Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví odsouzení
Římanům 8 : 1
1 Nyní tedy není žádného odsouzení [a] pro ty, kteří jsou v Kristu [b] Ježíši a nechodí podle těla, ale podle Ducha.
Římanům 2 : 1 – 29
1 Proto jsi bez omluvy, [a] člověče, [b] a to každý, kdo soudíš. [c] V čem soudíš druhého, [d] v tom odsuzuješ sám sebe, neboť soudíš, ale sám činíš totéž.
2 Víme, [a] že Boží soud [t1] je podle pravdy [t2] proti těm, kdo dělají takové věci.
3 Máš za to, člověče, který soudíš ty, kdo takové věci dělají, a sám činíš totéž, že unikneš Božímu soudu?
4 Nebo pohrdáš bohatstvím [a] jeho dobroty, [b] shovívavosti [c] a trpělivosti, [d] a nevíš, že [c]Boží dobrota tě vede k pokání? [e]
5 Svou tvrdostí [a] a nekajícným srdcem [b] si shromažďuješ hněv ke dni hněvu [c] a zjevení spravedlivého [c]Božího soudu. [d]
6 On odplatí každému podle jeho skutků. [a]
7 Těm, kteří s vytrvalostí [a] v dobrém skutku hledají slávu, čest a neporušitelnost, [b] dá věčný život. [c]
8 Avšak těm, kteří jsou sobečtí [a] a neposlouchají [b] [c]pravdu, nýbrž poslouchají nepravost, odplatí hněvem [c] a zuřivostí. [d]
9 Soužení a úzkost [a] padne na duši každého člověka, jenž působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka; [b]
10 avšak sláva, [a] čest a pokoj připadne každému, kdo činí dobro, [b] předně Židovi, a také Řekovi.
11 U Boha není přijímání osob. [a]
12 Ti, kdo bez Zákona [a] zhřešili, bez Zákona také zahynou; a ti, kdo zhřešili pod Zákonem, [b] skrze Zákon budou souzeni.
13 Neboť u Boha nejsou spravedliví (ti, kdo Zákon slyší), [t3] ale ospravedlněni budou (ti, kdo jej plní). [t4]
14 Když totiž pohané, [t5] kteří nemají Zákon, přirozeným způsobem činí [a] to, co Zákon požaduje, pak jsou sami sobě Zákonem, ač Zákon nemají.
15 Ukazují, že mají dílo Zákona napsané ve svých srdcích. Jejich svědomí [a] (bude svědčit spolu s myšlenkami, jež se navzájem obviňují nebo také obhajují,
16 v den), [t6] kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude [t7] podle mého evangelia [a] soudit, [t7] co je skryto v lidech.
17 Jestliže se však nazýváš Židem, spoléháš na Zákon [a] a chlubíš se Bohem, [b]
18 poznáváš jeho vůli a vyučován ze Zákona [a] rozpoznáváš [b] to, na čem záleží; [t8]
19 jsi o sobě přesvědčen, [a] že jsi vůdcem slepých, [b] světlem těch, kteří jsou ve tmě, [c]
20 vychovatelem nerozumných, [a] učitelem nedospělých, maje v Zákoně ztělesnění poznání a pravdy —
21 ty tedy učíš druhého, a sám sebe neučíš? Ty hlásáš, že se nemá krást, [a] a kradeš? [b]
22 Ty říkáš, že se nemá cizoložit, a cizoložíš? Ty si ošklivíš modly, a (věci z jejich chrámů bereš)? [t9]
23 Ty, který se chlubíš Zákonem, přestupováním Zákona zneuctíváš Boha?
24 Neboť kvůli vám je jméno Boží mezi národy v opovržení, [a] jak je napsáno.
25 Obřízka [a] prospívá, jestliže děláš to, co přikazuje Zákon. Jsi-li však přestupníkem Zákona, tvá obřízka se stala neobřízkou. [b]
26 Jestliže tedy (neobřezaný člověk) [t10] zachovává ustanovení Zákona, nebude mu jeho neobřízka počítána za obřízku?
27 A když člověk od přirozenosti neobřezaný [t10] plní Zákon, bude soudit tebe, který jsi skrze literu [a] a obřízku přestupníkem Zákona.
28 Neboť pravý Žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle;
29 ale pravý Žid je ten, kdo je Židem uvnitř, a pravá obřízka [a] je obřízka srdce [b] Duchem, nikoli literou. Ten má chválu ne od lidí, nýbrž od [c]Boha. [c]
Jan 3 : 17
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
Izaiáš 35 : 3 – 6
3 Posilujte [a] malátné [b] ruce, upevňujte klopýtající kolena. [c]
4 Řekněte těm, kdo mají ustrašené [t3] srdce: [a] Buďte silní, [b] nebojte se; hle, váš Bůh! [c] Přijde s pomstou, [d] s Boží odplatou. On sám přijde [e] a zachrání [f] vás.
5 Tehdy prohlédnou [t4] oči slepých [a] a uši hluchých [b] se [c] otevřou.
6 Tehdy chromý [a] bude skákat jako jelen a jazyk němého [b] bude výskat, neboť v pustině vytrysknou [t5] vody a potoky v Arabě.
Žalmy 40 : 11 – 12
11 Tvou spravedlnost jsem neukryl uvnitř svého srdce, mluvil jsem o tvé věrnosti [a] a spáse, nezatajil [b] jsem tvé milosrdenství [c] a tvou pravdu ve velikém [t19] shromáždění.
12 Hospodine, ty mi neodepřeš [t20] své slitování. [a] Kéž mě stále střeží tvé milosrdenství a tvá věrnost. [t21]
Zjevení 22 : 3 – 4
3 Nic prokletého [a] již nebude. V tom městě bude [c]Boží a Beránkův trůn [b] a jeho otroci mu budou sloužit [c]
4 a budou vidět [a] jeho tvář [b] a na jejich čelech [c] bude jeho jméno. [d]
Římanům 8 : 34
34 Kdo je ten, který je odsoudí? [a] Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel [b] a byl i vzkříšen z mrtvých, je na pravici [c]Boží [c] a přimlouvá [d] se za nás!
1. Tessalonicenským 4 : 15 – 16
15 Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu [a] Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, [t10]
16 protože (za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla [a] a) [t12] Boží polnice [b] sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. [c]
Římanům 4 : 1 – 25
1 Co tedy řekneme? [a] Čeho dosáhl Abraham, [b] náš praotec [t4] podle těla? [c]
2 Jestliže byl Abraham [a] ospravedlněn ze skutků, [b] má se čím chlubit, [c] ale ne před Bohem.
3 Neboť co praví Písmo? [a] ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost.‘ [b]
4 Tomu, kdo pracuje, se mzda nedává [t5] z milosti, [a] nýbrž z povinnosti.
5 Kdo však (pro svou spravedlnost) nepracuje, ale spoléhá [t6] na toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se jeho víra [a] pokládá za spravedlnost.
6 Tak i David vypravuje o blahoslavenství člověka, jemuž Bůh připisuje [t7] spravedlnost bez skutků:
7 ‚Blahoslavení jsou ti, jejichž nepravosti [t8] byly odpuštěny a jejichž hříchy byly přikryty.
8 Blahoslavený je muž, jemuž Pán vůbec nepřipočte [t7] hřích.‘ [a]
9 Vztahuje se toto blahoslavenství jen na obřezané, [t1] nebo také na neobřezané? [t2] Říkáme totiž: ‚Abrahamovi byla víra počtena za spravedlnost.‘ [a]
10 Jak mu tedy byla počtena? Byl už obřezán, [t9] či ještě ne? [t10] Nebyl obřezán, [t9] ale byl ještě (před obřízkou) [t10]
11 a znamení obřízky přijal jako pečeť spravedlnosti z víry, kterou měl ještě (před obřízkou), [t10] aby byl otcem [a] všech věřících mezi neobřezanými, [t2] aby tak také jim byla připočtena spravedlnost
12 a aby byl otcem těch obřezaných, [t1] kteří nejsou jen obřezáni, ale kráčejí také ve šlépějích [a] víry, kterou měl náš otec Abraham ještě (před obřízkou). [t10]
13 Zaslíbení, že bude dědicem světa, se Abrahamovi a jeho potomstvu [t11] nedostalo skrze Zákon, nýbrž skrze spravedlnost z víry.
14 Neboť jsou-li dědici ti, kteří jsou jimi ze Zákona, je víra zbytečná a zaslíbení je zrušeno.
15 Zákon působí hněv. [a] Kde však není Zákon, [b] tam není ani přestoupení.
16 Dědictví je proto z víry, aby bylo podle milosti a aby bylo toto zaslíbení platné pro veškeré potomstvo, [t12] nejen pro ty, kdo jsou ze Zákona, ale i pro ty, kdo jsou z víry Abrahama, jenž je otcem [a] nás všech,
17 jak je napsáno: ‚Ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.‘ [a] Je otcem před tím, jemuž uvěřil, před Bohem, který oživuje mrtvé [b] a povolává to, co není, [c] jako by bylo.
18 On proti naději na základě naděje uvěřil, že se stane otcem mnohých národů podle toho, co je řečeno: ‚Tak bude tvé potomstvo. [t12]‘ [a]
19 A neochabl ve víře, ani když mu bylo asi sto let; (ačkoliv pohleděl) [t13] na své již umrtvené tělo a na (odumřelé lůno Sářino), [t14]
20 nezačal v nevěře o [c]Božím zaslíbení [a] pochybovat, [b] ale byl posílen [c] (ve víře), [t15] když vzdal slávu [d] [c]Bohu, [e]
21 a nabyl pevného přesvědčení, [a] že to, co Bůh zaslíbil, je mocen i učinit.
22 Proto mu to také bylo počteno za spravedlnost.
23 To, že mu to bylo počteno za spravedlnost, nebylo však napsáno [a] jen kvůli němu,
24 nýbrž také kvůli nám, kterým to má být počítáno, nám, kteří spoléháme [a] na toho, jenž vzkřísil [t16] z mrtvých Ježíše, našeho Pána.
25 On byl vydán [a] pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění. [b]
Marek 7 : 20 – 23
20 Říkal však: „To, co z člověka vychází, to člověka znečišťuje.
21 Neboť zevnitř ze srdce lidí vycházejí zlé myšlenky, smilstva, [a] krádeže, vraždy,
22 cizoložství, hrabivost, [a] špatnosti, lest, [b] bezuzdnost, [c] závist, [t11] urážky, [t12] pýcha, [d] pošetilost. [t13]
23 Všechny tyto špatnosti vycházejí zevnitř a znečišťují člověka.“
Leave a Reply