Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví porušením deseti přikázání
1. Janův 2 : 4
4 Kdo říká: ‚Znám ho,‘ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není.
Jan 14 : 15
15 „Jestliže mne milujete, zachovejte [t5] má přikázání.
Matouš 5 : 38 – 39
38 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ [a]
39 Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale když tě někdo udeří [t31] do [tvé] pravé tváře, nastav mu i druhou tvář.
1. Korintským 6 : 9
9 Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví [a] Boží království? Nemylte se! [b] Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci [t6] ani lidé praktikující homosexualitu, [c]
Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
Matouš 15 : 1 – 39
1 Tehdy [a] přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a učitelé Zákona [b] a řekli:
2 „Proč tvoji učedníci přestupují tradici [v1] starších? Vždyť si neomývají [své] ruce, když jedí chléb.“
3 On jim odpověděl: „Proč i vy přestupujete Boží příkaz kvůli své tradici?
4 Vždyť Bůh řekl: [t2] ‚Cti otce a matku‘ [a] a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať zemře. [t3]‘ [b]
5 Vy však říkáte: Kdo by řekl otci nebo matce: ‚To z mého majetku, co by ti mohlo pomoci, je dar [a] určený Bohu‘,
6 ten již není povinen uctít [t4] svého otce nebo svou matku. Zrušili [a] jste Boží slovo [t5] pro svou tradici.
7 Pokrytci! [a] Dobře o vás prorokoval Izaiáš, když říkal:
8 ‚(Tento lid mne ctí rty), [t6] ale jejich srdce je ode mne velmi daleko.
9 Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy.‘ [a]“
10 Zavolal k sobě zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte. [a]
11 Člověka neznečišťuje to, co vchází do úst, nýbrž člověka znečišťuje [t7] to, co z úst vychází.“
12 Tu k němu přistoupili jeho učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové pohoršili, [a] když to slovo uslyšeli?“
13 On odpověděl: „Každá rostlina, [t8] kterou nezasadil můj nebeský Otec, [a] bude vykořeněna.
14 Nechte je! Slepí [a] jsou vůdci [slepých]. Jestliže slepý vede slepého, oba spadnou do jámy.“ [b]
15 Petr mu (na to) [a] řekl: „Vylož [b] nám [toto] podobenství!“
16 Ježíš řekl: „I vy jste ještě nechápaví?
17 Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha [a] a vypouští se do záchodu? [b]
18 Co však z úst vychází, vystupuje ze srdce, a to znečišťuje člověka. [a]
19 Neboť ze srdce [a] vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, [b] krádeže, lživá svědectví, urážky. [c]
20 To jsou věci, které člověka znečišťují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznečišťuje.“
21 Ježíš [a] odtamtud vyšel a odebral se do končin Týru a Sidónu. [b]
22 A hle, z těch končin vyšla nějaká kananejská žena a křičela: „Smiluj se [a] nade mnou, Pane, Synu Davidův! Mou dceru zle (trápí démon). [t9]“
23 Ale on jí neodpověděl ani slovo. I přistoupili k němu jeho učedníci a prosili ho: „(Pošli ji pryč), [t10] vždyť za námi křičí!“ [a]
24 On řekl: „(Byl jsem poslán jen) [t11] ke ztraceným ovcím [a] z domu Izraele.“
25 Ona však přišla, (klaněla se mu) [t12] a říkala: „Pane, pomoz mi!“
26 On odpověděl: „Není správné vzít chléb dětem [t13] a hodit jej psům. [t14]“
27 Ona řekla: „Ano, Pane, ale vždyť i psi [t14] jedí z drobtů, které padají se stolu jejich pánů.“
28 Tehdy jí Ježíš odpověděl: „Ó ženo, tvá víra je veliká. [a] Staň se ti, jak chceš.“ [b] A od té hodiny [c] byla její dcera uzdravena. [d]
29 A přecházeje odtamtud, prošel Ježíš kolem Galilejského moře, [a] vystoupil na horu [b] a posadil se tam.
30 Tu k němu přišly veliké zástupy, [a] které měly s sebou chromé, slepé, zmrzačené, němé [b] a mnohé jiné. Položili mu je k nohám a on je uzdravil,
31 takže zástup [t15] užasl, když viděl, že němí [a] mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i vzdali chválu [b] (Bohu Izraele). [t16]
32 Ježíš [a] si pak zavolal své učedníky a řekl: „Jsem hluboce pohnut [b] nad tím zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst. A nechci je propustit hladové, aby nezemdleli na cestě.“
33 A učedníci mu řekli: „Kde [t17] vezmeme v pustině tolik chlebů, abychom nasytili takový zástup?“
34 Ježíš jim řekl: „Kolik máte chlebů?“ Oni řekli: „Sedm a několik rybiček.“
35 Nařídil zástupu posadit se na zem;
36 vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, rozlámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.
37 Všichni pojedli a nasytili se; a sebrali sedm plných košů zbylých úlomků.
38 Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
39 Potom zástupy propustil, vstoupil na loď [a] a připlul [t18] na území Magadan. [t19]
Římanům 12 : 19
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
Galatským 3 : 28
28 Již není Žid ani Řek, [a] již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno [b] v Kristu Ježíši.
Exodus 22 : 2 – 3
2 Jestliže (to bude po východu slunce,) [t2] bude za něj prolita krev. [t3] Zloděj musí ztrátu plně nahradit. Pokud nic nemá, bude za svou krádež prodán. [a]
3 Jestliže se u něj skutečně nalezne živé to, co ukradl, — ať býk, osel či ovce — nahradí to dvojnásobně. [v4]
Exodus 22 : 1 – 31
1 Jestliže bude dopaden zloděj při vloupání [a] a bude bit, takže zemře, nebude za něj prolita krev. [t1]
2 Jestliže (to bude po východu slunce,) [t2] bude za něj prolita krev. [t3] Zloděj musí ztrátu plně nahradit. Pokud nic nemá, bude za svou krádež prodán. [a]
3 Jestliže se u něj skutečně nalezne živé to, co ukradl, — ať býk, osel či ovce — nahradí to dvojnásobně. [v4]
4 Když někdo (nechá spásat pole či vinici a pustí) [t5] svůj dobytek pást se na cizí pole, nahradí to tím nejlepším ze svého pole či ze své vinice.
5 Když vyšlehne oheň, zasáhne trní [v6] a stráví stoh, nepožaté obilí či pole, ten, kdo požár zapříčiní, musí plně nahradit to, co bylo spáleno.
6 Když dá někdo svému bližnímu do úschovy stříbro nebo nějaké předměty a bude to z domu toho muže ukradeno, pokud bude zloděj dopaden, nahradí to dvojnásobně.
7 Jestliže nebude zloděj dopaden, předstoupí majitel domu před Boha, [a] nevztáhl-li ruku na práci [t7] svého bližního.
8 Při každé zpronevěře — ohledně býka, osla, ovce, oděvu, ohledně jakékoliv ztracené věci, o které někdo řekne: To je ono — přijde záležitost těch dvou před Boha. [a] Koho Bůh prohlásí vinným, ten nahradí ztrátu svému bližnímu dvojnásobně.
9 Když někdo dá svému bližnímu do úschovy osla, býka, ovci či jakékoliv zvíře a to zemře, bude zraněno [t8] či odvlečeno [v9] a nikdo to neviděl,
10 (Hospodinova přísaha) [t10] bude mezi těmi dvěma, že [t11] nevztáhl ruku na práci svého bližního. Jeho majitel to přijme a držitel [t12] nebude nic nahrazovat.
11 Jestliže mu to však skutečně ukradli, [t13] nahradí to jeho majiteli.
12 Jestliže to bylo opravdu roztrháno na kusy, přinese mu důkaz [t14] a rozsápané [t15] zvíře nebude nahrazovat.
13 Když si někdo vyžádá dobytče [t16] od svého bližního, to bude zraněno nebo zemře [t17] a majitel u toho nebude, musí ztrátu plně nahradit.
14 Jestliže u toho jeho majitel bude, nebude ztrátu nahrazovat. Jestliže si je pronajal, ztráta je kryta odměnou.
15 Když někdo svede pannu, která není zasnoubená, a bude s ní spát, jistě za ni zaplatí věno, aby se stala jeho ženou. [a]
16 Jestliže mu ji její otec rozhodně odmítne dát, odváží stříbro jako věno za pannu.
17 Čarodějnici [a] nenecháš naživu.
18 Každý, kdo obcuje [a] se zvířetem, bude jistě usmrcen.
19 Ten, kdo obětuje [a] jiným bohům [b] než Hospodinu samému, bude zasvěcen zkáze. [c]
20 Nebudeš utiskovat příchozího [a] ani ho nebudeš utlačovat, neboť jste byli příchozími [b] v egyptské zemi.
21 Žádnou vdovu [a] ani sirotka nebudete utlačovat. [t18]
22 Jestliže bys ho přece utlačoval, takže by ke mně úpěnlivě volal, [t19] jistě vyslyším jeho volání, [a]
23 vzplanu hněvem [a] a pobiji vás mečem, [b] takže se vaše ženy stanou vdovami [c] a vaši synové sirotky.
24 Jestliže půjčíš peníze [t20] mému lidu, chudému, který je s tebou, nebudeš vůči němu jednat jako lichvář, neuložíš mu úrok. [a]
25 Jestliže vezmeš do zástavy [a] plášť svého bližního, do západu slunce mu ho vrať,
26 neboť je to jeho jediná přikrývka, je to jeho plášť pro jeho tělo. V čem by jinak spal? I stane se, že bude ke mně úpěnlivě volat a vyslyším ho, neboť jsem milostivý. [a]
27 Nebudeš proklínat [a] Boha [t21] ani předáka [b] ve svém lidu nebudeš proklínat. [t22]
28 Neopozdíš se s obětí ze svého plného výnosu [a] a své šťávy. [t23] Svého prvorozeného [b] syna dáš mně.
29 Tak naložíš i se svým býkem a se svou ovcí: [t24] sedm dní bude u své matky a osmého [a] dne jej dáš mně.
30 Budete mým svatým lidem. [t25] Nebudete jíst maso zvířete rozsápaného [a] na poli, ale hodíte ho psovi.
Matouš 5 : 1 – 48
1 Když spatřil zástupy, vystoupil na horu. [t1] A když se posadil, [v2] přistoupili k němu jeho učedníci.
2 Otevřel ústa [a] a učil [v3] je:
3 „Blahoslavení [t4] chudí [a] duchem, [t5] neboť jejich je království Nebes. [b]
4 Blahoslavení plačící, [a] neboť oni budou potěšeni. [b]
5 Blahoslavení tiší, [t6] neboť oni dostanou zemi do dědictví. [a]
6 Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní [a] po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. [b]
7 Blahoslavení milosrdní, [a] neboť oni dojdou milosrdenství.
8 Blahoslavení čistého [a] srdce, [b] neboť oni uvidí [c]Boha. [c]
9 Blahoslavení ti, kdo působí pokoj, [a] neboť oni budou nazváni Božími syny. [b]
10 Blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni [a] pro spravedlnost, [b] neboť jejich je království Nebes. [c]
11 Když vás budou tupit [a] a pronásledovat a mluvit proti vám lživě všecko zlé kvůli mně, jste blahoslavení.
12 Radujte [a] se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata [t7] v nebesích; vždyť takto pronásledovali proroky, [b] kteří byli před vámi. [c]“
13 „Vy jste sůl [a] země. Jestliže sůl ztratí chuť, čím bude osolena? [b] Nehodí se již k ničemu, než aby ji vyhodili a lidé po ní šlapali.
14 Vy jste světlo světa. [a] Nemůže být ukryto město ležící na hoře. [t8]
15 A když rozsvítí lampu, [a] nekladou ji pod nádobu, ale na stojan; a svítí všem, kteří jsou v domě.
16 Tak ať vaše světlo září [t9] před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky [a] a vzdali slávu [b] vašemu Otci, který je v nebesích.“
17 „Nedomnívejte se, že jsem přišel [a] zrušit Zákon [b] nebo Proroky; [c] nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. [d]
18 Neboť (amen, pravím vám:) [v10] Dokud nepomine nebe a země, [a] nepomine jediné (nejmenší písmenko) [t11] ani jedna čárka [t12] ze Zákona, dokud se všechno nestane.
19 Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil [t13] lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. [a] Kdo by je však (činil a učil), [t14] ten bude v království Nebes nazván velkým. [b]
20 Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, [a] do království Nebes určitě nevstoupíte.“ [b]
21 „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: [t15] ‚Nezavraždíš.‘ [a] Kdo by zavraždil, propadne soudu.
22 Já vám však pravím, že soudu propadne každý, kdo se [bez příčiny] hněvá [a] na svého bratra. [b] Kdo by svému bratru řekl: ‚Raka [v16]‘, propadne veleradě. [v17] Kdo by mu řekl: ‚Blázne‘, [c] propadne ohnivé Gehenně. [v18]
23 Jestliže tedy přinášíš svůj dar [t19] na oltář a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
24 zanech tam před oltářem svůj dar a odejdi; nejprve se usmiř se svým bratrem, a pak přijď a obětuj [t20] svůj dar. [a]
25 (Dohodni se) [t21] se svým odpůrcem rychle, dokud jsi s ním na cestě, [a] aby tě snad odpůrce nevydal soudci a soudce strážci, a byl bys uvržen do vězení.
26 (Amen, pravím) [v22] tobě: Jistě odtamtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš poslední haléř. [t23]“
27 „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚Nezcizoložíš.‘ [a]
28 Já však vám pravím, že každý, kdo hledí [a] na ženu tak, (že po ní zatouží), [t24] již s ní zcizoložil ve svém srdci.
29 Jestliže tě tvé pravé oko svádí, [t25] vyjmi je a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo vrženo do Gehenny.
30 A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo odešlo [t26] do Gehenny.“
31 „Také bylo řečeno: ‚Kdo propustí [t27] svou ženu, ať jí dá rozlukový list.‘ [a]
32 Ale já vám pravím, že každý, kdo propouští svou ženu, kromě případu smilstva, [a] uvádí [t28] ji do cizoložství, a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“ [b]
33 „Dále jste slyšeli, že bylo řečeno předkům: [a] ‚(Nebudeš křivě přísahat), [t29] ale splníš Pánu své přísahy.‘ [b]
34 Já však vám pravím, abyste nepřísahali [a] vůbec; ani při nebi, protože je to trůn [b] Boží;
35 ani při zemi, protože je to podnož [a] jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého Krále. [b]
36 Nepřísahej ani při své hlavě, protože ani jediný vlas nemůžeš učinit bílým nebo černým. [a]
37 Ať je tedy vaše slovo ‚ano, ano‘ — ‚ne, ne‘; [a] co je nad to, je ze Zlého. [t30]“
38 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ [a]
39 Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale když tě někdo udeří [t31] do [tvé] pravé tváře, nastav mu i druhou tvář.
40 A tomu, kdo se s tebou chce soudit a vzít ti košili, [v32] nech i plášť. [v33]
41 A když tě někdo bude nutit k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.
42 Tomu, kdo tě žádá, dej a od toho, kdo si od tebe chce vypůjčit, se neodvrať.“
43 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního [t34]‘ [a] a nenávidět svého nepřítele.
44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, [a] [žehnejte [b] těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte [c] těm, kdo vás nenávidí,] a modlete [d] se za ty, kteří vás [urážejí a] pronásledují,
45 abyste byli syny [a] svého Otce, který je v nebesích; neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť [b] posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
46 Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? [a] Což i celníci [v35] nečiní totéž?
47 A pozdravíte-li jen své bratry, [t36] co činíte navíc? Nečiní totéž i pohané? [t37]
48 Buďte tedy dokonalí, [t38] jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
Deuteronomium 28 : 47 – 48
47 Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí [a] a vděčným [t29] srdcem v hojnosti všeho,
48 budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, v hladu a žízni, [a] nahotě a nedostatku všeho. Vloží na tvou šíji železné jho, [b] dokud tě nevyhladí.
Žalmy 46 : 1
1 Pro vedoucího chval. Synové Kórachovi. Na alamót. [v1] Píseň. [t2]
Římanům 1 : 1 – 32
1 Pavel, otrok [t1] Krista Ježíše, [t2] povolaný apoštol, [a] oddělený [b] pro Boží evangelium, [c]
2 které Bůh předem zaslíbil [a] skrze své proroky [b] ve svatých Písmech, [c]
3 evangelium o jeho Synu, jenž povstal podle těla [a] z potomstva [t3] Davidova [b]
4 a podle Ducha svatosti byl vzkříšením z mrtvých ustanoven za Syna Božího [a] v [t4] moci, evangelium o Ježíši Kristu, našem Pánu. [b]
5 Skrze něho jsme přijali (milost a apoštolské poslání) [t5] k poslušnosti [a] víry [b] pro jeho jméno mezi všemi národy, [c]
6 mezi nimiž jste i vy, povolaní [a] Ježíše Krista.
7 Všem těm, kdo jsou v Římě, milovaným [a] Božím, povolaným [t6] svatým: [b] Milost [c] vám a pokoj [v7] od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
8 Především [t8] děkuji [v9] svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, že se zvěst o vaší víře [a] šíří po celém světě. [b]
9 [c]Bůh, jemuž sloužím [t10] ve svém [c]duchu v evangeliu jeho Syna, je mi svědkem, [a] že se o vás stále [b] zmiňuji [t11] [c]
10 a vždy na svých modlitbách prosím, zda by se mi konečně jednou nepodařilo z Boží vůle [a] přijít k vám.
11 Toužím [a] vás spatřit, abych vám mohl udělit nějaký duchovní dar [b] k vaší posile, [c]
12 to jest abychom byli, až budu mezi vámi, navzájem povzbuzeni [a] každý vírou [b] toho druhého — já vaší a vy mou.
13 Nechci však, bratři, [a] abyste nevěděli, [b] že jsem se často rozhodl přijít k vám, ale až dosud mi bylo zabráněno, abych i mezi vámi sklidil nějaké ovoce jako mezi ostatními národy.
14 Jsem dlužníkem [a] Řeků i barbarů, [b] moudrých [c] i nevědomých, [t12]
15 a tak, pokud to záleží na mně, [a] toužím (posloužit evangeliem) [t13] i vám, kteří jste v Římě.
16 Nestydím se [a] za evangelium, [t14] neboť je to Boží moc [b] k záchraně [c] pro každého, [d] kdo věří, předně pro Žida, ale i pro Řeka. [e]
17 V něm se zjevuje Boží spravedlnost z víry [a] k víře, jak je napsáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ.‘ [b]
18 Boží hněv [t15] se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti [a] a nepravosti [b] lidí, kteří v nepravosti potlačují pravdu,
19 protože to, co lze o Bohu poznat, je jim zřejmé; [a] Bůh jim to zjevil. [t16]
20 Jeho věčnou [a] moc [b] a božství, [c] ačkoli jsou neviditelné, [d] lze totiž od stvoření světa jasně vidět, [e] když lidé přemýšlejí [t17] o jeho díle, (takže jsou) [t18] bez výmluvy. [f]
21 Ačkoli poznali [c]Boha, neoslavili [a] ho jako Boha ani mu neprojevili vděčnost, [b] nýbrž upadli ve svých myšlenkách [c] do marnosti [d] a jejich nerozumné [t19] srdce (se ocitlo ve tmě). [t20]
22 Tvrdí, že jsou moudří, [a] ale stali se blázny. [b]
23 Zaměnili [a] slávu neporušitelného Boha za zpodobení [b] obrazu porušitelného člověka, ptáků, čtvernožců a plazů.
24 Proto je Bůh skrze [t21] žádosti [a] jejich srdcí vydal do nečistoty, [b] aby navzájem [t22] zneuctívali svá těla;
25 vyměnili [c]Boží [c]pravdu za lež, [a] kořili se a sloužili [b] tvorstvu více než Stvořiteli, [c] jenž je požehnaný na věky. [d] Amen. [e]
26 Proto je Bůh vydal do potupných vášní. Jejich ženy vyměnily přirozený styk za nepřirozený [t23]
27 a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženou a ve své touze se rozpálili jeden k druhému, muži s muži [a] páchají hanebnost a sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svoje poblouzení.
28 Právě tak, jako neuznali za dobré poznávat [t24] Boha, vydal je Bůh jejich neosvědčené [t25] mysli, aby dělali, co se nesluší:
29 Jsou naplněni veškerou nepravostí, smilstvem, [a] ničemností, chamtivostí, [b] špatností, jsou plni závisti, [c] vraždy, sváru, [d] lsti, [e] zlomyslnosti, jsou donašeči, [f]
30 pomlouvači, [a] (Bohu odporní), [t26] zpupní, [t27] domýšliví, [t28] chlubiví. [b] Vymýšlejí [t29] zlé věci, neposlouchají rodiče, [c]
31 jsou nerozumní, [a] věrolomní, [t30] bezcitní [t31] a nemilosrdní.
32 Ačkoliv poznali Boží ustanovení, že ti, kdo dělají takové věci, jsou hodni smrti, nejenže je sami činí, ale dokonce to schvalují [a] i jiným, kteří je dělají.
2. Paralipomenon 17 : 1 – 19
1 Po [a] něm se stal králem jeho syn Jóšafat. Počínal si v Izraeli zmužile. [b]
2 Do všech opevněných judských měst umístil vojsko a umístil posádky [a] na judském území i v efrajimských městech, která dobyl jeho otec Ása. [b]
3 Hospodin byl [a] s Jóšafatem, protože (chodil po prvních [t1] cestách svého otce [v2] Davida) [t3] a nedotazoval se baalů, [b]
4 ale dotazoval [a] se Boha svých otců a žil [b] podle jeho příkazů, a ne podle skutků Izraele.
5 Hospodin upevnil [a] království v jeho ruce a všichni Judejci dávali Jóšafatovi dary, takže měl mnoho bohatství a slávy. [b]
6 Když (získal na Hospodinových cestách [a] více odvahy,) [t4] ještě odstranil návrší a posvátné kůly [b] z Judska.
7 Ve třetím roce svého kralování poslal svá knížata Ben-chajila, Obadjáše, Zekarjáše, Netanela a Míkajáše, aby učili v judských městech.
8 S nimi byli lévijci Šemajáš, Netanjáš, Zebadjáš, Asáel, Šemiramót, Jónatan, Adónijáš, Tobijáš a Tób-adónijáš, lévijci, a s nimi kněží Elíšama a Jóram.
9 Učili v Judsku a měli s sebou knihu Hospodinova zákona. Obcházeli všechna judská města a učili mezi lidem.
10 Strach [a] z Hospodina padl na všechna království zemí, které byly okolo Judska, a nebojovala [t5] s Jóšafatem.
11 Někteří z Pelištejců přinášeli Jóšafatovi dávky [t6] a náklad stříbra. Také Arabové mu přiváděli brav: sedm tisíc sedm set beranů a sedm tisíc sedm set kozlů.
12 Jóšafat (stále velmi bohatl,) [t7] takže postavil v Judsku pevnosti [a] a města pro sklady. [b]
13 V judských městech měl mnoho zásob [t8] a v Jeruzalémě bojovníky, [t9] (udatné hrdiny.) [a]
14 Toto byly jejich počty podle domu jejich otců: z Judska, velitelé nad tisíci: velitel Adna a s ním tři sta tisíc udatných hrdinů;
15 vedle něj velitel Jóchanan a s ním sto osmdesát tisíc;
16 vedle něj Amasjáš, syn Zikrího, Hospodinův dobrovolník, [a] a s ním dvě stě tisíc udatných hrdinů;
17 z Benjamína udatný hrdina Eljáda a s ním dvě stě tisíc ozbrojených lukem a štítem;
18 vedle něj Józabad a s ním sto osmdesát tisíc vojenských [a] ozbrojenců.
19 Tito sloužili králi kromě těch, které král umístil do opevněných měst po celém Judsku.
Leave a Reply