Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví politika
Římanům 13 : 1 – 7
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
2 takže ten, kdo se staví proti autoritě, odporuje Božímu nařízení. Ti, kdo mu odporují, přivolávají [t2] na sebe soud.
3 Vládcové nejsou postrachem dobrému jednání, nýbrž zlému. Chceš, aby ses nemusel bát autority? Čiň dobré, [a] a budeš mít od ní chválu.
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.
5 Proto je nutno podřizovat se, a to nejen kvůli tomu hněvu, nýbrž i kvůli svědomí. [a]
6 Proto také platíte [t4] daně, [a] neboť vládcové jsou Božími služebníky [t5] a právě tomu se vytrvale věnují. [t6]
7 Dejte každému, co jste povinni: komu daň, tomu daň, [a] komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest.
1. Timoteovi 2 : 1 – 2
1 Především tedy prosím, [t1] aby se konaly prosby, [t2] modlitby, přímluvy [a] a děkování [t3] za všechny lidi,
2 za krále [a]a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichý a pokojný [b] život ve vší zbožnosti [t4] a důstojnosti. [t5]
Matouš 22 : 17 – 21
17 Řekni nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dát daň [a] císaři, nebo ne?“
18 Ježíš poznal jejich (zlý úmysl) [t15] a řekl: „Proč mne zkoušíte, [a] pokrytci? [b]
19 Ukažte mi peníz daně.“ Přinesli mu denár. [v16]
20 Řekl jim: „Čí je ten obraz a nápis?“
21 Odpověděli [t17] mu: „Císařův.“ Tu jim řekl: „Co je tedy císařovo, odevzdejte císaři, [a] a co je Boží, Bohu.“ [v18]
1. Tessalonicenským 4 : 11 – 12
11 a zakládali si na pokojném životě, věnovali se vlastním věcem a pracovali [a] vlastníma rukama, jak jsme vám přikázali,
12 a abyste žili [a] slušně před těmi, kteří jsou vně, [b] a nikoho [t9] nepotřebovali.
Deuteronomium 15 : 7 – 11
7 Když by byl u tebe nuzný — někdo ze tvých bratrů, v některé [t5] ze tvých bran [t6] ve tvé zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, — nezatvrzuj své srdce a nezavírej svou ruku před svým nuzným bratrem,
8 ale jistě [t7] pro něj otevři svou ruku a rozhodně mu půjč [a] podle míry jeho nouze, [b] to, v čem má nedostatek.
9 Měj [a] se na pozoru, aby ve tvém srdci nebylo něco ničemného, [t8] když by sis říkal: Blíží se rok sedmý, rok prominutí dluhu a abys (nebyl lakomý) [t9] vůči svému nuznému bratrovi a nic bys mu nedal. Volal by proti tobě k Hospodinu a (dopadl by na tebe trest za hřích.) [t10]
10 Dej mu rád a (tvé srdce ať není zlé,) [t11] když mu budeš dávat, protože kvůli tomu ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná [a] při všem tvém díle a při všem podnikání [b] tvých rukou. [c]
11 Nuzný totiž nevymizí ze země. [a] Proto ti přikazuji: Jistě otvírej svou ruku pro svého bratra, pro (chudého a nuzného) [t12] ve své zemi.
Žalmy 33 : 12
12 Blahoslavený [a] je národ, jehož Bohem je Hospodin; [b] lid, který si vyvolil [c] za dědictví. [d]
Matouš 6 : 24
24 „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; [a] buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit [t22] Bohu i mamonu.“ [b]
Matouš 28 : 18
18 Ježíš přistoupil a promluvil k nim: „Byla mi dána veškerá [a] pravomoc na nebi i na zemi.
Deuteronomium 17 : 14 – 15
14 Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, obsadíš ji a usadíš se v ní a řekneš si: Ustanovím [a] si nad sebou krále jako všechny národy, které jsou okolo mě,
15 pak rozhodně ustanov králem nad sebou toho, koho Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí. Ustanov nad sebou krále ze svých bratří. Nesmíš si nad sebou určit cizince, [t17] který není tvým bratrem.
1. Petrův 2 : 17
17 Všechny ctěte, [a] bratrstvo [b] milujte, [c] [c]Boha se bojte, [d] krále [t17] mějte v úctě. [e]
Skutky 5 : 29
29 Petr a apoštolové odpověděli: „Boha je třeba poslouchat více než lidi. [a]
Filipenským 3 : 20
20 Vždyť naše občanství [a] je v nebesích, odkud také dychtivě očekáváme [b] Zachránce, [c] Pána Ježíše Krista,
Titovi 3 : 9
9 Hloupým sporům, rodokmenům, [a] svárům [t6] a hádkám [b] o Zákon se vyhýbej! [c] Jsou neužitečné [d] a nikam nevedou.
Žalmy 109 : 8
8 Kéž jsou jeho dny nemnohé; [a] jeho pověření [v8] ať převezme jiný. [b]
1. Timoteovi 5 : 8
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
Leviticus 19 : 18
18 Nemsti [a] se a nehněvej [t9] se na syny svého lidu, ale miluj [b] svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin.
Marek 6 : 17 – 28
17 Neboť sám Herodes dal [t8] Jana zajmout a spoutat ve vězení kvůli Herodiadě, ženě svého bratra Filipa, protože se s ní oženil.
18 Jan totiž Herodovi říkal: „Nesmíš [a] mít ženu svého bratra!“
19 A Herodias to měla proti němu a chtěla ho zabít, ale nemohla.
20 Herodes se totiž Jana bál, věděl, že je muž spravedlivý [a] a svatý, a ochraňoval ho. Mnohdy, když ho vyslechl, (byl v úzkých, ale) [t9] rád mu naslouchal.
21 Vhodný den [t10] nastal, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu [t11] pro své velmože, [a] vojevůdce a přední muže [b] z Galileje.
22 Tu vešla (dcera té Herodiady), [t12] zatančila a Herodovi i jeho spolustolovníkům se zalíbila. Král té dívce řekl: „Požádej [a] mě, oč chceš, a dám ti to.“
23 A zapřísahal se jí: „O cokoliv bys mě požádala, to ti dám, až do polovice svého království.“ [v13]
24 I vyšla a řekla své matce: „Oč bych měla požádat?“ Ona řekla: „O hlavu Jana Křtitele!“
25 A hned spěšně vešla ke králi a požádala ho: „Chci, abys mi hned dal na míse hlavu Jana Křtitele!“
26 Král se velmi zarmoutil, ale kvůli těm přísahám a spolustolovníkům [a] ji nechtěl odmítnout.
27 Král hned poslal kata a nařídil přinést Janovu [t14] hlavu. Ten odešel a sťal ho ve vězení,
28 přinesl na míse jeho hlavu a dal ji té dívce a dívka ji dala své matce.
Přísloví 21 : 1
1 Královo srdce [v1] je v Hospodinově ruce [t2] jako proudy [a] vody, nakloní [b] ho, kamkoli se mu zalíbí. [t3]
Marek 12 : 13 – 17
13 Poslali [a] k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.
14 Přišli a řekli mu: „Učiteli, víme, že jsi pravdivý a nedbáš na nikoho, neboť (nebereš ohled na postavení člověka), [a] ale v [t1] pravdě učíš cestě Boží. Je dovoleno dát daň císaři, nebo ne? Máme ji dát, či ji dát nemáme?“
15 On však znal jejich přetvářku a řekl jim: „Proč mne zkoušíte? [t2] Přineste mi denár, abych se podíval.“
16 Oni jej přinesli a Ježíš jim řekl: „Čí je ten obraz a nápis?“ Oni mu řekli: „Císařův.“
17 Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“ Velice se nad ním [t3] divili. [a]
Leave a Reply