Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví sarah
Genesis 21 : 1 – 34
1 Hospodin navštívil [v1] Sáru, jak řekl, a [t2] splnil Sáře to, co prohlásil.
2 Sára otěhotněla a porodila Abrahamovi v jeho stáří syna v určeném čase, o kterém s ním mluvil Bůh.
3 Abraham dal svému synu, který se mu narodil, kterého mu Sára porodila, [v3] jméno Izák. [a]
4 Když bylo Izákovi osm dní, Abraham svého syna obřezal, [a] tak jak mu Bůh přikázal. [b]
5 Abrahamovi bylo sto let, když se mu narodil syn Izák.
6 Sára řekla: Bůh mi způsobil smích. [a] Každý, kdo o tom uslyší, se bude smát [v4] se mnou.
7 Ještě řekla: Kdo by jen pověděl Abrahamovi, že Sára bude kojit! [t5] A přece jsem mu v jeho stáří porodila syna!
8 Dítě rostlo a bylo odstaveno. [a] V den Izákova odstavení udělal Abraham velkou hostinu. [v6]
9 Když Sára viděla, že se syn Egypťanky Hagary, kterého Abrahamovi porodila, [a] Izákovi posmívá, [t7]
10 řekla Abrahamovi: Vyžeň [a] tuto otrokyni i jejího syna, neboť syn této otrokyně nebude dědicem [b] spolu s mým synem Izákem!
11 (Abraham byl z toho velmi skleslý:) [t8] byla to záležitost jeho syna.
12 Bůh však Abrahamovi řekl: Nebuď skleslý [a] kvůli chlapci a své otrokyni. Poslechni Sáru [b] ve všem, co ti říká, protože v [t9] Izákovi bude povoláno [t10] tvé símě.
13 Syna otrokyně také učiním národem, [a] protože je tvým potomkem.
14 Abraham vstal časně [a] ráno, vzal chléb a měch vody a dal to Hagaře. (Položil jí to na ramena a poslal ji s dítětem) [t11] pryč. Odešla a bloudila v pustině Beer-šeby. [b]
15 Když voda v měchu došla, odložila [t12] dítě pod jedno křoví. [a]
16 Odešla a posadila se naproti opodál na dostřel luku, neboť si řekla: Nebudu se dívat na smrt toho dítěte. [t13] Tak seděla naproti, (pozvedla hlas a plakala.) [t14]
17 Bůh uslyšel [t15] hlas chlapce. Boží anděl zavolal na Hagaru z nebes a řekl jí: Co je ti, Hagaro? Neboj se, protože Bůh slyšel hlas chlapce tam, kde je.
18 Vstaň, zvedni chlapce a pevně ho drž (za ruku,) [t16] protože z něj učiním velký národ.
19 Tu jí Bůh (otevřel oči) [a] a uviděla studnu s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít.
20 Bůh byl s chlapcem, když vyrůstal. Usadil se v pustině a stal se velkým lukostřelcem.
21 Bydlel v Páranské [a] pustině a matka mu vybrala ženu z egyptské [b] země.
22 V té době řekl Abímelek a Píkol, [t17] velitel jeho armády, Abrahamovi: (Bůh je s tebou) [v18] ve všem, co děláš.
23 Nyní mi tu přísahej při Bohu, že (si budeš počínat věrně) [t19] vůči mně a vůči mému nástupci i mému následníku; [a] tak jako jsem prokázal laskavost [t20] tobě, budeš ji prokazovat i mně a zemi, v níž jsi pobýval jako cizinec. [b]
24 A Abraham řekl: (Ano, přísahám.) [t21]
25 Abraham však Abímeleka pokáral ohledně studny s vodou, kterou uchvátili Abímelekovi otroci.
26 Abímelek odpověděl: Nevím, kdo tu věc udělal. Ani ty jsi mi to neoznámil a ani já jsem o tom dodnes neslyšel.
27 Abraham tedy vzal brav a skot, dal to Abímelekovi a uzavřeli spolu [a] smlouvu.
28 Abraham postavil sedm oveček [a] ze stáda zvlášť.
29 Abímelek se Abrahama zeptal: Co s těmi sedmi ovečkami, které jsi postavil zvlášť?
30 On odpověděl: Těch sedm oveček si ode mne vezmi, aby mi byly na svědectví, [a] že tuto studnu jsem [b] vyhloubil já.
31 Proto nazval [t22] ono místo Beer-šeba, [v23] protože tam oba přísahali.
32 Tak uzavřeli smlouvu v Beer-šebě. Abímelek s velitelem své armády Píkolem vstali a navrátili se do pelištejské země.
33 Abraham pak vysadil v Beer-šebě tamaryšek [a] a vzýval tam jméno Hospodina, Boha věčného. [v24]
34 Abraham pobýval v pelištejské zemi jako cizinec po mnohé dny.
Genesis 16 : 15
15 Pak Hagar porodila Abramovi syna a Abram svého syna, kterého porodila Hagar, pojmenoval Izmael.
Jan 1 : 25
25 I zeptali se ho: [t17] „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš [t16] ani Eliáš ani ten Prorok?“
Jan 1 : 19 – 25
19 Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé [a] z Jeruzaléma poslali kněze a Levity, aby se ho zeptali: „Kdo jsi ty?“
20 I vyznal a nezapřel; vyznal: „Já nejsem Mesiáš. [t16]“
21 Zeptali se ho: „Co tedy? Jsi Eliáš?“ [a] Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ [b] Odpověděl: „Ne.“
22 Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co říkáš sám o sobě?“
23 Řekl: „Já jsem hlas volajícího v pustině: ‚Vyrovnejte Pánovu cestu‘, [a] jak řekl prorok Izaiáš.“
24 [Ti] poslaní byli z farizeů. [a]
25 I zeptali se ho: [t17] „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš [t16] ani Eliáš ani ten Prorok?“
Leave a Reply