Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví pověra
1. Timoteovi 4 : 7
7 Světské [a] a babské báje [b] odmítej. Cvič [c] se pro zbožnost. [d]
Deuteronomium 18 : 10 – 12
10 Ať se (u tebe) [t6] nenajde ten, kdo by provedl [t7] svého syna či svou dceru ohněm, věštec [v8] přinášející věštby, [a] hadač [t9] ani ten, kdo vykládá [v10] znamení, ani čaroděj [v11]
11 ani zaklínač [t12] ani ten, kdo se doptává [a] ducha zemřelého, ani věštec [t13] ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.
12 Vždyť každý, kdo dělá takové věci, je ohavností [a] pro Hospodina. Kvůli těmto ohavnostem je před tebou Hospodin, tvůj Bůh, vyhání. [b]
Skutky 19 : 13 – 19
13 Také někteří potulní židovští zaklínači [t10] se pokusili nad těmi, kteří měli [a] zlé [c]duchy, vyslovovat jméno Pána Ježíše [b] a říkali: „Zaklínám [t11] vás Ježíšem, kterého hlásá [c] Pavel.“
14 To činilo sedm synů nějakého Skévy, židovského velekněze.
15 Zlý duch jim však odpověděl: „Ježíše znám a o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?“
16 A ten člověk, v němž byl zlý duch, se na ně vrhl, ovládl (dva z nich) [t12] a přemohl je, takže nazí a zranění utekli z toho domu.
17 (Dověděli se o tom všichni) [t13] Židé a Řekové, kteří bydleli v Efesu. I padl na všechny strach [a] a jméno Pána Ježíše bylo velebeno. [b]
18 A mnozí z těch, kteří uvěřili, přicházeli, otevřeně vyznávali [a] a odhalovali [t14] své skutky.
19 Mnozí, kteří se zabývali magií, snesli své knihy a přede všemi je pálili. A spočítali jejich cenu a shledali hodnotu padesáti tisíc stříbrných. [v15]
Kolossenským 2 : 18 – 23
18 Ať vás nepřipraví o vítěznou cenu [a] nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů, (kdo se nechá unášet tím), [t16] co viděl, [t17] bezdůvodně se nadýmá [t18] pod vlivem svého tělesného smýšlení [b]
19 a nedrží se hlavy, [a] z níž celé tělo, podporováno a drženo pohromadě klouby [b] a spoji, roste Božím růstem.
20 Jestliže jste s Kristem zemřeli [a] živlům [b] světa, proč si dáváte předpisovat, jako byste žili ve světě:
21 toho se nedotýkej, to neochutnávej, na to ani nesáhni?
22 To (se týká) [t19] vesměs věcí, které jsou spotřebováním určeny k zániku — (jsou to lidské příkazy [a] a nauky). [t20]
23 Ty sice (působí zdáním) [t21] moudrosti v ochotném uctívání, v pokoře [a] a tvrdé kázni těla, ale nemají žádnou cenu(, leč pro uspokojení) [t22] těla. [b]
Jeremiáš 44 : 17 – 19
17 nýbrž jistě splníme všechno, [t18] co (vyšlo z našich úst;) [t19] budeme obětovat královně [a] nebes a lít jí úlitby tak, jak jsme to dělávali my i naši otcové, naši králové a naše knížata v judských městech a na ulicích Jeruzaléma. Nasytili jsme se chlebem, bylo nám dobře a zlo jsme neviděli. [t20]
18 Ale od té doby, co jsme přestali obětovat královně nebes a lít jí úlitby, jsme měli nedostatek [a] ve všem a hynuli [v21] jsme mečem a hladem.
19 A když jsme obětovaly královně nebes a lily jí úlitby, cožpak jsme jí pekly koláče, (abychom ji zobrazily,) [t22] a lily jí úlitby bez vědomí [a] svých mužů?
Leave a Reply