Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví šíření Božího slova
Matouš 28 : 19
19 Jděte [a] [tedy] a čiňte [t10] učedníky [b] ze všech národů, [c] křtěte [t10] je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého [d]
Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
Jan 15 : 1 – 27
1 „Já jsem [a] ta pravá [b] vinná réva [c] a můj Otec [d] je hospodář.
2 Každou ratolest ve mně, která nenese ovoce, odstraňuje, [a] a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.
3 Vy jste již čistí [a] pro slovo, [b] které jsem vám pověděl.
4 Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstává-li v révě, tak ani vy, jestliže nebudete zůstávat ve mně.
5 Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo (zůstává ve mně) [a] a já v něm, ten nese [b] hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete [c] činit nic.
6 Jestliže někdo ve mně nezůstává, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne; pak je shromažďují a házejí do ohně, a hoří. [t1]
7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li mé výroky ve vás, požádejte, [a] oč chcete, a stane se vám.
8 Tím [t2] bude oslaven můj Otec, [a] když [t3] ponesete hojné ovoce a stanete se mými učedníky. [b]
9 Jako Otec miluje [a] mne, tak i já miluji [a] vás. Zůstaňte v mé lásce.
10 Zachováte-li má přikázání, [a] zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval [b] přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“
11 „Toto jsem vám pověděl, [a] aby moje radost [b] byla ve vás a aby vaše radost byla naplněna.
12 To je mé přikázání, [a] abyste se navzájem milovali, jako já miluji [b] vás.
13 Nikdo nemá větší lásku než tu, (že položí svou duši) [t4] za své přátele.
14 Vy jste moji přátelé, [a] činíte-li, [b] co vám přikazuji.
15 Už vás nenazývám otroky, protože otrok neví, co činí jeho pán; nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem uslyšel [a] od svého Otce.
16 Ne vy jste si vybrali mne, ale já jsem si vybral [t5] vás a ustanovil jsem vás, abyste vyšli [t6] a nesli [a]ovoce a vaše ovoce aby zůstávalo; aby vám Otec dal, oč byste ho [t7] požádali [b] v mém jménu. [c]
17 To vám přikazuji, [a] abyste se navzájem milovali.“
18 „Jestliže vás svět nenávidí, [a] vězte, že mne nenáviděl dříve než vás.
19 Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co je jeho. Že však nejste ze světa, ale já jsem si vás ze světa vybral, [a] proto vás svět nenávidí.
20 Pamatujte [a] na [c]slovo, které jsem vám řekl: ‚Otrok není větší než jeho pán.‘ [b] Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat; [c] jestliže zachovali mé [c]slovo, [d] i vaše zachovají.
21 Ale to všechno vám učiní kvůli mému jménu, [a] protože neznají [b] toho, který mě poslal. [c]
22 Kdybych nepřišel a nepromluvil k nim, neměli by hřích; [a] nyní však pro svůj hřích nemají výmluvu. [b]
23 Kdo mne nenávidí, nenávidí i mého Otce.
24 Kdybych byl mezi nimi neučinil skutky, [a] které neučinil nikdo jiný, [b] neměli by hřích. Ale nyní viděli, a mají v nenávisti jak mne, tak mého Otce.
25 To proto, aby se naplnilo slovo, které je napsáno v jejich Zákoně: [a] ‚Nenáviděli mne bez příčiny.‘ [b]“
26 „Až přijde Zastánce, [a] kterého vám pošlu [b] od Otce, [c]Duch [c]Pravdy, [c] jenž vychází od Otce, ten [t8] o mně vydá svědectví. [d]
27 Ale i vy (budete svědčit), [t9] neboť jste se mnou od počátku.“ [a]
Matouš 7 : 1 – 29
1 „Nesuďte, [a] abyste (nebyli souzeni). [t1]
2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, [a] a jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno. [b]
3 Proč tedy hledíš na třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém oku si nevšímáš?
4 Anebo jak můžeš říkat svému bratru: ‚Dovol, ať vyjmu třísku z tvého oka‘, a hle, ve tvém oku je trám?
5 Pokrytče, [a] nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak jasně uvidíš, jak vyjmout třísku z oka svého bratra.
6 Nedávejte psům, [v2] co je svaté, [a]a neházejte své perly před svině, [b] aby je snad nohama nepošlapaly, neotočily se a neroztrhaly vás.“
7 „Žádejte, [a] a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. [b]
8 Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá [a] a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
9 Kdo z vás je takový člověk, který podá svému synu kámen, když ho požádá o chléb?
10 Nebo mu podá hada, když ho požádá o rybu?
11 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, [a] umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše dá dobré věci [b] těm, kteří ho žádají, váš Otec, který je v nebesích!
12 Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim; neboť to je (Zákon [a] a Proroci.“) [b]
13 „Vejděte [a] těsnou branou, protože široká je [brána] a prostorná cesta, která vede do záhuby; [b] a mnoho je těch, kteří jí vcházejí. [c]
14 Jak [t3] těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají!“ [a]
15 „Mějte se na pozoru před falešnými proroky, [a] kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. [b]
16 Po jejich ovoci [t4] je poznáte. [a] Což se sbírají z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?
17 Tak každý dobrý strom nese dobré [t5] ovoce, [a] ale prohnilý strom nese špatné ovoce.
18 Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani prohnilý strom dobré [t5] ovoce.
19 Každý strom, který nenese dobré [t5] ovoce, bývá vyťat [a] a hozen do ohně.
20 Poznáte je tedy po jejich ovoci.“
21 „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, [a] vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí [b] vůli [c] mého Otce, který je v nebesích.
22 Mnozí mi v onen den [a] řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali [b] a tvým jménem nevyháněli démony [c] a tvým jménem neučinili mnoho (mocných činů)? [t6]‘
23 A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. [a] Odejděte ode mne, [b] činitelé nepravosti. [t7]‘“
24 „Každý, kdo slyší tato má slova a činí [a] je, bude tedy podoben [t8] muži prozíravému, který postavil [b] svůj dům na skále.
25 A spadl déšť a přihnaly se vody [t9] a zaduly větry a udeřily na ten dům — ale nezřítil se, neboť byl založen na skále.
26 A každý, kdo slyší tato má slova a nečiní je, bude podoben muži pošetilému, [a] který postavil svůj dům na písku.
27 A spadl déšť [a] a přihnaly se vody [t9] a zaduly větry a udeřily na ten dům — a zřítil se a jeho pád byl veliký.“
28 A stalo se, že když Ježíš dokončil [a] tato slova, byly [t10] zástupy ohromeny [b] jeho učením,
29 neboť je učil [a] jako [t11] ten, kdo má pravomoc, [b] a ne jako [jejich] učitelé Zákona. [t12]
Leave a Reply