;
18 a stejně i vy se radujte [a] a spoluradujte se mnou.
19 Doufám v Pánu Ježíši, že vám brzo [a] pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, (co je s vámi). [t14]
20 Nemám nikoho jiného stejně smýšlejícího, [a] jenž by se upřímně staral (o vaše dobro); [t15]
21 neboť všichni [a] hledají [b] svých věcí, a ne věcí [c] Ježíše Krista.
22 Víte sami, (jak se Timoteus osvědčil); [t16] vždyť se mnou sloužil [t17] evangeliu jako dítě [a] otci.
23 Jeho tedy, doufám, ihned pošlu, jakmile uvidím, co bude se mnou.
24 Jsem přesvědčen [a] v Pánu, že i sám brzo [b] přijdu.
25 Považoval jsem však za nutné poslat k vám Epafrodita, [a] svého bratra a spolupracovníka [b] i spolubojovníka, [c] (kterého jste poslali, aby mi posloužil v tom, co potřebuji). [t18]
26 Toužil [a] totiž (po vás všech) [t19] a byl znepokojen, [b] protože jste se doslechli, že onemocněl.
27 A opravdu byl nemocen, blízko smrti. Ale Bůh se nad ním smiloval, [a] a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek [b] na zármutek.
28 Poslal jsem ho tedy tím ochotněji, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a já abych byl méně zarmoucen.
29 Přijměte [a] ho v Pánu se vší radostí a mějte takové lidi v úctě; [b]
30 neboť pro dílo Kristovo [t20] se přiblížil až k smrti. (Vlastní život) [t21] dal v sázku, aby doplnil, co chybělo ve vaší službě pro mne. [a]
Amos 3 : 3
3 Cožpak [v4] půjdou dva spolu, aniž by se sešli? [t5]
Nehemiáš 4 : 6
6 Stalo se, když přišli Judejci, kteří bydleli blízko nich, že nám desetkrát [t7] řekli: (Ze všech míst, kam se obrátíte, táhnou proti nám.) [t8]
Efezským 4 : 3
3 a usilovali zachovávat jednotu [a] Ducha ve svazku [t4] pokoje. [b]
Žalmy 133 : 1
1 Píseň stupňů, [v1] Davidova. Hle, jak je dobré a příjemné, [a] když bratři [b] přebývají [c] pospolu. [d]
Kazatel 4 : 8 – 12
8 Někdo je sám a nikoho jiného nemá, ani syna [a] nebo bratra nemá; všechna jeho námaha nemá konce, ani jeho oko [t9] se nenasytí bohatstvím. Pro koho se namáhám a připravuji svou duši o blaho? [b] Také toto je marnost a zlé plahočení. [c]
9 Lépe je dvěma než jednomu, [a] (neboť mají lepší) [t10] mzdu za svou námahu.
10 Vždyť jestliže upadnou, jeden pomůže svému druhovi vstát. [a] Ale běda jednomu, když upadne a nemá druhého, který by mu pomohl vstát.
11 Také jestliže dva ulehnou, bude jim teplo, ale jak bude teplo jednomu? [a]
12 A jestliže někdo přemůže jednoho, dva před ním obstojí. [t11] A trojitá šňůra se nepřetrhne snadno. [t12]
1. Korintským 14 : 40
40 Všechno ať se děje slušně a spořádaně. [a]
Genesis 11 : 1 – 4
1 Celá země byla jedné řeči [t1] a jedněch slov. [v2]
2 Jak táhli od východu, [t3] nalezli v šineárské [a] zemi pláň a tam se usadili.
3 Řekli jeden druhému: Nuže, (udělejme cihly a důkladně je vypalme.) [t4] A měli cihlu [a] místo kamene a asfalt [b] měli místo malty.
4 A řekli: Nuže, vybudujme si město [a] a věž, jejíž vrchol bude v nebi, [v5] a uděláme si jméno, [t6] abychom se nerozptýlili po celém povrchu země.
Skutky 1 : 12 – 14
12 Potom se vrátili do Jeruzaléma z hory nazývané Olivová, [a] která je blízko Jeruzaléma, ve vzdálenosti sobotní cesty. [t9]
13 Když vešli do města, vystoupili do horní místnosti, [a] kde pobývali Petr, Jan, Jakub, Ondřej, Filip, Tomáš, Bartoloměj, Matouš, Jakub Alfeův, Šimon Zélóta [t10] a Juda Jakubův. [b]
14 Ti všichni zůstávali jednomyslně [t11] oddáni [a] modlitbě [t12] spolu se ženami, [b] s Marií, matkou Ježíšovou, a [s] jeho bratry. [c]
Leave a Reply