Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví samovyšetření
2. Korintským 13 : 5
5 Sami sebe zkoušejte, [a] jste-li ve víře, sami sebe zkoumejte. [t6] Či nepoznáváte sami na sobě, že Ježíš Kristus [je] (ve vás)? [t7] Ledaže byste byli neosvědčení. [b]
Žalmy 139 : 1 – 24
1 Pro vedoucího chval. [t1] Davidův žalm. Hospodine, tys mě vyzpytoval [a] a (znáš mě.) [t2]
2 Ty víš, kdy si sedám [a] a kdy vstávám [b] — už dávno znáš [t3] mé úmysly. [c]
3 Rozebrals [t4] mé putování i mé uléhání a dobře znáš všechny mé cesty. [a]
4 Ještě nemám slovo na jazyku — hle, Hospodine, ty už všechno víš. [a]
5 Oblehls mě zezadu i zepředu [t5] a položils na mě svou dlaň. [a]
6 Úžasné poznání! [a] Úplně mě přesahuje! [t6] To nezvládám! [t7]
7 Kam odejdu před tvým duchem? Kam uteču před tvou tváří? [v8]
8 Vystoupím-li na nebesa, [a] tam jsi ty. Ustelu si v podsvětí, [b] jsi i tam.
9 (Když se vznesu na křídlech jitřenky) [t9] a usadím se (za koncem moře,) [t10]
10 i tam mě bude provázet tvá ruka, tvá pravice [a] se mě chopí.
11 I kdybych řekl: Jistě mě přikryje [t11] tma, i noc se kvůli mně stane světlem. [t12]
12 Ani tma před tebou není temná, noc ti svítí jako den, temnota jako světlo. [a]
13 Vždyť tys utvořil [a] mé ledví, [t13] utkal [b] jsi mě v lůně [c] mé matky.
14 Vzdávám [a] ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen — vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je obdivuhodné — má duše to velmi dobře ví.
15 Před tebou nebyla skryta má kostra, [a] když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobách [b] země.
16 Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy [a] se zapisovaly všechny dny — utvářely se, nebyl ani jeden z nich.
17 A jak vzácné [t14] jsou pro mě tvé úmysly, [t15] Bože! Jak mnoho jich je! [t16]
18 Kdybych je chtěl spočítat, [t17] je jich víc než písku! [a] Procitnu a již [t18] jsem s tebou.
19 Bože, kéž bys skolil ničemy. Odstupte [a] ode mě, vy, kdo proléváte krev. [t19]
20 Oni o tobě mluví se zlými úmysly; nadarmo vyvyšují tvé protivníky. [t20]
21 Což nemám, Hospodine, nenávidět ty, kdo tě nenávidí? [a] A pociťovat odpor [b] proti těm, kdo proti tobě povstávají?
22 (Mám je v dokonalé nenávisti;) [t21] jsou mi za nepřátele.
23 Vyzpytuj [a] mě, Bože, a poznej mé srdce, zkoumej mě [b] a poznej mé myšlení [c]
24 a pohleď, není-li ve mně cesta [a] trápení, a veď [b] mě cestou [c] věčnosti! [d]
Jakubův 1 : 23 – 25
23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle [a] pozoruje svou přirozenou tvář;
24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody [a] a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený [b] ve svém jednání.
Žalmy 51 : 1 – 19
1 Pro vedoucího chval. Davidův žalm. [v1]
2 Když k němu přišel prorok Nátan [a] poté, co David vešel [b] k Bat-šebě. [c]
3 Smiluj [a] se nade mnou, Bože, podle svého milosrdenství! [t2] Podle svého hojného slitování [b] vymaž [c] má přestoupení! [d]
4 Dokonale [t3] mě umyj [t4] od mého provinění [a] a od mého hříchu [v5] mě očisti. [t6]
5 Já svá přestoupení [t7] uznávám, [a] svůj hřích mám před sebou ustavičně.
6 Proti tobě [a] samému jsem zhřešil, [b] udělal jsem to, co je zlé v tvých očích. [c] A tak jsi spravedlivý, když mluvíš, jsi dokonalý, když konáš soud. [t8]
7 Hle, byl jsem zplozen v nepravosti, [t9] matka mě počala v hříchu. [t10]
8 Hle, ty máš zalíbení v (niterné [a] opravdovosti [t11] a vskrytu mi dáváš poznat [b] moudrost.) [t12]
9 Očisti mě od hříchu yzopem, [a] a budu čistý, [b] umyj [c] mě, a budu nad sníh [d] bělejší. [e]
10 Dej, ať uslyším (veselí a radost,) [a] ať se zaradují kosti, [b] kterés zdeptal. [c]
11 (Skryj svou tvář) [v13] před mými hříchy a všechna má provinění vymaž. [a]
12 Stvoř [a] mi čisté srdce, [b] ó Bože! Obnov [c] v mém nitru pevného [d] ducha! [e]
13 Neodvrhuj [a] mě (od své tváře,) [t14] svého svatého Ducha [v15] mi [t16] neber!
14 Vrať mi veselí ze své spásy [a] a (upevni [t17] ve mně šlechetného [t18] ducha.) [v19]
15 Budu vyučovat vzpurníky [a] tvým cestám [t20] a hříšníci se navrátí [b] k tobě.
16 Uchraň [t21] mě před proléváním krve, [v22] Bože! Bože, má spáso, [a] můj jazyk jásá [b] nad tvou spravedlností. [c]
17 Panovníku, otevři [v23] mé rty, má ústa budou zvěstovat [t24] tvou chválu. [t25]
18 Neměl bys zalíbení v oběti, i kdybych ji předložil; [t26] po zápalné oběti netoužíš. [a]
19 Oběť Bohu [t27] je zkroušený [a] duch. Bože, ty nepohrdneš [t28] zkroušeným [t29] a pokořeným [t30] srdcem. [b]
Galatským 6 : 3 – 5
3 Myslí-li si totiž někdo, že je něco, ačkoli nic není, klame sám sebe. [a]
4 Každý ať zkoumá [a] své jednání, [t5] a pak se bude moci chlubit pouze (s ohledem na) [t6] sebe, a ne na [t6] druhého.
5 Neboť každý ponese svůj vlastní náklad. [v7]
1. Korintským 11 : 28 – 32
28 Ať člověk zkoumá [a] sám sebe, a takto ať z toho chleba jí a z toho kalicha pije.
29 Neboť kdo jí a pije [nehodně], jí a pije sobě odsouzení, neboť nerozsuzuje [t12] tělo [Páně].
30 Proto jsou mezi vámi mnozí slabí [t13] a neduživí [a] a mnozí usínají. [t14]
31 Kdybychom rozsuzovali sami sebe, nebyli bychom souzeni.
32 Když jsme však souzeni od Pána, jsme vychováváni, [a] abychom nebyli odsouzeni spolu se světem. [b]
Římanům 12 : 3
3 Skrze milost, která mi byla dána, [a] pravím každému, kdo je mezi vámi: Nesmýšlejte výš, [t6] než je třeba smýšlet, ale smýšlejte [b] tak, abyste jednali rozumně, [t7] podle toho, jakou míru [c] víry udělil každému [c]Bůh.
Žalmy 34 : 1 – 22
1 Davidův žalm. [t1] (Když změnil své chování před Abímelekem. [v2] Ten ho vyhnal a David odešel). [a]
2 V každém čase [a] budu dobrořečit [b] Hospodinu. V mých ústech [c] bude ustavičně [v3] (jeho chvála.) [t4]
3 Má duše se chlubí [a] Hospodinem. [t5] Pokorní [b] to uslyší a budou se radovat.
4 Velebte [a] se mnou Hospodina! [t6] Vyvyšujme [b] společně jeho jméno!
5 Hledal [a] jsem Hospodina, a odpověděl [b] mi!, vysvobodil [c] mě ode všeho, (čeho jsem se hrozil.) [t7]
6 Ti, kdo na něj hledí, budou zářit. [a] (Na jejich tvářích nebude stud.) [t8]
7 Tento chudý [a] volal, a Hospodin ho vyslyšel. [b] Zachránil ho ze všech jeho soužení. [c]
8 Hospodinův anděl [a] táboří [t9] kolem těch, kdo se ho [v10] bojí, a vytrhuje [b] je. [c]
9 Okuste [a] a vizte, že Hospodin je dobrý. [b] Blahoslavený [c] je muž, který v něm hledá [d] útočiště.
10 Bojte se Hospodina, jeho svatí! [a] Ti, kdo se ho bojí, netrpí nouzi. [b]
11 (Mladí lvi strádají) [t11] a hladovějí, ale ti, kteří hledají [a] Hospodina, nemívají nedostatek [b] v ničem dobrém. [v12]
12 Pojďte, [a] synové, a poslouchejte [t13] mě, vyučím vás bázni [b] před Hospodinem.
13 Jaký [t14] je člověk, který si oblíbil život a miluje (dny, kdy uvidí) [t15] dobro? [t16]
14 Střež [a] svůj jazyk od zlého a své rty před klamnými řečmi. [t17]
15 Odvrať se od zlého [a] a čiň dobré, [b] hledej pokoj [c] a usiluj [t18] o něj.
16 Hospodinovy oči [a] hledí na spravedlivé, [b] jeho uši slyší jejich volání o pomoc. [c]
17 Hospodinova tvář [v19] je proti těm, kdo páchají zlo, [a] aby vyhladil [b] ze země jejich památku. [c]
18 Když úpěnlivě volají, [a] Hospodin je vyslýchá, vysvobozuje je ze všech jejich soužení.
19 Hospodin je blízko [a] těm, kdo jsou zkroušeni [t20] v srdci, zachraňuje [b] ty, kdo mají zdeptaného ducha.
20 Mnoho zla [t21] přichází na spravedlivého, [a] ale Hospodin jej ze všeho vysvobodí. [b]
21 Střeží [a] všechny jeho kosti, [b] ani jedna z nich nebude zlomena. [c]
22 Ničemu zahubí zlo. [a] Kdo nenávidí spravedlivého, ponese vinu.
Leave a Reply