Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví přítomnost bohů
Exodus 33 : 14
14 Odpověděl: Moje přítomnost půjde [a] s tebou a dám ti odpočinek. [b]
Jeremiáš 29 : 13
13 (Když mě budete hledat,) [t13] naleznete mě, pokud mě budete hledat celým svým srdcem.
1. Janův 4 : 12
12 Boha nikdo nikdy neviděl. [a] Jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás (dosáhla svého cíle). [t5]
Skutky 3 : 19 – 20
19 Učiňte tedy pokání [a] a obraťte se, aby byly vymazány vaše hříchy,
20 a přišly časy osvěžení od Pánovy tváře, a aby poslal určeného vám Mesiáše, [t12] Ježíše.
Skutky 2 : 1 – 47
1 Když nastal [t1] den Letnic, [t2] byli všichni spolu na jednom místě.
2 Náhle [a] se ozval [t3] zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr, [t4] a naplnil celý dům, kde seděli.
3 A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, které se rozdělovaly, a na každém z nich se usadil jeden.
4 Všichni byli naplněni Duchem Svatým [a] a začali mluvit jinými jazyky, [b] jak jim Duch dával promlouvat.
5 V Jeruzalémě pobývali Židé, zbožní [a] muži ze všech národů, které jsou pod nebem. [b]
6 A když se ozval ten zvuk, sešlo se mnoho [t5] lidí a byli zmateni, [a] protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
7 [Všichni] byli ohromeni [a] a udiveně [b] říkali: [t6] „Hle, což nejsou všichni ti, kteří tu mluví, Galilejci? [c]
8 Jak to, že každý z nás slyší svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili?
9 Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, [a] Pontu [b] a Asie, [t7]
10 Frygie [a] a Pamfylie, [b] Egypta a oblastí Libye u Kyrény [v8] a návštěvníci z Říma,
11 Židé i proselyté, [t9] Kréťané a Arabové: všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky veliké věci [a] Boží.“
12 Všichni z toho byli ohromeni [a] a zmateni [b] a jeden druhému říkali: „Co to má znamenat?“ [c]
13 Ale jiní se posmívali [a] a říkali: „Jsou opilí.“ [t10]
14 Petr se postavil spolu s jedenácti, [a] pozvedl [b] svůj hlas [c] a přímo [t11] k nim promluvil: „Muži [d] judští a všichni obyvatelé Jeruzaléma, toto ať je vám známo, vyslechněte pozorně má slova.
15 Tito lidé nejsou opilí, jak se domníváte. Vždyť je (devět hodin ráno). [t12]
16 Ale toto je to, co je řečeno skrze proroka [Jóela]:
17 ‚I stane se v posledních dnech, praví Bůh, že vyleji [a] ze svého Ducha na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci budou vídat vidění [t13] a vaši starci budou mívat [t14] sny.
18 I na své otroky a na své otrokyně [v oněch dnech] vyleji ze svého Ducha, [a budou prorokovat].
19 A dám divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi, [krev a oheň a sloupy [t15] dýmu].
20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, než přijde Pánův den, [a] veliký a skvělý. [t16]
21 I (stane se,) [a] že každý, kdo bude vzývat [b] Pánovo jméno, bude zachráněn.‘ [c]“
22 „Muži izraelští, [a] slyšte tato [c]slova: Ježíše Nazaretského, [t17] muže dosvědčeného vám od [c]Boha [b] mocnými činy, [c] divy a znameními, [d] které [c]Bůh uprostřed vás skrze něho učinil, jak sami víte, [e]
23 tohoto muže, vydaného podle ustanoveného úradku [a] a předzvědění [b] [c]Božího, jste skrze ruce bezbožníků [t18] přibili na kříž a odstranili. [c]
24 Ale Bůh ho vzkřísil, [a] zprostiv ho bolestí [t19] smrti, [t20] protože nebylo možné, aby byl od ní držen.
25 Neboť David o něm říká: ‚Viděl jsem Pána stále před sebou, neboť je po mé pravici, abych nezakolísal;
26 proto se mé srdce zaradovalo a můj jazyk se rozjásal, nadto i mé tělo bude přebývat v naději,
27 neboť nezanecháš mou duši v podsvětí, [t21] aniž dáš svému Svatému [t22] uvidět zkázu. [a]
28 Oznámil jsi mi cesty života, naplníš mě radostí před [t23] svou tváří.‘ [a]“
29 „Muži bratři, o patriarchovi [a] Davidovi vám mohu směle říci, [b] že zemřel [t24] a byl pohřben [c] a jeho hrob [d] je mezi námi až do dnešního dne. [t25]
30 Byl to prorok [a] a věděl, že se mu Bůh přísahou zavázal, že na jeho trůn posadí (potomka z jeho beder); [t26]
31 viděl do budoucnosti a promluvil o Kristově zmrtvýchvstání, když řekl, že [jeho duše] nebyla zanechána v podsvětí [t27] a jeho tělo nevidělo zkázu. [a]
32 Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky. [a]
33 Když byl tedy vyvýšen pravicí [t28] Boží a přijal od Otce (zaslíbeného Ducha Svatého), [t29] vylil [a] to, co vy nyní vidíte i slyšíte.
34 Neboť David nevystoupil na nebesa, ale sám říká: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici,
35 dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘ [a]
36 Ať tedy všechen dům Izraele s jistotou ví, [t30] že Bůh učinil toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali, i Pánem i Mesiášem. [t31]“
37 Když to uslyšeli, byli (hluboce zasaženi) [t32] v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: „Co máme dělat, [a] muži bratři?“
38 Petr jim [řekl]: „Učiňte pokání [a] a každý z vás ať se dá pokřtít [b]na základě jména Ježíše Mesiáše [c] na [t33] odpuštění svých hříchů, a přijmete [t34] dar [c]Ducha Svatého. [d]
39 Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko [a] a které si povolá [b] Pán, náš Bůh.“
40 A ještě mnoha jinými slovy to dosvědčil a vyzýval je: „Zachraňte se z tohoto zvráceného [t35] pokolení!“
41 Ti, kteří [radostně] [a] přijali [b] jeho [c]slovo, byli pokřtěni a toho dne bylo přidáno asi tři tisíce duší. [c]
42 Vytrvale zůstávali v učení [a] apoštolů a ve společenství, [b] v lámání [c] chleba a modlitbách. [d]
43 Každé duše se zmocňoval strach; [a] skrze apoštoly se v Jeruzalémě dálo mnoho divů a znamení [b]a na všech byl veliký strach.
44 Všichni věřící [a] byli pospolu a měli všechno společné.
45 Prodávali [a] svá zboží [t36] a majetky a dělili je mezi všechny, jak kdo potřeboval.
46 Denně [a] zůstávali jednomyslně v chrámě, po domech lámali chléb a přijímali pokrm s veselím a prostotou srdce.
47 Chválili Boha [a] a (byli oblíbeni) [t37] u všeho lidu. A Pán k jejich společenství denně přidával [b] ty, kteří byli zachraňováni.
Židům 13 : 8
8 Ježíš Kristus je tentýž [a] včera i dnes, i na věky. [b]
Židům 10 : 1 – 39
1 Poněvadž Zákon má pouhý stín [a] budoucího dobra, [b] ne samu podobu těch skutečností, [t1] nemůže každoročně stejnými oběťmi, jež jsou stále přinášeny, [c] nikdy učinit dokonalými [d] ty, kdo s nimi přistupují.
2 Což by (nepřestali obětovat), [t2] kdyby ti, kdo Bohu slouží, již neměli žádné vědomí [a] hříchu, když jsou jednou očištěni?
3 Ale v těch obětech je každoročně [a] připomínka hříchů,
4 neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů [a] odstraňovala hříchy.
5 Když tedy vchází do světa, praví: ‚Oběť a obětní dar jsi nechtěl, (připravil jsi mi však tělo); [t3]
6 nelíbily se ti celopaly a oběti za hřích.
7 Tehdy jsem řekl: Hle, tu jsem — v svitku knihy je napsáno o mně –, abych vykonal, Bože, tvou vůli.‘
8 Když napřed říká: ‚Oběti a obětní dary‘ a ‚celopaly [a] a oběti za hřích jsi nechtěl ani se ti nelíbily‘ [b] — tedy ty, které se obětují podle Zákona –,
9 potom řekl: ‚Hle, tu jsem, abych vykonal , Bože, tvou vůli.‘ [a] To první ruší, aby ustanovil to druhé.
10 V této vůli jsme posvěceni [a] skrze oběť těla [b] Ježíše Krista jednou provždy. [c]
11 Každý kněz stojí a koná denně [a] službu a častokrát přináší stejné oběti, které nemohou nikdy odstranit hříchy.
12 On [t4] však (přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl) [t5] po pravici [a] Boží
13 a nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou. [a]
14 Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými [a] ty, kteří jsou posvěcováni. [b]
15 Dosvědčuje nám to i Duch Svatý, [a] neboť po slovech:
16 ‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu [a] po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do [t6] jejich srdce a napíši je do [t6] jejich mysli,‘
17 dodává: ‚a na jejich hříchy a jejich nepravosti již nikdy nevzpomenu.‘ [a]
18 Kde je odpuštění hříchů, [t7] tam už není oběti za hřích.
19 Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, [a] (že smíme vstoupit) [t8] do svatyně [b] Ježíšovou krví,
20 cestou [a] novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, [b] to jest skrze své tělo, [c]
21 a když máme velikého kněze [a] nad domem Božím, [b]
22 přistupujme [a] s opravdovým srdcem v plnosti [t9] víry, [b] se (srdcem očištěným) [t10] od zlého svědomí [c] a s tělem obmytým čistou vodou.
23 Neochvějně [t11] držme [a] své vyznání [b] naděje, neboť ten, který dal slib, [c] je věrný; [d]
24 a buďme pozorní jedni k druhým, [t12] (abychom se rozněcovali v) [t13] lásce a dobrých skutcích. [a]
25 Nezanedbávejme [t14] své společné shromažďování, [a] jak mají někteří ve zvyku, [b] nýbrž povzbuzujme se, [t15] a to tím více, čím více vidíte, že se ten den [c] přibližuje.
26 Neboť jestliže dobrovolně [a] hřešíme poté, co jsme přijali jasné poznání pravdy, [b] nezůstává již více oběť za hříchy,
27 nýbrž jakési hrozné očekávání soudu [a] a žár ohně, [b] který bude stravovat odpůrce. [c]
28 Kdo pohrdl [a] Mojžíšovým zákonem, umírá bez slitování [b] na základě svědectví dvou nebo tří svědků. [c]
29 Uvažte, [a] oč horšího trestu bude hoden ten, kdo pošlapal Syna [c]Božího, [b] a krev smlouvy, [c] jíž byl posvěcen, [d] měl za nečistou, [t16] a [c]Ducha [e] milosti [f] potupil?
30 Neboť známe toho, kdo řekl: ‚Mně náleží pomsta, já odplatím.‘ [a] A opět: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘ [b]
31 Je hrozné [a] upadnout do rukou živého [b] Boha.
32 Připomínejte [a] si dřívější dny, v nichž (jste byli osvíceni [b] a) [t17] přestáli jste mnohý zápas [t18] s utrpením.
33 Buď jste byli veřejně vystavováni [t19] urážkám [t20] a soužením, [a] nebo jste se stali společníky [t21] těch, s nimiž se takto nakládalo.
34 Vždyť jste měli soucit [a] s vězni [t22] a uloupení svého majetku [b] jste přijali s radostí, vědouce, že máte v nebi vlastnictví [c] lepší [d] a trvalé. [e]
35 Neodhazujte [a] tedy svou smělou důvěru, [b] která má velikou odplatu. [c]
36 Je vám totiž třeba vytrvalosti, [a] abyste vykonali [c]Boží vůli [b] a obdrželi [c] zaslíbení. [d]
37 ‚Neboť ještě velmi, velmi krátký čas, [a] a (ten, který má přijít), [t23] přijde a nebude otálet;
38 [můj] spravedlivý bude žít z víry, ale kdyby ustoupil, nebude v něm mít moje duše zalíbení.‘ [a]
39 My však nejsme (ti, kdo ustupují) [t24] k záhubě, [a] nýbrž lidé víry k zachování duše.
Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
2. Petrův 3 : 9
9 Pán neotálí [a] s naplněním svého zaslíbení, (jak si někteří myslí), [t4] nýbrž je k vám [t5] shovívavý, [b] nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. [c]
Jan 15 : 9
9 Jako Otec miluje [a] mne, tak i já miluji [a] vás. Zůstaňte v mé lásce.
1. Janův 4 : 16
16 A my jsme uvěřili [a] a poznali lásku, kterou Bůh má k [t7] nám. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, [t8] zůstává v Bohu [b] a Bůh v něm.
2. Paralipomenon 7 : 14
14 ale pak se můj lid, který se nazývá mým jménem, pokoří, [t5] budou se modlit, hledat moji tvář [a] a odvrátí [b] se od svých zlých cest, vyslyším z nebes, odpustím jejich hřích a uzdravím [c] jejich zemi.
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
1. Timoteovi 3 : 16
16 A vpravdě veliké je to tajemství [a] zbožnosti: (Ten, který) [t17] se zjevil [b] v těle, [c] byl ospravedlněn v Duchu, ukázal se andělům, byl hlásán [d] národům, [t18] ve světě mu uvěřili, [e] byl přijat (ve slávě) [t19] vzhůru. [f]
Leave a Reply