Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví požádej a dostaneš
Marek 11 : 24
24 Proto vám pravím: Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, [a] přijali, [t12] a budete to mít.
Matouš 7 : 7
7 „Žádejte, [a] a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. [b]
Matouš 7 : 7 – 11
7 „Žádejte, [a] a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. [b]
8 Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá [a] a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
9 Kdo z vás je takový člověk, který podá svému synu kámen, když ho požádá o chléb?
10 Nebo mu podá hada, když ho požádá o rybu?
11 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, [a] umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše dá dobré věci [b] těm, kteří ho žádají, váš Otec, který je v nebesích!
Jakubův 4 : 3
3 Žádáte, [a] a nedostáváte, protože žádáte špatně, abyste to vynaložili [b] na své rozkoše.
Lukáš 18 : 1 – 8
1 Vyprávěl jim také podobenství, aby viděli, jak je třeba stále [a] se modlit [b] a neochabovat. [t1]
2 Říkal: „V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál [a] a z člověka si nic nedělal. [b]
3 V tom městě byla vdova, [a] která k němu chodila a říkala: ‚Zastaň se mě proti mému odpůrci.‘ [b]
4 Ale on dlouho nechtěl. Potom [a] si však řekl: ‚I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám,
5 zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat.‘“ [a]
6 Pán [a] řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!
7 Nezastane se [c]Bůh svých vyvolených, [a] kteří k němu volají [b] dnem i nocí? [c] Bude s pomocí pro ně otálet? [d]
8 Pravím vám, že se jich rychle zastane. [t2] Jen až přijde [a] Syn člověka, zdali nalezne víru [t3] na zemi?“ [b]
Jan 14 : 13 – 14
13 A oč byste požádali [a] v mém jménu, [b] to učiním, aby byl Otec oslaven [c] v Synu.
14 Požádáte-li [mne] o něco v mém jménu, já to učiním.“
Matouš 7 : 1 – 29
1 „Nesuďte, [a] abyste (nebyli souzeni). [t1]
2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, [a] a jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno. [b]
3 Proč tedy hledíš na třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém oku si nevšímáš?
4 Anebo jak můžeš říkat svému bratru: ‚Dovol, ať vyjmu třísku z tvého oka‘, a hle, ve tvém oku je trám?
5 Pokrytče, [a] nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak jasně uvidíš, jak vyjmout třísku z oka svého bratra.
6 Nedávejte psům, [v2] co je svaté, [a]a neházejte své perly před svině, [b] aby je snad nohama nepošlapaly, neotočily se a neroztrhaly vás.“
7 „Žádejte, [a] a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. [b]
8 Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá [a] a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
9 Kdo z vás je takový člověk, který podá svému synu kámen, když ho požádá o chléb?
10 Nebo mu podá hada, když ho požádá o rybu?
11 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, [a] umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše dá dobré věci [b] těm, kteří ho žádají, váš Otec, který je v nebesích!
12 Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim; neboť to je (Zákon [a] a Proroci.“) [b]
13 „Vejděte [a] těsnou branou, protože široká je [brána] a prostorná cesta, která vede do záhuby; [b] a mnoho je těch, kteří jí vcházejí. [c]
14 Jak [t3] těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají!“ [a]
15 „Mějte se na pozoru před falešnými proroky, [a] kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. [b]
16 Po jejich ovoci [t4] je poznáte. [a] Což se sbírají z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?
17 Tak každý dobrý strom nese dobré [t5] ovoce, [a] ale prohnilý strom nese špatné ovoce.
18 Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani prohnilý strom dobré [t5] ovoce.
19 Každý strom, který nenese dobré [t5] ovoce, bývá vyťat [a] a hozen do ohně.
20 Poznáte je tedy po jejich ovoci.“
21 „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, [a] vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí [b] vůli [c] mého Otce, který je v nebesích.
22 Mnozí mi v onen den [a] řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali [b] a tvým jménem nevyháněli démony [c] a tvým jménem neučinili mnoho (mocných činů)? [t6]‘
23 A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. [a] Odejděte ode mne, [b] činitelé nepravosti. [t7]‘“
24 „Každý, kdo slyší tato má slova a činí [a] je, bude tedy podoben [t8] muži prozíravému, který postavil [b] svůj dům na skále.
25 A spadl déšť a přihnaly se vody [t9] a zaduly větry a udeřily na ten dům — ale nezřítil se, neboť byl založen na skále.
26 A každý, kdo slyší tato má slova a nečiní je, bude podoben muži pošetilému, [a] který postavil svůj dům na písku.
27 A spadl déšť [a] a přihnaly se vody [t9] a zaduly větry a udeřily na ten dům — a zřítil se a jeho pád byl veliký.“
28 A stalo se, že když Ježíš dokončil [a] tato slova, byly [t10] zástupy ohromeny [b] jeho učením,
29 neboť je učil [a] jako [t11] ten, kdo má pravomoc, [b] a ne jako [jejich] učitelé Zákona. [t12]
Lukáš 11 : 13
13 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše Otec z nebe dá Ducha Svatého [a] těm, kteří ho žádají.“
1. Královská 3 : 5
5 V Gibeónu se ukázal [a] Hospodin Šalomounovi v noci ve snu. [b] Bůh řekl: Žádej, [c] co ti mám dát.
Filipenským 4 : 6 – 8
6 O nic nebuďte úzkostliví, [a] ale ve všem oznamujte [t7] [c]Bohu své žádosti [b] v modlitbě a prosbě [c] s děkováním. [d]
7 A pokoj [a] [c]Boží, který převyšuje [b] všechno porozumění, [t8] bude střežit [c] vaše srdce a vaše myšlenky [d] v Kristu Ježíši.
8 Konečně, [a] bratři, přemýšlejte [b] o všem tom, co je pravdivé, ušlechtilé, [t9] spravedlivé, [c] čisté, [d] milé, co má dobrou pověst, [e] jestli je nějaká ctnost [f] a jestli je nějaká chvála. [g]
Lukáš 11 : 1 – 54
1 Jednou se Ježíš modlil [a] na nějakém místě; a stalo se, když přestal, že mu jeden z jeho učedníků řekl: „Pane, nauč nás modlit se, jako tomu naučil své učedníky i Jan.“
2 Řekl jim: „Když [a] se modlíte, říkejte: Otče náš, který jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
3 Náš denní [a] chléb nám dávej každého dne.
4 A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuveď nás do pokušení [t1] ,ale vysvoboď nás od toho Zlého.“
5 Řekl jim: „Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci a řekne mu: ‚Příteli, půjč mi tři chleby,
6 protože můj přítel ke mně přišel z cesty a nemám, co bych mu předložil.‘
7 A on zevnitř odpoví: ‚Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny [a] a mé děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.‘
8 Pravím vám, i když nevstane a nedá mu kvůli tomu, že je jeho přítel, pro jeho neodbytnost [a] se zvedne a dá mu vše, co potřebuje.
9 A já vám pravím: Žádejte, [a] a bude vám dáno, hledejte, a naleznete, tlučte, a bude vám otevřeno.
10 Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
11 Což je mezi vámi takový otec, že když ho syn požádá o chléb, podá mu kámen? Nebo o rybu, že mu místo ryby podá hada?
12 Nebo požádá-li o vejce, podá mu štíra? [a]
13 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše Otec z nebe dá Ducha Svatého [a] těm, kteří ho žádají.“
14 A [a] vyháněl (démona, a ten byl němý). [t2] Stalo se, když ten démon vyšel, že němý promluvil, a zástupy užasly. [b]
15 Někteří z nich však řekli: „(V moci) [a] Belzebula, vládce démonů, vyhání démony!“
16 Jiní [a] ho zkoušeli [t3] tím, že od něho žádali znamení z nebe.
17 Protože [a] znal jejich myšlenky, řekl jim: „Každé království samo proti sobě rozdělené pustne a dům rozdělený proti domu padá.
18 Je-li tedy také Satan proti sobě rozdělen, jak bude moci obstát jeho království? Neboť říkáte, že vyháním démony Belzebulem.
19 Jestliže já vyháním démony (v moci) [a] Belzebula, v čí moci je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci.
20 Jestliže však vyháním démony prstem Božím, [a] pak už k vám přišlo Boží království.
21 Když plně ozbrojený silák střeží svůj palác, je jeho majetek v bezpečí. [t4]
22 Přijde-li však silnější než on a přemůže ho, vezme mu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořist rozdělí.
23 Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.“
24 „Když [a] nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy a hledá odpočinutí; a když je nenachází, [tehdy] si říká: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘
25 A když přijde, nalezne [t5] dům prázdný, zametený a vyzdobený. [t6]
26 Potom jde a vezme s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám; vejdou a bydlí tam. A poslední věci onoho člověka se stávají horšími než ty první.“
27 Stalo se, když toto říkal, že jedna žena ze zástupu pozvedla hlas a řekla mu: „Blahoslavené [a] lůno, které tě nosilo, a prsa, z nichž jsi sál!“
28 Ale on řekl: „Spíše jsou blahoslavení ti, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“
29 Když [a] se dále shromažďovaly zástupy, začal říkat: „Toto pokolení je pokolení zlé; žádá znamení, ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše.
30 Jako se totiž Jonáš stal znamením [a] pro Ninivské, tak bude i Syn člověka tomuto pokolení.
31 Královna jihu povstane na soudu s muži tohoto pokolení a odsoudí je, protože přišla od končin země, aby uslyšela Šalomounovu moudrost [a] — a hle, zde je někdo větší než Šalomoun.
32 Ninivští muži povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť učinili pokání [a] na Jonášovo kázání [b]– a hle, zde je někdo větší než Jonáš.“
33 „Nikdo, [a] když rozsvítí lampu, ji nestaví do skrýše [ani pod nádobu], ale na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo.
34 Lampou [a] těla je tvé oko. Je-li tvé oko čisté, [t7] i celé tvé tělo je plné světla. Je-li však špatné, [t8] i tvé tělo je temné.
35 Hleď tedy, ať světlo, které je v tobě, není tmou.
36 Jestliže je tedy celé tvé tělo světlé a nemá žádnou část temnou, bude celé tak světlé, jako když tě lampa ozařuje svým jasem.“
37 Jakmile domluvil, zval ho jeden farizeus, aby u něho posnídal. [t9] Ježíš vstoupil a uložil se ke stolu. [a]
38 Farizeus se podivil, [t10] když uviděl, že se před jídlem nejprve neomyl. [t11]
39 Pán [a] mu řekl: [b] „Nyní vy, farizeové, očišťujete povrch [t12] číše a mísy, ale váš vnitřek [c] je plný chamtivosti a špatnosti. [d]
40 Pošetilci! [a] Což ten, který učinil zevnějšek, neučinil také vnitřek?
41 Raději dejte to, co je uvnitř, jako almužnu, a hle, všechno vám bude [t13] čisté. [a]
42 Ale [a] běda vám farizeům, protože odevzdáváte desátky [b] z máty, routy a ze všech zahradních bylin, [v14] ale nedbáte na právo [c] a lásku [c]Boží. Toto jste měli činit a ono neopomíjet. [d]
43 Běda [a] vám farizeům, protože milujete přední sedadla [b] v synagogách a pozdravy [c] na tržištích.
44 Běda [a] vám, [t15] protože jste jako nevyznačené [t16] hroby, a lidé, kteří po nich chodí, to nevědí.“
45 Na to [a] mu jeden ze zákoníků řekl: „Učiteli, [b] když toto říkáš, urážíš také nás.“
46 On řekl: „I vám zákoníkům běda, [a] neboť zatěžujete lidi neúnosnými břemeny a sami se těch břemen ani jedním svým prstem nedotýkáte.
47 Běda [a] vám, protože stavíte pomníky prorokům, které vaši otcové zabili.
48 Tak dosvědčujete [t17] skutky svých otců a souhlasíte s nimi; neboť oni proroky [t18] zabili, vy jim budujete pomníky.
49 Proto také pravila Boží moudrost: Pošlu [a] k nim proroky a apoštoly; z nich některé zabijí a jiné budou pronásledovat,
50 aby byla od tohoto pokolení vyžádána krev všech proroků, prolitá od založení světa,
51 od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a domem Božím. Ano, pravím vám, bude vyžádána od tohoto pokolení.
52 Běda [a] vám zákoníkům, protože jste vzali klíč poznání; sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vstoupit, jste v tom zabránili.“
53 Když odtamtud vyšel, začali na něho učitelé Zákona a farizeové [a] zle dotírat a vyptávat se na mnohé věci
54 a číhali na něho, (aby ho chytili za slovo). [t19]
Leave a Reply