Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví sdílení
Židům 13 : 16
16 A nezapomínejte činit dobře a (sdílet se), [t16] neboť takové oběti [a] se Bohu líbí. [b]
1. Timoteovi 6 : 18
18 ať konají dobro, bohatnou v dobrých [t13] skutcích, [a] jsou štědří, [b] sdílní,
Lukáš 3 : 11
11 Odpověděl jim :„Kdo má dvě košile, [a] ať dá tomu, který nemá, a kdo má co k jídlu, ať činí podobně.“
Lukáš 6 : 38
38 Dávejte, a bude vám dáno; dobrou míru, natlačenou, natřesenou, překypující vám dají do klína. Neboť (jakou měrou) [t15] měříte, takovou vám bude naměřeno.“ [a]
Římanům 1 : 16
16 Nestydím se [a] za evangelium, [t14] neboť je to Boží moc [b] k záchraně [c] pro každého, [d] kdo věří, předně pro Žida, ale i pro Řeka. [e]
Izaiáš 58 : 7
7 (Když budeš) [t7] lámat hladovému svůj chléb a chudé bezdomovce přivedeš do domu, když uvidíš nahého, [a] zakryješ ho a vůči vlastnímu tělu [t8] a krvi nebudeš lhostejný,
1. Královská 17 : 8 – 16
8 Stalo se k němu Hospodinovo slovo:
9 Vstaň, jdi [a] do Sarepty, [b] která patří Sidónu, a pobývej tam. Hle, přikázal jsem tam jedné vdově, aby o tebe pečovala.
10 Vstal tedy a odešel do Sarepty. Když přišel ke vchodu do města, uviděl tam vdovu, jak sbírá dříví. Zavolal na ni: Podej [t4] mi, prosím, trochu vody v nádobě, abych se napil.
11 Když šla, aby to přinesla, zavolal na ni: Vezmi mi, prosím, s sebou i kousek chleba.
12 Řekla: Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, nemám ani koláček, [t5] jenom hrst mouky ve džbánu a trochu oleje ve džbánku. Podívej, sbírám pár kousků dříví, abych to šla udělat pro sebe a svého syna, sníme to a zemřeme.
13 Elijáš jí řekl: Neboj se. Jdi a učiň podle svého slova. Avšak nejprve z toho udělej malý chléb pro mě a přines mi to. Pro sebe a pro svého syna udělej potom.
14 Neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Mouka ve džbánu nedojde a oleje ve džbánku nebude nedostatek až do dne, kdy dá Hospodin déšť na povrch země.
15 Šla a učinila podle Elijášova slova a jedla ona i on a její dům po mnoho dní.
16 Mouka ve džbánu nedošla [a] a oleje ve džbánku nebyl nedostatek podle Hospodinova slova, které promluvil prostřednictvím Elijáše.
Galatským 6 : 6
6 Ten, kdo je vyučován slovu, nechť se sdílí [a] ve všech dobrých věcech s tím, kdo vyučuje. [b]
Lukáš 6 : 29 – 30
29 Tomu, [a] kdo tě bije do tváře, nastav i druhou a tomu, kdo ti bere plášť, neodepři ani košili. [t10]
30 Každému, kdo tě žádá, dávej, a od toho, kdo ti bere, co je tvoje, nežádej nic nazpět.
Přísloví 14 : 10
10 Jen srdce zná hořkost [a] své duše, ani (do jeho radosti se cizí člověk nevmísí.) [t14]
Skutky 4 : 32
32 Všichni, [t12] kdo uvěřili, byli jednoho srdce [t13] a jedné duše [a] a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné. [b]
Matouš 25 : 31 – 46
31 „Až přijde Syn člověka ve své slávě [a] a všichni svatí [b] andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy; [c]
32 a budou před něj shromážděny všecky národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje [a] ovce od kozlů. [b]
33 Ovce postaví po své pravici, [a] kozly po levici.
34 Potom řekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví [a] království, [b] které je pro vás připraveno od založení světa. [c]
35 Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem [t16] a ujali jste se mě,
36 byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘ [a]
37 Tehdy mu spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy [a] jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít?
38 Kdy jsme tě spatřili jako cizince [t16] a ujali jsme se tě, nebo nahého a oblékli jsme tě?
39 Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?‘
40 Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších [a] bratří, [b] mně jste učinili.‘“
41 „Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, [a] který je připraven pro Ďábla [b] a jeho anděly! [c]
42 Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít,
43 byl jsem cizincem, [t16] a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.‘
44 Tu mu odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, [t16] nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘
45 Pak jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili.‘
46 A tito půjdou do věčného trápení, [t17] ale spravedliví do věčného života. [a]“
2. Korintským 9 : 13
13 (Když se osvědčíte v této službě,) [t13] budou oni slavit [a] Boha za (to, že se podřizujete Kristovu evangeliu, které vyznáváte,) [t14] a za (štědrost, [b] kterou s nimi a se všemi sdílíte). [t15]
Matouš 11 : 25 – 30
25 V ten čas pak [t19] Ježíš řekl: „Vzdávám ti chválu, [a] Otče, [b] Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a rozumnými [t20] a zjevil [c] jsi je maličkým. [t21]
26 Ano, Otče, protože tak (se ti zalíbilo.) [t22]
27 Všechno [a] mi předal můj Otec; [b] a nikdo nezná Syna, jen Otec, ani Otce nikdo nezná, jen Syn [c] a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit. [d]
28 Pojďte ke mně [a] všichni, kteří těžce pracujete [t23] a jste přetíženi, [b] a já vám dám odpočinek. [c]
29 Vezměte na sebe mé jho [a] a učte [t24] se ode mne, [b] neboť jsem tichý [c] a pokorný [d] v srdci; [e] a [f]naleznete odpočinutí [f] svým duším.
30 Vždyť mé jho je příjemné [t25] a mé břemeno je lehké.“ [a]
Jan 6 : 1 – 13
1 Potom [a] Ježíš odešel na druhý břeh Galilejského neboli Tiberiadského moře. [t1]
2 Šel za ním velký zástup, [a] protože viděli znamení, [b] která činil na nemocných.
3 Ježíš vystoupil na horu [a] a tam se posadil se svými učedníky.
4 Byly blízko velikonoce, [t2] židovský svátek.
5 Když Ježíš pozdvihl oči [a] a uviděl, že k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: [b] „Kde nakoupíme chleba, aby se tito lidé najedli?“
6 To říkal, aby ho zkoušel; [a] sám totiž věděl, co chce dělat.
7 Filip mu odpověděl: „Ani chleby za dvě stě denárů [a] nestačí, aby si každý trochu vzal.“
8 Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, [a] mu řekl:
9 „Tady je chlapec, který má pět ječných [a] chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství!“
10 Ježíš řekl: „(Postarejte se), [t3] ať se lidé posadí.“ Na tom místě bylo mnoho trávy. [a] I posadili se muži v počtu asi pěti tisíc.
11 Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky [a] a rozdělil je [t4] sedícím; [t5] stejně i z ryb dostali, kolik chtěli.
12 Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé [t6] úlomky, aby nic nepřišlo nazmar. [t7]“
13 Sebrali je tedy a úlomky z těch pěti ječných chlebů, které přebyly těm, kteří se najedli, naplnili dvanáct nůší.
Římanům 12 : 13
13 Sdílejte se se svatými [a] v jejich potřebách, usilujte [b] o pohostinnost. [c]
Jan 15 : 1 – 10
1 „Já jsem [a] ta pravá [b] vinná réva [c] a můj Otec [d] je hospodář.
2 Každou ratolest ve mně, která nenese ovoce, odstraňuje, [a] a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.
3 Vy jste již čistí [a] pro slovo, [b] které jsem vám pověděl.
4 Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstává-li v révě, tak ani vy, jestliže nebudete zůstávat ve mně.
5 Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo (zůstává ve mně) [a] a já v něm, ten nese [b] hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete [c] činit nic.
6 Jestliže někdo ve mně nezůstává, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne; pak je shromažďují a házejí do ohně, a hoří. [t1]
7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li mé výroky ve vás, požádejte, [a] oč chcete, a stane se vám.
8 Tím [t2] bude oslaven můj Otec, [a] když [t3] ponesete hojné ovoce a stanete se mými učedníky. [b]
9 Jako Otec miluje [a] mne, tak i já miluji [a] vás. Zůstaňte v mé lásce.
10 Zachováte-li má přikázání, [a] zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval [b] přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“
2. Královská 4 : 38
38 Elíša se vrátil do Gilgálu. V zemi byl hlad. [a] Proročtí žáci seděli [v34] před ním. Řekl svému služebníkovi: Postav [t35] velký hrnec [b] a uvař pro prorocké žáky jídlo. [t36]
Matouš 10 : 26 – 31
26 „Nebojte se jich tedy; neboť [a] není nic zahaleného, co nebude zjeveno, a nic skrytého, [b] co nebude poznáno.
27 Co vám pravím ve tmě, řekněte na [t19] světle; a co slyšíte šeptem do ucha, vyhlaste ze střech.
28 A nebojte [a] se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte toho, [b] kdo může i duši i tělo zahubit v Gehenně. [c]
29 Neprodávají se dva vrabci [v20] za haléř? [v21] A ani jeden z nich nespadne na zem bez vůle vašeho Otce.
30 I všechny vlasy [a] na vaší hlavě jsou spočteny.
31 Nebojte se tedy; vy jste cennější [a] než mnoho vrabců.“
Leave a Reply