Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví rudý měsíc
Zjevení 6 : 12 – 14
12 A když otevřel šestou pečeť, uviděl jsem, že nastalo veliké zemětřesení, [a] slunce [b] zčernalo jako žíněný pytel [c] a měsíc úplně zkrvavěl.
13 A nebeské hvězdy spadly [a] na zem, jako když fíkovník [b] zmítaný vichrem shazuje své pozdní fíky;
14 a nebe [a] zmizelo, [t8] jako když se svinuje svitek, a každá hora [b] i každý ostrov [c] se pohnuly ze svého místa.
Skutky 2 : 20
20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, než přijde Pánův den, [a] veliký a skvělý. [t16]
Joel 2 : 31
Zjevení 7 : 1 – 17
1 Potom jsem uviděl čtyři anděly stát na čtyřech úhlech země [a] a držet čtyři zemské větry, [b] aby vítr nevál na zemi ani na moře ani na žádný strom.
2 A uviděl jsem jiného anděla, jak vystupuje od východu slunce a má pečetidlo živého [a] Boha. Mocným hlasem zvolal na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi a moři:
3 „Neškoďte [a] zemi, moři ani stromům, dokud neoznačíme [t1] otroky našeho Boha na jejich čelech!“ [b]
4 A slyšel jsem počet [a] označených: sto čtyřicet čtyři tisíce [t2] ze všech kmenů synů Izraele.
5 Z kmene Juda [a] je označeno dvanáct tisíc, z kmene Rúben dvanáct tisíc, z kmene Gád dvanáct tisíc.
6 Z kmene Ašer dvanáct tisíc, z kmene Neftalí dvanáct tisíc, z kmene Manases [v3] dvanáct tisíc.
7 Z kmene Šimeón dvanáct tisíc, z kmene Lévi dvanáct tisíc, z kmene Isachar dvanáct tisíc.
8 Z kmene Zabulón dvanáct tisíc, z kmene Josef dvanáct tisíc a z kmene Benjamín je označeno dvanáct tisíc.
9 Potom [a] jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů, (jazyků a z každého lidu), [t4] jak stojí před trůnem [b] a před Beránkem, oblečeni v bílá [c] roucha, palmové ratolesti [d] v rukou,
10 a volají velikým [a] hlasem: „Záchrana [b] náleží našemu [c]Bohu, tomu, který sedí [c] na trůnu, a Beránkovi.“ [d]
11 A všichni andělé stáli kolem [a] trůnu, kolem starších i těch čtyř živých bytostí, a padli před trůnem na tvář a poklonili se Bohu [b]
12 (se slovy): [t5] „Amen! Dobrořečení a sláva, moudrost i vděčnost, úcta a moc i síla náleží našemu Bohu na věky věků. [Amen.]“
13 Jeden z těch starších [a] (na mne promluvil): [t6] „Kdo jsou a odkud přišli tito, kteří jsou oblečeni v bílá roucha?“
14 Řekl jsem mu: „Můj pane, ty to víš.“ A on mi řekl: „To jsou ti, kteří přicházejí z velikého soužení [a] a svá roucha vyprali a vybílili v krvi [b] Beránkově.
15 Proto jsou před [c]Božím trůnem a slouží [a] mu v jeho svatyni [b] dnem i nocí; a ten, který sedí na trůnu, nad nimi roztáhne svůj stan. [c]
16 Již nebudou hladovět [a] ani žíznit, (neublíží jim) [t7] slunce [b] ani jiný žár,
17 neboť Beránek, [a] který je uprostřed trůnu, je bude pást [b] a povede [c] je k pramenům vod života. [d] A [c]Bůh jim setře každou slzu z očí.“ [e]
Zjevení 1 : 1 – 20
1 Zjevení [t1] Ježíše Krista, které mu dal [a] [c]Bůh, aby svým otrokům [b] ukázal, co se má brzy stát. [c] (On to prostřednictvím svého anděla) [t2] naznačil svému otroku [d] Janovi. [e]
2 Ten dosvědčil Boží slovo [a] a svědectví [b] Ježíše Krista, vše, co uviděl.
3 Blahoslavený, [a] kdo předčítá, [t3] i ti, kdo slyší [c]slova tohoto proroctví a zachovávají, [b] co je v něm zapsáno, neboť ten čas je blízko. [c]
4 Jan sedmi sborům [t4] v Asii: [t5] Milost vám a pokoj [a] od (Toho, který jest a který byl a který přichází), [t6] i od sedmi [b] duchů, kteří jsou před jeho trůnem,
5 a od Ježíše Krista, jenž je věrný [a] svědek, prvorozený z mrtvých [b] a vládce králů [c] země. Tomu, jenž nás miluje a svou krví [d] (nás rozvázal z) [t7] našich hříchů
6 a učinil nás královstvím, kněžími [a] svému Bohu a Otci — jemu sláva i moc na věky [věků]. Amen. [b]
7 ‚Hle, přichází s oblaky‘ [a] a ‚uzří jej každé oko, i ti, kteří jej probodli‘, a ‚budou se pro něho bít v prsa [b] všechny kmeny země‘. [c] Ano, amen.
8 Já jsem Alfa i Omega, [a] počátek i konec, praví Pán Bůh, Ten, který jest a který byl a který přichází, [b] ten Všemohoucí. [t8]
9 Já Jan, váš bratr [a] a spoluúčastník [b] soužení, [c] království a vytrvalosti [d] (v Ježíši Kristu), [t9] jsem se ocitl pro [c]Boží [c]slovo [e] a svědectví Ježíše [Krista] na ostrově zvaném Patmos. [v10]
10 V den Páně [a] jsem se ocitl v Duchu [t11] a uslyšel jsem za sebou (mocný hlas) [t12] jako zvuk polnice,
11 který říkal: „Co vidíš, napiš [a] do svitku [b] a pošli sedmi sborům: Do Efesu, do Smyrny, do Pergama, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodiceje.“
12 Obrátil jsem se, abych viděl hlas, který se mnou mluvil. A když jsem se obrátil, spatřil jsem sedm zlatých svícnů [a]
13 a uprostřed těch svícnů někoho jako Syna člověka, [a] oděného dlouhým rouchem [v13] a přepásaného zlatým pásem [b] až k prsům.
14 Jeho hlava a vlasy byly bílé jako bílá vlna, jako sníh, [a] jeho oči jako plamen ohně; [b]
15 jeho nohy podobné bronzu [a] rozžhavenému v peci a jeho hlas jako zvuk mnohých vod. [b]
16 A ve své pravici [a] měl sedm hvězd [b] a z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč [v14] a jeho tvář jako když slunce [c] září ve své síle. [d]
17 Když jsem jej spatřil, padl jsem [a] k jeho nohám jako mrtvý. I položil na mne svou pravici a řekl: v„Neboj se. [b] Já jsem první i poslední, [c]
18 ten Živý. [a] Byl jsem mrtvý, a hle, žiji na věky věků. [b] [Amen.] Mám klíče [c] smrti [d] i podsvětí.
19 Napiš [a] tedy ty věci, které jsi uviděl, a ty, které jsou, a ty, které se mají stát po nich. [b]
20 Tajemství [a] těch sedmi hvězd, které jsi spatřil na mé pravici, i těch sedmi zlatých svícnů: [b] Sedm hvězd jsou andělé sedmi sborů, sedm svícnů je sedm sborů.“
Matouš 24 : 29
29 „Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, [a] hvězdy budou padat z [t16] nebe a mocnosti nebes se zatřesou. [b]
Zjevení 12 : 1 – 17
1 A ukázalo se veliké znamení [a] v nebi: žena [b] oděná [c] sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna [t1] z dvanácti hvězd.
2 Byla těhotná a křičela, [a] když v bolestech [b] a mukách pracovala ku porodu.
3 A ukázalo se jiné znamení v nebi: hle, veliký rudý [t2] drak, [a] mající sedm hlav [b] a deset rohů, [c] a na těch hlavách sedm diadémů. [v3]
4 Jeho ocas vlekl třetinu [a] nebeských hvězd; [b] i svrhl je na zem. [c] A drak stál před ženou, která měla porodit, aby její dítě sežral, jakmile porodí. [d]
5 A porodila syna — muže, [t4] který má pást všechny národy železnou berlou. [a] Vtom bylo její dítě vytrženo [b] k Bohu a k jeho trůnu.
6 A žena utekla do pustiny, [a] kde měla od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dní. [b]
7 A v nebi nastala válka: Michael [a] a jeho andělé museli bojovat s drakem. Drak i jeho andělé [b] bojovali,
8 ale neobstáli, a už pro ně nebylo [t5] místo v nebi.
9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, [a] nazývaný Ďábel a Satan, [b] který svádí [c] celý obydlený svět. [d] Byl svržen [e] na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
10 A uslyšel jsem mocný hlas v nebi, který říkal: „Nyní přišla [t6] záchrana, [a] moc a kralování [b] našeho [c]Boha a pravomoc jeho Krista, neboť byl svržen žalobce [c] našich bratří, který je obviňoval před naším [c]Bohem dnem i nocí. [d]
11 Oni nad ním zvítězili [a] pro krev [b] Beránkovu a pro [c]slovo svého svědectví; [c] a nemilovali svou duši [d] až na smrt.
12 Proto se radujte, nebesa [a] a vy, kdo v nich přebýváte. [t7] Běda [b] zemi a moři, neboť k vám sestoupil Ďábel [c] s velikou zuřivostí; ví, že má málo času.“ [d]
13 Když drak uviděl, že byl svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která porodila toho syna. [t4]
14 Ale té ženě byla dána dvě křídla velikého orla, [a] aby mohla letět do pustiny na své místo, kde (skryta před hadem) [t8] bude [t9] živena čas a časy a půl času. [b]
15 A had vychrlil z tlamy za ženou vodu jako řeku, aby ji strhl proudem.
16 Ale země přispěla ženě na pomoc: země otevřela svá ústa [a] a pohltila řeku, kterou vychrlil drak ze své tlamy.
17 Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, (aby rozpoutal válku proti ostatním) [t10] z jejího potomstva, [t11] kteří zachovávají [a] Boží přikázání a mají Ježíšovo svědectví. [b]
Římanům 10 : 9
9 Vyznáš-li [a] svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li [b] ve svém srdci, že ho [c]Bůh vzkřísil [c] z mrtvých, budeš zachráněn. [d]
Matouš 24 : 14
14 Toto evangelium království [a] bude vyhlášeno po celém světě [b] na svědectví všem národům. A tehdy přijde konec.“
Matouš 7 : 15
15 „Mějte se na pozoru před falešnými proroky, [a] kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. [b]
Zjevení 3 : 10
10 Protože jsi zachoval ( [c]slovo mé vytrvalosti), [t11] i já zachovám [a] tebe v [t12] hodině zkoušky, [b] která má přijít na celý obydlený svět, [c] aby vyzkoušela obyvatele země. [d]
Jan 14 : 1 – 31
1 „Ať se vaše srdce nechvěje. [t1] Věříte [t2] v [a] Boha, věřte i ve mne.
2 V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. [a] Kdyby nebyly, (řekl bych vám to. [Neboť] vám jdu připravit místo.) [t3]
3 A odejdu-li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.
4 A kam já jdu, [víte, i] cestu znáte.“
5 Tomáš [a] mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
7 (Jestliže znáte [a] mne, poznáte i) [t4] mého Otce. A od nynějška ho znáte a viděli jste ho.“
8 Filip [a] mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.“
9 Ježíš mu řekl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl [a] mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘?
10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? [a] Slova, [b] která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; [a] ne-li, věřte aspoň pro ty skutky. [b]
12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší [a] skutky než tyto, neboť já jdu [b] k Otci.
13 A oč byste požádali [a] v mém jménu, [b] to učiním, aby byl Otec oslaven [c] v Synu.
14 Požádáte-li [mne] o něco v mém jménu, já to učiním.“
15 „Jestliže mne milujete, zachovejte [t5] má přikázání.
16 A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, [t6] aby byl s vámi (na věčnost) [a] —
17 Ducha pravdy, [a] jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. [b] Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.
18 Nezanechám vás jako sirotky, [a] přijdu k vám.
19 Ještě malou chvíli [a] a svět mne již neuvidí, [t7] vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít. [b]
20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. [a]
21 Kdo má moje přikázání a zachovává [a] je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován [t8] od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.“
22 Juda, [a] ne ten Iškariotský, mu řekl: „Pane, co se stalo, že chceš zjevovat sám sebe nám, a ne světu?“
23 Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec [a] ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. [b]
24 Kdo mne nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale Otce, který mne poslal.“ [a]
25 „Toto jsem vám pověděl, [a] dokud zůstávám u vás.
26 Ale Zastánce, [a] Duch Svatý, kterého Otec pošle [t9] v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
27 Pokoj [a] vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje [b] a není bázlivé. [c]
28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: ‚Odcházím a přijdu k vám.‘ Kdybyste mě milovali, zaradovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší [a] než já.
29 Řekl jsem vám to nyní, dříve než se to stane, [a] abyste uvěřili, [b] až se to stane.
30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. [a] Proti [t10] mně nemá vůbec nic.
31 Ale (svět má poznat), [t11] že miluji Otce a jednám tak, jak mi Otec přikázal. [a] Vstaňte, pojďme odtud!“
Matouš 24 : 30
30 Potom [t17] se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny [t18] země. [a] A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. [b]
Římanům 6 : 23
23 Mzdou [t18] hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný [a] v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Římanům 11 : 29
29 Vždyť dary milosti a Boží povolání [a] jsou neodvolatelné. [t20]
Izaiáš 26 : 18 – 20
18 Otěhotněli jsme, [a] svíjeli jsme se bolestí a jako bychom porodili vítr; nezpůsobíme záchranu zemi, ani se nezrodí [t23] obyvatelé světa.
19 Tvoji mrtví ožijí, moje [t24] mrtvoly vstanou. [v25] Probuďte se [a] a jásejte, obyvatelé prachu, protože tvoje rosa [v26] je rosou světla [t27] úsvitu a země vyvrhne [t28] nebožtíky.
20 Jdi, lide můj, vejdi do svých pokojů a zavři za sebou dveře; [v29] ukryj [a] se na [t30] malou chvíli, dokud nepřejde [b] rozhořčení. [c]
Daniel 12 : 1
1 A právě v onom čase povstane Michael, [a] ten velký velitel, [t1] jenž zastává tvůj lid, [t2] a nastane čas soužení, [b] k jakému nedošlo, co [c] jsou národem, [t3] až do onoho času. [t4] A právě v onom čase unikne [t5] tvůj lid, každý, kdo se nachází zapsán [d] v knize. [e]
Jan 10 : 30
30 Já a Otec jsme jedno.“ [a]
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
Leave a Reply