Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví přísahy
Matouš 5 : 33 – 37
33 „Dále jste slyšeli, že bylo řečeno předkům: [a] ‚(Nebudeš křivě přísahat), [t29] ale splníš Pánu své přísahy.‘ [b]
34 Já však vám pravím, abyste nepřísahali [a] vůbec; ani při nebi, protože je to trůn [b] Boží;
35 ani při zemi, protože je to podnož [a] jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého Krále. [b]
36 Nepřísahej ani při své hlavě, protože ani jediný vlas nemůžeš učinit bílým nebo černým. [a]
37 Ať je tedy vaše slovo ‚ano, ano‘ — ‚ne, ne‘; [a] co je nad to, je ze Zlého. [t30]“
Jakubův 5 : 12
12 Především nepřísahejte, [a]moji bratři, ani při nebi ani při zemi, ani žádnou jinou přísahou. Vaše ‚ano‘ ať je ‚ano‘ a ‚ne‘ ať je ‚ne‘, abyste nepropadli soudu.
Numeri 30 : 2
2 Nato Mojžíš promluvil k předákům pokolení synů Izraele: (Toto je to, co přikázal) [a] Hospodin:
Židům 6 : 13
13 Když Bůh dal zaslíbení Abrahamovi a neměl nikoho vyššího, při kom by učinil přísahu, [a] ‚přísahal při sobě samém‘. [b]
Židům 6 : 17
17 Když tedy Bůh chtěl ještě hojněji ukázat dědicům [a] zaslíbení nepohnutelnost [t18] svého úmyslu, zaručil jej přísahou,
Žalmy 15 : 4
4 pohrdá [a] ve svých očích zavrženíhodným, [t8] váží [t9] si však těch, kdo se bojí [b] Hospodina. Odpřisáhl-li [c] něco ke své škodě, nezmění to;
Skutky 23 : 12 – 14
12 Když nastal den, někteří Židé se spikli a zapřisáhli, že nebudou jíst ani pít, dokud Pavla nezabijí. [a]
13 Těch, kdo se takto spikli, bylo více než čtyřicet.
14 Ti přišli k velekněžím a starším a řekli: „Slavnostně jsme se zapřisáhli, že ničeho neokusíme, dokud Pavla nezabijeme.
Matouš 23 : 18 – 22
18 A ‚kdo by učinil přísahu při oltáři, nic to neznamená, ale kdo by vyslovil přísahu při daru, který je na něm, je vázán.‘
19 Blázni a slepci, co je větší: dar, nebo oltář, který ten dar posvěcuje?
20 Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá při něm i při všem, co je na něm.
21 A kdo přísahá při svatyni, přísahá při ní i při Tom, kdo v ní přebývá. [a]
22 A kdo přísahá při nebi, přísahá při trůnu [a] Božím i při Tom, který na něm sedí.“ [b]
Židům 7 : 28
28 Neboť Zákon ustanovuje za velekněze lidi mající slabosti, ale [c]slovo (přísežného ujištění), [t4] které bylo dáno po Zákonu, ustanovuje Syna, [a] který se stal dokonalým [b] veleknězem na věčnost. [c]
Židům 3 : 11
11 Jak jsem přísahal ve svém hněvu: Jistě nevejdou do mého odpočinutí. [t16]‘ [a]
Židům 3 : 18
18 A komu přísahal, [a] že nevejdou do jeho odpočinutí, [b] ne-li těm, kteří neposlechli? [c]
Židům 7 : 21
21 kdežto on s přísahou [t4] od toho, který mu řekl: ‚Přísahal Pán a nebude toho litovat: Ty jsi kněz na věčnost [a] [podle řádu Melchisedechova].‘ [b] —
Jan 6 : 67 – 71
67 Ježíš řekl Dvanácti: [a] „I vy chcete odejít?“
68 Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života [a]
69 a my jsme uvěřili [a] a poznali, že ty jsi (Kristus, ten Svatý [b] Boží). [t22]“
70 Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil [t23] jsem si vás Dvanáct? Ale jeden z vás je ďábel.“ [a]
71 To řekl o Judovi, synu Šimona Iškariotského, [a] neboť ten ho měl zradit, [t24] jeden z Dvanácti.
Deuteronomium 23 : 21 – 23
21 Od cizince [a] můžeš brát úrok, ale od svého bratra úrok neber, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při všem podnikání [b] tvých rukou v zemi, do které jdeš, abys ji obsadil.
22 Když učiníš [t34] slib [a] Hospodinu, svému Bohu, neváhej ho splnit, [b] neboť Hospodin, tvůj Bůh, ho od tebe jistě vyžádá [t35] a byl by na tobě hřích.
23 Jestliže se však vyhneš [t36] slibování, nebude na tobě hřích.
Lukáš 1 : 73
73 na přísahu, [a] kterou se zavázal [t46] našemu otci Abrahamovi, že nám dá,
Matouš 14 : 3 – 12
3 Herodes se totiž zmocnil Jana, spoutal [ho] a uvrhl do vězení [a] kvůli Herodiadě, [v2] ženě svého bratra Filipa, [v3]
4 neboť Jan mu říkal: „Není ti dovoleno ji mít.“
5 Herodes ho chtěl zabít, ale bál se lidu, [t4] protože ho pokládali za proroka. [a]
6 (Když však nastal den Herodových narozenin), [t5] zatančila dcera [v6] té Herodiady mezi hosty, a zalíbila se Herodovi,
7 takže jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá. [a]
8 Ona pak, navedena svou matkou, [a] řekla: „Dej mi zde na míse [v7] hlavu Jana Křtitele.“
9 Král [v8] se zarmoutil, ale kvůli těm přísahám a spolustolovníkům poručil, aby jí byla dána;
10 dal [t9] tedy Jana ve vězení stít.
11 Jeho hlavu přinesli na míse a dali ji té dívce a ta ji donesla své matce.
12 I přišli jeho učedníci, vzali tělo [t10] a pohřbili je; [t11] pak šli a oznámili to Ježíšovi.
Židům 4 : 3
3 Neboť do odpočinutí [a] vcházíme my, kteří jsme uvěřili, [b] jak řekl: ‚Jak jsem přísahal ve svém hněvu: Nevejdou do mého odpočinutí,‘ [a] ačkoliv to dílo bylo od založení světa [c] hotovo.
Židům 6 : 16
16 Neboť lidé přísahají při větším, než jsou sami; a přísaha [a] je zárukou, [t17] která ukončuje každý jejich spor.
Židům 6 : 14
14 Řekl: ‚Jistě tě (zahrnu požehnáním) [t14] a (velmi tě rozmnožím). [t15]‘
Galatským 1 : 20
20 Hle, před Bohem prohlašuji, že to, co vám píšu, není lež. [a]
Leave a Reply