O čem Bible říká rozptýlení – Všechny biblické verše rozptýlení o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví rozptýlení

1. Korintským 10 : 13
13 Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný [a] je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale (se zkouškou) [t9] dá i východisko, abyste ji mohli snést.

Lukáš 10 : 38 – 42
38 Stalo se, když šli dále, že vešel do jedné vesnice. [v9] Nějaká žena jménem Marta [a] jej přijala do svého domu.
39 Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila k Pánovým [t10] nohám [a] a poslouchala [b] jeho slovo.
40 Ale Marta měla plno práce s obsluhováním. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“
41 Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti [a] a znepokojuješ se mnoha věcmi,
42 jedno [a] je však potřeba. Marie si vybrala dobrý díl, jenž jí nebude odňat.“

Žalmy 119 : 15
15 Přemýšlím [t13] o tvých přikázáních a hledím [t14] na tvé stezky.

1. Korintským 7 : 35
35 Toto říkám k vašemu prospěchu, ne abych (vás omezoval), [t22] ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti [a] Pánu.

Filipenským 4 : 8
8 Konečně, [a] bratři, přemýšlejte [b] o všem tom, co je pravdivé, ušlechtilé, [t9] spravedlivé, [c] čisté, [d] milé, co má dobrou pověst, [e] jestli je nějaká ctnost [f] a jestli je nějaká chvála. [g]

Matouš 6 : 24 – 34
24 „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; [a] buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit [t22] Bohu i mamonu.“ [b]
25 „Proto [a] vám pravím: Nedělejte si starosti [b] o svůj život, [t23] o to, co budete jíst [a co budete pít], ani o své tělo, o to, co si obléknete. Není život [t23] víc než pokrm a tělo víc než oděv?
26 Pohleďte na nebeské ptáky: [a] nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. [b] Což vy nejste o mnoho cennější než oni?
27 Kdo z vás dokáže svou starostlivostí přidat (k délce svého věku) [t24] jediný loket?
28 A proč si děláte starosti o oděv? Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou,
29 a pravím vám, že ani Šalomoun [a] v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.
30 Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, [a] která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíše oblékat vás, malověrní? [v25]
31 Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ nebo: ‚Co si oblečeme?‘
32 Neboť o to všechno horlivě usilují [t26] pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
34 Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek (bude mít své vlastní starosti). [t28] Každý den má dost vlastního trápení.“

Žalmy 19 : 14
14 a zdržuj svého otroka i od těch troufalých, [a] aby mě neopanovaly. [b] Pak budu ryzí a prost velikého přestoupení. [c]

Genesis 4 : 7
7 Cožpak (nebudeš pozdvižen,) [t11] budeš-li jednat správně? [a] A jestli nebudeš jednat správně, ve dveřích číhá hřích. [b] Dychtí [t12] po tobě, ale ty nad ním [t13] máš [t14] vládnout.

Jozue 1 : 8
8 (Kniha tohoto zákona [a] ať se nevzdálí od tvých úst.) [v8] (Budeš nad [t9] ním rozjímat ve dne i v noci,) [b] (abys zachovával a konal všechno,) [t10] co je v něm zapsáno, protože tehdy (dosáhneš na své cestě [c] úspěchu) [t11] a tehdy budeš rozumně jednat.

Matouš 4 : 1 – 11
1 Tehdy [a] Duch Ježíše vyvedl do pustiny, aby byl pokoušen [t1] od Ďábla. [t2]
2 A když se postil [a] čtyřicet dní a čtyřicet nocí, [b] nakonec vyhladověl. [c]
3 Tu přistoupil Pokušitel [a] a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, [b] řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby.“
4 On však (na to) [t3] řekl: „Je napsáno: ‚Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘ [a]“
5 Potom ho Ďábel vzal do svatého města, [a] postavil ho na okraj střechy chrámu
6 a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je napsáno: ‚Svým andělům přikáže o tobě, a na rukou tě ponesou, abys snad nenarazil nohou na kámen.‘ [a]“
7 Ježíš mu řekl: „Je také napsáno: ‚Nebudeš pokoušet [t4] Pána, svého Boha.‘ [a]“
8 Pak ho Ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa [a] a jejich slávu.
9 A řekl mu: „Toto všechno ti dám, jestliže padneš na zem a pokloníš se mi.“
10 Tu mu Ježíš řekl: „Odejdi, [a] Satane. [b] Vždyť je napsáno: ‚Pánu, svému [c]Bohu, se budeš klanět [c] a jeho jediného uctívat.‘ [d]“
11 A tehdy ho Ďábel opustil. A hle, andělé [a] přistoupili a sloužili mu.

Lukáš 10 : 38 – 40
38 Stalo se, když šli dále, že vešel do jedné vesnice. [v9] Nějaká žena jménem Marta [a] jej přijala do svého domu.
39 Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila k Pánovým [t10] nohám [a] a poslouchala [b] jeho slovo.
40 Ale Marta měla plno práce s obsluhováním. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“

Matouš 6 : 34
34 Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek (bude mít své vlastní starosti). [t28] Každý den má dost vlastního trápení.“

Matouš 21 : 22
22 A všechno, oč byste v modlitbě požádali, [a] (budete-li věřit), [t16] dostanete.“

Izaiáš 54 : 17
17 Žádný nástroj [t17] vytvořený proti tobě neuspěje a každý jazyk, který povstane proti tobě na soudu, [a] usvědčíš z viny. Toto je dědictví Hospodinových otroků, [v18] jejich spravedlnost ode mne, je Hospodinův výrok.

Filipenským 4 : 13
13 Všecko mohu v Tom, [t12] který mne posiluje. [a]

2. Paralipomenon 20 : 15 – 18
15 Řekl: Pozorně naslouchejte, všichni Judejci, obyvatelé Jeruzaléma a králi Jóšafate. Toto vám praví Hospodin: Nebojte [a] se a neděste [b] se tohoto velkého davu, protože boj [c] není váš, ale Boží.
16 Zítra sestupte proti nim. Potáhnou průsmykem Cíc. [v6] Naleznete je na konci údolí před pustinou Jerúel. [v7]
17 Vy zde nebudete bojovat. Postavte se, stůjte a dívejte se na Hospodinovu záchranu pro vás, Judejci a obyvatelé Jeruzaléma. Nebojte se a neděste se! Zítra vytáhněte proti nim a Hospodin bude s vámi. [a]
18 Jóšafat poklekl [a] tváří k zemi a všichni Judejci a obyvatelé Jeruzaléma padli před Hospodinem a klaněli se Hospodinu.

Efezským 4 : 26 – 27
26 ‚Hněvejte se, [a] a nehřešte;‘ [b] slunce ať nezapadá [c] nad vaším hněvem.
27 Nedávejte místo [t27] Ďáblu. [a]

Žalmy 1 : 2
2 ale oblíbil si [t6] Hospodinův zákon, [a] nad jeho zákonem rozjímá [t7] (ve dne i v) [b] noci.

Filipenským 3 : 15 – 16
15 Všichni tedy, kteří jsme dokonalí, [t9] takto [t10] smýšlejme. [a]A smýšlíte-li v něčem jinak, i to vám Bůh zjeví. [b]
16 Jen (se držme [a] toho), [t11] k čemu jsme již dospěli.

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *