Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví používat špatný jazyk
Efezským 4 : 29
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné [t29] slovo, [a] nýbrž (jen takové, které je) [t30] dobré k potřebnému budování, [b] aby dalo milost [c] těm, kdo je slyší.
Efezským 5 : 4
4 Ani hanebnost, hloupé [a] řeči nebo laškování, což se nesluší; [b] nýbrž raději vzdávejte díky. [c]
Kolossenským 3 : 8 – 10
8 Ale nyní odložte [a] to všechno: hněv, [b] vztek, [c] špatnost, [d] rouhání [t6] a nemístné řeči [t7] ze svých úst.
9 Nelžete [a] jedni druhým, když jste svlékli toho starého člověka [b] s jeho skutky
10 a oblékli toho nového, [a] který se obnovuje [b] (k pravému poznání podle obrazu) [t8] toho, který ho stvořil. [c]
Matouš 15 : 11
11 Člověka neznečišťuje to, co vchází do úst, nýbrž člověka znečišťuje [t7] to, co z úst vychází.“
Exodus 20 : 7
7 Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.
Žalmy 34 : 12 – 14
12 Pojďte, [a] synové, a poslouchejte [t13] mě, vyučím vás bázni [b] před Hospodinem.
13 Jaký [t14] je člověk, který si oblíbil život a miluje (dny, kdy uvidí) [t15] dobro? [t16]
14 Střež [a] svůj jazyk od zlého a své rty před klamnými řečmi. [t17]
Přísloví 4 : 24
24 Odstraň (faleš ze svých úst) [t19] a (převrácené [a] rty od sebe vzdal.) [t20]
Jakubův 3 : 1 – 18
1 Nebuďte mnozí učiteli, [a] moji bratři; víte, že (budeme souzeni [b] přísněji). [t1]
2 Neboť všichni (často chybujeme. [a] Kdo nechybuje) [t2] ve slově, ten je dokonalý [b] muž, schopný držet na uzdě [c] i celé tělo.
3 (Dáváme-li koňům [a] do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím) [t3] celé jejich tělo.
4 Hle i lodi, ačkoliv jsou tak veliké a bývají hnány prudkými větry, [a] jsou řízeny maličkým kormidlem podle vůle toho, kdo je řídí.
5 Tak i jazyk je malý úd, ale honosí [a] se velkými věcmi. Hle, jak malý oheň, [b] a jak velký les zapálí!
6 I jazyk je oheň, [a] svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje [b] celé tělo, zapaluje (běh našeho života) [t4] a sám je zapalován Gehennou. [t5]
7 Každý druh zvířat a ptáků, plazů a mořských živočichů bývá krocen a je zkrocen druhem lidským,
8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu. [a]
9 Jím dobrořečíme [t6] Pánu a Otci, a jím také zlořečíme [a] lidem, učiněným podle Boží podoby. [b]
10 Z týchž úst vychází žehnání i zlořečení. Moji bratři, tak to nemá být!
11 Cožpak chrlí pramen z téhož otvoru vodu sladkou i hořkou? [a]
12 Moji bratři, může fíkovník nést olivy nebo réva fíky? [a] [Tak] ani slaný pramen nevydá sladkou vodu.
13 Kdo je mezi vámi moudrý [a]a rozumný? Ať ukáže [b] dobrým způsobem života [c] své skutky v moudré tichosti. [d]
14 Máte-li však v srdci hořkou závist a soupeření, nechlubte se a nelžete [a] proti pravdě. [b]
15 To není moudrost sestupující shůry, [a] ale pozemská, [b] duševní, [c] démonská. [d]
16 Vždyť kde je závist a soupeření, [a] tam je zmatek [b] a kdejaká [t7] špatná věc. [c]
17 Moudrost shůry je především čistá, [a] potom pokojná, [b] mírná, [c] poddajná, plná milosrdenství [d] a dobrého ovoce, nepochybující, [t8] bez přetvářky. [e]
18 Ovoce spravedlnosti [a] je v pokoji zaséváno těm, kdo působí pokoj. [b]
Přísloví 26 : 20
20 Kde není dostatek dřeva, oheň uhasne, kde není pomlouvač, [a] utichne svár.
Žalmy 19 : 14
14 a zdržuj svého otroka i od těch troufalých, [a] aby mě neopanovaly. [b] Pak budu ryzí a prost velikého přestoupení. [c]
Přísloví 10 : 18
18 Kdo zakrývá nenávist, má lživé rty, a kdo vynáší pomluvy, je hlupák.
Přísloví 19 : 1
1 Lepší je chudý, [a] který žije [b] bezúhonně, [t1] nežli ten, kdo má proradné [t2] rty a je hlupák.
Přísloví 10 : 11
11 Ústa spravedlivého jsou pramenem života, ale ústa ničemů přikrývají násilí.
Kolossenským 4 : 6
6 Vaše [c]řeč [a] ať je vždy laskavá, [t4] okořeněná solí, [b] abyste věděli, jak máte každému odpovědět. [c]
Přísloví 21 : 23
23 Kdo si hlídá ústa a jazyk, [a] chrání [b] svou duši před soužením. [c]
Přísloví 10 : 19
19 Při množství slov se člověk nevyhne přestoupení, kdo však ovládá [a] své rty, je rozumný.
Přísloví 25 : 11
11 Jako zlatá jablka na stříbrných mísách je slovo promluvené v pravý [a] čas.
Přísloví 19 : 20
20 Poslechni radu, přijmi naučení, [t30] abys nakonec zmoudřel. [a]
Matouš 12 : 36
36 Pravím vám, že z každého neužitečného výroku, který lidé promluví, [a] vydají počet [t21] v den soudu. [b]
Leave a Reply