Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví prosit o odpuštění
Jakubův 5 : 16
16 Vyznávejte hříchy [a] jeden druhému a modlete [b] se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Mnoho zmůže (účinná modlitba spravedlivého). [t9]
1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
Efezským 4 : 32
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
Matouš 18 : 15
15 „Jestliže tvůj bratr [proti tobě] zhřeší, [a] jdi a pokárej [b] ho (mezi čtyřma očima). [t12] Poslechne-li tě, získal jsi svého bratra. [c]
Židům 10 : 26
26 Neboť jestliže dobrovolně [a] hřešíme poté, co jsme přijali jasné poznání pravdy, [b] nezůstává již více oběť za hříchy,
Matouš 5 : 23 – 24
23 Jestliže tedy přinášíš svůj dar [t19] na oltář a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
24 zanech tam před oltářem svůj dar a odejdi; nejprve se usmiř se svým bratrem, a pak přijď a obětuj [t20] svůj dar. [a]
Matouš 6 : 14
14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí [a] váš nebeský Otec i vám;
Přísloví 6 : 16 – 19
16 Šest věcí Hospodin nenávidí [a] a sedmá [v18] je pro něj [t19] ohavností: [b]
17 Povýšené [a] oči, lživý [b] jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, [c]
18 srdce, [t20] které kuje zlé plány, [a] nohy, které (rychle běží) [t21] za zlem, [v22]
19 falešného svědka, [a] který šíří [t23] lži, a toho, jenž zasévá sváry [t24] mezi bratry.
Římanům 5 : 8
8 Bůh však projevuje svou lásku [a] k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Efezským 5 : 1 – 33
1 Napodobujte [a] tedy Boha jako milované děti [b]
2 a žijte [t1] v lásce, jako i Kristus miloval [a] nás [t2] a vydal sám sebe [b] za nás jako dar a oběť [c]Bohu v příjemnou vůni. [c]
3 Smilstvo [a] ani žádná nečistota [b] nebo chamtivost [t3] ať nejsou mezi vámi ani zmiňovány, [t4] jak se sluší na svaté. [c]
4 Ani hanebnost, hloupé [a] řeči nebo laškování, což se nesluší; [b] nýbrž raději vzdávejte díky. [c]
5 Neboť toto vězte a znejte, že žádný smilník [a] ani nečistý ani lakomec [b] — to jest modloslužebník [c] — nemá dědictví [d] v království Kristově a Božím.
6 Ať vás nikdo nesvádí prázdnými [a] slovy, neboť pro tyto věci přichází [c]Boží hněv [b] na (syny neposlušnosti). [c]
7 Nemějte s nimi tedy nic společného. [t5]
8 Kdysi [a] jste byli tmou, [b] ale nyní jste světlem [c] v Pánu. Žijte [t1] jako děti světla [d] —
9 ovoce světla [t6] je ve veškeré dobrotě, [a] spravedlnosti [b] a pravdě —
10 zkoumejte, [t7] co se líbí [a] Pánu,
11 a nemějte žádnou účast [a] na neplodných skutcích tmy, [b] spíše je usvědčujte. [t8]
12 Neboť o tom, co se u [t9] nich vskrytu děje, je hanba i mluvit. [a]
13 Ale všechno, co je (světlem usvědčováno, je zjevováno), [t10]
14 neboť všechno, co je zjevováno, je světlo. [a] Proto praví: ‚Probuď se ty, kdo spíš, a vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.‘ [t11]
15 Dbejte tedy (pečlivě na to, jak žijete;) [t12] nežijte jako nemoudří, ale jako moudří; [a]
16 vykupujte [t13] čas, [a] protože dny jsou zlé. [b]
17 Proto nebuďte nerozumní, [a] ale rozumějte, co je Pánova vůle. [b]
18 A neopíjejte [t14] se vínem, [a] v němž je prostopášnost, [b] ale (naplňujte se Duchem), [t15]
19 mluvíce k sobě v chvalozpěvech, [t16] v (oslavných zpěvech) [t17] a v [duchovních] písních, svým srdcem zpívajíce [a] Pánu a velebíce [t18] ho
20 a vždycky za všechno děkujíce ve jménu našeho Pána Ježíše Krista Bohu a Otci.
21 Podřizujte se [t19] jeden druhému v bázni před Kristem: [a]
22 Ženy, [podřizujte se] svým mužům [a] jako Pánu, [b]
23 neboť muž je hlavou [a] ženy, jako je Kristus hlavou [b] církve; on [je] zachráncem těla.
24 Ale jako církev je podřízena [t20] Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům.
25 Muži, [a] milujte své ženy, jako i Kristus miloval [b] církev a sám sebe za ni vydal, [c]
26 aby ji posvětil, [a] když ji očistil (vodní koupelí) [t21] v slovu, [b]
27 aby sám sobě postavil [a] slavnou [t22] církev, která by neměla poskvrny [b] ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá [c] a bezúhonná.
28 Takto jsou povinni [i] muži milovat své ženy jako svá těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
29 Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí [t23] je a pečuje [t24] o ně, jako i Kristus o církev.
30 Vždyť jsme údy jeho těla, [a] [z jeho masa a z jeho kostí].
31 ‚Proto opustí člověk otce i matku a přilne ke své ženě, a budou ti dva jedno tělo.‘ [a]
32 Toto tajemství [a] je veliké; vztahuji je však na Krista a na církev.
33 Ale také jeden každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a žena ať se bojí svého muže.
Skutky 2 : 38
38 Petr jim [řekl]: „Učiňte pokání [a] a každý z vás ať se dá pokřtít [b]na základě jména Ježíše Mesiáše [c] na [t33] odpuštění svých hříchů, a přijmete [t34] dar [c]Ducha Svatého. [d]
1. Janův 2 : 1 – 29
1 Moje dítky, toto vám píši, [a] abyste nezhřešili; [b] a jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, [c] Ježíše Krista, toho spravedlivého.
2 On je smírčí obětí [t1] za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa. [a]
3 A podle [t2] toho víme, [a] že jsme jej poznali, [b] jestliže zachováváme [c] jeho přikázání.
4 Kdo říká: ‚Znám ho,‘ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není.
5 Kdo však zachovává jeho slovo, [a] v tom (se skutečně Boží láska [b] stala dokonalou). [t3] Podle [t2] toho poznáváme, že jsme v něm.
6 Kdo říká, že (v něm zůstává), [a] musí sám také žít [t4] [tak], jak žil [t4] on. [b]
7 Milovaní, [t5] nepíšu vám nové přikázání, [a] ale staré, které jste měli od počátku. [b] To staré přikázání je slovo, které jste už dávno slyšeli.
8 A opět vám píšu přikázání nové, a to je pravdivé v něm i ve vás, že [t6] tma [a] pomíjí a to pravé světlo [b] již svítí.
9 Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí [a] svého bratra, [b] je dosud ve tmě.
10 Kdo svého bratra miluje, zůstává v tom světle a není v něm žádné pohoršení. [a]
11 Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě, ve tmě chodí [a] a neví, kam jde; neboť tma oslepila [b] jeho oči.
12 Píšu vám, dítky, že jsou vám odpuštěny [a] hříchy pro jeho jméno.
13 Píšu vám, otcové, [a] že jste poznali [b] toho, který je od počátku; [c] píšu vám, mládenci, že jste přemohli [d] toho Zlého. [e]
14 Napsal jsem vám, dítky, že [t7] jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že [t7] jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že [t7] jste silní [a] a slovo [b] Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého.
15 Nemilujte [a] svět [b] ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm (Otcova láska). [t8]
16 Neboť všechno, co je ve světě — žádost [a] těla, žádost očí [b] a (prázdná chlouba života) [t9] — není z Otce, ale ze světa. [c]
17 A svět pomíjí [a] i jeho žádost; kdo však činí vůli [c]Boží, [b] zůstává (na věčnost). [c]
18 Dítky, je poslední hodina; [a] a jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, [b] tak se nyní již objevilo mnoho antikristů; podle toho poznáváme, že je poslední hodina.
19 Vyšli z nás, [a] ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, zůstali by s námi. Ale to se stalo, aby (vyšlo najevo), [t10] že nejsou všichni z nás. [b]
20 Vy však máte pomazání [a] od toho Svatého [b] a (víte to všichni). [t11]
21 Nenapsal [a] jsem vám proto, že neznáte [c]pravdu, ale proto, že ji znáte a víte, [b] že žádná lež není z [c]pravdy. [c]
22 Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? [a] To je ten antikrist, [b] který popírá Otce i Syna.
23 Každý, kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. [a]
24 Ať ve vás zůstává(, co jste slyšeli od počátku. [a] Zůstane-li ve vás to, co jste slyšeli od počátku), [t12] zůstanete také vy v Synu a v Otci. [b]
25 A toto je to zaslíbení, které nám on zaslíbil: věčný život. [a]
26 Toto jsem vám napsal [a] o těch, kteří vás svádějí. [b]
27 Ve vás však zůstává pomazání, [a] které jste od něho přijali, a nepotřebujete, aby vás někdo učil; [v13] jeho [t14] pomazání vás učí [b] všemu a je pravdivé a neklame; [t15] jak vás vyučilo, tak zůstávejte [c] v něm.
28 Nyní tedy, dítky, zůstávejte v něm, abychom nabyli radostné důvěry, [a] až se zjeví, a nebyli jím zahanbeni při [t16] jeho příchodu. [t17]
29 Víte-li, že je spravedlivý, [a] vězte, [t18] že také každý, kdo činí spravedlnost, [b] je z něho zrozen. [c]
Římanům 10 : 10
10 Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně,
Římanům 8 : 26 – 27
26 A stejně tak i Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti. Vždyť my nevíme, jak a za co se máme modlit, ale sám ten Duch se [za nás] přimlouvá [a] vzdechy, [b] (které nelze vyjádřit slovy). [t15]
27 A ten, který zkoumá srdce, [a] ví, jaké je myšlení Ducha, totiž že se podle Boha [t16] přimlouvá za svaté. [b]
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
1. Petrův 3 : 21
21 Naplnění tohoto předobrazu [t20] — křest — i vás nyní zachraňuje, ne jako odložení tělesné špíny, [a] nýbrž jako (odpověď dobrého svědomí Bohu), [t21] skrze zmrtvýchvstání Ježíše Krista,
Lukáš 13 : 3
3 Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, [a] všichni podobně zahynete.
Žalmy 51 : 10
10 Dej, ať uslyším (veselí a radost,) [a] ať se zaradují kosti, [b] kterés zdeptal. [c]
Izaiáš 53 : 5
5 Ale on byl proboden [t12] za naše přestoupení, [a] zdeptán [t13] za naše provinění, na něho dolehla kázeň [t14] pro náš pokoj a jeho šrámy [t15] jsme uzdraveni. [t16]
Leave a Reply