Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví odškodnění
Genesis 9 : 6
6 Kdo prolévá krev člověka, jiným člověkem bude prolita krev jeho. Vždyť k obrazu Božímu učinil Bůh člověka.
Přísloví 6 : 16 – 17
16 Šest věcí Hospodin nenávidí [a] a sedmá [v18] je pro něj [t19] ohavností: [b]
17 Povýšené [a] oči, lživý [b] jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, [c]
2. Petrův 3 : 9
9 Pán neotálí [a] s naplněním svého zaslíbení, (jak si někteří myslí), [t4] nýbrž je k vám [t5] shovívavý, [b] nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. [c]
1. Petrův 2 : 1 – 25
1 Odložte [a] tedy každou špatnost [b] a každou lest, [c] pokrytectví, [d] závist [e] a každou pomluvu [f]
2 a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném [t1] (mléku [a] Božího slova), [t2] abyste jím [t3] vyrostli [b] [k záchraně],
3 jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý. [a]
4 (Když přicházíte) [t4] k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, [a] vzácný,
5 i vy sami jako živé kameny jste budováni [t5] jako duchovní dům [a] ve svaté kněžstvo, [b] abyste přinášeli [t6] duchovní oběti, [c] příjemné [c]Bohu skrze Ježíše Krista.
6 Proto stojí v Písmu: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.‘ [a]
7 Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, [t7] ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal (kamenem úhelným) [t8]‘
8 a ‚kamenem úrazu a skálou pohoršení‘. [a] Ti (narážejí, protože jsou neposlušni [b]slova; k tomu také byli určeni). [t9]
9 Vy však jste ‚rod vyvolený, [a] královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, [b] abyste rozhlásili [c] (mocné skutky) [t10]‘ [d] toho, jenž vás povolal [e] ze tmy do svého podivuhodného světla. [f]
10 Vy, kdysi [a] ‚Ne-lid‘, [b] jste nyní lid Boží; vy, kdysi ‚Ne-slitovaní‘, jste však nyní došli slitování.
11 Milovaní, [a] prosím [t11] vás jako cizince [b] a příchozí: zdržujte se tělesných žádostí, [c] které vedou boj [d] proti duši;
12 veďte [t12] dobrý způsob života [a] mezi pohany, [t13] aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, (uviděli vaše dobré skutky [b] a oslavili [c]Boha) [t14] v den navštívení. [c]
13 Kvůli Pánu se podřiďte [a] každému lidskému zřízení: [t15] ať králi [b] jako svrchovanému vládci,
14 ať místodržícím jako těm, kteří jsou od něho posíláni k tomu, aby trestali [a] zločince a uznávali ty, kdo jednají dobře;
15 neboť taková [t16] je vůle [c]Boží, [a] abyste dobrým jednáním [b] umlčovali neznalost nerozumných [c] lidí;
16 jako svobodní, [a] a ne jako ti, kteří mají svobodu [b] za plášť špatnosti, [c] nýbrž jako otroci [d] Boží.
17 Všechny ctěte, [a] bratrstvo [b] milujte, [c] [c]Boha se bojte, [d] krále [t17] mějte v úctě. [e]
18 Sluhové, [t18] podřizujte se ve vší bázni [a] pánům, [b] nejen dobrým a mírným, nýbrž i zlým. [t19]
19 Je to totiž milost, snáší-li někdo bolesti kvůli svědomí [a] před Bohem [t20] a trpí [b] nespravedlivě. [c]
20 Neboť jaká to bude sláva, [t21] budete-li snášet rány [a] za to, že hřešíte? Ale budete-li snášet utrpení, ač jednáte dobře, to je milost [t22] před Bohem.
21 K tomu jste přece byli povoláni, [a] neboť i Kristus trpěl [b] za vás [t23] a zanechal vám příklad, [c] abyste šli [t24] v jeho šlépějích. [d]
22 On ‚se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech‘. [a]
23 Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě.
24 On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo [a] kříže, abychom zemřeli hříchům [b] a byli živi spravedlnosti. [c] Jeho zraněním [t25] jste byli uzdraveni. [d]
25 Neboť jste bloudili jako ovce, [a] ale nyní (jste se obrátili) [t26] k pastýři a strážci [t27] svých duší.
2. Tessalonicenským 1 : 9
9 Ti ponesou trest, věčnou zkázu [a] v odloučení od Pánovy tváře [b] a od slávy [c] jeho síly, [d]
2. Timoteovi 3 : 16
16 Veškeré Písmo [a] je (vdechnuté Bohem) [t16] a je užitečné [b] k učení, k usvědčování, [c] k napravování, k výchově ve spravedlnosti,
Římanům 13 : 4
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.
Jan 3 : 1 – 36
1 Mezi [t1] farizeji byl člověk jménem Nikodém, [a] přední muž [t2] mezi Židy.
2 Ten přišel (k Ježíšovi) [t3] v noci a řekl mu: „Rabbi, [a] víme, že jsi přišel [b] od Boha [c] jako učitel, [d] neboť nikdo nemůže činit ta znamení, [e] která činíš ty, není-li s ním [c]Bůh.“ [f]
3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li [a] se kdo znovu, [t4] nemůže spatřit Boží království. [t5]“
4 Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna [t6] své matky a narodit se.“
5 Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody [a] a Ducha, [t7] nemůže vstoupit do Božího království. [b]
6 Co se narodilo z těla, [a] je tělo, a co se narodilo z Ducha, [t7] je duch.
7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. [t4]
8 Vítr [t8] vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, [t9] ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. [t7]“
9 Nikodém mu odpověděl: „Jak [a] se to může stát?“
10 Ježíš mu odpověděl: „Ty jsi učitel [a] Izraele, a toto nevíš?
11 Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme, co víme, a svědčíme [a] o tom, co jsme viděli, a vy naše svědectví [b] nepřijímáte.
12 Když jsem vám pověděl věci pozemské, [a] a nevěříte, jak uvěříte, povím-li vám věci nebeské? [b]
13 Nikdo nevystoupil [a] do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, [b] Syna člověka, [c] [který je v nebi].
14 A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, [a] tak musí být vyvýšen [b] Syn člověka,
15 aby každý, (kdo v něho věří, [t10] měl život) [t11] věčný.“ [a]
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
18 Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného [t13] Syna Božího.
19 Toto je ten soud, že světlo [a] přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. [b]
20 Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky [a] nebyly odhaleny. [t14]
21 Kdo však činí pravdu, [a] přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“
22 Potom [v15] přišel Ježíš i jeho učedníci do judské země; tam s nimi pobýval a křtil. [a]
23 Také Jan křtil v Ainon, [v16] blízko Salim, protože tam bylo hodně vody; a lidé přicházeli a byli křtěni.
24 Jan totiž ještě nebyl uvržen do vězení. [a]
25 Mezi některými z Janových učedníků a jedním Židem [t17] nastal spor o očišťování. [a]
26 Přišli k Janovi a řekli mu: „Rabbi, [a] ten, který byl s tebou za Jordánem [b] a o němž jsi vydal svědectví, [c] hle, ten křtí a všichni přicházejí k němu.“
27 Jan odpověděl: „Člověk si nemůže vzít nic, není-li mu to dáno [a] z nebe. [b]
28 Vy sami jste [mi] svědky, že jsem řekl: ‚Já nejsem Mesiáš,‘ [a] ale ‚Jsem poslán [b] před ním.‘ [c]
29 Ženich [a] je ten, kdo má nevěstu. Přítel ženicha, který stojí a slyší ho, velmi [t18] se raduje z ženichova hlasu. Tato má radost je tedy naplněna. [b]
30 On musí růst, já však se menšit.“
31 „Kdo přichází shůry, [a] je nade všechny. Kdo je ze země, [b] je pozemský [t19] a mluví pozemsky. Kdo přichází z nebe, [je nade všechny a]
32 svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví [a] nikdo nepřijímá.
33 Kdo přijal jeho svědectví, zpečetil, [a] že Bůh je pravdivý. [b]
34 Ten, koho poslal [t20] Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh dává Ducha bez odměřování.
35 Otec miluje Syna a všechno dal [a] do jeho rukou.
36 Kdo věří v Syna, má věčný život; [a] kdo však Syna odmítá, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.“ [b]
Matouš 16 : 27
27 Syn člověka má přijít [a] v slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí [b] každému podle jeho jednání. [t19]
Leave a Reply