Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví první vzkříšení
Zjevení 20 : 5
5 Ostatní mrtví neožili, dokud se těch tisíc let nedovršilo. To je první vzkříšení. [a]
1. Tessalonicenským 4 : 13 – 18
13 Nechceme vás, bratři, nechávat v nevědomosti [a] o těch, kdo zesnuli, [t10] abyste se nermoutili jako ti ostatní, [b] kteří nemají naději. [c]
14 Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel [a] a vstal z mrtvých, tak Bůh také (ty, kdo zemřeli [t10] skrze Ježíše, přivede) [t11] s ním.
15 Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu [a] Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, [t10]
16 protože (za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla [a] a) [t12] Boží polnice [b] sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. [c]
17 Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích [a] do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem. [b]
18 Proto se těmito slovy navzájem povzbuzujte. [a]
Zjevení 20 : 6
6 Blahoslavený [a] a svatý, [b] kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt [c] nemá pravomoc, nýbrž budou kněžími [d] [c]Božími a Kristovými a budou s ním kralovat tisíc let.
Jan 6 : 50 – 71
50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel.
51 Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít (na věčnost). [t17] A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.“
52 Židé se hádali [a] mezi sebou a říkali: „Jak nám tento člověk může dát k jídlu [své] tělo?“
53 Ježíš jim tedy řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka [a] a nebudete-li pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. [a]
55 Neboť mé tělo je pravý [t18] pokrm a má krev je pravý [t18] nápoj.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně [a] a já v něm.
57 Jako mne poslal [a] živý [b] Otec [c] a já žiji skrze Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne.
58 Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne jako vaši otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít (na věčnost). [t17]“
59 Toto řekl, když vyučoval v synagoze [a] v Kafarnaum. [b]
60 Mnozí z jeho učedníků, když to uslyšeli, řekli: „To je tvrdá řeč. Kdo to může poslouchat?“
61 Ježíš v sobě věděl, že jeho učedníci na to reptají, a řekl jim: „To vás pohoršuje? [a]
62 Což tedy, kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve? [a]
63 Duch je ten, který obživuje, [a] tělo nic neznamená. [t19] Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život.
64 Ale jsou někteří z vás, kteří nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří jsou nevěřící a kdo je ten, který ho vydá. [t20]
65 A říkal: „Proto jsem vám řekl, že nikdo ke mně nemůže přijít, [a] pokud mu to není dáno [b] od Otce.“
66 (Z toho důvodu) [t21] mnozí z jeho učedníků odešli zpět a už s ním nechodili.
67 Ježíš řekl Dvanácti: [a] „I vy chcete odejít?“
68 Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života [a]
69 a my jsme uvěřili [a] a poznali, že ty jsi (Kristus, ten Svatý [b] Boží). [t22]“
70 Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil [t23] jsem si vás Dvanáct? Ale jeden z vás je ďábel.“ [a]
71 To řekl o Judovi, synu Šimona Iškariotského, [a] neboť ten ho měl zradit, [t24] jeden z Dvanácti.
Matouš 27 : 52
52 a hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;
Daniel 12 : 2
2 Tu mnozí [t6] z těch, kdo spí v prachu země, [t7] procitnou, jedni pro (život věčný,) [t8] ale druzí [t9] k naprosté hanbě [t10] pro věčnou ohavnost. [t11]
Leave a Reply