Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví otcové
Efezským 6 : 4
4 A vy, otcové, (nedrážděte své děti k hněvu), [t3] ale vychovávejte [t4] je v Pánově kázni [t5] a napomenutí. [a]
Kolossenským 3 : 21
21 Otcové, nedrážděte [a] své děti, aby nemalomyslněly.
Přísloví 1 : 1 – 33
1 Přísloví [v1] izraelského krále Šalomouna, syna Davidova,
2 k poznání moudrosti a kázně, [t2] k porozumění řečem rozumným, [t3]
3 k (přijetí rozumné kázně,) [t4] spravedlnosti, práva a přímosti, [t5]
4 aby dala prostoduchým [t6] chytrost [t7] a mládenci poznání a rozvahu. [t8]
5 Ať je slyší [t9] moudrý a přibude mu bystrosti, [t10] ať rozumný získá schopnost vést,
6 aby dokázal porozumět přísloví a podobenství, [t11] slovům moudrých [a] i jejich hádankám. [b]
7 Počátek [t12] poznání je bázeň (před Hospodinem,) [t13] moudrostí a kázní [a] pohrdají hlupáci. [v14]
8 Můj synu, slyš [t15] naučení [t16] svého otce, nezavrhuj [t17] poučení [t18] své matky.
9 Neboť jsou půvabným věncem [a] na tvou hlavu a náhrdelníkem na tvůj krk. [b]
10 Můj synu, kdyby tě hříšníci lákali, [t19] nepřivoluj! [t20]
11 Kdyby říkali: Pojď s námi, nastražíme léčku, (abychom prolili krev,) [t21] počíháme si bezdůvodně [a] na nevinného,
12 jako podsvětí [t22] je pohltíme zaživa, muže v plné síle [t23] jako ty, kdo sestupují do jámy.
13 Získáme [t24] všelijaký vzácný [a] majetek, naplníme si domy kořistí. [b]
14 (Nech svůj los [a] padnout s námi,) [t25] budeme mít všichni jeden měšec.
15 Můj synu, (nechoď s nimi po cestě,) [t26] (zdrž svou nohu od jejich stezky,) [t27]
16 neboť jejich nohy běží za zlem, [t28] pospíchají prolévat krev.
17 Vždyť nadarmo se [t29] roztahuje síť před zraky (těch, co mají křídla.) [t30]
18 Ale tito nastražují léčku k prolití vlastní [t31] krve, číhají na svou duši.
19 (Tak dopadne každý,) [t32] kdo pro sebe nekalý zisk hrabe. [a] Připraví [t33] svého pána [t34] o duši.
20 Moudrost křičí na ulicích, na náměstích pozvedá [t35] svůj hlas.
21 Volá na nároží rušných ulic, u vchodů do bran, ve městě pronáší svou řeč:
22 Dokdy budou prostoduší [v36] milovat prostoduchost, [a] posměvači [b] si budou libovat v [t37] posmívání a hlupáci [v38] budou nenávidět poznání? [c]
23 Obraťte se, (když vás kárám!) [t39] Hle, vyleji na vás svého ducha, dám vám poznat svá slova.
24 Protože jsem volala, ale odmítali [t40] jste, vztahovala jsem svou ruku, ale nikdo nedával pozor, [t41]
25 nevšímali jste si žádné mé rady a mému pokárání jste se nepodvolili, [t42]
26 také já se budu vysmívat [a] vaší pohromě, [b] posmívat se, když přijde (to, čeho se strachujete, ) [t43]
27 když jako ničivá bouře [t44] přijde (to, čeho se strachujete) [t43] a vaše pohroma [t45] jako vichřice, [a] když na vás přijde soužení [b] a strast. [t46]
28 Tehdy mě budou volat, ale neodpovím, budou mě usilovně [a] hledat, ale nenaleznou mě.
29 Protože nenáviděli [a] poznání a nezvolili si bázeň [b] před Hospodinem,
30 nepodvolili [a] se mé radě a odvrhli každé moje pokárání,
31 budou [t47] jíst ovoce [t48] své cesty, [t49] nasytí se svými radami. [a]
32 Vždyť odvrácení [a] prostoduchých je zabije, bezstarostnost [t50] hlupáků je zahubí. [b]
33 Ale kdo mě poslouchá, [a] bude přebývat [t51] v bezpečí, [b] (bude bezstarostný, [c] beze strachu ze zla.) [t52]
Římanům 12 : 17 – 21
17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. [a] Přede všemi lidmi [b] mějte na mysli ušlechtilé věci. [c]
18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, [a] mějte pokoj [b] se všemi lidmi.
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
20 Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ [a]
21 Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
1. Timoteovi 5 : 1 – 25
1 Na staršího [a] muže se neosopuj, [b] ale domlouvej [t1] mu jako otci, mladším [c] jako bratrům,
2 starším ženám jako matkám, mladším ve vší čistotě [a] jako sestrám.
3 (Vdovy [a] měj v úctě, mám na mysli ty), [t2] které jsou skutečně vdovy.
4 Má-li však některá vdova děti nebo vnoučata, ať se ti učí prokazovat zbožnost [a] především své rodině [t3] a odplácet rodičům, [t4] neboť to je milé [b] před Bohem.
5 Vdova, která je skutečně [a] osamělá, [b] spoléhá [c] na Boha [d] a oddává se vytrvale prosbám [e] a modlitbám (ve dne i v noci). [t5]
6 Ale ta, která se oddává rozkoším, [a] je mrtvá, [b] i když žije.
7 A toto přikazuj, [a] aby byly bezúhonné. [b]
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
9 Do seznamu ať je zapsána jen taková vdova, která není mladší než šedesát let, byla ženou jednoho muže, [a]
10 (je známá) [t7] dobrými skutky, [a] jestliže vychovala děti, byla pohostinná, [b] umývala nohy [c] svatým, pomáhala (lidem v tísni), [t8] jestliže šla za každým dobrým skutkem. [d]
11 Mladší vdovy však odmítej. [t9] Neboť když je jejich žádosti odvrátí od Krista, chtějí se vdávat;
12 (zaslouží si) [t10] odsouzení, protože zrušily první víru. [t11]
13 Zároveň se také učí být lenivé, [a] (chodíce po návštěvách). [t12] A nejen lenivé, nýbrž i pomlouvačné [t13] a všetečné, a mluví, co se nepatří.
14 Chci [a] tedy, aby se mladší vdovy vdávaly, [b] rodily děti, vedly domácnost [c] a nedávaly protivníku [d] žádnou příležitost k pomluvám. [e]
15 Vždyť některé z nich se již odvrátily za Satanem. [a]
16 Má-li [některý věřící muž nebo] některá věřící žena v rodině vdovy, ať jim pomáhá; církev tak nebude zatěžována a bude moci pomáhat skutečným [a] vdovám.
17 Starší, [a] kteří (zastávají dobře svůj úřad), [t14] jsou hodni dvojí cti, [b] zvláště ti, kteří se namáhají [c] (kázáním a vyučováním). [t15]
18 Neboť Písmo praví: ‚Volu, který mlátí, nedáš náhubek‘ [a] a ‚hoden je dělník své mzdy‘. [b]
19 Žalobu proti staršímu nepřijímej, leda na základě výpovědi dvou nebo tří svědků. [a]
20 Ty, kteří hřeší, kárej [a] přede všemi, [b] aby i ti ostatní měli strach. [t16]
21 Zapřísahám [t17] tě před Bohem a Kristem Ježíšem a před vyvolenými anděly, abys toto [t18] zachoval bez předpojatosti a nic nečinil tak, že bys někomu stranil. [a]
22 Nevzkládej [a] na nikoho ukvapeně [t19] ruce. Neměj účast [b] na cizích hříších. Uchovávej se čistý.
23 Nepij už jen vodu, ale kvůli svému žaludku a kvůli svým častým nemocem užívej trochu vína. [a]
24 Hříchy některých lidí jsou zcela zjevné a předem vedou k soudu, u jiných (se však také ukazují až potom). [t20]
25 Stejně tak i dobré skutky jsou zcela zjevné; a ty, s kterými je to jinak, nemohou zůstat skryté. [a]
Matouš 23 : 9
9 A nikoho nenazývejte na zemi svým Otcem, neboť jediný je váš Otec, [a] ten nebeský. [t4]
Malachiáš 4 : 6
1. Korintským 10 : 13
13 Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný [a] je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale (se zkouškou) [t9] dá i východisko, abyste ji mohli snést.
Titovi 3 : 5
5 zachránil [a] nás ne (na základě) [t2] skutků, [b] které jsme my učinili ve spravedlnosti, nýbrž podle svého milosrdenství [c] skrze koupel [d] znovuzrození a obnovou [e] Ducha Svatého,
Soudců 17 : 10
10 Nato mu Míka řekl: Zůstaň [t12] se mnou a buď mi otcem [a] a knězem. Já ti dám deset šekelů [v13] stříbra na rok, [t14] (řádné ošacení) [t15] a stravu. [b] Lévita tedy šel.
Leave a Reply