Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví počasí
Žalmy 148 : 8
8 Ať ho chválí oheň a kroupy, [a] sníh a mlha, [t6] bouřlivý vítr, [b] jenž činí jeho slovo, [c]
Izaiáš 58 : 11
11 A Hospodin tě povede [a] ustavičně, nasytí tvou duši i na vyprahlých místech a dodá svěžesti tvým kostem. [b] Budeš jako zavlažovaná zahrada [c] a jako vodní zdroj, [d] jehož voda nebude vysychat. [t16]
Nahum 1 : 3
3 Hospodin je pomalý k hněvu, avšak velký v moci; [v2] Hospodin jistě nenechá viníka bez trestu. [a] (Jeho cesta je) [t3] ve vichřici [b] a bouři, oblaka jsou prachem jeho nohou.
1. Samuelova 12 : 18
18 Samuel potom volal k Hospodinu a Hospodin v onen den dal hromobití [t16] a déšť. Všechen lid se proto velice [a] bál Hospodina i Samuela.
1. Královská 8 : 35 – 36
35 Jestliže budou uzavřena [a] nebesa a nebude déšť, [b] protože proti tobě zhřeší, ale pak se budou na tomto místě modlit, vzdají chválu tvému jménu a odvrátí [c] se od svého hříchu, protože je pokoříš, [d]
36 uslyš v nebesích, odpusť hřích svých otroků a svého lidu Izraele, až je vyučíš dobré [a] cestě, [b] po níž by měli jít, a dej déšť na svou zemi, kterou jsi dal svému lidu do dědictví. [c]
Jonáš 1 : 4
4 Hospodin však seslal [t10] na moře velký vítr, [a] na moři nastala veliká bouře [t11] a (hrozilo, že se loď rozlomí.) [v12]
Genesis 2 : 7
7 Hospodin Bůh vytvořil [t9] člověka z prachu [t10] ze země, [t11] a do jeho chřípí [a] vdechl dech [b] života; a člověk se stal živou duší. [t12]
Matouš 16 : 1 – 28
1 I [a] přistoupili k němu farizeové a saduceové [b] a zkoušeli [t1] ho; chtěli, [t2] aby jim ukázal znamení [c] z nebe.
2 On jim však odpověděl: „[Když nastane večer, říkáte: ‚Bude pěkně, neboť se nebe červená.‘
3 A ráno: ‚Dnes bude bouřka, neboť se červená zamračené nebe.‘ Vzhled [t3] nebe tedy rozeznávat umíte, [a] a znamení časů nikoli? [t4]]
4 Pokolení zlé a cizoložné vyhledává znamení, ale znamení mu nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše. [a] “A zanechal je tam a odešel.
5 Jeho učedníci přišli na druhou stranu a zapomněli vzít chleby.
6 Ježíš jim pověděl: „Dávejte si pozor a varujte se kvasu [a] farizeů a saduceů!“ [b]
7 Oni se pak mezi sebou dohadovali a říkali: „To proto, že jsme nevzali chleby.“
8 Ježíš to poznal a řekl: „Proč se mezi sebou dohadujete, malověrní, [a] že nemáte [t5] chleby?
9 Ještě nerozumíte? Ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, [a] a kolik nůší jste nasbírali? [t6]
10 Ani na těch sedm chlebů pro čtyři tisíce, [a] a kolik košů jste nasbírali? [t6]
11 Jak to, že nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Varujte se kvasu farizeů a saduceů!“
12 Tehdy pochopili, že neřekl, aby se varovali chlebového kvasu, nýbrž učení farizeů a saduceů.
13 Když [a] Ježíš přišel do oblasti Cesareje Filipovy, [v7] ptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“ [b]
14 Oni řekli: „Ti za Jana Křtitele, [a] jiní za Eliáše, [b] jiní za Jeremjáše nebo za jednoho z proroků.“ [c]
15 Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“
16 Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, [a] Syn živého Boha.“ [b]
17 Ježíš mu (na to) [a] řekl: „Blahoslavený [b] jsi, Šimone Bar-Jona, [t8] protože ti to nezjevilo [c] tělo a krev, [d] ale můj Otec, [e] který je v nebesích.
18 A já ti pravím, že ty jsi Petr, [t9] a na té skále [t10] vybuduji svou církev [t11] a brány podsvětí [a] ji nepřemohou.
19 A tobě dám klíče [a] království Nebes, a cokoli svážeš [b] na zemi, bude již svázáno v nebesích, a cokoli rozvážeš na zemi, bude již rozvázáno v nebesích.“
20 Tehdy přísně domluvil svým učedníkům, aby nikomu neřekli, [a] že on je [t12] Mesiáš. [b]
21 Od [a] té doby Ježíš začal svým učedníkům ukazovat, že musí [b] odejít do Jeruzaléma a mnoho vytrpět od starších, velekněží [c] a učitelů Zákona, být zabit a třetího dne (být vzkříšen). [v13]
22 Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: „Bůh tě chraň, [t14] Pane, to se ti určitě nestane!“
23 Ale on se otočil a řekl Petrovi: „Jdi ode [t15] mne, satane! [t16] Jsi mi kamenem úrazu, [t17] protože nemáš na mysli věci Boží, [a] ale věci lidské.“ [b]
24 Tehdy Ježíš řekl svým učedníkům: „Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž [a] a následuje mne.
25 Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí [t18] ji; kdo by však svou duši zahubil [t18] kvůli mně, nalezne ji.
26 Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, ale uškodí své duši? Anebo co dá člověk výměnou za svou duši?
27 Syn člověka má přijít [a] v slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí [b] každému podle jeho jednání. [t19]
28 Amen, pravím vám, [že] někteří z těch, kdo zde stojí, určitě neokusí smrti, [a] dokud nespatří [b] Syna člověka přicházejícího ve (své královské moci). [t20]“
Amos 4 : 7
7 Ačkoliv [t16] jsem vám odepřel déšť, [a] když byly ještě tři měsíce [v17] do sklizně, na jedno město jsem déšť seslal a na druhé jsem ho neseslal. Na jedno [v18] pole pršelo a pole, na které nepršelo, uschlo.
Leave a Reply