Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví soudných lidí
Matouš 7 : 1 – 6
1 „Nesuďte, [a] abyste (nebyli souzeni). [t1]
2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, [a] a jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno. [b]
3 Proč tedy hledíš na třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém oku si nevšímáš?
4 Anebo jak můžeš říkat svému bratru: ‚Dovol, ať vyjmu třísku z tvého oka‘, a hle, ve tvém oku je trám?
5 Pokrytče, [a] nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak jasně uvidíš, jak vyjmout třísku z oka svého bratra.
6 Nedávejte psům, [v2] co je svaté, [a]a neházejte své perly před svině, [b] aby je snad nohama nepošlapaly, neotočily se a neroztrhaly vás.“
Římanům 14 : 4
4 Kdo jsi ty, [a] že soudíš [b] cizího sluhu? (Pro svého pána) [t2] stojí [c] nebo padá. A on bude stát, neboť Pán [t3] je mocen ho postavit.
Matouš 7 : 2
2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, [a] a jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno. [b]
Matouš 7 : 1
1 „Nesuďte, [a] abyste (nebyli souzeni). [t1]
Jan 7 : 24
24 Nesuďte [a] podle zdání, ale suďte spravedlivým [b] soudem.“
Jan 8 : 7
7 Když se ho nepřestávali ptát, vzpřímil [a] se a řekl jim: „Kdo [b] z vás je bez hříchu, ať na ni první [c] hodí kámen.“
Matouš 6 : 5 – 14
5 „A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, [v7] stojíce [a] v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
6 Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, [a] zavři za sebou dveře [b] a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.
7 Když se modlíte, (neopakujte naprázdno slova) [t8] jako pohané, [a] neboť ti se domnívají, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. [b]
8 Nebuďte proto jako oni; vždyť Bůh, váš Otec ví, co potřebujete, [t9] dříve, než jej poprosíte.
9 Vy se modlete takto: [a] Otče [b] náš, [v10] který jsi v nebesích, [c] buď posvěceno [d] tvé jméno. [e]
10 Přijď tvé království. [a] Staň se tvá vůle [b] jako v nebi, tak i na zemi.
11 Náš denní [v11] chléb [a] dej nám dnes.
12 A odpusť [a] nám naše viny, [t12] jako jsme i my odpustili [b] (těm, kdo se provinili proti nám). [t13]
13 A neuveď nás do pokušení, [t14] ale vysvoboď nás od (toho Zlého) [t15] [, neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen].
14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí [a] váš nebeský Otec i vám;
Římanům 5 : 8
8 Bůh však projevuje svou lásku [a] k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Matouš 7 : 21 – 23
21 „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, [a] vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí [b] vůli [c] mého Otce, který je v nebesích.
22 Mnozí mi v onen den [a] řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali [b] a tvým jménem nevyháněli démony [c] a tvým jménem neučinili mnoho (mocných činů)? [t6]‘
23 A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. [a] Odejděte ode mne, [b] činitelé nepravosti. [t7]‘“
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
Římanům 12 : 1 – 21
1 Vybízím [a] vás tedy, bratři, [b] skrze milosrdenství [t1] [c]Boží, abyste vydali [c] svá těla [d] v oběť živou, svatou [e] a příjemnou [t2] [c]Bohu; to je vaše rozumná [t3] služba [f] Bohu.
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
3 Skrze milost, která mi byla dána, [a] pravím každému, kdo je mezi vámi: Nesmýšlejte výš, [t6] než je třeba smýšlet, ale smýšlejte [b] tak, abyste jednali rozumně, [t7] podle toho, jakou míru [c] víry udělil každému [c]Bůh.
4 Jako máme v jednom těle [a] mnoho údů a všechny ty údy nemají stejný úkol,
5 tak i my, i když je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu, ale jednotlivě jsme údy jeden druhého.
6 Máme rozdílné dary [t8] podle milosti, která nám byla dána: Má-li někdo proroctví, [a] ať ho užívá v souhlase s vírou.
7 Má-li službu, [a] (ať slouží). [t9] [b] Je-li vyučující, (ať učí). [t10]
8 Má-li dar povzbuzování, [t11] (ať povzbuzuje). [t12] Kdo rozdává, ať rozdává upřímně. [t13] Kdo stojí v čele, (ať je horlivý). [t14] Kdo prokazuje milosrdenství, [a] ať to činí radostně. [t15]
9 Láska [a] ať je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, [b] lněte k dobrému. [c]
10 Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, [a] (v prokazování úcty) [t16] předcházejte jeden druhého.
11 V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, [a] služte Pánu. [b]
12 V naději [t17] se radujte, v soužení [a] buďte trpěliví, [b] v modlitbě vytrvalí. [t18]
13 Sdílejte se se svatými [a] v jejich potřebách, usilujte [b] o pohostinnost. [c]
14 Dobrořečte těm, kteří vás pronásledují, [a] dobrořečte a nezlořečte.
15 Radujte [a] se s radujícími, plačte s plačícími. [b]
16 (Mějte jeden k druhému stejný ohled.) [t19] Nepomýšlejte na vysoké věci, [a] ale nechte se vést k obyčejným. [t20] Nebuďte moudří sami podle sebe. [b]
17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. [a] Přede všemi lidmi [b] mějte na mysli ušlechtilé věci. [c]
18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, [a] mějte pokoj [b] se všemi lidmi.
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
20 Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ [a]
21 Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
Leave a Reply