Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví sebelítost
1. Tessalonicenským 5 : 18
18 Ve všem vzdávejte díky, [a] neboť toto je pro vás Boží vůle [b] v Kristu Ježíši.
1. Korintským 13 : 4 – 6
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
Jakubův 1 : 1 – 27
1 Jakub, [a]otrok [b]Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav [c] dvanácti kmenům, [d]které jsou v rozptýlení. [t1]
2 Pokládejte za velikou [t2] radost, [a] moji bratři, [v3] když upadnete do rozličných pokušení. [t4]
3 Víte, že zkoušení [a] vaší víry [b] působí vytrvalost. [c]
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, [t5] abyste byli dokonalí [t6] a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.
5 Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, [a] ať ji žádá [b] od Boha, který dává [c] všem štědře [d] a nevyčítá, a bude mu dána.
6 Ať však žádá (ve víře) [t7] a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, [a] podobá se mořské vlně, [b] hnané a zmítané větrem. [c]
7 Ať si takový [t8] člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;
8 je to muž nerozhodný, [t9] nestálý (ve všem, co činí). [t10]
9 Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení [a]
10 a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy: [a]
11 vyjde slunce se svým žárem [a] a vysuší [b] trávu, její květ opadne [c] a krása jeho [t11] vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v (tom, co činí). [t12]
12 Blahoslavený [a] muž, který snáší zkoušku, [t13] neboť když se osvědčí, dostane věnec [b] života, jejž Pán zaslíbil [c] těm, kdo ho milují. [d]
13 Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen (ke zlému) [t14] a sám také nikoho nepokouší.
14 Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. [a]
15 Žádostivost pak počne [a] a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. [b]
16 Nemylte se, [a] moji milovaní [b] bratři.
17 Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, [a] sestupuje [t15] od Otce světel, u něhož není proměny [b] ani (zatmění z odvrácení). [t16]
18 On se rozhodl a zplodil [a] nás slovem pravdy, [b] abychom byli jakousi prvotinou [c] jeho stvoření.
19 (Víte to), [t17] moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, [a] ale pomalý k mluvení, [b] pomalý k hněvu. [c]
20 Neboť lidským hněvem [t18] se Boží spravedlnost nevypůsobí.
21 Proto odložte [a] veškerou nečistotu [b] a přemíru špatnosti [c] a v tichosti [d] přijměte [e] zaseté [c]slovo, které má moc [f] zachránit vaše duše. [v19]
22 Buďte však těmi, kdo slovo činí, [a] nebuďte pouze posluchači, [b] kteří klamou sami sebe. [c]
23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle [a] pozoruje svou přirozenou tvář;
24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody [a] a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený [b] ve svém jednání.
26 Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě [a] svůj jazyk, [b] klame [c] své srdce; [d] jeho zbožnost [e] je marná. [f]
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před [c]Bohem a Otcem je toto: navštěvovat [a] sirotky a vdovy [b] v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa. [c]
Matouš 11 : 28 – 30
28 Pojďte ke mně [a] všichni, kteří těžce pracujete [t23] a jste přetíženi, [b] a já vám dám odpočinek. [c]
29 Vezměte na sebe mé jho [a] a učte [t24] se ode mne, [b] neboť jsem tichý [c] a pokorný [d] v srdci; [e] a [f]naleznete odpočinutí [f] svým duším.
30 Vždyť mé jho je příjemné [t25] a mé břemeno je lehké.“ [a]
Římanům 12 : 2
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
Jakubův 5 : 13
13 Vede se někomu z [t6] vás zle? Ať se modlí! [a] Je někdo dobré mysli? [b] Ať zpívá Bohu chvály! [c]
Židům 13 : 5
5 Žijte [t5] bez lásky k penězům, [a] spokojeni [b] s tím, co máte; [t6] neboť on sám řekl: ‚Nezanechám tě, ani tě neopustím;‘ [c]
Jakubův 4 : 7
7 Poddejte [t8] se tedy Bohu. Postavte [a] se proti Ďáblu, [b] a uteče od vás.
Žalmy 51 : 12
12 Stvoř [a] mi čisté srdce, [b] ó Bože! Obnov [c] v mém nitru pevného [d] ducha! [e]
Filipenským 4 : 13
13 Všecko mohu v Tom, [t12] který mne posiluje. [a]
Jakubův 5 : 11
11 Hle, blahoslavíme [a] ty, kteří vytrvali. Slyšeli jste o Jobově [b] vytrvalosti a viděli jste, (jaký konec [c] mu Pán připravil). [t5] Neboť Pán je velmi soucitný [d] a milostivý. [e]
Izaiáš 61 : 8
8 Neboť já, Hospodin, miluji právo [a] a nenávidím (podlou loupež.) [t11] Dám jim věrně jejich odměnu a uzavřu s nimi věčnou smlouvu. [b]
Matouš 16 : 24 – 25
24 Tehdy Ježíš řekl svým učedníkům: „Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž [a] a následuje mne.
25 Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí [t18] ji; kdo by však svou duši zahubil [t18] kvůli mně, nalezne ji.
1. Korintským 10 : 13
13 Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný [a] je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale (se zkouškou) [t9] dá i východisko, abyste ji mohli snést.
1. Janův 4 : 19 – 21
19 My milujeme, neboť on první miloval nás. [a]
20 Řekne-li někdo: ‚Miluji [c]Boha,‘ a přitom nenávidí [a]svého bratra, je lhář. [b] Vždyť kdo nemiluje svého bratra, [c] kterého viděl, nemůže [t12] milovat [c]Boha, kterého neviděl. [d]
21 A toto přikázání [a] máme od něho, aby ten, kdo miluje Boha, miloval také svého bratra.
1. Petrův 1 : 13
13 Proto přepásejte bedra [t12] své mysli, buďte střízliví, [a] dokonale upněte svou naději k milosti, která je vám přinášena ve zjevení Ježíše Krista.
Marek 12 : 31
31 Druhé je toto: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [a] Není jiné přikázání větší než tato.“
Žalmy 135 : 14
14 Vždyť Hospodin zjedná právo svému lidu a nad svými otroky pocítí lítost. [a]
Leave a Reply