Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví opatrnost
Přísloví 8 : 12
12 Já, moudrost, bydlím s chytrostí, [a] nalézám poznání a rozvahu. [b]
Přísloví 13 : 16
16 Každý chytrý člověk bude jednat podle poznání, [t27] avšak hlupák bude šířit [t28] svoji hloupost. [a]
1. Petrův 4 : 7
7 Konec [a] všeho se přiblížil. [b] Staňte se tedy rozvážnými [c] a střízlivými [d] k modlitbám.
Jeremiáš 23 : 1 – 40
1 Běda [a] pastýřům, [t1] kteří hubí a rozptylují ovce mé pastvy, je Hospodinův výrok.
2 Proto takto praví Hospodin, Bůh Izraele, o pastýřích, kteří pasou můj lid: Vy jste rozptýlili mé ovce, rozehnali je a nestarali se o ně. Hle, postarám [t2] se o vás za vaše zvrácené [a] činy, je Hospodinův výrok.
3 Já sám shromáždím [a] ostatek [b] svých ovcí ze všech zemí, kam jsem je rozehnal, přivedu je zpět na jejich pastvinu, budou plodné a rozmnoží se.
4 (Ustanovím jim) [t3] pastýře a budou je pást; nebudou se už bát ani děsit a nebudou pohřešovány, [t4] je Hospodinův výrok.
5 Hle, přicházejí [a] dny, je Hospodinův výrok, kdy vzbudím [t5] Davidovi spravedlivý Výhonek. [v6] Bude kralovat jako král, jednat rozumně [b] a vykonávat v zemi právo a spravedlnost.
6 (V jeho dnech) [t7] bude Juda zachráněn [t8] a Izrael [v9] bude bydlet v bezpečí. [a] Toto bude jeho jméno, kterým ho budou nazývat: Hospodin je naše spravedlnost. [b]
7 Proto hle, přicházejí [a] dny, je Hospodinův výrok, kdy se už nebude říkat: Jakože živ je Hospodin, který vyvedl izraelské syny z egyptské země,
8 ale: Jakože živ je Hospodin, který vyvedl a přivedl [a] potomstvo domu izraelského ze severní země a ze všech zemí, kam jsem [t10] je zahnal. Pak budou bydlet ve své zemi.
9 O prorocích. [t11] Mé srdce je zlomeno [a] v mém nitru, všechny mé kosti se třesou. Jsem jako opilec a jako muž (zmožený vínem,) [t12] kvůli Hospodinu a kvůli jeho svatým slovům. [t13]
10 Vždyť země je plná cizoložníků, [a] kvůli prokletí země uschla, [t14] stepní pastviny vyschly. (Způsob jejich života) [t15] je zlý, (zneužívají svou sílu.) [t16]
11 Vždyť jak prorok, tak i kněz mě znesvěcují, [t17] dokonce i ve svém domě jsem nalezl jejich zlo, je Hospodinův výrok.
12 Proto se jim jejich cesta stane (kluzkou stezkou, budou vyhnáni do tmy a padnou v ní,) [t18] protože na ně přivedu [a] zlo, rok jejich navštívení, [b] je Hospodinův výrok.
13 I na samařských prorocích jsem viděl bláznovství: [t19] Prorokovali [a] (skrze Baala) [t20] a sváděli můj lid, Izrael.
14 Na jeruzalémských prorocích jsem viděl otřesnou [a] věc: cizoloží [t21] a žijí ve lži. Posilují [b] ruce zločinců, [c] neodvracejí nikoho od jeho zla. Všichni jsou pro mě [d] jako Sodoma [e] a jeho obyvatelé jako Gomora.
15 Proto takto praví Hospodin zástupů o těch prorocích: Hle, nakrmím je pelyňkem [a] a dám jim pít otrávenou vodu, protože od jeruzalémských proroků vyšla hanebnost [t22] do celé země.
16 Toto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejte slova proroků, kteří vám prorokují. (Balamutí vás.) [t23] Vyslovují vidění svého srdce a ne to, co je z Hospodinových úst.
17 (Těm, kteří mnou pohrdají, stále říkají: Hospodin promluvil:) [t24] Budete mít pokoj [t25] a každému, kdo žije podle svého umíněného [a] srdce, říkají: (Nepřijde [b] na vás zlo.) [t26]
18 Vždyť kdo z nich (byl [a] přítomen důvěrnému setkání s Hospodinem,) [t27] aby viděl a slyšel jeho slovo? Kdo dával na jeho slovo pozor [b] a uslyšel je?
19 Hle, spustila se Hospodinova vichřice [a] hněvu, [t28] vířivý vichr. [b] Bude vířit na hlavě ničemů.
20 Hospodinův hněv [a] se neodvrátí, dokud nevykoná a nenaplní plány jeho srdce. V posledních dnech tomu zcela porozumíte.
21 Neposlal [a] jsem ty proroky, ale oni běželi, nemluvil jsem k nim, ale oni prorokovali. [b]
22 Kdyby byli přítomni důvěrnému setkání [a] se mnou, zvěstovali by mému lidu má slova, odvrátili by je od jejich zlé cesty a od jejich zvrácených [b] činů.
23 Cožpak jsem Bohem jen nablízku, je Hospodinův výrok, a ne také Bohem v dáli? [v29]
24 I když se někdo ukryje [a] ve skrýších, copak ho já neuvidím? [v30] je Hospodinův výrok. Cožpak nenaplňuji nebesa i zemi?, [v31] je Hospodinův výrok.
25 Slyšel jsem, co říkali proroci, kteří v mém jménu [a] prorokují [b] klam: Měl jsem sen, [c] měl jsem sen.
26 Jak dlouho bude v srdci proroků, kteří prorokují klam, [t32] (kteří prorokují podvod svého srdce,) [t33]
27 myšlenka, že svými sny, jež vypravují jeden druhému, způsobí, že můj lid zapomene na mé jméno, [v34] tak jako na mé jméno zapomněli jejich otcové (kvůli Baalovi?) [t35]
28 Prorok, který má sen, ať vypravuje sen, a který má mé slovo, ať vyslovuje mé slovo pravdivě. [t36] (Co je slámě do zrna?) [t37] je Hospodinův výrok.
29 Cožpak není mé slovo jako oheň, je Hospodinův výrok, a jako kladivo, [a] které tříští skálu?
30 Proto hle, jsem proti [a] prorokům, je Hospodinův výrok, kteří má slova kradou jeden druhému. [t38]
31 Hle, jsem proti prorokům, je Hospodinův výrok, kteří používají svůj jazyk a pronášejí výrok jako prorok.
32 Hle, já jsem proti těm, kdo prorokují klamné sny, je Hospodinův výrok, vypravují je a svádějí můj lid svými klamy a svou nadutostí, [t39] ale já jsem je neposlal ani jim nic nepřikázal. Jistě tomuto lidu neprospějí, je Hospodinův výrok.
33 Když se tě tento lid nebo prorok nebo kněz zeptá: Jaký je Hospodinův výnos? Řekneš jim: Vy jste to břemeno! [v40] Odvrhnu [t41] vás, je Hospodinův výrok.
34 Když prorok, kněz anebo kdokoliv z lidu bude říkat: (To je Hospodinův výnos,) [t42] takového člověka i jeho dům navštívím [a] s trestem.
35 (Toto říkejte jeden druhému a každý svému bratru:) [t43] Co odpověděl Hospodin? Co řekl Hospodin?
36 Slova: Hospodinův výnos už nepřipomínejte, protože každému je výnosem jeho vlastní slovo. Překrucujete [t44] slova živého [a] Boha, Hospodina zástupů, našeho Boha. [b]
37 (Toto řekni proroku:) [t45] Co Hospodin odpověděl? Anebo: Co řekl Hospodin?
38 Jestliže však budete říkat: Hospodinův výnos, tedy toto praví Hospodin: Protože říkáte toto slovo: Hospodinův výnos, přestože jsem k vám poslal se slovy: Neříkejte: Hospodinův výnos,
39 proto hle, zcela na vás zapomenu a odvrhnu od sebe [a] vás i město, které jsem dal vám a vašim otcům. [b]
40 Uvedu na vás věčnou potupu [a] a věčnou hanbu, která nebude zapomenuta. [b]
Zjevení 13 : 1 – 18
1 Tu jsem uviděl, jak z moře vystupuje šelma, [a] která měla deset rohů a sedm hlav; na svých rozích měla deset diadémů [b] a na svých hlavách jména [t1] urážející Boha.
2 Ta šelma, kterou jsem uviděl, byla podobná levhartovi, [a] její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu, svůj trůn [b] a velikou pravomoc.
3 A jednu z jejích hlav jsem viděl jakoby raněnou k smrti, ale její smrtelná rána byla vyléčena. Celá země nad tou šelmou užasla; [a]
4 poklonili se drakovi, že dal té šelmě svou pravomoc, a poklonili se také šelmě se slovy: „Kdo [a] je podobný té šelmě a kdo s ní může bojovat? [t2]“
5 Byla jí dána ústa mluvící [a] veliké věci a rouhání [b] a byla jí dána moc, [t3] (aby činila, co chce) [t4] po čtyřicet dva měsíce. [c]
6 I otevřela svá ústa k rouhání se Bohu a rouhala se jeho jménu a jeho stánku, (to jest těm), [t5] kteří přebývají [a] v nebi.
7 [A bylo jí dáno, (aby rozpoutala válku proti) [a] svatým [b] a aby je přemohla,] [c] a byla jí dána moc nad každým kmenem, lidem, jazykem i národem; [d]
8 budou se jí klanět všichni obyvatelé země, [a] jejichž jména nejsou (od založení světa [b] zapsána v knize [t6] života toho zabitého Beránka). [t7]
9 Má-li kdo (uši, slyš). [a]
10 (Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí; kdo má být zabit mečem), [t8] musí být mečem zabit. Zde jest vytrvalost [a] a víra [t9] svatých.
11 A uviděl jsem jinou šelmu vystupovat ze země; měla dva rohy jako beránek, [a] ale mluvila jako drak.
12 Vykonává všechnu pravomoc té první šelmy v její přítomnosti. Nutí zemi a její obyvatele, aby se klaněli [a] té první šelmě, jejíž smrtelná rána byla vyléčena. [b]
13 Činí veliká znamení, [a] takže nechá i oheň [b] z nebe před zraky lidí sestupovat na zem,
14 a svádí [a] obyvatele země znameními, která jí bylo dáno učinit před očima šelmy. Říká obyvatelům země, aby učinili obraz šelmě, která měla ránu od meče a ožila.
15 A bylo jí dáno, aby vložila [t10] ducha do obrazu té šelmy, takže obraz šelmy promluvil [t11] a způsobil, aby byli zabiti všichni, kteří se nepokloní obrazu šelmy. [a]
16 A působí, aby všem, malým i velkým, [a] bohatým i chudým, [b] svobodným i otrokům, [c] byl dán cejch [d] na pravou ruku nebo na čelo [e]
17 [a] aby nikdo nemohl kupovat ani prodávat, leda ten, kdo má cejch: jméno šelmy nebo číslo [t12] jejího jména.
18 Zde je moudrost. Kdo má rozum, ať spočte číslo té šelmy. Je to číslo člověka, a jeho číslo je šest set (šedesát šest). [t13]
Přísloví 15 : 2
2 Jazyk moudrých používá poznání [t3] správně, kdežto z úst hlupáků prýští [a] hloupost.
Filipenským 2 : 5 – 8
5 (Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo i) [t5] v Kristu Ježíši.
6 (Ačkoli byl) [t6] ve způsobu [a] Božím, (nelpěl na tom), [t7] že je roven [t8] Bohu,
7 nýbrž sám sebe zmařil, [t9] vzal na sebe způsob otroka [a] a stal se podobným [b] lidem. [c] A (když se ukázal) [t10] v podobě [t11] člověka,
8 ponížil [a] se, stal se poslušným [b] až k smrti, a to smrti na kříži. [c]
Žalmy 91 : 1 – 16
1 Ten, kdo přebývá [t1] v úkrytu [a] Nejvyššího, [b] přečká noc ve stínu [c] Všemohoucího. [t2]
2 Říkám o Hospodinu: [t3] Je mé útočiště, [a] má tvrz, [t4] můj Bůh, v něho doufám. [b]
3 On tě [t5] uchrání před osidlem [a] ptáčníkovým, [b] před morovou [c] zkázou. [t6]
4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly [a] máš útočiště, jeho věrnost [t7] je pavézou [b] i štítem. [t8]
5 Nebudeš se bát [a] nočního děsu, [b] ani toho, že ve dne přiletí šíp, [c]
6 ani moru, [a] obcházejícího po setmění, ani zhouby, [b] jež ničí za poledne. [t9]
7 Po tvém boku padne tisíc, deset tisíc [a] po tvé pravici, k tobě se to nepřiblíží.
8 Jistě uvidíš na vlastní [t10] oči, ano uzříš odplatu [a] ničemům. [b]
9 Protože jsi Hospodina, mé útočiště, [t11] protože jsi Nejvyššího učinil svým příbytkem, [a]
10 nestane se ti nic zlého, rána [a] se ke tvému stanu nepřiblíží,
11 neboť svým andělům [a] vydal o tobě příkaz, aby tě střežili [b] na všech tvých cestách.
12 Na rukou tě ponesou, [a] aby tvá noha [b] neklopýtla o kámen.
13 Budeš šlapat po lvu [a] i po zmiji, [t12] pošlapeš mladého lva [t13] i draka. [b]
14 Protože ke mně přilnul, [a] vytrhnu [b] ho; uvedu ho do bezpečí, [c] protože zná mé jméno. [d]
15 Bude ke mně volat a já mu odpovím, budu s ním v soužení, [a] vytrhnu ho a obdařím ho slávou. [b]
16 Nasytím [a] ho vysokým věkem [t14] a dám mu spatřit svou spásu. [b]
Leave a Reply