Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví přímluva
1. Timoteovi 2 : 1
1 Především tedy prosím, [t1] aby se konaly prosby, [t2] modlitby, přímluvy [a] a děkování [t3] za všechny lidi,
Jakubův 5 : 14 – 20
14 Je někdo mezi vámi nemocen? [t7] Ať zavolá starší [a] sboru a ti ať se nad ním pomodlí a pomažou ho olejem [b] v Pánově jménu.
15 A modlitba [t8] víry zachrání nemocného a Pán ho pozdvihne; a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno.
16 Vyznávejte hříchy [a] jeden druhému a modlete [b] se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Mnoho zmůže (účinná modlitba spravedlivého). [t9]
17 Eliáš byl člověk stejně podrobený utrpení [a] jako my; (pomodlil se opravdově), [t10] aby nepršelo, [b]a vskutku nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců. [c]
18 A znovu se pomodlil, [a] a nebe dalo déšť a země vydala svou úrodu.
19 Moji bratři, zbloudí-li [a] někdo mezi vámi od pravdy [b] a někdo ho obrátí zpět,
20 (ať ví), [t11] že kdo obrátí hříšníka od jeho bludné cesty, zachrání [a] jeho [t12] duši od [t13] smrti a přikryje [b] množství hříchů. [c]
1. Tessalonicenským 1 : 2
2 Stále [a] vzdáváme díky Bohu za vás [b] za všecky, když se [o vás] zmiňujeme [t2] na svých modlitbách, a neustále
1. Samuelova 12 : 23
23 Co se mě týče, [t22] ať je ode mě vzdáleno [a] to, abych hřešil proti Hospodinu a přestal se za vás modlit. Budu vás učit [b] dobré [c] a přímé [d] cestě.
Efezským 6 : 18
18 Každou modlitbou [a] a prosbou [b] se v každý čas [c] modlete duchem [t14] a k tomu bděte [d] s veškerou vytrvalostí a prosbou za všechny svaté, [e]
Numeri 21 : 7
7 Lid přišel k Mojžíšovi a řekl: Zhřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě. Modli [a] se k Hospodinu, aby od nás ty hady odstranil. Mojžíš se za lid modlil. [b]
Římanům 8 : 26
26 A stejně tak i Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti. Vždyť my nevíme, jak a za co se máme modlit, ale sám ten Duch se [za nás] přimlouvá [a] vzdechy, [b] (které nelze vyjádřit slovy). [t15]
2. Tessalonicenským 3 : 1
1 Nakonec, [a] bratři, modlete se za nás, [b] aby se Pánovo [c]slovo [c] (rychle šířilo) [t1] a bylo slaveno tak jako u vás
Efezským 3 : 14 – 19
14 Z toho důvodu (klekám na) [t20] kolena [a] před Otcem [našeho Pána Ježíše Krista],
15 po němž má své jméno každá rodina v nebesích i na zemi,
16 aby (vás podle bohatství [a] své slávy posílil [b] mocí) [t21] skrze svého [c]Ducha na vnitřním [c] člověku,
17 aby Kristus [a] skrze víru přebýval [t22] ve vašich srdcích a abyste byli zakořeněni [b] a založeni [t23] v lásce,
18 a tak abyste byli se všemi svatými [a] schopni pochopit, jaká to šíře [b] a délka a výše a hloubka,
19 a poznat Kristovu lásku, [a] která převyšuje [b] poznání, a tak byli naplněni [c] až do vší plnosti [d] [c]Boží.
Filemonovi 1 : 4 – 6
4 Děkuji [a] svému Bohu vždycky, když se o tobě zmiňuji ve svých modlitbách,
5 neboť slyším o tvé lásce a víře, [a] kterou máš vůči Pánu Ježíši a ke všem svatým. [b]
6 Prosím, aby se společenství [t1] tvé víry projevilo v poznání [a] všeho dobrého, jež je v nás [t2] pro Krista.
Ezechiel 22 : 30
30 (I hledal jsem mezi nimi muže, který by stavěl zeď a postavil se za tu zemi před mou tvář do trhliny, abych ji nezničil,) [v15] ale nenalezl jsem. [a]
Daniel 9 : 3 – 19
3 Tehdy jsem obrátil svou tvář k Panovníku Bohu, abych jej hledal [a] modlitbou a úpěnlivými prosbami, [t8] v postu, žíněném rouchu [t9] a popelu. [b]
4 A tak jsem se modlil k Hospodinu, svému Bohu, vyznával [a] jsem a říkal: Ach, [t10] Panovníku, Bože veliký a hrozivý, zachovávající [t11] smlouvu a milosrdenství [t12] těm, kdo tě [t13] milují a zachovávají tvé [t14] příkazy,
5 zhřešili [a] jsme, páchali [b] jsme zlo, jednali jsme ničemně, [c] vzbouřili [d] jsme se, odvrátili [e] se od tvých příkazů a nařízení [t15]
6 a neposlouchali jsme tvé služebníky [a] proroky, kteří ve tvém jménu [b] mluvili k našim králům, velitelům, [t16] našim otcům i ke všemu lidu země. [c]
7 Tobě, Panovníku, náleží spravedlnost, ale nám zbývá tohoto dne jenom hanba [t17] — Judejcům a obyvatelům Jeruzaléma i celého Izraele, blízkým i vzdáleným ve všech zemích, kam jsi je zahnal za jejich věrolomnost, [a] kterou se tobě zpronevěřili.
8 Hospodine, nám náleží jenom hanba — našim králům, našim velitelům i našim otcům — neboť jsme zhřešili proti tobě.
9 Panovníkovi, našemu Bohu, zůstávají slitování a odpuštění. [t18] To proto, že [t19] jsme se proti němu vzbouřili
10 a neposlouchali [a] jsme Hospodina, svého Boha, abychom žili podle jeho zákonů, [t20] které nám předkládal prostřednictvím svých služebníků proroků,
11 ale všichni v Izraeli [t21] přestoupili tvůj zákon, odvrátili se a neposlouchali tě. Proto se na nás sesypala [t22] prokletí [a] a zlořečení, jak je psáno v zákoně Mojžíše, [b] otroka [c] Božího, neboť jsme vůči němu [t23] zhřešili.
12 On naplnil [a] svá slova, [t24] jenž promluvil proti nám a proti našim správcům, [v25] kteří nás spravovali, že na nás uvede velké zlo; co se nestalo pod celým nebem, to se stalo v Jeruzalémě. [b]
13 Takové, jaké je zapsáno v zákoně Mojžíšově, veškeré takové zlo přišlo na nás. A my jsme se nesnažili udobřit [a] Hospodina, svého Boha, abychom se odvrátili od svých zvráceností a abychom porozuměli tvé pravdě. [t26]
14 Proto [t27] Hospodin bděl [a] nad tím zlem a uvedl je na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je spravedlivý ve všech svých činech, jež učinil; vždyť my jsme ho neposlouchali.
15 A teď, Panovníku, Bože náš, jenž jsi vyvedl svůj lid z egyptské země mocnou [a] rukou a učinil [b] sis jméno až do [t28] tohoto dne — zhřešili jsme, ničemně jsme jednali.
16 Panovníku, pro [t29] všechny tvé spravedlivé [t30] činy, kéž se tvůj hněv i tvé rozlícení [t31] odvrátí od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory; [a] vždyť to kvůli našim hříchům a zvrácenostem našich otců Jeruzalém i tvůj lid je v potupě [t32] ode všech okolo nás.
17 Teď ale vyslyš, [t33] Bože náš, modlitbu svého otroka [a] i jeho úpěnlivé prosby [b] a rozjasni [c] svou tvář nad svou zpustošenou [d] svatyní, pro Panovníka. [t34]
18 Nakloň, [a] Bože můj, své ucho a slyš! Otevři [b] své oči a viz, jak jsme zpustošeni — my i město, které se nazývá tvým jménem. [t35] Vždyť své úpěnlivé prosby [t36] před tebe přednášíme ne pro své spravedlivé činy, nýbrž pro tvé mnohé slitování. [c]
19 Ach, Panovníku, slyš! Ach, Panovníku, odpusť! [t37] Ach, Panovníku, pozorně naslouchej [t38] a jednej, neotálej! [t39] Kvůli sobě samému, Bože můj, vždyť tvým jménem se nazývá [t40] tvé město i tvůj lid.
1. Timoteovi 2 : 2
2 za krále [a]a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichý a pokojný [b] život ve vší zbožnosti [t4] a důstojnosti. [t5]
Židům 7 : 25
25 Proto také může dokonale [t6] zachránit [a] ty, kteří skrze něho přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. [b]
1. Tessalonicenským 5 : 25
25 Bratři, modlete se [též] za nás. [a]
Matouš 5 : 44
44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, [a] [žehnejte [b] těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte [c] těm, kdo vás nenávidí,] a modlete [d] se za ty, kteří vás [urážejí a] pronásledují,
Kolossenským 1 : 3
3 (Vždy, když se) [t4] za vás modlíme, děkujeme [a] Bohu [a] Otci našeho Pána Ježíše Krista —
1. Samuelova 25 : 23 – 35
23 Když Abígajil uviděla Davida, rychle [a] sesedla z osla, padla před Davidem na tvář a klaněla [b] se k zemi.
24 Padla mu k nohám a řekla: (Má, má je to vina,) [t32] můj pane. Kéž smí k tobě [t33] tvá otrokyně promluvit, vyslechni slova své otrokyně.
25 Ať si můj pán nevšímá [t34] toho ničemníka [a] Nábala. Vždyť (je takový, jaké je jeho jméno.) [t35] Jmenuje se Nábal (Pošetilec) a pošetilost [t36] je při něm. Já, tvoje otrokyně, [b] jsem neviděla služebníky svého pána, které poslal.
26 A nyní, můj pane, jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, [a] Hospodin tě zadržel, [t37] abys neprolil krev [t38] a nepomohl [t39] si vlastní rukou. Nuže ať jsou jako Nábal tvoji nepřátelé a ti, kdo usilují [b] o zlo pro mého pána.
27 Kéž tento dar, [t40] který přinesla tvá služka [a] svému pánu, je nyní dán služebníkům, kteří chodí [b] v šlépějích [t41] mého pána.
28 Sejmi, [t42] prosím, přestoupení ze své otrokyně. Vždyť Hospodin jistě učiní mému pánu trvalý dům, [a] neboť můj pán vede Hospodinovy boje [b] a (po [t43] všechny tvé dny) [t44] se při tobě nenašlo nic zlého. [c]
29 Kdyby někdo [t45] povstal, aby tě pronásledoval a usiloval o tvůj život, život mého pána bude svázán do svazku žijících s Hospodinem, tvým Bohem, ale život tvých nepřátel vyvrhne [a] jako z praku. [v46]
30 Stane se, že až Hospodin mému pánu učiní všechno dobro, které o tobě vyhlásil, [t47] a ustanoví [a] tě vévodou nad Izraelem,
31 ať to není pro tebe pokleskem [t48] ani (výčitkou svědomí) [t49] mého pána, že bezdůvodně [a] prolil krev a že (si můj pán sám pomohl.) [t50] Až Hospodin prokáže [b] mému pánu dobro, vzpomeň na svou otrokyni.
32 Nato David Abígajile odpověděl: (Požehnaný je Hospodin, Bůh Izraele,) [v51] že tě dnes poslal, (abys mi vyšla naproti.) [t52]
33 Požehnaná je tvá rozvaha [a] a požehnaná jsi ty, že jsi mě dnes zadržela, abych neprolil krev a nepomohl si sám vlastní rukou.
34 Ano, [t53] jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, který mě zadržel, abych nespáchal zlo proti tobě, kdybys mi nevyšla rychle [a] naproti, nezůstal by Nábalovi do svítání [t54] nikdo močící [b] na stěnu.
35 David si od ní vzal to, co mu přinesla, a řekl jí: Jdi [a] v pokoji domů. Podívej, uposlechl jsem tě a (beru na tebe ohled.) [t55]
Jeremiáš 29 : 7
7 (Hledejte pokoj) [v4] města, do kterého jsem vás odvedl a modlete se za něj k Hospodinu, protože v jeho pokoji budete mít pokoj.
1. Janův 5 : 16
16 Uviděl-li by někdo svého bratra, že hřeší hříchem, který není k smrti, ať za něj poprosí, [t7] a Bůh mu dá život; těm, kdo nehřeší k smrti. Je hřích k smrti; [a] u takového neříkám, aby prosil. [t7] [b]
Leave a Reply