Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví sebeobrana
1. Timoteovi 5 : 8
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
Exodus 22 : 2 – 3
2 Jestliže (to bude po východu slunce,) [t2] bude za něj prolita krev. [t3] Zloděj musí ztrátu plně nahradit. Pokud nic nemá, bude za svou krádež prodán. [a]
3 Jestliže se u něj skutečně nalezne živé to, co ukradl, — ať býk, osel či ovce — nahradí to dvojnásobně. [v4]
Lukáš 11 : 21
21 Když plně ozbrojený silák střeží svůj palác, je jeho majetek v bezpečí. [t4]
Lukáš 22 : 36
36 Řekl jim: „Ale nyní, kdo má měšec, vezmi jej, stejně tak i mošnu, a kdo nemá, prodej svůj plášť a kup meč.
Přísloví 25 : 26
26 Jako zkalený pramen a znečištěný [t23] zdroj je spravedlivý, který se potácí před ničemou.
Nehemiáš 4 : 17 – 18
17 Já ani moji bratři, moji služebníci ani strážci, kteří (mě následovali,) [t15] jsme nesvlékali svůj oděv; každý měl svůj oštěp (v pravici.) [t16]
Žalmy 144 : 1
1 Davidův. Požehnán buď Hospodin, má skála! [a] On učí mou ruku boji [t1] a mé prsty válčit. [t2]
Římanům 12 : 19
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
Exodus 22 : 1 – 31
1 Jestliže bude dopaden zloděj při vloupání [a] a bude bit, takže zemře, nebude za něj prolita krev. [t1]
2 Jestliže (to bude po východu slunce,) [t2] bude za něj prolita krev. [t3] Zloděj musí ztrátu plně nahradit. Pokud nic nemá, bude za svou krádež prodán. [a]
3 Jestliže se u něj skutečně nalezne živé to, co ukradl, — ať býk, osel či ovce — nahradí to dvojnásobně. [v4]
4 Když někdo (nechá spásat pole či vinici a pustí) [t5] svůj dobytek pást se na cizí pole, nahradí to tím nejlepším ze svého pole či ze své vinice.
5 Když vyšlehne oheň, zasáhne trní [v6] a stráví stoh, nepožaté obilí či pole, ten, kdo požár zapříčiní, musí plně nahradit to, co bylo spáleno.
6 Když dá někdo svému bližnímu do úschovy stříbro nebo nějaké předměty a bude to z domu toho muže ukradeno, pokud bude zloděj dopaden, nahradí to dvojnásobně.
7 Jestliže nebude zloděj dopaden, předstoupí majitel domu před Boha, [a] nevztáhl-li ruku na práci [t7] svého bližního.
8 Při každé zpronevěře — ohledně býka, osla, ovce, oděvu, ohledně jakékoliv ztracené věci, o které někdo řekne: To je ono — přijde záležitost těch dvou před Boha. [a] Koho Bůh prohlásí vinným, ten nahradí ztrátu svému bližnímu dvojnásobně.
9 Když někdo dá svému bližnímu do úschovy osla, býka, ovci či jakékoliv zvíře a to zemře, bude zraněno [t8] či odvlečeno [v9] a nikdo to neviděl,
10 (Hospodinova přísaha) [t10] bude mezi těmi dvěma, že [t11] nevztáhl ruku na práci svého bližního. Jeho majitel to přijme a držitel [t12] nebude nic nahrazovat.
11 Jestliže mu to však skutečně ukradli, [t13] nahradí to jeho majiteli.
12 Jestliže to bylo opravdu roztrháno na kusy, přinese mu důkaz [t14] a rozsápané [t15] zvíře nebude nahrazovat.
13 Když si někdo vyžádá dobytče [t16] od svého bližního, to bude zraněno nebo zemře [t17] a majitel u toho nebude, musí ztrátu plně nahradit.
14 Jestliže u toho jeho majitel bude, nebude ztrátu nahrazovat. Jestliže si je pronajal, ztráta je kryta odměnou.
15 Když někdo svede pannu, která není zasnoubená, a bude s ní spát, jistě za ni zaplatí věno, aby se stala jeho ženou. [a]
16 Jestliže mu ji její otec rozhodně odmítne dát, odváží stříbro jako věno za pannu.
17 Čarodějnici [a] nenecháš naživu.
18 Každý, kdo obcuje [a] se zvířetem, bude jistě usmrcen.
19 Ten, kdo obětuje [a] jiným bohům [b] než Hospodinu samému, bude zasvěcen zkáze. [c]
20 Nebudeš utiskovat příchozího [a] ani ho nebudeš utlačovat, neboť jste byli příchozími [b] v egyptské zemi.
21 Žádnou vdovu [a] ani sirotka nebudete utlačovat. [t18]
22 Jestliže bys ho přece utlačoval, takže by ke mně úpěnlivě volal, [t19] jistě vyslyším jeho volání, [a]
23 vzplanu hněvem [a] a pobiji vás mečem, [b] takže se vaše ženy stanou vdovami [c] a vaši synové sirotky.
24 Jestliže půjčíš peníze [t20] mému lidu, chudému, který je s tebou, nebudeš vůči němu jednat jako lichvář, neuložíš mu úrok. [a]
25 Jestliže vezmeš do zástavy [a] plášť svého bližního, do západu slunce mu ho vrať,
26 neboť je to jeho jediná přikrývka, je to jeho plášť pro jeho tělo. V čem by jinak spal? I stane se, že bude ke mně úpěnlivě volat a vyslyším ho, neboť jsem milostivý. [a]
27 Nebudeš proklínat [a] Boha [t21] ani předáka [b] ve svém lidu nebudeš proklínat. [t22]
28 Neopozdíš se s obětí ze svého plného výnosu [a] a své šťávy. [t23] Svého prvorozeného [b] syna dáš mně.
29 Tak naložíš i se svým býkem a se svou ovcí: [t24] sedm dní bude u své matky a osmého [a] dne jej dáš mně.
30 Budete mým svatým lidem. [t25] Nebudete jíst maso zvířete rozsápaného [a] na poli, ale hodíte ho psovi.
Římanům 13 : 1 – 14
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
2 takže ten, kdo se staví proti autoritě, odporuje Božímu nařízení. Ti, kdo mu odporují, přivolávají [t2] na sebe soud.
3 Vládcové nejsou postrachem dobrému jednání, nýbrž zlému. Chceš, aby ses nemusel bát autority? Čiň dobré, [a] a budeš mít od ní chválu.
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.
5 Proto je nutno podřizovat se, a to nejen kvůli tomu hněvu, nýbrž i kvůli svědomí. [a]
6 Proto také platíte [t4] daně, [a] neboť vládcové jsou Božími služebníky [t5] a právě tomu se vytrvale věnují. [t6]
7 Dejte každému, co jste povinni: komu daň, tomu daň, [a] komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest.
8 Nikomu nebuďte nic dlužni, [a] než abyste se navzájem milovali, [v7] neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. [b]
9 Vždyť přikázání ‚nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,‘ [a] a je-li ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta [t8] v tomto slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [b]
10 Láska [a] bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska.
11 Víte také, jaký je čas, že už nastala hodina, abyste procitli [t9] ze spánku; vždyť nyní je naše záchrana blíže, než když jsme uvěřili.
12 Noc pokročila, den se přiblížil. [a] Odložme proto skutky tmy [b] a oblečme zbroj [c] světla.
13 Žijme [t10] řádně jako ve dne: ne (v hýření a opilství), [t11] ne v chlípnostech a bezuzdnostech, [a] ne ve sváru [b] a závisti.
14 Nýbrž oblečte [a] se v Pána Ježíše Krista a nepečujte [t12] o tělo, abyste vyhovovali jeho žádostem. [b]
Numeri 31 : 3
3 Mojžíš promluvil k lidu: Vyzbrojte mezi sebou muže pro (válečné tažení,) [t3] aby padli na Midjánce [a] a vykonali na Midjáncích Hospodinovu pomstu. [b]
Římanům 13 : 4
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.
Přísloví 25 : 28
28 Jako pobořené [a] město bez hradeb je člověk, který (neovládá svého ducha.) [t25]
1. Samuelova 13 : 19 – 20
19 V celé izraelské zemi nebyl [t32] žádný kovář, [a] protože Pelištejci řekli: Ať si Hebrejové nedělají meče ani kopí. [b]
20 Všichni Izraelci [t33] sestupovali k Pelištejcům, aby si nechali naostřit svou radlici, motyku, sekeru či srp. [t34]
Marek 3 : 27
27 Avšak nikdo nemůže vejít do domu siláka a uloupit jeho majetek, [t13] jestliže siláka nejdříve nespoutá, a teprve pak vyloupí jeho dům.
1. Samuelova 25 : 13
13 David řekl svým mužům: Připásejte [a] si každý svůj meč. Připásali si meč a také David si připásal svůj meč. Asi čtyři sta [b] mužů šlo za Davidem a dvě stě jich zůstalo u výstroje. [c]
Matouš 26 : 52 – 54
52 Tehdy mu Ježíš řekl: „Vrať svůj meč na místo. Neboť všichni, kdo se chápou meče, mečem zahynou. [a]
53 Či myslíš, že nemohu poprosit svého Otce, a on mi hned pošle víc než dvanáct legií [a] andělů? [b]
54 Jak by se však naplnila [a] Písma, že se tak musí stát?“
Leave a Reply