Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví poslouchat
Efezským 6 : 1
1 Děti, poslouchejte [a] své rodiče [v Pánu], protože to je spravedlivé.
Jozue 23 : 6
6 Velmi se posilněte, abyste zachovávali a konali všechno, co je zapsáno v knize Mojžíšova zákona, abyste se od něj neodvrátili [a] napravo ani nalevo,
1. Janův 2 : 3
3 A podle [t2] toho víme, [a] že jsme jej poznali, [b] jestliže zachováváme [c] jeho přikázání.
Římanům 6 : 16
16 Což nevíte, [a] že komu se propůjčujete [b] jako otroci k poslušnosti, koho posloucháte, toho jste otroky: [c] buď hříchu, který vede ke smrti, [d] nebo poslušnosti, která vede ke spravedlnosti?
Jan 14 : 15
15 „Jestliže mne milujete, zachovejte [t5] má přikázání.
Židům 12 : 1 – 29
1 Proto i my, majíce (kolem sebe) [t1] tak veliký oblak svědků, odložme [a] veškerou zátěž a hřích snadno nás ovíjející [t2] a s vytrvalostí [b] běžme [c] závod, který je (před námi), [t3]
2 upřeně hledíce k původci [t4] a dokonavateli víry [a] Ježíši, který pro [t5] radost, která byla před ním, podstoupil kříž, [b] pohrdnuv hanbou, [c] a sedí po pravici [d] [c]Božího trůnu.
3 (Pomyslete na) [t6] toho, který snesl [a] od hříšníků proti sobě takový odpor, [b] abyste neochabovali, [c] umdlévajíce ve svých duších.
4 Ještě jste se až do krve nevzepřeli v boji proti hříchu.
5 A zapomněli jste na napomenutí, [t7] které vám praví jako synům: [t8] ‚Můj synu, nepodceňuj Pánovu výchovu, [t9] ani neochabuj, [a] když jsi od něho kárán;
6 neboť koho Pán miluje, [a] toho vychovává, [t10] a švihá každého, koho přijímá [t11] za syna.‘ [b]
7 (Snášejte to ke [t12] své výchově), [t13] Bůh s vámi zachází jako se syny. [a] Neboť [je] nějaký syn, jehož by otec nevychovával? [t10]
8 Jste-li však bez výchovy, jíž se stali účastni všichni, potom jste nemanželské děti, a ne synové.
9 Také v našich tělesných otcích jsme měli vychovatele a měli jsme je v úctě. [a] Nebudeme mnohem více poddáni Otci duchů, [b] (abychom žili)? [t14]
10 Vždyť oni vskutku na krátký čas [t15] vychovávali, jak jim připadalo správné, on však k užitku, abychom dostali podíl na jeho svatosti. [a]
11 Každá výchova [t9] se ovšem v tu chvíli [a] nezdá být radostná, ale krušná; potom však vydává pokojné [b] ovoce spravedlnosti těm, kteří jsou jí vycvičeni. [c]
12 Proto napravte umdlené ruce a zchromlá kolena [a]
13 a čiňte přímé stezky pro své nohy, [a] aby se to, co je chromé, nevyvrátilo, ale naopak aby se uzdravilo. [b]
14 Usilujte [a] o pokoj se všemi a o posvěcení, [b] bez něhož nikdo neuvidí [c] Pána.
15 Dbejte na to, aby se někdo nepřipravoval o [c]Boží milost, [a] aby vás netrápil nějaký vzhůru rostoucí kořen [b] hořkosti a aby skrze něj nebyli poskvrněni [c] mnozí.
16 Ať nikdo není smilník [a] nebo bezbožný [t16] člověk jako Ezau, který prodal své prvorozenství za jediný pokrm. [b]
17 Neboť víte, že když později chtěl zdědit požehnání, i když je se slzami usilovně hledal, [a] byl odmítnut, neboť nenalezl místo pro pokání.
18 Neboť jste nepřistoupili k hmatatelné hoře [a] a k planoucímu [b] ohni a k temnotě a k mrákotě a vichru
19 a k zvuku polnice [a] a takovému hlasu slov, že ti, kdo ho uslyšeli, prosili, [t17] aby k nim nebylo (více mluveno), [t18]
20 neboť nemohli snést to, co bylo přikazováno: ‚I kdyby se zvíře dotklo té hory, bude ukamenováno,‘ [a]
21 a tak strašná byla ta podívaná, [t19] že Mojžíš řekl: ‚Jsem zděšen [a] a třesu se.‘
22 Ale přistoupili jste k hoře Siónu a k městu [a] živého [b] Boha, nebeskému Jeruzalému, [c] a k desetitisícům andělů, [d] k slavnostnímu shromáždění
23 a k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích, [a] a k Bohu, soudci [b] všech, a k duchům spravedlivých, kteří jsou učiněni dokonalými,
24 a k prostředníku [a] nové smlouvy Ježíšovi, a ke krvi pokropení, [b] která mluví [c] lépe než Ábel. [t20]
25 Hleďte, [a] ať neodmítnete [t21] toho, kdo mluví. [b] Neboť jestliže neunikli [c] oni, když odmítli [t21] toho, který k nim promlouval na zemi, tím spíše neunikneme my, odvrátíme-li se od toho, kdo mluví z nebes.
26 Jeho hlas tehdy zatřásl zemí, a nyní zaslíbil řka: ‚Já ještě jednou zatřesu‘ nejenom ‚zemí‘, ale i ‚nebem‘. [a]
27 Ono ‚ještě jednou‘ ukazuje na proměnu [t22] těch věcí, (jimiž lze otřást), [t23] neboť jsou učiněné, aby zůstaly ty věci, (jež jsou neotřesitelné). [t24]
28 Projevujme [t25] proto vděčnost, [t26] že přijímáme neotřesitelné království, (a s ní) [t27] přinášejme Bohu jemu příjemnou [a] službu s uctivostí a bázní.
29 Neboť náš Bůh je oheň stravující. [a]
Římanům 13 : 1
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
Římanům 12 : 2
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
Římanům 13 : 1 – 7
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
2 takže ten, kdo se staví proti autoritě, odporuje Božímu nařízení. Ti, kdo mu odporují, přivolávají [t2] na sebe soud.
3 Vládcové nejsou postrachem dobrému jednání, nýbrž zlému. Chceš, aby ses nemusel bát autority? Čiň dobré, [a] a budeš mít od ní chválu.
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.
5 Proto je nutno podřizovat se, a to nejen kvůli tomu hněvu, nýbrž i kvůli svědomí. [a]
6 Proto také platíte [t4] daně, [a] neboť vládcové jsou Božími služebníky [t5] a právě tomu se vytrvale věnují. [t6]
7 Dejte každému, co jste povinni: komu daň, tomu daň, [a] komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest.
Matouš 22 : 37 – 39
37 On mu řekl: „‚Miluj [t25] Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ [a]
38 To je největší [t24] a první přikázání.
39 Druhé je mu podobné: ‚Miluj [t25] svého bližního jako sebe samého.‘ [a]
Římanům 13 : 1 – 14
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
2 takže ten, kdo se staví proti autoritě, odporuje Božímu nařízení. Ti, kdo mu odporují, přivolávají [t2] na sebe soud.
3 Vládcové nejsou postrachem dobrému jednání, nýbrž zlému. Chceš, aby ses nemusel bát autority? Čiň dobré, [a] a budeš mít od ní chválu.
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.
5 Proto je nutno podřizovat se, a to nejen kvůli tomu hněvu, nýbrž i kvůli svědomí. [a]
6 Proto také platíte [t4] daně, [a] neboť vládcové jsou Božími služebníky [t5] a právě tomu se vytrvale věnují. [t6]
7 Dejte každému, co jste povinni: komu daň, tomu daň, [a] komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest.
8 Nikomu nebuďte nic dlužni, [a] než abyste se navzájem milovali, [v7] neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. [b]
9 Vždyť přikázání ‚nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,‘ [a] a je-li ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta [t8] v tomto slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [b]
10 Láska [a] bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska.
11 Víte také, jaký je čas, že už nastala hodina, abyste procitli [t9] ze spánku; vždyť nyní je naše záchrana blíže, než když jsme uvěřili.
12 Noc pokročila, den se přiblížil. [a] Odložme proto skutky tmy [b] a oblečme zbroj [c] světla.
13 Žijme [t10] řádně jako ve dne: ne (v hýření a opilství), [t11] ne v chlípnostech a bezuzdnostech, [a] ne ve sváru [b] a závisti.
14 Nýbrž oblečte [a] se v Pána Ježíše Krista a nepečujte [t12] o tělo, abyste vyhovovali jeho žádostem. [b]
Titovi 3 : 1
1 Připomínej [a] jim, ať se podřizují vládcům [a] vrchnostem, [b] ať je poslouchají a jsou připraveni ke každému dobrému skutku. [c]
Skutky 2 : 38
38 Petr jim [řekl]: „Učiňte pokání [a] a každý z vás ať se dá pokřtít [b]na základě jména Ježíše Mesiáše [c] na [t33] odpuštění svých hříchů, a přijmete [t34] dar [c]Ducha Svatého. [d]
Marek 16 : 16
16 Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen.
Skutky 22 : 16
16 A proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít [a] a smyj [b] své hříchy vzývaje jeho jméno.‘“ [c]
1. Korintským 10 : 13
13 Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný [a] je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale (se zkouškou) [t9] dá i východisko, abyste ji mohli snést.
Římanům 13 : 2
2 takže ten, kdo se staví proti autoritě, odporuje Božímu nařízení. Ti, kdo mu odporují, přivolávají [t2] na sebe soud.
Leave a Reply