Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Sirotek
Exodus 22 : 24
24 Jestliže půjčíš peníze [t20] mému lidu, chudému, který je s tebou, nebudeš vůči němu jednat jako lichvář, neuložíš mu úrok. [a]
Deuteronomium 10 : 18
18 zjednává [t9] právo sirotkovi a vdově, miluje příchozího [t10] a dává mu pokrm a oděv. [a]
Deuteronomium 14 : 29
29 Ať přijde Lévijec, protože s tebou nemá podíl a dědictví, i příchozí, sirotek a vdova, kteří jsou ve tvých branách, a nechť jedí a nasytí se, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal v každém díle tvých rukou, [a] které konáš.
Deuteronomium 16 : 11
11 Raduj [a] se před Hospodinem, svým Bohem, ty i tvůj syn, tvá dcera, tvůj otrok, tvá otrokyně i Lévijec, který je ve tvých branách, příchozí, sirotek i vdova, kteří jsou ve tvém středu, na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno.
Deuteronomium 16 : 14
14 Raduj se (ze svého) [t9] svátku ty i tvůj syn, tvá dcera, tvůj otrok, tvá otrokyně i Lévijec, příchozí, sirotek a vdova, kteří jsou ve tvých branách.
Deuteronomium 24 : 22
22 Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi. Proto ti přikazuji, abys plnil toto slovo.
Deuteronomium 26 : 13
13 řekni před Hospodinem, svým Bohem: Vyklidil [t9] jsem z domu to, co bylo svaté, a dal jsem to lévitovi, příchozímu, sirotkovi a vdově, zcela podle tvého příkazu, který jsi mi dal. [t10] Nepřestoupil jsem tvé příkazy a nezapomněl na ně.
Deuteronomium 27 : 19
19 Proklet buď ten, kdo převrací [a] právo příchozího, sirotka a vdovy. A všechen lid ať řekne: Amen.
Job 6 : 27
27 To potom necháte padnout los [a] na sirotka a zaprodáte [t35] svého bližního.
Job 22 : 9
9 S prázdnou [a] jsi poslal pryč vdovy, [b] paže [c] sirotků bývala sražena.
Job 24 : 3
3 Sirotkům odhánějí osla, vdově [a] berou býka [b] do zástavy.
Job 24 : 9
9 Sirotka [v12] od prsu [t13] uchvacují, berou zástavu [v14] od nuzného.
Job 29 : 13
13 Přicházelo na mne požehnání hynoucího, [v15] k jásotu jsem přiváděl srdce vdovy. [v16]
Job 31 : 18
18 vždyť [t20] u mě vyrůstal jako u otce od mého mládí a vdovu [t21] jsem vedl od lůna své matky —
Job 31 : 21
21 jestliže jsem se rozehnal [v23] rukou proti sirotkovi, protože jsem viděl, že mám v bráně [a] podporu, [v24]
Žalmy 10 : 14
14 Ty však vidíš, [t19] hledíš na trápení [v20] a zášť, a vezmeš to do své ruky. Vždyť ubožák (se spoléhá na tebe.) [t21] Sirotkovi [a] (se staneš pomocí.) [t22]
Žalmy 10 : 18
18 abys zjednal právo sirotkovi [a] a utlačenému. [b] Člověk ze země [v26] je už nebude děsit.
Žalmy 27 : 10
10 I kdyby mě opustili [t16] můj otec a má matka, Hospodin mě k sobě přivine. [t17]
Žalmy 68 : 5
5 Zpívejte [a] Bohu, opěvujte [b] jeho jméno! Navršte [c] cestu tomu, kdo jede pustinami! Hospodin [v10] je jeho jméno, jásejte před ním! [t11]
Žalmy 82 : 3
3 Zjednejte právo bezmocnému a sirotkovi, [a] nuznému [b] a chudému zjednejte spravedlnost! [c]
Žalmy 94 : 6
6 Hubí [t7] vdovu a příchozího, [a] i sirotky vraždí. [b]
Žalmy 146 : 9
9 Hospodin chrání cizince, podpírá sirotka [a] a vdovu, [b] maří [t6] však cestu ničemů. [c]
Přísloví 23 : 11
11 protože jejich Vykupitel [t12] je silný, on povede jejich spor s tebou.
Izaiáš 1 : 17
17 Naučte se konat dobro. [a] Hledejte právo, kárejte násilníka, [t7] zjednejte právo sirotkovi, [b] zastaňte [t8] se vdovy.
Izaiáš 1 : 23
23 Tvá knížata jsou umíněnci [a] a spojenci zlodějů; každý miluje dar [b] a žene se za úplatky. Sirotkovi [c] právo nezjednají a spor vdovy se k nim nedostane.
Izaiáš 10 : 2
2 aby převraceli právní nárok chudých [a] a uchvacovali právo nuzných mého lidu, aby se vdovy staly jejich kořistí a aby oloupili sirotky. [b]
Jeremiáš 5 : 28
28 Ztloustli [t32] a (dosáhli blahobytu,) [t33] překročili [t34] i (každou hranici) [t35] zla. Nepomohou získat právo, [a] sirotka [b] nehájí, (ale těší se z vlastního úspěchu.) [t36] (Chudým právo nezjednají.) [t37]
Jeremiáš 7 : 1 – 360
1 Slovo, které se stalo k Jeremjášovi [v1] od Hospodina:
2 Postav se v bráně Hospodinova domu [a] a volej tam toto slovo. Říkej: Slyšte [b] Hospodinovo slovo, (všichni Judejci,) [t2] kteří vcházíte těmito branami, abyste se klaněli [c] Hospodinu.
3 Toto praví (Hospodin zástupů, Bůh Izraele:) [v3] Dejte do pořádku své cesty [t4] a své činy a nechám vás přebývat (na tomto místě.) [t5]
4 Nespoléhejte na lživá slova: Toto je Hospodinův chrám, Hospodinův chrám, Hospodinův chrám. [t6]
5 Avšak jestliže opravdu dáte do pořádku své cesty [t4] a své činy, jestliže (mezi sebou) [t7] opravdu budete jednat podle práva,
6 jestliže nebudete utlačovat příchozího, [a] sirotka [b] a vdovu a nebudete na tomto místě prolévat krev [c] nevinného a nebudete chodit [d] (k vlastní škodě) [t8] za jinými [e] bohy,
7 pak (vás nechám) [t9] přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům od věků až navěky. [a]
8 Hle, vy však spoléháte [a] na lživá slova, která neprospějí.
9 Cožpak můžete krást, [a] vraždit a cizoložit, lživě přísahat, obětovat [b] Baalovi a chodit za jinými bohy, které jste neznali, [c]
10 a potom přijít, postavit se přede mnou v tomto domě, (který se nazývá mým jménem,) [t10] a říci: Jsme zachráněni, jen abyste mohli dál páchat všechny tyto odporné věci?
11 Cožpak se tento dům, (který se nazývá mým jménem,) [t10] stal ve vašich očích jeskyní [t11] lupičů? Avšak [t12] vizte, já to vidím, je Hospodinův výrok.
12 Vždyť jděte k mému místu, které bylo v Šílu, [a] kde jsem poprvé nechal přebývat své jméno, a podívejte se, co jsem s ním udělal za zlo svého lidu Izraele!
13 A nyní, protože jste spáchali všechny tyto skutky, je Hospodinův výrok, a mluvil jsem k vám, (stále znovu) [t13] jsem mluvil, ale neslyšeli jste, volal [a] jsem vás, ale neodpovídali jste,
14 hodlám s domem, který se nazývá mým jménem, [a] s domem, na který spoléháte, [b] a s místem, které jsem dal vám a vašim otcům, učinit to, co jsem udělal se Šílem. [c]
15 Odvrhnu [a] vás (od sebe,) [t14] jako jsem odvrhl všechny vaše bratry, celé potomstvo Efrajimovo.
16 Ty se za tento lid nemodli, nepozdvihuj [a] za ně nářek ani modlitbu, [b] (nepřimlouvej se u mne,) [t15] (neboť tě nevyslyším.) [t16]
17 Cožpak nevidíš, co páchají v judských městech a na ulicích Jeruzaléma?
18 Děti sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto, aby pekly koláče královně [v17] nebes. Lijí úlitby [a] jiným bohům, aby mě rozzlobili. [b]
19 Cožpak (zlobí [a] mě? je Hospodinův výrok. Cožpak nebudou zahanbeni sami před sebou?) [t18]
20 Proto takto praví Panovník Hospodin: Hle, můj (hněv a má zloba) [t19] se vyleje [t20] na toto místo, na lidi i na zvířata, na polní stromy i na plody země. Vzplane [a] a neuhasne.
21 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: (Jen si přidejte své zápalné oběti ke svým obětním hodům a jezte maso,) [t21]
22 protože já jsem vašim otcům v den, kdy jsem je vyvedl [a] z egyptské země, ohledně zápalné oběti a obětního hodu nic neřekl ani nepřikázal. [b]
23 Toto [t22] jsem jim však přikázal: Poslouchejte mě a budu (vaším Bohem a vy budete mým lidem.) [t23] (Choďte jenom po té cestě, kterou) [t24] vám přikáži, aby se vám vedlo dobře. [a]
24 Avšak neposlouchali [a] a nenakláněli ucho, ale žili podle rad [t25] svého umíněného [b] a zlého srdce; (otočili se ke mně zády, a ne tváří.) [t26]
25 Od toho dne, kdy vaši otcové vyšli z egyptské země, [a] až dodnes jsem vám posílal všechny své otroky [v27] proroky, denně, stále znovu [b] jsem je posílal,
26 avšak neposlouchali [a] mne a nenakláněli ucho, ale zatvrdili [b] svou šíji a páchali větší zlo než jejich otcové.
27 Budeš k nim mluvit (všechna tato slova,) [t28] ale nebudou tě poslouchat, budeš k nim volat, ale neodpovědí ti.
28 Řekni jim: Toto je národ, který neposlouchal Hospodina, svého Boha, a nepřijímal [a] kázeň. [b] Zahynula věrnost, [t29] je odříznuta od jejich úst.
29 Ostříhej si vlasy a odhoď je. Pozdvihni nářek [a] na holých návrších, [b] protože Hospodin zavrhl [c] a opustil (generaci, [d] která provokovala jeho hněv.) [t30]
30 Protože synové Judy páchali to, (co je zlé v mých očích,) [t31] je Hospodinův výrok, postavili své ohavné modly v domě, který se nazývá mým jménem, [a] aby jej znečistili,
31 vystavěli návrší [t32] Tófet, které je v údolí [a] Hinómova syna, aby spalovali své syny a své dcery ohněm, což jsem jim nepřikázal, ani mi nic takového nepřišlo na mysl.
32 Proto (hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok,) [t33] kdy se už nebude říkat: Tófet ani údolí Hinómova syna, ale údolí zabíjení, [t34] a budou pohřbívat v Tófetu, [a] až [t35] už nebude místo.
33 Mrtvoly tohoto lidu se stanou potravou nebeského ptactva [a] a zemské zvěře a nebude, kdo by je zaplašil. [t36]
34 Způsobím, že z judských měst a z ulic Jeruzaléma zmizí hlas jásotu i hlas radosti, hlas ženicha i hlas nevěsty, [a] protože se země stane troskami. [b]
Leave a Reply