Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví rozvod a rozchod
1. Korintským 7 : 10 – 11
10 Manželům však nařizuji [a] — ne já, ale Pán — aby žena od muže neodcházela. [t4]
11 Když by však přece odešla, [a] ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.
Marek 10 : 2 – 12
2 A přišli farizeové, aby ho pokoušeli. [a] Ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit svou ženu.
3 On jim odpověděl: „Co vám přikázal Mojžíš?“
4 Oni pak řekli: „Mojžíš dovolil napsat rozlukový list a propustit. [a]“
5 Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce [a] vám napsal toto přikázání.
6 Od počátku stvoření je Bůh učinil jako muže a ženu. [a]
7 Proto opustí člověk svého otce i matku [a přilne ke své ženě].
8 A budou ti dva jedno tělo, [a] takže již nejsou dva, ale jedno tělo.
9 Co tedy Bůh spojil, [a] ať člověk neodděluje.“
10 V domě se ho na to učedníci opět ptali.
11 Řekl jim: „Kdo by propustil svou ženu a oženil se s jinou, cizoloží vůči ní.
12 A jestliže by ona propustila svého muže a provdala se za jiného, cizoloží.“
1. Korintským 7 : 15
15 Jestliže se však nevěřící (chce rozvést), [t8] ať se rozvede. [t8] Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji. [a]
1. Korintským 7 : 10 – 16
10 Manželům však nařizuji [a] — ne já, ale Pán — aby žena od muže neodcházela. [t4]
11 Když by však přece odešla, [a] ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.
12 Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr [a] nevěřící [b] ženu a ona je ochotna s ním žít, [t5] ať ji neopouští.
13 A má-li některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, [t5] ať svého muže neopouští.
14 Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena (ve svém muži). [t6] Vždyť jinak by vaše děti byly [t7] nečisté, avšak nyní jsou svaté.
15 Jestliže se však nevěřící (chce rozvést), [t8] ať se rozvede. [t8] Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji. [a]
16 Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? [a] Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?
Matouš 19 : 9
9 Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, (pokud by to nebylo na základě) [t4] smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“
1. Timoteovi 5 : 8
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
Židům 13 : 4
4 Manželství [a] ať je (u všech) [t4] ve vážnosti a manželské lože neposkvrněné, neboť smilníky [b] a cizoložníky bude soudit [c]Bůh. [c]
Deuteronomium 24 : 1 – 4
1 Jestliže si muž vezme ženu, bude jejím manželem, ale pak se stane, že nenalezne milost [t1] v jeho očích, protože u ní našel nějakou hanebnost, [t2] napíše jí rozlukový lístek, dá jí [t3] ho a propustí ji ze svého domu.
2 Odejde z jeho domu, půjde a bude patřit jinému muži.
3 Když ji ten poslední [t4] muž začne nenávidět, napíše jí rozlukový lístek, dá jí [t3] ho a propustí ji ze svého domu, anebo jestliže ten poslední muž, který si ji vzal za ženu, zemře,
4 její první manžel, [a] který ji propustil, si ji nesmí znovu vzít, aby byla jeho ženou, poté, co byla poskvrněna. Byla by to ohavnost [b] před Hospodinem. Neuvaluj hřích na zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví.
Lukáš 16 : 18
18 Každý, kdo propouští svou ženu a žení se s jinou, cizoloží, a kdo se žení s tou, kterou muž propustil, cizoloží.“ [a]
Leave a Reply