Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví pomoci vdovám a sirotkům
Jakubův 1 : 27
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před [c]Bohem a Otcem je toto: navštěvovat [a] sirotky a vdovy [b] v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa. [c]
Exodus 22 : 22
22 Jestliže bys ho přece utlačoval, takže by ke mně úpěnlivě volal, [t19] jistě vyslyším jeho volání, [a]
1. Janův 3 : 17
17 Má-li však někdo dostatek [t6] v tomto světě a vidí, že jeho bratr má nouzi, a zavře před ním své srdce, [t7] jak v něm může zůstávat Boží láska? [a]
Izaiáš 10 : 1 – 34
1 Běda [a] těm, kdo vydávají zlá ustanovení, a těm, [t1] kdo předpisují trápení, [t2]
2 aby převraceli právní nárok chudých [a] a uchvacovali právo nuzných mého lidu, aby se vdovy staly jejich kořistí a aby oloupili sirotky. [b]
3 Co uděláte v den navštívení [a] a ve zkáze, [t3] jež přijde zdaleka? [b] Ke komu utečete pro pomoc a kde zanecháte svou slávu? [t4]
4 Nezbyde než se sehnout jako zajatci nebo padnout jako zabití. Ani v tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená. [a]
5 Běda [a] Asýrii, metle mého hněvu. Hůl, [b] jež je v jejích rukou, je mé rozhořčení.
6 Pošlu ji do národa bezbožného [a] a přikáži jí, aby lid, proti němuž plane má zuřivost, [t5] zcela vyplenila a vyloupila, aby ho určila k pošlapání [b] jako hlínu na ulicích.
7 Ale ona si to tak nepředstavuje a její srdce to tak nezamýšlí, protože v jejím srdci je úmysl vyhladit a vytnout nemálo národů.
8 Vždyť si říká: Což nejsou moji velitelé [t6] zároveň králi?
9 Což není Kalné jako Karkemíš? [a] Zdalipak není Chamát [b] jako Arpád? [c] Zdalipak není Samaří jako Damašek? [v7]
10 Tak jako má ruka dopadla na království nicotnosti [v8] — a jejich modly byly nad jeruzalémské i nad samařské —
11 cožpak nenaložím s Jeruzalémem [a] a s jeho modlářskými zpodobeninami [b] tak, jak jsem naložil se Samařím a s jeho nicotnostmi?
12 A stane se, když Panovník dokončí celé svoje dílo na hoře Sijón a v Jeruzalémě, že si řekne: navštívím [a] ovoce velikášství [b] srdce asyrského krále a pýchu jeho hrdých očí, [c]
13 protože si řekl: Vykonal jsem to (svou mocnou rukou) [t9] a svou moudrostí, [a] protože jsem rozumný. [b] Odstranil jsem hranice národů a vyplenil jsem jejich poklady, jako silák [t10] jsem strhl jejich vládce. [t11]
14 Má ruka nalezla majetek národů jako hnízdo a jako se sbírají opuštěná vejce, tak jsem já sebral celou tuto zemi. Nebyl, kdo by máchnul křídlem nebo otevřel zobák či zapištěl.
15 Což se sekera [a] vychloubá nad toho, kdo s ní seká? Cožpak se pila vytahuje nad toho, kdo jí řeže? [t12] Jako kdyby metla [b] mávala tím, kdo ji zvedá, jako kdyby (se hůl vyzdvihovala, že není dřevěná.) [t13]
16 Proto Panovník, Hospodin zástupů, pošle úbytě na jeho [t14] vykrmené a pod jeho [t14] slávou zažehne plamen [t15] jako plamen [t15] ohně.
17 Světlo [a] Izraele se stane ohněm a jeho Svatý [b] plamenem. V jednom dni zapálí a stráví [c] jeho bodláčí i jeho trní [d]
18 a dočista [t16] zničí slávu jeho lesa a ovocného sadu. Bude to, jako když potácejícímu se ubývá sil. [t17]
19 Zbylých stromů jeho lesa bude jen tolik, že je sepíše i chlapec.
20 (I stane se v onen den,) [a] že ostatek Izraele — ti z domu Jákobova, (kteří vyváznou) [t18] — už dále nebude spoléhat na toho, kdo ho bije, [t19] ale opravdu [t20] bude spoléhat na Hospodina, [b] Svatého Izraele.
21 (Ostatek se navrátí,) [t21] ostatek Jákoba, k mocnému Bohu. [a]
22 Vždyť i kdyby bylo tvého lidu, Izraeli, jako písku [a] v moři, [b] jen ostatek z nich se navrátí. Je rozhodnuto o záhubě, [t22] která s sebou přivalí spravedlnost. [t23]
23 Ano, konec, [a] o němž je [b] rozhodnuto, učiní Panovník, Hospodin zástupů, v celé této zemi.
24 Proto praví Panovník, Hospodin zástupů, toto: Můj lide, který bydlíš na Sijónu, neboj se Asýrie, která tě bije metlou [a] a zvedá na tebe hůl (tak jako) [t24] Egypt.
25 Protože ještě velmi krátce a mé rozhořčení pomine a můj hněv bude k jejich zničení.
26 Hospodin zástupů bude proti němu podněcovat bič, [a] jako při porážce Midjánu u skály Oréb, [b] a jeho hůl bude nad mořem a pozdvihne ji tak jako v Egyptě.
27 I stane se v onen den, že bude odstraněno jeho břemeno [a] ze tvých ramen a jeho jho ze tvé šíje. Jho se bude (lámat pro tučnost.) [t25]
28 Přišel [t26] k Ajátu, [a] prošel Migrónem, [b] v Mikmásu [c] uloží svou zbroj.
29 Prošli průsmykem: Nocleh budeme mít v Gebě. [a] Ráma se třásla, Saulova Gibea utekla.
30 (Rozezni svůj hlas,) [t27] dcero Galímu, pozorně naslouchej, Lajšo, ubohý [t28] Anatóte!
31 Madména [a] se rozprchla, obyvatelé gebímští hledají bezpečí. [b]
32 Ještě ten den se zastaví v Nóbu. Rukou pohrozí hoře dcery [t29] sijónské, návrší Jeruzaléma. [v30]
33 Hle, Panovník, Hospodin zástupů, s děsivou mocí [t31] klestí ratolesti: Ty vysoko vzrostlé jsou pokáceny, i ty nejvyšší budou [a] sníženy.
34 Proklestí houštinu toho lesa [a] sekerou [t32] a Libanon (se vznešeným stromovím) [t33] padne.
Matouš 5 : 7
7 Blahoslavení milosrdní, [a] neboť oni dojdou milosrdenství.
Matouš 5 : 1 – 48
1 Když spatřil zástupy, vystoupil na horu. [t1] A když se posadil, [v2] přistoupili k němu jeho učedníci.
2 Otevřel ústa [a] a učil [v3] je:
3 „Blahoslavení [t4] chudí [a] duchem, [t5] neboť jejich je království Nebes. [b]
4 Blahoslavení plačící, [a] neboť oni budou potěšeni. [b]
5 Blahoslavení tiší, [t6] neboť oni dostanou zemi do dědictví. [a]
6 Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní [a] po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. [b]
7 Blahoslavení milosrdní, [a] neboť oni dojdou milosrdenství.
8 Blahoslavení čistého [a] srdce, [b] neboť oni uvidí [c]Boha. [c]
9 Blahoslavení ti, kdo působí pokoj, [a] neboť oni budou nazváni Božími syny. [b]
10 Blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni [a] pro spravedlnost, [b] neboť jejich je království Nebes. [c]
11 Když vás budou tupit [a] a pronásledovat a mluvit proti vám lživě všecko zlé kvůli mně, jste blahoslavení.
12 Radujte [a] se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata [t7] v nebesích; vždyť takto pronásledovali proroky, [b] kteří byli před vámi. [c]“
13 „Vy jste sůl [a] země. Jestliže sůl ztratí chuť, čím bude osolena? [b] Nehodí se již k ničemu, než aby ji vyhodili a lidé po ní šlapali.
14 Vy jste světlo světa. [a] Nemůže být ukryto město ležící na hoře. [t8]
15 A když rozsvítí lampu, [a] nekladou ji pod nádobu, ale na stojan; a svítí všem, kteří jsou v domě.
16 Tak ať vaše světlo září [t9] před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky [a] a vzdali slávu [b] vašemu Otci, který je v nebesích.“
17 „Nedomnívejte se, že jsem přišel [a] zrušit Zákon [b] nebo Proroky; [c] nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. [d]
18 Neboť (amen, pravím vám:) [v10] Dokud nepomine nebe a země, [a] nepomine jediné (nejmenší písmenko) [t11] ani jedna čárka [t12] ze Zákona, dokud se všechno nestane.
19 Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil [t13] lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. [a] Kdo by je však (činil a učil), [t14] ten bude v království Nebes nazván velkým. [b]
20 Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, [a] do království Nebes určitě nevstoupíte.“ [b]
21 „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: [t15] ‚Nezavraždíš.‘ [a] Kdo by zavraždil, propadne soudu.
22 Já vám však pravím, že soudu propadne každý, kdo se [bez příčiny] hněvá [a] na svého bratra. [b] Kdo by svému bratru řekl: ‚Raka [v16]‘, propadne veleradě. [v17] Kdo by mu řekl: ‚Blázne‘, [c] propadne ohnivé Gehenně. [v18]
23 Jestliže tedy přinášíš svůj dar [t19] na oltář a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
24 zanech tam před oltářem svůj dar a odejdi; nejprve se usmiř se svým bratrem, a pak přijď a obětuj [t20] svůj dar. [a]
25 (Dohodni se) [t21] se svým odpůrcem rychle, dokud jsi s ním na cestě, [a] aby tě snad odpůrce nevydal soudci a soudce strážci, a byl bys uvržen do vězení.
26 (Amen, pravím) [v22] tobě: Jistě odtamtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš poslední haléř. [t23]“
27 „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚Nezcizoložíš.‘ [a]
28 Já však vám pravím, že každý, kdo hledí [a] na ženu tak, (že po ní zatouží), [t24] již s ní zcizoložil ve svém srdci.
29 Jestliže tě tvé pravé oko svádí, [t25] vyjmi je a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo vrženo do Gehenny.
30 A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo odešlo [t26] do Gehenny.“
31 „Také bylo řečeno: ‚Kdo propustí [t27] svou ženu, ať jí dá rozlukový list.‘ [a]
32 Ale já vám pravím, že každý, kdo propouští svou ženu, kromě případu smilstva, [a] uvádí [t28] ji do cizoložství, a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“ [b]
33 „Dále jste slyšeli, že bylo řečeno předkům: [a] ‚(Nebudeš křivě přísahat), [t29] ale splníš Pánu své přísahy.‘ [b]
34 Já však vám pravím, abyste nepřísahali [a] vůbec; ani při nebi, protože je to trůn [b] Boží;
35 ani při zemi, protože je to podnož [a] jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého Krále. [b]
36 Nepřísahej ani při své hlavě, protože ani jediný vlas nemůžeš učinit bílým nebo černým. [a]
37 Ať je tedy vaše slovo ‚ano, ano‘ — ‚ne, ne‘; [a] co je nad to, je ze Zlého. [t30]“
38 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ [a]
39 Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale když tě někdo udeří [t31] do [tvé] pravé tváře, nastav mu i druhou tvář.
40 A tomu, kdo se s tebou chce soudit a vzít ti košili, [v32] nech i plášť. [v33]
41 A když tě někdo bude nutit k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.
42 Tomu, kdo tě žádá, dej a od toho, kdo si od tebe chce vypůjčit, se neodvrať.“
43 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního [t34]‘ [a] a nenávidět svého nepřítele.
44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, [a] [žehnejte [b] těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte [c] těm, kdo vás nenávidí,] a modlete [d] se za ty, kteří vás [urážejí a] pronásledují,
45 abyste byli syny [a] svého Otce, který je v nebesích; neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť [b] posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
46 Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? [a] Což i celníci [v35] nečiní totéž?
47 A pozdravíte-li jen své bratry, [t36] co činíte navíc? Nečiní totéž i pohané? [t37]
48 Buďte tedy dokonalí, [t38] jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
Leave a Reply