Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví překřtění
Skutky 19 : 1 – 41
1 Stalo se, že když byl Apollos v Korintě, prošel Pavel (hornatým vnitrozemím) [t1] a přišel [t2] do Efesu; tam nalezl nějaké učedníky. [a]
2 Řekl jim: „Přijali [a] jste Ducha Svatého, když jste uvěřili?“ [b] Oni mu odpověděli: „Ne, vždyť jsme ani neslyšeli, že je Duch Svatý.“ [c]
3 Řekl: „Jak [t3] jste tedy byli pokřtěni?“ Oni řekli: „(Janovým křtem). [t4]“
4 Pavel řekl: „Jan křtil křtem [a] pokání a říkal lidu, aby uvěřili [b] v toho, který přijde po něm, to jest v Ježíše.“
5 Když to uslyšeli, (dali se pokřtít) [t5] ve jméno Pána Ježíše.
6 A když na ně Pavel vložil ruce, [a] přišel na ně Duch Svatý a oni mluvili jazyky [b] a prorokovali.
7 Těch mužů bylo celkem asi dvanáct.
8 Pavel vstoupil do synagogy [a] a směle [b] v ní mluvil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval [c] je o věcech [c]Božího království. [d]
9 Když se však někteří [a] zatvrzovali [b] a nechtěli se dát přesvědčit, ba přede všemi tu Cestu [c] tupili, Pavel od nich odstoupil, oddělil [t6] učedníky a denně [d] rozmlouval ve škole [t7] nějakého Tyranna.
10 To trvalo dva roky, [v8] takže všichni obyvatelé provincie Asie [a] uslyšeli Pánovo [c]slovo, [b] Židé i Řekové. [c]
11 A [c]Bůh skrze Pavlovy ruce [a] konal neobvyklé [b] mocné činy, [c]
12 takže i na nemocné odnášeli šátky a zástěry, [a] (které se dotkly jeho těla), [t9] a nemoci se od nich vzdalovaly a zlí duchové vycházeli. [b]
13 Také někteří potulní židovští zaklínači [t10] se pokusili nad těmi, kteří měli [a] zlé [c]duchy, vyslovovat jméno Pána Ježíše [b] a říkali: „Zaklínám [t11] vás Ježíšem, kterého hlásá [c] Pavel.“
14 To činilo sedm synů nějakého Skévy, židovského velekněze.
15 Zlý duch jim však odpověděl: „Ježíše znám a o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?“
16 A ten člověk, v němž byl zlý duch, se na ně vrhl, ovládl (dva z nich) [t12] a přemohl je, takže nazí a zranění utekli z toho domu.
17 (Dověděli se o tom všichni) [t13] Židé a Řekové, kteří bydleli v Efesu. I padl na všechny strach [a] a jméno Pána Ježíše bylo velebeno. [b]
18 A mnozí z těch, kteří uvěřili, přicházeli, otevřeně vyznávali [a] a odhalovali [t14] své skutky.
19 Mnozí, kteří se zabývali magií, snesli své knihy a přede všemi je pálili. A spočítali jejich cenu a shledali hodnotu padesáti tisíc stříbrných. [v15]
20 Tak (Pánovo slovo [a] mocně rostlo [b] a sílilo). [t16]
21 (Po těchto událostech) [t17] se Pavel v [c]duchu rozhodl! [a], že projde Makedonii [b] a Achaju [c] a půjde do Jeruzaléma. [d] Řekl: „Až tam pobudu, musím spatřit také Řím.“ [e]
22 Poslal do Makedonie dva své pomocníky, [t18] Timotea [a] a Erasta, [b] a sám zůstal nějaký čas v Asii.
23 V té době nastalo nemalé pobouření pro tu Cestu. [a]
24 Nějaký zlatník [t19] jménem Demétrios, který vyráběl stříbrné modely Artemidiny [v20] svatyně a poskytoval řemeslníkům nemalý výdělek, [a]
25 svolal řemeslníky [t21] i ostatní pracovníky v tomto oboru a řekl: „Muži, víte, že z této práce máme blahobyt,
26 a vidíte a slyšíte, že tento Pavel nejen v Efesu, nýbrž téměř v celé Asii [a] přesvědčil a svedl značný zástup. [b] Říká, že bohové, kteří jsou děláni rukama, nejsou bohové. [c]
27 Hrozí nebezpečí, že nejenom náš obor [t22] přijde v opovržení, ale i chrám [v23] veliké bohyně Artemidy nebude považován za nic, a bude stržena velebnost [a] té, kterou uctívá celá Asie i obydlený svět.“ [b]
28 Když to uslyšeli, rozpálili [t24] se hněvem a začali křičet: „Veliká [a] je efeská Artemis!“ [b]
29 Celé město [a] se naplnilo zmatkem; všichni se společně hnali do divadla [v25] a vlekli s sebou Pavlovy průvodce [b] na cestách, Makedonce Gaia [c] a Aristarcha. [d]
30 Pavel chtěl vejít mezi lid, ale učedníci mu v tom bránili. [a]
31 Také někteří vysocí úředníci provincie, [t26] kteří byli jeho přáteli, mu poslali vzkaz a prosili ho, aby se nevydával do divadla.
32 Každý křičel něco jiného [a] , neboť shromáždění bylo zmatené a většina ani nevěděla, proč se sešli.
33 Ze zástupu vytáhli Alexandra, kterého Židé postrčili dopředu. Alexandr pokynul rukou [a] a chtěl se před lidem hájit.
34 Když však poznali, že je to Žid, zvolali všichni jedním hlasem [t27] a asi dvě hodiny křičeli: „Veliká je efeská Artemis!“
35 Městský tajemník [v28] utišil zástup a řekl: „Muži efesští, kdo z lidí by nevěděl, že město Efeských je strážcem chrámu veliké Artemidy a (jejího obrazu spadlého z nebe)? [t29]
36 Protože o tom tedy není pochyb, musíte zachovat klid [t30] a nedělat nic ukvapeného. [a]
37 Přivedli jste tyto muže, ale oni se nedopustili svatokrádeže, [t31] ani neuráží naši [t32] bohyni.
38 Mají-li tedy Demétrios a řemeslníci, kteří jsou s ním, proti někomu žalobu, konají se přece veřejné soudy [t33] a jsou tu místodržitelé. [a] Tam ať žalují jeden druhého.
39 Žádáte-li něco jiného, [t34] bude to vyřešeno [t35] v zákonném shromáždění. [v36]
40 Vždyť jsme v nebezpečí, [a] že budeme kvůli dnešku obviňováni ze vzpoury. [b] Není žádný důvod, kterým (bychom mohli) [t37] vysvětlit [t38] toto srocení.“ [v39] Po těch slovech [t40] shromáždění rozpustil.
Skutky 2 : 38
38 Petr jim [řekl]: „Učiňte pokání [a] a každý z vás ať se dá pokřtít [b]na základě jména Ježíše Mesiáše [c] na [t33] odpuštění svých hříchů, a přijmete [t34] dar [c]Ducha Svatého. [d]
Efezským 4 : 4 – 5
4 Je jedno tělo [a] a jeden Duch, jakož jste byli i povoláni [b] v jedné naději svého povolání;
5 jeden Pán, [a] jedna víra, jeden křest;
Leave a Reply