Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví oslava návratu domů
1. Tessalonicenským 4 : 13 – 18
13 Nechceme vás, bratři, nechávat v nevědomosti [a] o těch, kdo zesnuli, [t10] abyste se nermoutili jako ti ostatní, [b] kteří nemají naději. [c]
14 Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel [a] a vstal z mrtvých, tak Bůh také (ty, kdo zemřeli [t10] skrze Ježíše, přivede) [t11] s ním.
15 Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu [a] Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, [t10]
16 protože (za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla [a] a) [t12] Boží polnice [b] sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. [c]
17 Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích [a] do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem. [b]
18 Proto se těmito slovy navzájem povzbuzujte. [a]
Lukáš 15 : 11 – 32
11 Řekl: „Jeden člověk měl dva syny.
12 Mladší z nich řekl otci: ‚Otče, dej mi díl [a] majetku, který na mne připadá.‘ On jim rozdělil majetek. [t5]
13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno sebral, odešel do daleké krajiny [a] a tam rozmařilým [b] životem svůj majetek rozházel. [c]
14 A když všechno utratil, nastal v té krajině veliký hlad a on začal mít nouzi.
15 Šel a přichytil se jednoho občana té krajiny, a ten ho poslal na svá pole pást vepře.
16 A toužil (se nasytit) [t6] lusky, [v7] které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával.
17 Tu přišel k sobě [a] a řekl: [t8] ‚Jak mnoho nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já zde hynu hladem!
18 Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil [a] jsem proti nebi i před tebou.
19 Nejsem již hoden [a] nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků.‘
20 I vstal a přišel ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho uviděl a byl hluboce pohnut; [a] i běžel, padl mu kolem krku a zlíbal [b] ho.
21 Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou. Nejsem již hoden nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků.‘
22 Otec však řekl svým otrokům: ‚Přineste rychle to nejlepší roucho [t9] a oblečte [a] ho, a dejte mu na ruku prsten [b] a na nohy sandály. [v10]
23 Přiveďte tučné tele, [a] zabijte je, jezme a radujme se,
24 protože tento můj syn byl mrtvý, [a] a zase ožil, ztratil se, a byl nalezen.‘ A začali se radovat. [b]
25 Jeho starší syn byl na poli. Když přicházel a přiblížil se k domu, uslyšel hudbu [t11] a tanec. [a]
26 Zavolal si jednoho ze služebníků [t12] a vyptával se, co to má znamenat.
27 On mu řekl: ‚Přišel tvůj bratr a tvůj otec zabil tučné tele, že jej dostal nazpět zdravého.‘
28 Rozhněval [a] se a nechtěl vejít. Jeho otec vyšel a začal mu domlouvat. [b]
29 On však svému otci odpověděl: ‚Hle, tolik let ti sloužím [a] a nikdy jsem nepřestoupil tvůj příkaz, ale nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
30 Když však přišel tenhle tvůj syn, který prožral tvůj majetek s nevěstkami, [a] zabil jsi mu tučné tele.‘
31 On mu řekl: ‚Synu, [a] ty jsi vždycky se mnou, a všechno, co je mé, je tvé. [b]
32 Avšak bylo proč se veselit a radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtev, a ožil, ztratil se, a byl nalezen.‘“
Lukáš 15 : 22
22 Otec však řekl svým otrokům: ‚Přineste rychle to nejlepší roucho [t9] a oblečte [a] ho, a dejte mu na ruku prsten [b] a na nohy sandály. [v10]
Leave a Reply