Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví péče o druhé
Filipenským 2 : 4
4 Nevěnujte pozornost každý jen vlastním [a] zájmům, [t4] nýbrž každý i zájmům [t4] těch druhých. [b]
Efezským 4 : 32
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
Jan 13 : 34 – 35
34 Dávám vám nové přikázání, [a] abyste se navzájem milovali; jako já miluji [t16] vás, abyste se i vy navzájem milovali.
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ [a]
Přísloví 21 : 13
13 Kdo [t20] zavírá své ucho před voláním chudého o pomoc, bude také volat, a nebude mu odpovězeno. [a]
1. Janův 3 : 17 – 18
17 Má-li však někdo dostatek [t6] v tomto světě a vidí, že jeho bratr má nouzi, a zavře před ním své srdce, [t7] jak v něm může zůstávat Boží láska? [a]
18 Dítky, nemilujme slovem [a] ani jazykem, ale v skutku [b] a v pravdě.
1. Timoteovi 5 : 8
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
Přísloví 28 : 27
27 Kdo dává chudým, nebude mít nouzi, [a] kdo však zavírá [t38] oči, sklidí mnoho kleteb. [b]
Galatským 6 : 9 – 10
9 V činění dobra [a] neochabujme; [b] nezemdlíme-li [t11], [c] budeme ve svůj čas žnout. [d]
10 Tak tedy dokud máme čas, [a] čiňme dobro [b] všem, zvláště však (těm, kteří patří do rodiny) [t12] víry. [c]
Matouš 25 : 40
40 Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších [a] bratří, [b] mně jste učinili.‘“
1. Tessalonicenským 5 : 11
11 Proto se navzájem povzbuzujte [a] a budujte [b] jeden druhého, jak to již činíte.
Matouš 25 : 31 – 46
31 „Až přijde Syn člověka ve své slávě [a] a všichni svatí [b] andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy; [c]
32 a budou před něj shromážděny všecky národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje [a] ovce od kozlů. [b]
33 Ovce postaví po své pravici, [a] kozly po levici.
34 Potom řekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví [a] království, [b] které je pro vás připraveno od založení světa. [c]
35 Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem [t16] a ujali jste se mě,
36 byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘ [a]
37 Tehdy mu spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy [a] jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít?
38 Kdy jsme tě spatřili jako cizince [t16] a ujali jsme se tě, nebo nahého a oblékli jsme tě?
39 Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?‘
40 Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších [a] bratří, [b] mně jste učinili.‘“
41 „Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, [a] který je připraven pro Ďábla [b] a jeho anděly! [c]
42 Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít,
43 byl jsem cizincem, [t16] a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.‘
44 Tu mu odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, [t16] nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘
45 Pak jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili.‘
46 A tito půjdou do věčného trápení, [t17] ale spravedliví do věčného života. [a]“
Přísloví 19 : 17
17 Kdo se smilovává [a] nad chudým, půjčuje Hospodinu, (odplatí mu za to, co vykonal.) [t23]
Jakubův 1 : 27
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před [c]Bohem a Otcem je toto: navštěvovat [a] sirotky a vdovy [b] v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa. [c]
Galatským 5 : 22
22 Ovocem [a] [c]Ducha je však láska, [b] radost, pokoj, [c] trpělivost, laskavost, [d] dobrota, [e] věrnost, [t15]
Lukáš 4 : 16 – 21
16 I přišel do Nazareta, [t4] kde byl vychován. [a] Podle svého zvyku [t5] vstoupil v sobotní den [b] do synagogy. [c] A povstal, [d] aby četl.
17 Byl mu podán svitek proroka Izaiáše; rozvinul [t6] svitek a našel místo, kde bylo napsáno:
18 ‚Pánův Duch je (na mně), [t7] protože mne pomazal, abych zvěstoval evangelium [a] chudým; poslal mne vyhlásit zajatcům propuštění a slepým nabytí zraku, propustit [t8] zlomené na svobodu,
19 vyhlásit vítaný Pánův rok.‘ [a]
20 A svinul svitek, odevzdal ho sluhovi a posadil [a] se. Oči všech v synagoze se upíraly na něho. [b]
21 Začal jim tedy říkat: „Dnes [a] se naplnilo toto Písmo (ve vašich uších.)“ [t9]
Izaiáš 65 : 17 – 25
17 Neboť hle, tvořím nová nebesa a novou zemi; [a] dřívější [b] věci nebudou připomínány, ani nepřijdou [c] na mysl.
18 Jen se veselte a jásejte [a] až navěky nad tím, co tvořím, neboť hle, tvořím Jeruzalém plný plesání a jeho lid samé veselí.
19 Budu [a] jásat nad Jeruzalémem a veselit [b] se ze [t29] svého lidu. Nebude už v něm slyšet zvuk pláče [c] ani zvuk úpěnlivého křiku.
20 Nebude tam již miminko [a] živé jen několik dnů a stařec, který nenaplní své dny. [t30] Neboť mládenec [v31] zemře ve věku sta let a ten, (kdo nedosáhne) [t32] sta let, bude považován za zlořečeného.
21 Vystavějí domy a budou v nich bydlet, vysadí vinice [a] a budou jíst jejich ovoce.
22 Nebudou stavět, aby bydlel jiný, nebudou vysazovat, aby jedl jiný. Vždyť dny mého lidu budou jako dny stromu, [a] a moji vyvolení sami spotřebují, co svýma rukama vytvoří.
23 Nebudou se namáhat [a] zbytečně [b] a nebudou rodit pro ohrožení, [t33] protože jsou símě požehnaných Hospodinových, (a jejich potomci s nimi.) [t34]
24 Dříve nežli zavolají, já odpovím; [a] ještě budou mluvit, a já je vyslyším. [b]
25 Vlk [a] a jehně se budou pást spolu, lev bude požírat píci jako skot a hadu bude pokrmem prach. Nebudou páchat zlo a nebudou škodit na celé mé svaté hoře, praví Hospodin.
Lukáš 21 : 1 – 4
1 Když [a] vzhlédl, uviděl, jak bohatí vhazují své dary do pokladnice.
2 Uviděl také jednu chudou vdovu, jak tam hází dvě (drobné mince), [t1]
3 a řekl: „Vpravdě [a] vám pravím, že tato chudá vdova hodila více než všichni ostatní.
4 Neboť ti všichni vhodili k Božím darům ze svého přebytku, tato však vhodila ze svého nedostatku celé (svoje živobytí). [t2]“
Přísloví 3 : 1 – 35
1 Můj synu, nezapomínej na mé poučení, [a] ať tvé srdce střeží [b] moje příkazy.
2 Vždyť ti přidají [a] dlouhá léta [t1] a roky života i pokoj. [t2]
3 (Milosrdenství a [a] věrnost ať tě neopouštějí! Přivaž [b] si je ke svému krku, napiš je na tabulku [c] svého srdce!
4 Tak nalezneš [t3] milost [t4] a oblibu [t5] v očích Božích i lidských. [t6]
5 Důvěřuj [t7] Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej [t8] se na svoji rozumnost.
6 Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky.
7 Nebuď moudrý [a] ve svých očích, boj [b] se Hospodina a odvrať [c] se od zlého.
8 To bude uzdravením pro tvé tělo [t9] a občerstvením [t10] pro tvé kosti.
9 Cti Hospodina svým majetkem [t11] a prvotinami [t12] ze vší své úrody. [t13]
10 Tvé sýpky [a] se naplní hojností a tvé sudy [t14] budou přetékat novým vínem.
11 Hospodinovu kázeň, [t15] můj synu, nezavrhuj, [t16] neměj odpor k jeho pokárání, [a]
12 neboť koho Hospodin miluje, toho kárá jako otec syna, jehož si oblíbil. [t17]
13 Blahoslavený [a] je člověk, který našel moudrost, člověk, který získal [b] rozumnost.
14 Neboť (zisk z ní je lepší, nežli zisk ze stříbra) [t18] a její výnos [a] je nad zlato.
15 Je vzácnější nežli drahokamy, (nic z toho, po čem toužíš,) [t19] se jí nevyrovná. [a]
16 V její pravici jsou dlouhá léta [t20] a v její levici bohatství a sláva. [t21]
17 Její cesty jsou cesty příjemné, všechny její stezky jsou pokoj. [a]
18 Je (stromem života) [a] pro ty, kdo se jí chopí, ti, kdo se jí drží, jsou šťastní.
19 Moudrostí Hospodin položil základy [a] země, [t22] rozumností upevnil nebesa.
20 Jeho poznáním se rozevřely [a] hlubiny a oblaky kanou rosu.
21 Můj synu, ať nesejdou [v23] z tvých očí; střež obezřetnost [t24] a rozvahu [a]
22 a budou životem pro tvou duši a ozdobou [t25] pro tvůj krk.
23 Tehdy půjdeš bezpečně [t26] svou cestou a tvoje noha neklopýtne. [t27]
24 Když ulehneš, nebudeš se strachovat; lehneš si, a tvůj spánek bude příjemný. [t28]
25 Neboj se náhlého strachu, [t29] ani když přijde ničivá bouře [t30] na ničemy.
26 Neboť Hospodin ti bude po boku [t31] a bude chránit tvou nohu před polapením. [t32]
27 Neodpírej dobro (těm, kterým náleží,) [t33] když je ve tvé moci [v34] ho prokázat. [a]
28 Neříkej svému bližnímu: [t35] „Odejdi a pak se vrať, dám ti zítra,“ když to máš u sebe.
29 Nekuj zlo [a] proti svému bližnímu, když s tebou v důvěře bydlí.
30 Neveď s nikým bezdůvodně při, jestliže ti nezpůsobil zlo.
31 Nezáviď násilníkovi, nevol žádnou z jeho cest, [t36]
32 neboť Hospodinu je odporný ten, kdo bloudí, [t37] ale s přímými [a] důvěrně [t38] hovoří.
33 Na domě ničemy je Hospodinova kletba, [a] ale příbytku spravedlivých [b] žehná.
34 Posměvačům [a] se posmívá, ale pokorným dává milost. [b]
35 Moudří zdědí slávu, [a] ale hlupáci si [t39] odnesou hanbu. [b]
Jakubův 2 : 14 – 17
14 Co je platné, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? [a] Může ho taková víra zachránit?
15 Budou-li bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek [a] denní obživy,
16 a někdo z vás jim řekne: ‚Odejděte v pokoji, [a]zahřejte se a nasyťte se,‘ a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné?
17 Tak i víra: [a]nemá-li skutky, je sama o sobě mrtvá.
Leave a Reply