Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví róby
Zjevení 7 : 9
9 Potom [a] jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů, (jazyků a z každého lidu), [t4] jak stojí před trůnem [b] a před Beránkem, oblečeni v bílá [c] roucha, palmové ratolesti [d] v rukou,
Zjevení 7 : 13
13 Jeden z těch starších [a] (na mne promluvil): [t6] „Kdo jsou a odkud přišli tito, kteří jsou oblečeni v bílá roucha?“
Zjevení 22 : 14
14 „Blahoslavení ti, kdo (si perou [a] roucha), [t6] aby měli právo ke stromu života [b] a aby branami vstoupili do města.
Matouš 28 : 1 – 20
1 Po [a] sobotě, když už svítalo [t1] na první den týdne, přišla Marie Magdalská a ta druhá Marie, [b] aby se podívaly na hrob.
2 A hle, nastalo veliké zemětřesení, [a] neboť Pánův anděl [b] sestoupil z nebe, [c] přistoupil, odvalil kámen [t2] a posadil se na něm.
3 Jeho vzhled byl jako blesk [a] a jeho roucho bílé [b] jako sníh.
4 Strachem z něho se strážci roztřásli a zůstali jako mrtví. [a]
5 Anděl promluvil [t3] k ženám: „Vy se nebojte. [a] Vždyť vím, že hledáte Ježíše, toho ukřižovaného.
6 Není zde, neboť byl vzkříšen, [t4] jak řekl. [a] Pojďte a podívejte se na místo, kde ležel Pán.
7 A rychle [a] jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzkříšen [t4] [z mrtvých]; a hle, jde před vámi do Galileje, tam ho spatříte. Hle, řekl jsem vám to.“
8 Rychle odešly od hrobky a se strachem i velikou radostí to běžely oznámit jeho učedníkům.
9 A jak šly dát zprávu jeho učedníkům, hle, Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny!“ Ony přistoupily, objaly [t5] mu nohy a poklonily [a] se mu.
10 Tehdy jim Ježíš řekl: „Nebojte se! Jděte a oznamte mým bratřím, [a] aby odešli do Galileje; tam mě uvidí.“
11 Když ženy odcházely, hle, někteří ze stráže [a] přišli do města a oznámili velekněžím všechno, co se přihodilo.
12 Ti se shromáždili se staršími, poradili [a] se a dali vojákům hodně peněz [t6]
13 (se slovy): [t7] „Řekněte: ‚Jeho učedníci přišli v noci, a když jsme spali, ho ukradli.‘
14 Doslechne-li se o tom vladař, [a] my [ho] uchlácholíme a vás zbavíme starostí.“ [b]
15 Oni vzali peníze [a] a učinili, jak byli poučeni. A (tato zpráva [b] je mezi Židy rozšířena) [t8] až do dnešního dne.
16 Jedenáct [a] učedníků odešlo do Galileje [b] na horu, kterou jim Ježíš určil.
17 Když ho spatřili, poklonili [a] se mu; ale někteří [t9] pochybovali. [b]
18 Ježíš přistoupil a promluvil k nim: „Byla mi dána veškerá [a] pravomoc na nebi i na zemi.
19 Jděte [a] [tedy] a čiňte [t10] učedníky [b] ze všech národů, [c] křtěte [t10] je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého [d]
20 a učte [t10] je zachovávat [a] všechno, co jsem vám přikázal. [b] A hle, já jsem s vámi [c] po všechny dny až do skonání tohoto věku. [d] [Amen.]“
Zjevení 6 : 11
11 A každému z nich bylo dáno bílé [a] roucho a bylo jim řečeno, ať odpočinou [b] ještě krátký čas, [c] dokud se nenaplní [d] počet jejich spoluotroků [e] a jejich bratrů, kteří mají být zabíjeni [f] jako oni.
Izaiáš 61 : 10
10 Velice se budu veselit [a] v [t12] Hospodinu, má duše bude jásat [b] v mém Bohu, protože mne oděl [c] rouchem záchrany, zahalil mne pláštěm spravedlnosti. Jsem jako ženich, který má kněžský turban, jako nevěsta, která se zdobí [d] svými předměty.
Zjevení 21 : 1 – 4
1 A spatřil jsem nové nebe a novou zemi, [a] neboť první nebe [b] a první země pominuly, a moře již není.
2 A to svaté město, [a] nový Jeruzalém, [b] jsem uviděl sestupovat z nebe od [c]Boha, připravené jako nevěsta [c] ozdobená pro svého muže.
3 A uslyšel jsem mocný hlas z trůnu, [t1] který řekl: „Hle, [c]Boží stánek [a] s lidmi; bude přebývat [b] s nimi [c] a oni budou jeho lid, [t2] a sám [c]Bůh bude s nimi [a bude jejich Bohem]. [d]
4 A Bůh setře každou slzu z jejich očí. [a] A smrti [b] již nebude, ani žalu [c] ani křiku [d] ani bolesti [e] již nebude, [neboť] první věci pominuly.“
Zjevení 19 : 11 – 21
11 A uviděl jsem otevřené nebe, [a] a hle, bílý kůň, [b] a ten, kdo na něm seděl, [se jmenoval] Věrný a Pravý; [c] spravedlivě soudí [d] a bojuje.
12 Jeho oči byly [jako] plamen ohně [a] a na hlavě měl mnoho diadémů; [b] má napsané jméno, [c] které nezná nikdo než on sám.
13 Je oblečen do pláště zbroceného [t4] krví [a] a jeho jméno je [t5] Slovo [b] Boží.
14 A vojska, která jsou v nebi, jela za ním na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. [a]
15 Z jeho úst vychází veliký ostrý meč, [a] aby jím bil [b] národy; bude je pást železnou berlou. [c] On (bude šlapat) [t6] lis [d] vína planoucího hněvu [e] Všemohoucího [c]Boha.
16 Na plášti a na svém boku [t7] má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů. [a]
17 A uviděl jsem jednoho anděla, jak stojí ve slunci. Mocným hlasem zvolal na všechny ptáky, [a] letící (prostředkem nebe): [b] „Pojďte, shromážděte se k veliké [c]Boží hostině, [c]
18 abyste jedli těla králů a těla vojevůdců [a] a těla silných, těla koní i těch, kdo na nich sedí, těla všech, svobodných i otroků, malých i velikých.“
19 A uviděl jsem šelmu [a] a krále země i jejich [t8] vojska shromážděná, (aby rozpoutali válku proti) [b] tomu, jenž seděl na koni, [c] a proti jeho vojsku.
20 Ale šelma byla zajata a s ní falešný prorok, [a] který před ní činil znamení, [b] jimiž svedl ty, kdo přijali cejch šelmy a kdo se klaněli jejímu obrazu; ti dva byli za živa uvrženi do ohnivého jezera, hořícího sírou. [c]
21 Ostatní byli zabiti velikým mečem, [a] který vyšel z úst toho, jenž seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich těly.
Leave a Reply