Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví protekcionářství
Jakubův 2 : 9
9 Jestliže však někomu straníte, [t10] dopouštíte se hříchu a Zákon [a] vás usvědčuje [b] jako přestupníky.
Římanům 2 : 11
11 U Boha není přijímání osob. [a]
Skutky 10 : 34
34 Petr otevřel ústa [a] a řekl: „Opravdu nyní chápu, že Bůh (nikomu nestraní), [t15]
Jakubův 2 : 1
1 Moji bratři, nespojujte [t1] víru [a] v (našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,) [t2] s přijímáním osob. [t3]
Genesis 37 : 4
4 Když jeho bratři viděli, že ho otec miluje nade všechny bratry, začali ho nenávidět [a] a nedokázali s ním pokojně [t3] promluvit.
Galatským 3 : 28
28 Již není Žid ani Řek, [a] již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno [b] v Kristu Ježíši.
Jakubův 2 : 1 – 26
1 Moji bratři, nespojujte [t1] víru [a] v (našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,) [t2] s přijímáním osob. [t3]
2 Když vejde do vašeho shromáždění [t4] muž se zlatým prstenem a v nádherném [t5] šatě [a] a vejde tam také chudý člověk ve špinavém šatě, [b]
3 a vy věnujete pozornost [t6] tomu, který nosí nádherný šat, a řeknete mu: ‚Ty si sedni pohodlně sem,‘ a chudému řeknete: ‚Ty postůj támhle nebo si sedni sem pod mou podnož,‘ [a]
4 cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci [a] (se zlými pohnutkami)? [t7]
5 Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil [a] [c]Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí [b] ve víře a stali se dědici království, [c] jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
6 Vy však jste zneuctili chudého. [a] Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí [b] vás právě oni před soudy?
7 Což nehanobí právě oni to drahé [t8] jméno, [a] (jímž jste byli nazváni)? [t9]
8 Jestliže vskutku plníte královský zákon [a] podle Písma: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého‘, [b] dobře činíte. [c]
9 Jestliže však někomu straníte, [t10] dopouštíte se hříchu a Zákon [a] vás usvědčuje [b] jako přestupníky.
10 Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, [a] stal by se vinným ve všech. [b]
11 Vždyť ten, kdo řekl: ‚Nezcizoložíš,‘ [a] řekl také: ‚Nezavraždíš.‘ [b] Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona. [c]
12 Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. [a]
13 Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; [a] milosrdenství přemáhá [t11] soud.
14 Co je platné, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? [a] Může ho taková víra zachránit?
15 Budou-li bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek [a] denní obživy,
16 a někdo z vás jim řekne: ‚Odejděte v pokoji, [a]zahřejte se a nasyťte se,‘ a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné?
17 Tak i víra: [a]nemá-li skutky, je sama o sobě mrtvá.
18 Někdo však řekne: ‚Ty máš víru a já mám skutky.‘ [t12] Ukaž mi tu svou víru bez [t13] skutků a já ti ukážu svou víru [a] na [t14] svých skutcích.
19 Ty věříš, že (je jeden Bůh). [t15] Dobře činíš. Také démoni tomu věří, avšak chvějí se. [a]
20 Chceš však poznat, ó nerozumný [t16] člověče, [a] že víra bez skutků je neúčinná? [t17]
21 Cožpak náš otec Abraham [a] nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka? [b]
22 Vidíš, že víra (působila spolu s jeho skutky) [t18] a že v těch [t19] skutcích se stala víra dokonalou. [a]
23 I naplnilo se Písmo, [a] které praví: ‚Uvěřil Abraham [c]Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost‘ [b] a byl nazván Božím přítelem. [c]
24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry.
25 A nebyla podobně ospravedlněna ze skutků i nevěstka Rachab, [a] když přijala posly [b] a propustila je jinou cestou?
26 Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
Deuteronomium 10 : 17
17 Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bohem bohů [a] a Pánem pánů, Bohem velkým, [b] mocným [c] a hrozným, [d] který (nikomu nestraní) [t8] a nepřijímá úplatek, [e]
Jakubův 2 : 5
5 Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil [a] [c]Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí [b] ve víře a stali se dědici království, [c] jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
Efezským 6 : 9
9 A vy, páni, (jednejte s nimi také tak a zanechte) [t10] vyhrůžek; [a] vždyť víte, [t8] že jejich i váš Pán je v nebesích [b] a že u něho není přijímání osob. [c]
2. Paralipomenon 19 : 4 – 7
4 Jóšafat sídlil v Jeruzalémě. Pak znovu vyšel mezi lid od Beer-šeby až k Efrajimskému pohoří a přivedl [t2] je zpět k Hospodinu, Bohu jejich otců.
5 Ustanovil v zemi soudce, v každém opevněném [a] městě v Judsku, (v každém městě.) [t3]
6 Řekl soudcům: Hleďte si toho, co děláte, neboť nesoudíte pro člověka, ale pro Hospodina. [a] On je s vámi, když vyslovujete [b] rozsudek. [t4]
7 Ať na vás nyní padne strach z Hospodina. [a] Dbejte (na to, jak jednáte,) [t5] neboť u Hospodina, našeho Boha, není zvrácenosti, [b] (braní ohledů) [t6] ani braní úplatků. [c]
Genesis 43 : 34
34 Nechal jim od sebe nosit čestné porce a Benjamínova porce byla pětkrát větší než porce jich všech; a pili s ním, až se opili. [t11]
Genesis 27 : 6 – 17
6 a Rebeka [a] řekla svému synu Jákobovi: Zrovna jsem poslouchala tvého otce, když mluvil s tvým bratrem Ezauem a říkal:
7 Přines mi zvěřinu a připrav mi k jídlu lahůdku, abych ti před Hospodinem požehnal, dříve než zemřu.
8 Nyní synu, uposlechni mne v tom, co ti přikazuji.
9 Běž teď ke stádu, přines mi odtamtud dvě pěkná [t4] kůzlata a já z nich tvému otci připravím lahůdku, jakou miluje.
10 Pak ji odneseš otci k jídlu, aby ti požehnal, dříve než zemře.
11 Jákob své matce Rebece odpověděl: Jenže můj bratr Ezau je chlupatý člověk a já hladký.
12 Třeba si na mne otec sáhne a budu mu připadat [t5] jako posměvač; [t6] pak na sebe uvedu prokletí, a ne požehnání.
13 Matka mu řekla: Tvé prokletí ať padne na mě, [a] synu. Jen mne poslechni a jdi mi je přinést.
14 Tak šel, vzal je a přinesl své matce. Matka připravila lahůdku, jakou jeho otec miloval.
15 Rebeka pak vzala šaty svého staršího syna Ezaua, nejdražší, jaké měla doma, a oblékla je svému mladšímu synu Jákobovi
16 a kůže z kůzlat mu připevnila [t7] na ruce a na hladký krk.
17 Pak dala připravenou lahůdku a chléb do rukou svého syna Jákoba.
Leave a Reply