Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví rozradostněný
Přísloví 17 : 22
22 Radostné srdce prospívá [a] jako lék, [t31] ale ubitý [t32] duch vysušuje kosti. [t33]
Římanům 15 : 13
13 [c]Bůh naděje kéž vás naplní veškerou radostí [a] a pokojem ve víře, [t8] abyste se rozhojňovali [b] v naději [c] mocí Ducha Svatého. [d]
Římanům 12 : 12
12 V naději [t17] se radujte, v soužení [a] buďte trpěliví, [b] v modlitbě vytrvalí. [t18]
Žalmy 64 : 10
10 Všechny lidi pojme bázeň, [a] budou dosvědčovat Boží skutek a porozumí [b] jeho jednání. [c]
Žalmy 28 : 7
7 Hospodin je má síla [a] a můj štít, [b] v něho doufá [c] mé srdce. Dostalo se mi pomoci, [d] proto mé srdce jásá, [e] proto mu budu vzdávat chválu svou písní. [f]
Žalmy 21 : 6
6 Díky tvému vítězství [a] je jeho sláva velká, oděl jsi jej nádherou a důstojností. [b]
Žalmy 100 : 2
2 Služte [a] Hospodinu s radostí, [b] předstupte [c] před něj [t1] s jásáním. [t2]
Filipenským 4 : 4
4 Radujte [a] se v Pánu vždycky, znovu řeknu: radujte se!
Jan 16 : 22
22 Tak i vy nyní máte [t4] zármutek; [a] opět vás však uvidím a vaše srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdo nevezme.
Jakubův 5 : 13
13 Vede se někomu z [t6] vás zle? Ať se modlí! [a] Je někdo dobré mysli? [b] Ať zpívá Bohu chvály! [c]
1. Tessalonicenským 5 : 16
16 Vždycky se radujte. [a]
Jan 14 : 27
27 Pokoj [a] vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje [b] a není bázlivé. [c]
Žalmy 5 : 11
11 Vyjev jejich vinu, Bože! Kéž pro ty své plány [t16] padnou! Rozežeň [a] je pro množství jejich přestoupení, vždyť se proti tobě vzepřeli. [b]
Efezským 5 : 19
19 mluvíce k sobě v chvalozpěvech, [t16] v (oslavných zpěvech) [t17] a v [duchovních] písních, svým srdcem zpívajíce [a] Pánu a velebíce [t18] ho
Deuteronomium 28 : 1 – 68
1 I stane se, jestliže opravdu uposlechneš Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat a plnit všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvýší [a] nad všechny národy země. [t1]
2 (Přijdou na tebe) [t2] všechna tato požehnání, dostihnou tě, jestliže uposlechneš Hospodina, svého Boha.
3 Požehnaný budeš ve městě, požehnaný budeš na poli. [a]
4 Požehnaný bude plod tvého lůna, plod tvé země, plod tvé zvěře, vrh [a] tvého dobytka i přírůstek [b] tvého stáda.
5 Požehnaný bude tvůj koš i tvá díže. [a]
6 Požehnaný budeš, když budeš (vcházet a požehnaný budeš, když budeš vycházet.) [t3]
7 Hospodin dá, že tvoji nepřátelé, kteří povstanou proti tobě, budou od [t4] tebe poraženi. Jednou cestou proti tobě vytáhnou, ale sedmi [t5] cestami budou před tebou utíkat. [a]
8 Hospodin přikáže, aby s tebou bylo požehnání ve tvých sýpkách [a] a při všem podnikání [b] tvých rukou. Požehná ti v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.
9 Hospodin si tě ustanoví za svatý [a] lid, jak ti přísahal, když budeš zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, a chodit po jeho cestách. [b]
10 Všechny národy země uvidí, žes (byl nazván Hospodinovým jménem) [t6] a budou se tě bát.
11 Hospodin ti daruje hojnost [a] dobrého v plodu tvého lůna, v plodu tvé zvěře i v plodu tvé země v zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům, že ti ji dá.
12 Hospodin ti otevře svou hojnou pokladnici, [a] nebesa, aby dal tvé zemi ve svůj čas déšť [b] a požehnal každé dílo tvých rukou. Budeš půjčovat [c] mnohým národům, ale sám si nebudeš půjčovat.
13 Hospodin tě učiní (hlavou, a ne ocasem.) [a] Budeš pouze nahoře a nebudeš dole, jestliže budeš poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které ti dnes přikazuji, abys je zachovával a plnil.
14 Neodvracej se od žádného ze slov, která vám dnes přikazuji, napravo [a] ani nalevo, abys šel za jinými bohy a sloužil [b] jim.
15 I [a] stane se, jestliže neuposlechneš Hospodina, svého Boha, abys zachovával a plnil všechny jeho příkazy a ustanovení, která ti dnes přikazuji, že na tebe přijdou všechny tyto kletby [b] a dostihnou tě.
16 Prokletý budeš ve městě, prokletý budeš na poli.
17 Prokletý bude tvůj koš i tvá díže.
18 Prokletý bude plod tvého lůna, plod tvé země, vrh tvého dobytka i přírůstek tvého stáda.
19 Prokletý budeš, když budeš vcházet, a prokletý budeš, když budeš vycházet.
20 Hospodin na tebe pošle kletbu, [a] zmatek [b] a nezdar [t7] při všem podnikání [c] tvé ruky, které budeš konat, dokud nebudeš vyhlazen, [d] dokud nevyhyneš rychle kvůli svým zvráceným [e] činům, kterými [t8] jsi mě [t9] opustil.
21 Hospodin tě bude stíhat morem, [a] dokud (tě nevyhubí) [t10] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
22 Hospodin tě bude bít (úbytěmi, horečkou,) [a] zápalem, horkostí, mečem, [t11] (obilnou rzí a snětí;) [b] budou tě pronásledovat, dokud nevyhyneš. [t12]
23 Nebe, které je nad tvou hlavou, (bude jako z mědi) [t13] a země, která je pod tebou, jako ze železa.
24 Hospodin promění déšť pro tvou zemi v prach [a] a z nebe [b] bude na tebe padat hlína, [t14] dokud nebudeš vyhlazen.
25 Hospodin dá, že budeš od svých nepřátel poražen. [a] Jednou cestou proti nim vytáhneš, sedmi cestami budeš před nimi utíkat. I staneš se úděsem [b] pro všechna království země.
26 Tvoje mrtvola se stane potravou všeho nebeského ptactva a zemské zvěře a nebude, kdo by je vyplašil. [a]
27 Hospodin tě bude bít egyptskými vředy [a] a nádory, [t15] hnisavými ranami [b] a svrabem, ze kterých se nebudeš moci uzdravit.
28 Hospodin tě bude bít šílenstvím, (slepotou a pomateností) [a] mysli.
29 Budeš tápat za poledne jako tápe slepý za tmy, [a] a (nebudeš moci najít cestu.) [t16] Budeš stále utlačován [b] a okrádán po všechny dny, a nebude, kdo by ti pomohl.
30 Zasnoubíš se s ženou, [a] a někdo jiný s (ní bude) [t17] spát. Postavíš dům, [b] a nebudeš v něm sídlit. Vysadíš vinici, [c] a nebudeš ji užívat. [d]
31 Tvůj býk bude poražen před tvýma očima, a nebudeš ho [t18] jíst. Bude ti [t19] ukraden tvůj osel, a nevrátí se ti. Tvé stádo bude dáno tvým nepřátelům, a nebude, kdo by ti pomohl.
32 Tvoji synové a tvé dcery budou dány cizímu [t20] lidu, tvé oči se budou na dívat to a celou dobu po nich toužit, a nebude to (ve tvé moci.) [t21]
33 Plod tvé země a všechen tvůj výtěžek [t22] pohltí [a] lid, který neznáš, a po všechny dny budeš jenom utlačován a vydírán.
34 Budeš třeštit [a] z (toho, co tvé oči uvidí.) [t23]
35 Hospodin tě bude bít na kolenou a na stehnech zlými vředy, ze kterých se nebudeš moci uzdravit, od (paty až k hlavě.) [t24]
36 Hospodin přivede tebe i krále, jehož nad sebou ustanovíš, k národu, který jsi neznal ty ani tvoji otcové, a budeš tam sloužit [a] jiným bohům, dřevu [b] a kameni.
37 Staneš se hrůzou, pořekadlem [a] a posměškem mezi všemi národy, kam tě Hospodin zažene. [b]
38 Přineseš [t25] na pole mnoho semene, ale sklidíš málo, [a] protože to sežerou kobylky. [b]
39 Vysadíš vinice a budeš je obdělávat, ale víno pít nebudeš [a] a hrozny nesklidíš, [t26] protože to sežerou červi. [b]
40 Budeš mít olivové háje na celém svém území, ale olejem se nepomažeš, [a] protože olivy opadají. [v27]
41 Zplodíš syny a dcery, ale nebudou tvoji, protože půjdou do zajetí. [a]
42 Všechny tvé stromy a plody tvé země si podrobí brouci.
43 Příchozí, který je ve tvém středu, bude nad tebe stoupat výš a výš, ale ty budeš klesat níž a níž.
44 Bude ti půjčovat, ale ty mu půjčovat nebudeš. On bude hlavou a ty budeš ocasem.
45 Přijdou na tebe všechny tyto kletby, budou tě pronásledovat a dostihnou tě, dokud nebudeš vyhlazen, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha, abys zachovával jeho příkazy a ustanovení, která jsem ti dal. [t28]
46 Budou při tobě a tvém potomstvu navěky jako znamení a div. [a]
47 Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí [a] a vděčným [t29] srdcem v hojnosti všeho,
48 budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, v hladu a žízni, [a] nahotě a nedostatku všeho. Vloží na tvou šíji železné jho, [b] dokud tě nevyhladí.
49 Hospodin proti tobě přivede národ zdaleka, z konce [a] země, který poletí jako orel, [b] národ, jehož jazyku nerozumíš, [t30]
50 národ surový, [t31] který nebere ohled [a] na starce [b] a nad chlapci se neslitovává.
51 Bude jíst plody tvé zvěře a plody tvé země, dokud nebudeš vyhlazen. Neponechá ti obilí, nové víno ani olej, [a] vrh tvého dobytka ani přírůstek tvého stáda, dokud tě nevyhubí. [b]
52 Způsobí ti soužení [a] ve všech tvých branách, [b] dokud nepadnou tvé vysoké a pevné hradby, na které spoléháš [c] v celé své zemi. Způsobí ti soužení ve všech tvých branách, v celé tvé zemi, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
53 V obležení a v úzkosti, kterou ti tvůj nepřítel přivodí, budeš jíst [a] plody svého lůna, maso svých synů a dcer, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
54 Nejvlídnější [t32] a nejzhýčkanější [t33] muž (u tebe) [t34] (bude příliš lakomý) [t35] vůči svému bratru i ženě svého klína [a] a zbytku svých synů, které ponechá,
55 aby dal někomu z nich z masa svých synů, které bude jíst. Nic jiného mu totiž nezůstalo, kvůli obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve všech tvých branách.
56 Nejvlídnější [t36] a nejzhýčkanější žena u tebe, která (není zvyklá) [t37] kvůli zhýčkanosti a vlídnosti ani dát (svou nohu) [t38] na zem, (bude lakomá) [t39] vůči muži svého klína, vůči svému synu a své dceři,
57 vůči svému plodovému koláči, který vyšel mezi jejíma nohama a vůči svým synům, které porodí, protože je tajně sní kvůli nedostatku všeho v obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve tvých branách.
58 Jestliže nebudeš zachovávat a plnit všechna slova tohoto zákona zapsaná v této knize a bát se tohoto váženého a hrozného [a] jména, bát se Hospodina, svého Boha,
59 Hospodin způsobí podivuhodné rány tobě i [t40] tvému potomstvu, velké a trvalé rány, zlé a trvalé nemoci.
60 Přivede na tebe všechny egyptské choroby, [a] kterých se lekáš [b] a dolehnou [t41] na tebe.
61 Také všechny nemoci a všechny rány, které nejsou zapsány v knize tohoto zákona [a] na tebe Hospodin přivede, dokud nebudeš vyhlazen.
62 Zůstane [a] vás malá hrstka, [t42] místo aby vás bylo tolik, jako hvězd [b] na nebi, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha.
63 I stane se, že tak jako nad vámi Hospodin jásal, [a] když vám prokazoval dobro [b] a rozmnožoval vás, tak bude nad vámi Hospodin jásat, když vás bude hubit [c] a když vás bude vyhlazovat a budete vyrváni [d] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
64 Hospodin tě rozptýlí [a] mezi všechny národy z jednoho konce země až na druhý [t43] a budeš tam sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové, dřevu [b] a kameni.
65 Mezi těmi národy se neusadíš a nebude tam místo odpočinku [a] pro tvou nohu, ale Hospodin ti tam dá třesoucí [b] se srdce, hasnoucí oči a zoufalou [t44] duši.
66 Tvůj život bude držet na vlásku. [t45] Budeš se lekat [a] (v noci i ve dne) [t46] a (nebudeš si jistý vlastním životem.) [t47]
67 Ráno řekneš: (Kéž by tak byl) [t48] večer: A večer řekneš: Kéž by tak bylo ráno — pro strach svého srdce, kterým se budeš bát, a kvůli tomu, co tvé oko uvidí. [t49]
68 Hospodin tě přivede na lodích zpět do Egypta, cestou, o které jsem ti řekl, že ji již nikdy [a] neuvidíš. Tam se budete nabízet svým nepřátelům na prodej za otroky a otrokyně a nebude, kdo by vás koupil.
Žalmy 9 : 2
2 Hospodine, celým srdcem ti budu vzdávat chválu, [a] budu [t3] vyprávět o všech tvých divech. [v4]
Židům 1 : 1 – 14
1 Mnohokrát [t1] a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům [a] v prorocích; [b]
2 na konci [a] těchto dnů k nám promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem [b] všeho a skrze něhož učinil i věky. [c]
3 On je září [t2] jeho slávy a otiskem [t3] jeho podstaty, [v4] všechno nese [a] (svým mocným slovem). [t5] Když [skrze sebe] vykonal očištění [b] od našich hříchů, posadil se po pravici [c] Majestátu na výsostech.
4 Stal se tím vznešenější nad anděly, čím význačnější jméno [t6] dědičně obdržel. [a]
5 Neboť kterému z andělů kdy řekl: ‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil‘? [t7] A opět: ‚Já mu budu otcem a on mi bude synem‘? [a]
6 A (opět, když uvádí) [t8] Prvorozeného [a] do světa, [b] praví: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží.‘ [c]
7 O andělech sice říká: ‚On činí své anděly (závany větru) [t9] a své služebníky [t10] plamenem ohně,‘ [a]
8 avšak o Synovi: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky [t11] věků a žezlo přímosti [t12] je žezlem tvého [t13] království.
9 Miloval jsi [t14] spravedlnost a nenáviděl nepravost; [t15] proto pomazal tě, Bože, [t16] Bůh tvůj olejem veselí nad tvé společníky.‘ [a]
10 A: ‚Ty, Pane, jsi na počátku [t17] založil zemi a nebesa jsou dílem tvých rukou.
11 Ona pominou, ty však zůstáváš; [t18] všechna jako roucho zestárnou
12 a jako plášť je svineš, [jako roucho] budou i proměněna. Ty však jsi stále tentýž [a] a tvá léta nepominou.‘ [b]
13 A kterému z andělů kdy řekl: ‚Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou‘? [a]
14 Což nejsou oni všichni služební [a] duchové, posílaní k službě kvůli těm, kdo mají dostat do dědictví [b] záchranu? [c]
Leave a Reply