Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví samson a delila
Soudců 16 : 1 – 31
1 Potom šel Samson do Gazy. [a] Uviděl tam prostitutku [b] a vešel [c] k ní.
2 Obyvatelům Gazy bylo řečeno: Přišel sem Samson. Obcházeli a číhali na něho celou noc v bráně toho města a celou tu noc tiše vyčkávali se slovy: Až do svítání [t1] a pak ho zabijeme. [a]
3 Samson však ležel jen do půlnoci. Uprostřed noci vstal, uchopil (vrata městské brány a obě veřeje a vyrazil je i se závorou.) [a] Položil si je na ramena a vynesl na vrchol hory, která se tyčí směrem k Chebrónu. [t2]
4 I stalo se potom, že se zamiloval do ženy v údolí Sorék [v3] jménem Delíla.
5 Vypravili se k ní tedy pelištejští vladaři [t4] a řekli jí: Umluv [a] ho a zjisti, v čem spočívá jeho velká síla a čím jej přemůžeme a svážeme, abychom ho pokořili. My ti dáme každý tisíc sto šekelů stříbra. [v5]
6 A tak Delíla řekla Samsonovi: Pověz mi, prosím, v čem spočívá tvá velká síla a čím můžeš být spoután, abys byl poražen.
7 Samson jí pověděl: Jestliže mě svážou sedmi syrovými lany, [a] která nebyla vysušena, zeslábnu [t6] a budu jako kterýkoli jiný člověk.
8 Pelištejští vladaři jí tedy přinesli sedm syrových lan, která nebyla vysušena, a těmi ho svázala.
9 Ti, kdo na něj číhali, seděli [t7] u ní v pokoji. Řekla mu: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Zpřetrhal ta lana, jako se přetrhne šňůrka [a] z koudele, když se přiblíží [t8] k ohni, a jeho síla nebyla odhalena.
10 Nato Delíla Samsonovi řekla: Vida, podváděl [a] jsi mě a vykládal jsi mi lži. Nyní mi prosím pověz, čím můžeš být spoután.
11 Řekl jí: Jestliže mě pevně svážou novými popruhy, [a] s nimiž nebyla konána práce, zeslábnu a budu jako kterýkoli jiný člověk.
12 Delíla tedy vzala nové popruhy a svázala ho jimi. Pak mu řekla: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Ti, kdo na něj číhali, seděli v pokoji. Ale on je na svých pažích zpřetrhal jako šňůry. [a]
13 Delíla nato Samsonovi řekla: Až doposud jsi mě podváděl a vykládal jsi mi lži. Pověz mi, čím můžeš být spoután. Řekl jí: Stačí, když vetkáš sedm pramenů vlasů mé hlavy do osnovy. [t9]
14 Upevnila osnovu ještě kolíkem a řekla mu: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! On se probral ze spánku a vytrhl ten kolík, člunek [a] i osnovu.
15 Nato mu řekla: Jak můžeš říkat: Miluji [a] tě, když tvé srdce [b] není se mnou? Takhle jsi mě třikrát [c] podvedl a nepověděl jsi mi, v čem spočívá tvá velká síla. [d]
16 I stalo se, když na něho naléhala [a] svými slovy celé dny, dotírala na něho, že se jeho duše k smrti unavila. [t10]
17 Tu jí otevřel [t11] celé své srdce [a] a řekl jí: Na mou hlavu nevstoupila břitva, [b] protože od lůna své matky jsem Boží nazír. Pokud bych byl oholen, odstoupí ode mě má síla, zeslábnu a budu jako každý jiný člověk.
18 Když Delíla viděla, že jí otevřel [t11] celé své srdce, vzkázala a zavolala pelištejské vladaře: Tentokrát přijďte, protože mi [t12] otevřel celé své srdce. Pelištejští vladaři k ní přišli a přinesli s sebou stříbro.
19 I uspala jej na svých kolenou, [v13] pak zavolala jednoho muže a nechala oholit sedm pramenů vlasů jeho hlavy. (Začala ho ponižovat) [t14] a jeho síla od něj odstoupila.
20 Opět řekla: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Probral se ze spánku a řekl si: Vyjdu z toho jako tolikrát předtím a otřepu se. On nevěděl, že se od něj Hospodin odvrátil. [t15]
21 Pelištejci ho chytili, vyloupali mu oči, [a] zavedli ho do Gazy a svázali ho bronzovými okovy. [b] Byl přinucen [c] mlít ve vězení. [t16]
22 Tam, kde byl oholen, mu ale vlasy na hlavě začaly dorůstat.
23 Pelištejští vladaři se shromáždili, aby obětovali velký obětní hod pro svého boha Dágona [a] a pro radost. Řekli: Náš bůh nám vydal do ruky našeho nepřítele Samsona.
24 Když ho lid viděl, chválil [a] svého boha, neboť řekl: Náš bůh nám vydal [b] do ruky našeho nepřítele a pustošitele naší země, který rozmnožil naše pobité.
25 I stalo se, (když jim bylo dobře u srdce,) [t17] že řekli: Zavolejte Samsona, ať nás baví. Zavolali tedy Samsona z vězení, dováděl před nimi a postavili ho mezi sloupy.
26 Tu řekl Samson mládenci, který ho držel za ruku: Pusť mě a nech mě ohmatat ty sloupy, kterými je dům držen, ať se o ně opřu.
27 Ten dům byl plný mužů a žen, byli tam všichni pelištejští vladaři a na střeše asi tři tisíce mužů a žen, kteří se dívali, jak je Samson baví.
28 I volal Samson k Hospodinu. Řekl: Panovníku Hospodine, rozpomeň [a] se, prosím, na mě a posilni mě, prosím, ještě tentokrát, Bože, ať se Pelištejcům pomstím jedinou pomstou za obě své oči.
29 Pak Samson pevně objal oba prostřední sloupy, kterými byl dům držený a vzepřel se o ně, o jeden svou pravicí a o druhý svou levicí.
30 Samson řekl: Ať má duše zemře s Pelištejci. Napnul sílu a ten dům spadl na vladaře a na všechen lid, který v něm byl. Mrtvých, které usmrtil při svém skonu, bylo více, než těch, které usmrtil za svého života.
31 Potom sestoupili jeho bratři a celý dům jeho otce, vyzvedli ho, vynesli a pohřbili ho mezi Soreou a Eštaólem [a] do hrobu jeho otce Manóacha. On soudil Izrael dvacet let.
Soudců 13 : 1 – 31
1 Synové Izraele dále [t1] páchali [a] to, co je v Hospodinových očích zlé, a Hospodin je vydal na čtyřicet let do ruky Pelištejců.
2 Byl jeden muž ze Soreje [a] z danovské čeledi jménem Manóach. Jeho žena byla neplodná [b] a nerodila.
3 Té ženě se ukázal Hospodinův anděl [a] a řekl jí: Jen pohleď: Jsi neplodná a nerodila jsi, ale otěhotníš a porodíš syna.
4 Nuže, měj se bedlivě na pozoru: Nebudeš pít víno ani pivo [a] a nebudeš jíst nic nečistého. [b]
5 Neboť hle, budeš [t2] těhotná a porodíš syna. Na jeho hlavu nevstoupí břitva, protože ten chlapec bude od těhotenství Boží nazír. [t3] On začne zachraňovat Izrael z ruky Pelištejců.
6 Ta žena šla a řekla svému muži: Přišel ke mně muž Boží. Jeho vzhled byl jako vzhled Božího anděla, velmi hrozný. [a] Nezeptala jsem se ho, odkud je, ani on mi neoznámil své jméno.
7 A řekl mi: Hle, ty budeš těhotná a porodíš syna. Teď nebudeš pít víno ani pivo a nebudeš jíst žádnou nečistotu, protože ten chlapec bude Boží nazír od samého těhotenství až do dne své smrti.
8 Nato Manóach naléhavě prosil [a] Hospodina. Řekl: Dovol, můj Pane, prosím, ať muž Boží, kterého jsi poslal, přijde znovu k nám a poučí nás, co máme udělat s tím narozeným chlapcem.
9 A Bůh Manóacha [a] vyslyšel. Boží anděl přišel znovu k té ženě, když pobývala na poli a její muž Manóach s ní nebyl.
10 Ta žena si tedy pospíšila, běžela a oznámila to svému muži. Řekla mu: Hle, ukázal se mi ten muž, jenž ke mně onehdy přišel.
11 Tu Manóach vstal a šel za svou ženou, přišel k tomu muži a zeptal se ho: Ty jsi ten muž, který mluvil [t4] s touto ženou? On odpověděl: To jsem já.
12 Manóach řekl: Nechť se nyní naplní [a] tvá slova přikazující, jaké je (nařízení o tom chlapci) [t5] a (jeho díle.) [t6]
13 Hospodinův anděl Manóachovi řekl: Ať se ta žena má na pozoru před vším, o čem jsem jí řekl.
14 Nepojí z ničeho, co pochází [t7] z vinné révy. Nebude pít víno ani pivo a nebude jíst žádnou nečistotu. [a] Vše, co jsem jí přikázal, ať zachovává.
15 Manóach pak Hospodinovu andělu řekl: Dovol, ať tě zdržíme [t8] a připravíme ti kůzle. [a]
16 Hospodinův anděl Manóachovi odpověděl: Pokud mě zdržíš, nepojím z tvého pokrmu, ale připravíš-li Hospodinu zápalnou oběť, přines ji. Manóach totiž nevěděl, že je to Hospodinův anděl.
17 Manóach se pak Hospodinova anděla zeptal: Jak zní tvé jméno? Ať tě poctíme, až se naplní tvé slovo. [t9]
18 Ale Hospodinův anděl mu odpověděl: Proč se ptáš na mé jméno? Je podivuhodné. [a]
19 Manóach tedy vzal kůzle a přídavnou oběť a přinesl to na skálu Hospodinu. Ten (se ukázal jako podivuhodný ve svém působení a Manóach a jeho žena to viděli.) [t10]
20 I stalo se, když stoupal plamen od oltáře k nebesům, že i Hospodinův anděl vystoupil v plameni z oltáře. Když to Manóach a jeho žena viděli, padli tváří [t11] k zemi.
21 Více [a] se už Hospodinův anděl Manóachovi a jeho ženě neukazoval. [b] Tehdy Manóach poznal, že to byl Hospodinův anděl.
22 Tu Manóach řekl své ženě: Jistě zemřeme, protože jsme viděli Boha. [a]
23 Ale jeho žena mu odpověděla: Kdyby se Hospodinu zalíbilo nás usmrtit, nepřijal by z naší ruky zápalnou a přídavnou oběť, ani by nám neukázal všechny tyto věci a nezvěstoval by nám po celý [t12] ten čas něco takového.
24 Ta žena pak porodila syna a nazvala ho jménem Samson. Chlapec vyrůstal [a] a Hospodin mu žehnal. [b]
25 A Hospodinův Duch [a] jej začal ponoukat v táboře Danovců mezi Soreou [b] a Eštaólem.
Soudců 16 : 21
21 Pelištejci ho chytili, vyloupali mu oči, [a] zavedli ho do Gazy a svázali ho bronzovými okovy. [b] Byl přinucen [c] mlít ve vězení. [t16]
Soudců 16 : 5
5 Vypravili se k ní tedy pelištejští vladaři [t4] a řekli jí: Umluv [a] ho a zjisti, v čem spočívá jeho velká síla a čím jej přemůžeme a svážeme, abychom ho pokořili. My ti dáme každý tisíc sto šekelů stříbra. [v5]
Soudců 16 : 15
15 Nato mu řekla: Jak můžeš říkat: Miluji [a] tě, když tvé srdce [b] není se mnou? Takhle jsi mě třikrát [c] podvedl a nepověděl jsi mi, v čem spočívá tvá velká síla. [d]
Soudců 16 : 19
19 I uspala jej na svých kolenou, [v13] pak zavolala jednoho muže a nechala oholit sedm pramenů vlasů jeho hlavy. (Začala ho ponižovat) [t14] a jeho síla od něj odstoupila.
Soudců 16 : 13
13 Delíla nato Samsonovi řekla: Až doposud jsi mě podváděl a vykládal jsi mi lži. Pověz mi, čím můžeš být spoután. Řekl jí: Stačí, když vetkáš sedm pramenů vlasů mé hlavy do osnovy. [t9]
Soudců 16 : 28
28 I volal Samson k Hospodinu. Řekl: Panovníku Hospodine, rozpomeň [a] se, prosím, na mě a posilni mě, prosím, ještě tentokrát, Bože, ať se Pelištejcům pomstím jedinou pomstou za obě své oči.
Leave a Reply