Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví půst a modlitba
Matouš 6 : 16 – 18
16 „Když se postíte, [a] nebývejte zasmušilí [b] jako pokrytci; (ti se totiž tváří ztrápeně), [t16] aby lidem ukázali, že se postí. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
17 Ale ty, když se postíš, potři svou hlavu olejem [a] a svou tvář umyj,
18 abys neukázal lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je v skrytu. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí.“
Skutky 14 : 23
23 V každém sboru [t14] jim ustanovili starší [a] a v modlitbách s posty [b] je svěřili [c] Pánu, v něhož uvěřili.
Joel 1 : 14
14 Nachystejte [t21] půst, [v22] svolejte shromáždění, shromážděte starší a všechny obyvatele země do domu Hospodina, vašeho Boha, a volejte [a] k Hospodinu o pomoc.
Joel 2 : 12
12 Avšak i nyní je Hospodinův výrok: Navraťte [a] se ke mně celým svým srdcem, [b] s postem, [c] s pláčem [d] a s kvílením. [e]
Marek 9 : 29
29 Řekl jim: „Tento rod nemůže vyjít jinak, než v modlitbě a půstu.“
Skutky 13 : 3
3 Potom, po postu a modlitbách, [a] na ně vložili ruce [b] a propustili je.
Skutky 13 : 2
2 Když konali službu [a] Pánu a postili [b] se, řekl [c]Duch Svatý: [c] „Oddělte mi Barnabáše a Saula k dílu, [d] k němuž jsem je povolal.“ [e]
Ester 4 : 16
16 Jdi, shromáždi všechny Judejce nacházející se v Šúšanu a postěte se (za mne.) [t11] Nebudete jíst ani pít tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. [v12] S tím půjdu ke králi, (ačkoliv to neodpovídá) [t13] nařízení, a (jestliže zahynu, zahynu.) [t14]
Lukáš 2 : 37
37 a vdovou [a] byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, posty [b]a prosbami sloužila [c] Bohu dnem i nocí. [d]
Matouš 9 : 14 – 15
14 Tehdy [a] k němu přišli Janovi [b] učedníci a řekli: „Proč se my a farizeové [často] postíme, [c] ale tvoji učedníci se nepostí?“
15 Ježíš jim řekl: „Mohou svatebčané [t13] truchlit, [t14] dokud je s nimi ženich? [a] Přijdou však dny, kdy jim bude ženich odebrán, [b] a tehdy se budou postit. [c]
Matouš 4 : 4
4 On však (na to) [t3] řekl: „Je napsáno: ‚Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘ [a]“
1. Korintským 7 : 5
5 Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, [a] abyste se uvolnili pro modlitbu, [t2] a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost [b] nepokoušel Satan. [c]
Ezdráš 8 : 21 – 23
21 Vyhlásil jsem tam u řeky Ahavy půst, [a] abychom se pokořovali [b] před svým Bohem a vyprosili si od něj přímou cestu pro sebe, pro své děti a pro všechen svůj majetek,
22 neboť jsem se styděl [a] žádat od krále vojsko a jezdce, [b] aby nás po cestě chránili [t6] před nepřáteli. Řekli jsme totiž králi: Dobrotivá ruka našeho Boha je nade všemi, kdo ho hledají, ale jeho moc a hněv je proti všem, kdo ho opouštějí. [c]
23 Postili jsme se a žádali jsme toto od svého Boha a on se dal pohnout našimi prosbami. [a]
Matouš 17 : 20 – 22
20 On jim řekl: „Pro vaši malověrnost! [t11] Amen, pravím vám, budete-li mít víru [a] jako zrno hořčice, [b] řeknete této hoře: ‚Přejdi odtud tam‘, a přejde; a nic vám nebude nemožné.
21 Tento rod nevychází jinak než v modlitbě a půstu. [a]“
22 Když se zdržovali [t12] v Galileji, řekl jim Ježíš: „Syn člověka má být vydán [t13] do rukou [a] lidí;
Izaiáš 58 : 1 – 14
1 Volej z plna hrdla, bez zábran; pozdvihni svůj hlas [a] jako beraní roh a oznam mému lidu jejich přestoupení [b] a domu Jákobovu jejich hříchy!
2 Den co den se mě dotazují a mají zalíbení v poznání mých cest jako národ, který koná spravedlnost a neopouští právo svého Boha. Doptávají se mě na spravedlivá rozhodnutí, [t1] mají zalíbení v Boží blízkosti. [a]
3 Proč, když se postíme, [v2] ty to nevidíš, pokořujeme svou duši, a (ty o tom nevíš?) [t3] Hle, v den svého půstu si hledíte [t4] svých zájmů a utlačujete všechny své dělníky.
4 Hle, postíte se jen ke sporům [a] a hádkám [b] a abyste bili ničemnou pěstí. Nepostěte se tak jako dnes, má-li být na výšině slyšet váš hlas.
5 Což je toto půst, který si přeji, [t5] a den, kdy člověk pokořuje svou duši? Aby svěsil hlavu jako rákos a podestlal si pytlovinu [a] a popel? [b] Toto chceš nazývat postem a dnem, který je Hospodinu milý? [c]
6 Toto je půst, [a] který si přeji: Rozvázat (pouta ničemnosti,) [t6] uvolnit řemeny jha a propustit [b] utlačované na svobodu, [c] zpřetrhat každé jho.
7 (Když budeš) [t7] lámat hladovému svůj chléb a chudé bezdomovce přivedeš do domu, když uvidíš nahého, [a] zakryješ ho a vůči vlastnímu tělu [t8] a krvi nebudeš lhostejný,
8 tehdy tvé světlo [a] vytryskne jako rozbřesk a rychle vzejde tvé uzdravení; [b] před tebou půjde tvá spravedlnost [t9] a (za tebou půjde) [t10] Hospodinova sláva. [c]
9 Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, [a] budeš křičet o pomoc a řekne: Zde jsem; jestliže odstraníš ze svého středu jho, [t11] ukazování [t12] prstem [b] a mluvení zla. [c]
10 Poskytneš-li [t13] ze svého [t14] hladovému a strádajícího [t15] nasytíš, v temnotě vyjde tvé světlo a tvůj soumrak bude jako poledne.
11 A Hospodin tě povede [a] ustavičně, nasytí tvou duši i na vyprahlých místech a dodá svěžesti tvým kostem. [b] Budeš jako zavlažovaná zahrada [c] a jako vodní zdroj, [d] jehož voda nebude vysychat. [t16]
12 (Ti, kteří z tebe vyjdou, vybudují) [t17] odvěké trosky, [a] upevníš (základy, [t18] které trvaly z generace na generaci.) [t19] A nazvou tě tím, kdo zazdívá trhliny [b] a obnovuje stezky (k obydlím.) [t20]
13 Jestliže odvrátíš svou nohu od pošlapávání soboty, [a] od konání svých zálib v můj svatý den, a nazveš sobotu rozkošnou a svatý den [b] Hospodinův ctihodným a budeš ho ctít tak, že nebudeš konat své cesty, [c] nebudeš hledat své záliby a mluvit planá slova,
14 potom budeš mít rozkoš [a] v Hospodinu [b] a (nechám tě jezdit na návrších země) [t21] a (budu tě krmit dědictvím [v22] tvého otce Jákoba, neboť ústa Hospodinova promluvila.
Matouš 4 : 2
2 A když se postil [a] čtyřicet dní a čtyřicet nocí, [b] nakonec vyhladověl. [c]
Nehemiáš 1 : 4
4 Stalo se, když jsem uslyšel [a] tato slova, že jsem usedl, plakal [b] a truchlil [c] jsem po několik dnů. Postil [d] jsem se a modlil před [t9] Bohem nebes. [e]
Izaiáš 58 : 6
6 Toto je půst, [a] který si přeji: Rozvázat (pouta ničemnosti,) [t6] uvolnit řemeny jha a propustit [b] utlačované na svobodu, [c] zpřetrhat každé jho.
Matouš 6 : 1 – 34
1 „Dávejte si pozor, [a] abyste nekonali (svou spravedlnost) [t1] před lidmi, [b] (jim na odiv); [t2] jinak nemáte odměnu [c] u svého Otce, který je v nebesích.“
2 „Když tedy (dáváš almužnu), [v3] nevytrubuj [t4] to před sebou, jak to činí pokrytci [v5] v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. [a] Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
3 Ale když ty (dáváš almužnu), [t4] [a] ať tvá levice nepozná, co činí pravice,
4 aby tvá almužna [t6] zůstala skrytá. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, [a] ti odplatí zjevně.“
5 „A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, [v7] stojíce [a] v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
6 Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, [a] zavři za sebou dveře [b] a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.
7 Když se modlíte, (neopakujte naprázdno slova) [t8] jako pohané, [a] neboť ti se domnívají, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. [b]
8 Nebuďte proto jako oni; vždyť Bůh, váš Otec ví, co potřebujete, [t9] dříve, než jej poprosíte.
9 Vy se modlete takto: [a] Otče [b] náš, [v10] který jsi v nebesích, [c] buď posvěceno [d] tvé jméno. [e]
10 Přijď tvé království. [a] Staň se tvá vůle [b] jako v nebi, tak i na zemi.
11 Náš denní [v11] chléb [a] dej nám dnes.
12 A odpusť [a] nám naše viny, [t12] jako jsme i my odpustili [b] (těm, kdo se provinili proti nám). [t13]
13 A neuveď nás do pokušení, [t14] ale vysvoboď nás od (toho Zlého) [t15] [, neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen].
14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí [a] váš nebeský Otec i vám;
15 jestliže však lidem [jejich provinění] neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění.“
16 „Když se postíte, [a] nebývejte zasmušilí [b] jako pokrytci; (ti se totiž tváří ztrápeně), [t16] aby lidem ukázali, že se postí. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
17 Ale ty, když se postíš, potři svou hlavu olejem [a] a svou tvář umyj,
18 abys neukázal lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je v skrytu. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí.“
19 „Neshromažďujte [a] si poklady [b] na zemi, kde je ničí mol [c] a rez [t17] a kde se zloději prokopávají a kradou.
20 Shromažďujte si poklady v nebi, [a] kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou.
21 Neboť kde je tvůj [t18] poklad, tam bude i tvé [t18] srdce.“ [a]
22 „Lampou [a] těla je oko. Je-li tvé oko čisté, [t19] celé tvé tělo bude (plné světla). [t20]
23 Ale je-li tvé oko špatné, [t21] celé tvé tělo bude temné. Je-li tedy i světlo v tobě tmou, jak velká je pak temnota!“
24 „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; [a] buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit [t22] Bohu i mamonu.“ [b]
25 „Proto [a] vám pravím: Nedělejte si starosti [b] o svůj život, [t23] o to, co budete jíst [a co budete pít], ani o své tělo, o to, co si obléknete. Není život [t23] víc než pokrm a tělo víc než oděv?
26 Pohleďte na nebeské ptáky: [a] nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. [b] Což vy nejste o mnoho cennější než oni?
27 Kdo z vás dokáže svou starostlivostí přidat (k délce svého věku) [t24] jediný loket?
28 A proč si děláte starosti o oděv? Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou,
29 a pravím vám, že ani Šalomoun [a] v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.
30 Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, [a] která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíše oblékat vás, malověrní? [v25]
31 Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ nebo: ‚Co si oblečeme?‘
32 Neboť o to všechno horlivě usilují [t26] pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
34 Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek (bude mít své vlastní starosti). [t28] Každý den má dost vlastního trápení.“
Leave a Reply