Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví půjčování peněz
Lukáš 6 : 34 – 35
34 A [a] půjčíte-li těm, od kterých máte naději dostat to zpět, jakou máte zásluhu? [t11] I hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.
35 Ale milujte své nepřátele [a] a čiňte dobře, půjčujte a (neočekávejte něco na oplátku). [t12] A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, [b] protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým.
Exodus 22 : 25
25 Jestliže vezmeš do zástavy [a] plášť svého bližního, do západu slunce mu ho vrať,
Deuteronomium 23 : 19
19 Nenos do domu Hospodina, svého Boha, mzdu [a] prostitutky ani úhradu [t32] psa [t33] jako naplnění jakéhokoliv slibu, [b] neboť obojí je ohavností [c] pro Hospodina, tvého Boha.
Přísloví 22 : 7
7 Bohatý vládne chudým, dlužník [t10] je otrokem věřitele. [t11]
Přísloví 19 : 17
17 Kdo se smilovává [a] nad chudým, půjčuje Hospodinu, (odplatí mu za to, co vykonal.) [t23]
Leviticus 25 : 35 – 37
35 Když tvůj bratr zchudne a (nedostává se mu prostředků vůči tobě,) [t20] ujmi se ho jako hosta či příchozího, ať žije u tebe.
36 Neber od něj lichvu ani úrok, ale boj se svého Boha; tvůj bratr ať žije u tebe.
37 Své stříbro mu nedávej na lichvu ani své jídlo [t21] za příplatek.
Římanům 13 : 8
8 Nikomu nebuďte nic dlužni, [a] než abyste se navzájem milovali, [v7] neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. [b]
Deuteronomium 23 : 19 – 20
19 Nenos do domu Hospodina, svého Boha, mzdu [a] prostitutky ani úhradu [t32] psa [t33] jako naplnění jakéhokoliv slibu, [b] neboť obojí je ohavností [c] pro Hospodina, tvého Boha.
20 Neber úrok od svého bratra, úrok [a] z peněz, úrok z jídla, úrok z jakékoliv věci, která se půjčuje na úrok.
Matouš 6 : 24
24 „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; [a] buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit [t22] Bohu i mamonu.“ [b]
Žalmy 15 : 5
5 své peníze [t10] nedává na lichvu, [a] úplatek [b] proti nevinnému nepřijímá. Kdo takto jedná, nepohne [c] se až navěky.
Žalmy 37 : 21
21 Ničema si půjčuje, ale nesplácí. [v16] Spravedlivý se slitovává [a] a dává. [b]
Lukáš 6 : 38
38 Dávejte, a bude vám dáno; dobrou míru, natlačenou, natřesenou, překypující vám dají do klína. Neboť (jakou měrou) [t15] měříte, takovou vám bude naměřeno.“ [a]
1. Timoteovi 6 : 10
10 Neboť kořenem všeho zlého je láska k penězům; [t6] a někteří, kdo se po nich pachtili, zbloudili od víry a (způsobili si) [t7] mnoho bolestí.
1. Timoteovi 6 : 9
9 Ti, kdo chtějí být bohatí, [a] upadají do pokušení a do léčky [b] a do mnoha nerozumných [c] a škodlivých žádostí, [d] které (je vtahují) [t5] do zkázy [e] a záhuby. [f]
Nehemiáš 5 : 1 – 19
1 Nastalo velké volání lidu a jejich žen proti jejich bratrům [t1] Judejcům.
2 Někteří [t2] říkali: Našich synů a našich dcer (je mnoho.) [t3] (Musíme dostat) [t4] obilí, abychom se najedli a zůstali naživu.
3 Jiní [t2] říkali: Dáváme do zástavy [a] svá pole, své vinice a své domy, abychom dostali obilí v tomto hladu. [v5]
4 A jiní [t2] říkali: Na svá pole a své vinice jsme si vypůjčili peníze [t6] na královskou daň. [t7]
5 (A nyní je naše tělo jako tělo našich bratrů) [t8] a naši synové jsou jako jejich synové; avšak hle, my musíme nechávat podmanit své syny a své dcery za otroky [a] a některé z našich dcer již byly podmaněny; jsme bezmocní, [t9] když naše pole a naše vinice patří jiným.
6 Když jsem uslyšel jejich úpěnlivý [a] křik a tato slova, hrozně jsem se rozzlobil. [b]
7 (Porozmýšlel jsem o tom) [t10] a vedl jsem při [a] proti šlechticům a správcům. Řekl jsem jim: Vymáháte lichvářský úrok [b] od svých bratrů! [t11] A svolal jsem proti nim velké shromáždění.
8 Řekl jsem jim: My, pokud (jsme mohli,) [t12] vykupovali jsme své bratry Judejce, prodané pohanským národům. A vy dokonce prodáváte své bratry, aby byli zase prodáni nám! Mlčeli a nenašli slov.
9 Dále jsem řekl: To, co děláte, není dobré! [a] Cožpak nebudete žít v bázni [b] před naším Bohem, abyste nebyli na potupu pohanským národům, našim nepřátelům?
10 Také já, moji bratři a moji služebníci [t13] jsme jim půjčovali peníze [a] a obilí. Odpusťme jim ten úrok. [b]
11 Vraťte jim ještě dnes jejich pole, jejich vinice, jejich olivové háje a jejich domy i úrok [t14] z peněz, obilí, nového vína a oleje, [a] které jste jim půjčili.
12 Nato řekli: Vrátíme a nebudeme od nich nic [a] požadovat. Učiníme tak, jak říkáš. Pak jsem svolal kněze a nechal je přísahat, že budou jednat podle tohoto slova.
13 Vytřepal jsem i záhyb svého oděvu a řekl jsem: Takto ať Bůh vytřepe z jeho domu a z jeho majetku každého, kdo nenaplní toto slovo; [t15] takto bude vytřepán a vyprázdněn. Nato celé shromáždění řeklo: Amen [a] a chválilo Hospodina. Potom lid jednal podle tohoto slova. [t15]
14 Navíc ode dne, kdy mě král ustanovil, [t16] abych byl jejich místodržitelem [a] v judské zemi, od dvacátého [b] roku až do třicátého druhého roku [v17] vlády krále Artaxerxa, [c] po dvanáct let, jsem já ani moji bratři nejedli potravu určenou pro místodržitele. [v18]
15 Dřívější místodržitelé, kteří byli přede mnou, zatěžovali lid a brali od něj potravu a víno a (k tomu) [t19] čtyřicet šekelů [t20] stříbra. Také jejich služebníci svévolně panují nad lidem. Ale já jsem to nedělal z bázně [a] před Bohem.
16 Také jsem se zapojil [t21] do práce na těchto hradbách. Pole jsme nekoupili, [t22] ale všichni moji služebníci tam byli shromážděni k práci.
17 Dále u mého stolu byli [v23] Judejci a správci, [a] sto padesát mužů, a ti, kteří k nám přišli z pohanských národů okolo nás.
18 Na jeden den bylo připravováno [v24] toto: Jeden býk a šest vybraných ovcí; také pro mě připravovali drůbež [v25] a každých deset dnů množství různých [t26] druhů vína. Přitom jsem nepožadoval potravu určenou pro místodržitele, protože služba už tak dost zatěžovala tento lid.
19 Pamatuj [a] na mě, (můj Bože,) [b] k mému dobru, na všechno, co jsem učinil pro tento lid.
Matouš 6 : 19
19 „Neshromažďujte [a] si poklady [b] na zemi, kde je ničí mol [c] a rez [t17] a kde se zloději prokopávají a kradou.
Nehemiáš 5 : 10
10 Také já, moji bratři a moji služebníci [t13] jsme jim půjčovali peníze [a] a obilí. Odpusťme jim ten úrok. [b]
Lukáš 16 : 10
10 Věrný [a] v nejmenším je věrný i ve velkém; nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém.
1. Korintským 2 : 1 – 16
1 Také já, bratři, když jsem přišel k vám, [a] nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství [t1] vznešenými slovy nebo moudrostí.
2 Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného. [a]
3 A byl jsem u vás ve slabosti, [a] v bázni a v mnohém chvění.
4 Mé [c]slovo a má zvěst [a] nespočívaly v přesvědčivých slovech [lidské] moudrosti, ale v ukázání [t2] Ducha [b] a moci, [c]
5 aby vaše víra [a] nebyla (založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci). [t3]
6 O moudrosti mluvíme mezi zralými, [t4] ne ovšem o moudrosti tohoto věku [a] ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají,
7 nýbrž o Boží moudrosti, skryté [a] v tajemství, [b] kterou [c]Bůh před věky předurčil [c] k naší slávě.
8 Tu nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy. [a]
9 Ale jak je napsáno: ‚Co [t5] oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to [t5] Bůh připravil těm, kdo ho milují.‘ [a]
10 Nám to Bůh zjevil [a] skrze [svého] Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny. [b]
11 Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v něm? [a] Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží.
12 A my jsme nepřijali [c]ducha [a] světa, ale [c]Ducha, [b] který je z [c]Boha, abychom věděli, co [t5] nám [c]Bůh daroval. [c]
13 O tom také mluvíme — ne však slovy, kterým vyučuje lidská moudrost, [a] ale těmi, jimž vyučuje [b] Duch svatý; duchovní věci vysvětlujeme duchovními [t6] slovy.
14 Duševní [a] člověk však nepřijímá [b] věci [c]Ducha [ [c]Božího], neboť jsou mu bláznovstvím [c] a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně.
15 Duchovní [a] člověk však posuzuje všechno [t7] a sám není od nikoho posuzován.
16 Neboť kdo poznal Pánovu mysl(, která [t8] mu dá porozumět)? [t9] My máme mysl Kristovu. [a]
Nehemiáš 5 : 1 – 232
1 Nastalo velké volání lidu a jejich žen proti jejich bratrům [t1] Judejcům.
2 Někteří [t2] říkali: Našich synů a našich dcer (je mnoho.) [t3] (Musíme dostat) [t4] obilí, abychom se najedli a zůstali naživu.
3 Jiní [t2] říkali: Dáváme do zástavy [a] svá pole, své vinice a své domy, abychom dostali obilí v tomto hladu. [v5]
4 A jiní [t2] říkali: Na svá pole a své vinice jsme si vypůjčili peníze [t6] na královskou daň. [t7]
5 (A nyní je naše tělo jako tělo našich bratrů) [t8] a naši synové jsou jako jejich synové; avšak hle, my musíme nechávat podmanit své syny a své dcery za otroky [a] a některé z našich dcer již byly podmaněny; jsme bezmocní, [t9] když naše pole a naše vinice patří jiným.
6 Když jsem uslyšel jejich úpěnlivý [a] křik a tato slova, hrozně jsem se rozzlobil. [b]
7 (Porozmýšlel jsem o tom) [t10] a vedl jsem při [a] proti šlechticům a správcům. Řekl jsem jim: Vymáháte lichvářský úrok [b] od svých bratrů! [t11] A svolal jsem proti nim velké shromáždění.
8 Řekl jsem jim: My, pokud (jsme mohli,) [t12] vykupovali jsme své bratry Judejce, prodané pohanským národům. A vy dokonce prodáváte své bratry, aby byli zase prodáni nám! Mlčeli a nenašli slov.
9 Dále jsem řekl: To, co děláte, není dobré! [a] Cožpak nebudete žít v bázni [b] před naším Bohem, abyste nebyli na potupu pohanským národům, našim nepřátelům?
10 Také já, moji bratři a moji služebníci [t13] jsme jim půjčovali peníze [a] a obilí. Odpusťme jim ten úrok. [b]
11 Vraťte jim ještě dnes jejich pole, jejich vinice, jejich olivové háje a jejich domy i úrok [t14] z peněz, obilí, nového vína a oleje, [a] které jste jim půjčili.
12 Nato řekli: Vrátíme a nebudeme od nich nic [a] požadovat. Učiníme tak, jak říkáš. Pak jsem svolal kněze a nechal je přísahat, že budou jednat podle tohoto slova.
13 Vytřepal jsem i záhyb svého oděvu a řekl jsem: Takto ať Bůh vytřepe z jeho domu a z jeho majetku každého, kdo nenaplní toto slovo; [t15] takto bude vytřepán a vyprázdněn. Nato celé shromáždění řeklo: Amen [a] a chválilo Hospodina. Potom lid jednal podle tohoto slova. [t15]
14 Navíc ode dne, kdy mě král ustanovil, [t16] abych byl jejich místodržitelem [a] v judské zemi, od dvacátého [b] roku až do třicátého druhého roku [v17] vlády krále Artaxerxa, [c] po dvanáct let, jsem já ani moji bratři nejedli potravu určenou pro místodržitele. [v18]
15 Dřívější místodržitelé, kteří byli přede mnou, zatěžovali lid a brali od něj potravu a víno a (k tomu) [t19] čtyřicet šekelů [t20] stříbra. Také jejich služebníci svévolně panují nad lidem. Ale já jsem to nedělal z bázně [a] před Bohem.
16 Také jsem se zapojil [t21] do práce na těchto hradbách. Pole jsme nekoupili, [t22] ale všichni moji služebníci tam byli shromážděni k práci.
17 Dále u mého stolu byli [v23] Judejci a správci, [a] sto padesát mužů, a ti, kteří k nám přišli z pohanských národů okolo nás.
18 Na jeden den bylo připravováno [v24] toto: Jeden býk a šest vybraných ovcí; také pro mě připravovali drůbež [v25] a každých deset dnů množství různých [t26] druhů vína. Přitom jsem nepožadoval potravu určenou pro místodržitele, protože služba už tak dost zatěžovala tento lid.
19 Pamatuj [a] na mě, (můj Bože,) [b] k mému dobru, na všechno, co jsem učinil pro tento lid.
Leave a Reply