Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví špatná rada
Žalmy 1 : 1 – 6
1 Blahoslavený [v1] je muž, který nežije [t2] podle rady [t3] ničemů, na cestě hříšníků [a] se nezastaví a (v zasedání [v4] posměvačů [b] neusedne,) [t5]
2 ale oblíbil si [t6] Hospodinův zákon, [a] nad jeho zákonem rozjímá [t7] (ve dne i v) [b] noci.
3 Bude jako strom [a] zasazený u (přívodů vody,) [t8] který ve svůj čas přináší ovoce a listí mu neopadává [t9] a vše, co dělá, se daří. [t10]
4 Ne tak [t11] ničemové. Ti jsou jako plevy [a] odvívané [t12] větrem.
5 Proto ničemové na soudu neobstojí, [a] ani hříšníci v shromáždění [b] spravedlivých. [c]
6 Cestu spravedlivých totiž Hospodin zná, [t13] cesta ničemů [v14] se ztrácí. [t15]
Efezským 5 : 11
11 a nemějte žádnou účast [a] na neplodných skutcích tmy, [b] spíše je usvědčujte. [t8]
Jeremiáš 7 : 24
24 Avšak neposlouchali [a] a nenakláněli ucho, ale žili podle rad [t25] svého umíněného [b] a zlého srdce; (otočili se ke mně zády, a ne tváří.) [t26]
Genesis 3 : 1 – 24
1 Had [t1] byl nejchytřejší [t2] ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil. Řekl ženě: Opravdu Bůh [v3] řekl: Nejezte [t4] ze žádného stromu v zahradě?
2 Žena hadovi odpověděla: Z ovoce stromů v zahradě můžeme jíst. [v5]
3 Ale o ovoci stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: Nejezte z něho, ani se ho nedotýkejte, [v6] jinak zemřete. [v7]
4 Had ženě řekl: Jistě nezemřete,
5 neboť Bůh ví, že v den, kdy z něho budete jíst, se vaše oči otevřou a budete jako Bůh, [a] budete znát dobré a zlé.
6 Žena viděla, že je to strom dobrý k jídlu a lákavý pro oči, strom žádoucí [a] pro získání moudrosti. Vzala z jeho ovoce a jedla. Dala také svému muži, který byl s ní, a jedl i on.
7 Oběma se otevřely oči a poznali, že jsou nazí. Sešili tedy fíkové listí a udělali si (bederní roušky.) [v8]
8 Pak uslyšeli hlas Hospodina Boha, procházejícího se [a] po zahradě (v denním větru,) [t9] a ukryli se [b] člověk i jeho žena před tváří Hospodina Boha uprostřed stromoví zahrady.
9 Hospodin Bůh zavolal na člověka a zeptal se ho: Kde [a] jsi?
10 On odpověděl: Slyšel jsem tvůj hlas [a] v zahradě a bál jsem se, [b] protože jsem nahý; [c] proto jsem se schoval.
11 I řekl: Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl [v10] jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?
12 Člověk odpověděl: [a] Žena, kterou jsi dal, aby byla se mnou, ta mi dala z toho stromu, a já jsem jedl.
13 Nato Hospodin Bůh ženě řekl: Cos to učinila? [a] Žena řekla: Had mě podvedl [b] a já jsem jedla.
14 A Hospodin Bůh řekl hadovi: Protože jsi to učinil, buď (proklet a vyvržen od všech zvířat a od veškeré polní zvěře,) [t11] budeš se plazit po břiše a žrát prach [v12] po všechny dny svého života.
15 A položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi símě tvé [a] a símě její; [b] ono tobě rozdrtí [c] hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.
16 Ženě řekl: Velice rozmnožím (tvé strádání [t13] a tvou úzkost, [t14]) [t15] v bolestech budeš rodit děti; budeš dychtit [a] po svém muži, ale on bude nad tebou vládnout. [b]
17 A Adamovi [t16] řekl: Protože jsi uposlechl svou [t17] ženu a jedl jsi ze stromu, o kterém jsem ti přikázal: Z toho nejez, budiž kvůli [a] tobě prokleta země: S námahou z ní budeš jíst po všechny dny svého života.
18 Bude ti vydávat trní a bodláčí [a] a budeš jíst polní rostliny.
19 V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, neboť jsi z ní vzat. Prach [a] jsi a do prachu [b] se navrátíš.
20 A člověk svou ženu pojmenoval Eva, [t18] protože ona se stala matkou všech živých.
21 A Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a oblékl je.
22 I řekl Hospodin Bůh: Hle, člověk je jako jeden z nás [a] v tom, že zná dobré a zlé. Ať teď nevztáhne ruku, aby vzal a jedl také ze stromu života [b] a žil navěky!
23 Proto Hospodin Bůh poslal člověka pryč ze zahrady Eden, aby obdělával zemi, z níž byl vzat.
24 Vyhnal [a] ho a postavil od východu k zahradě Eden cheruby [b] s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života.
Leave a Reply