Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví odraz
Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
1. Korintským 8 : 6
6 my máme jediného Boha, Otce, [a] od něhož je všechno a pro něhož jsme my, [b] a jediného Pána, Ježíše Krista, skrze něhož je všechno, i my jsme skrze něho.
Skutky 1 : 8
8 ale přijmete [t6] (moc [a] [c]Ducha Svatého, který na vás přijde), [t7] a budete mi svědky [b] v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku [c] a až po nejzazší konec země.“ [d]
Jan 10 : 11
11 Já jsem ten dobrý pastýř. [a] Dobrý pastýř pokládá svou duši [b] za ovce.
Lukáš 3 : 10 – 18
10 Zástupy se ho ptaly: „Co tedy máme dělat?“ [a]
11 Odpověděl jim :„Kdo má dvě košile, [a] ať dá tomu, který nemá, a kdo má co k jídlu, ať činí podobně.“
12 Přišli i celníci, [a] aby byli pokřtěni, a řekli mu: „Učiteli, [v5] co máme dělat?“
13 On jim řekl: „Nevybírejte [t6] víc, [a] než je vám nařízeno.“
14 Ptali se ho i vojáci: [a] „A co bychom měli udělat my?“ Řekl jim: „Nikoho neolupujte ani nevydírejte, a buďte spokojeni [b] se svým žoldem.“
15 Zatímco lid byl plný očekávání a všichni ve svých srdcích rozvažovali o Janovi, není-li snad on ten Kristus, [a]
16 řekl na to Jan všem: „Já vás sice křtím vodou, avšak přichází silnější než já, jemuž nejsem hoden rozvázat řemínek u jeho sandálů; on vás bude křtít v Duchu Svatém a ohni. [a]
17 V jeho ruce je lopata, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky, ale plevy bude pálit ohněm neuhasitelným.“
18 Tak i mnoha jinými slovy [a] napomínaje lid, hlásal dobrou zprávu.
Jan 8 : 32
32 Poznáte pravdu [a] a pravda vás vysvobodí.“ [b]
Jan 16 : 13
13 Když však přijde On, [t2] Duch Pravdy, [a] uvede [b] vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší; oznámí [t3] vám i to, co má přijít.
Jan 18 : 1 – 40
1 (Po těch slovech) [t1] vyšel Ježíš se svými učedníky za potok [t2] Cedron, [v3] kde byla zahrada, [v4] do níž vešel on i jeho učedníci.
2 Také Juda, který ho zrazoval, [t5] to místo znal, protože Ježíš se tam častokrát setkal se svými učedníky.
3 Juda [a] vzal s sebou oddíl [b] vojáků a od velekněží a farizeů strážce [c] a přišli tam s svítilnami, pochodněmi [d] a zbraněmi.
4 Ježíš, který věděl [a] o všem, co se mu má přihodit, vyšel a řekl jim: „Koho hledáte?“
5 Odpověděli mu: „Ježíše Nazaretského. [t6]“ [Ježíš] jim řekl: „Já jsem.“ Stál s nimi i Juda, který ho zrazoval. [t5]
6 Jakmile jim řekl: ‚Já jsem‘, ustoupili dozadu a padli na zem.
7 Opět se jich tedy zeptal: „Koho hledáte?“ Oni řekli: „Ježíše Nazaretského. [t6]“
8 Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte-li mne, nechte tyto lidi odejít.“
9 To aby se naplnilo slovo, které řekl: ‚Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem nikoho.‘ [a]
10 Šimon Petr, který měl meč, jej vytasil, udeřil veleknězova otroka a uťal mu pravé ucho. [a] Jméno toho otroka bylo Malchos.
11 Ježíš řekl Petrovi: „Schovej meč do pochvy! Což nemám pít kalich, [a] který mi dal Otec?“
12 Oddíl, [a] velitel a židovští strážci Ježíše zatkli a spoutali ho.
13 Přivedli ho nejprve k Annášovi; [a] byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem.
14 Byl to právě Kaifáš, [a] který poradil Židům, že je prospěšné, aby jeden člověk zemřel za národ. [b]
15 Za [a] Ježíšem šel Šimon Petr a jiný učedník. [v7] Ten učedník byl znám veleknězi a vešel spolu s Ježíšem do veleknězova nádvoří,
16 Petr však zůstal stát před vraty. Ten druhý učedník, který byl znám veleknězi, vyšel, řekl něco vrátné a zavedl Petra dovnitř.
17 Tu řekla služka [a] vrátná Petrovi: „Nejsi i ty z učedníků tohoto člověka?“ On řekl: „Nejsem.“
18 Otroci a strážci rozdělali oheň, [v8] protože bylo chladno, stáli kolem něho a ohřívali se; i Petr stál s nimi a ohříval se.
19 Velekněz se Ježíše otázal na jeho učedníky a na jeho učení.
20 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem mluvil k světu veřejně; [a] učil jsem vždy v synagoze [b] a v chrámě, kde se scházejí všichni Židé, a nic jsem neříkal tajně.
21 Proč se ptáš mne? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem jim pověděl; hle, tito vědí, co jsem řekl.“
22 Když to řekl, jeden strážce, který stál poblíž, dal Ježíšovi ránu [a] se slovy: „Takto odpovídáš veleknězi?“
23 Ježíš mu odpověděl: „Jestliže jsem promluvil zle, vydej svědectví o tom zlém; jestliže však správně, proč mě biješ?“
24 Annáš ho tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.
25 Šimon Petr stál u ohně a ohříval se. Tu mu řekli: „Nejsi i ty z jeho učedníků?“ On zapřel: „Nejsem.“
26 Jeden z veleknězových otroků, příbuzný toho, kterému Petr uťal ucho, [a] řekl: „Neviděl jsem tě s ním v té zahradě?“
27 Petr opět zapřel. A vtom zakokrhal [a] kohout.
28 Od Kaifáše vedli Ježíše do vládního paláce. [t9] Bylo časně ráno. Oni sami do vládního paláce nevstoupili, aby se neposkvrnili a mohli jíst (velikonočního beránka). [t10]
29 Pilát [a] k nim vyšel ven a řekl: „Jakou žalobu vznášíte proti tomuto člověku?“
30 Řekli mu: „Kdyby tento člověk nebyl zločinec, nevydali [a] bychom ti ho.“
31 Pilát jim řekl: „Vezměte si ho a suďte ho podle svého zákona.“ Židé mu řekli: „My nesmíme nikoho usmrtit.“
32 (Tak se mělo naplnit) [t11] Ježíšovo slovo, které řekl, aby naznačil, jakou smrtí má [t12] zemřít.
33 Pilát tedy opět vešel do vládního paláce, [t9] zavolal si Ježíše a řekl mu: „Ty jsi král [a] Židů?“
34 Ježíš odpověděl: „To říkáš sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?“
35 Pilát odpověděl: „Jsem snad já Žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Co jsi učinil?“
36 Ježíš odpověděl: „Mé království [t13] není z tohoto světa; kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji strážci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; ale mé království není odtud.“
37 Pilát mu řekl: „Jsi tedy král?“ Ježíš odpověděl: „Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví [a] pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“
38 Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ A když to pověděl, vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu [a] nenalézám.
39 Je u vás zvykem, že vám o velikonocích [t14] propouštím jednoho vězně. Chcete tedy, abych vám propustil krále Židů?“
40 Znovu zvolali: „Toho ne, ale Barabáše!“ Ten Barabáš byl lupič. [a]
Marek 14 : 43 – 65
43 A [a] hned, když ještě mluvil, přichází Juda, jeden z Dvanácti, a s ním zástup od velekněží, učitelů Zákona a starších, s meči a holemi.
44 Ten, který ho zrazoval, (měl s nimi domluvené znamení): [t13] „Koho políbím, ten to je. Zmocněte se ho a bezpečně [t14] odveďte!“
45 Když přišel, hned k němu přistoupil a řekl: „Rabbi!“ [a] A vroucně ho políbil.
46 Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.
47 Jeden z okolostojících tasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho.
48 Ježíš jim na to [t15] řekl: „Vyšli jste s meči a holemi jako na lupiče, abyste mne zatkli. [t16]
49 Den co den jsem vyučoval u vás v chrámě, a nezmocnili jste se mne. Ale (musí se naplnit) [t17] Písma. [t18]“
50 A všichni ho opustili a utekli.
51 Šel s ním nějaký [v19] mladík, který měl přes nahé tělo přehozený lněný [v20] šat, i zmocnili se ho.
52 On tam však zanechal lněný šat a utekl od nich nahý.
53 Ježíše [a] odvedli k veleknězi [v21] a shromáždili se k němu všichni velekněží, starší a učitelé Zákona.
54 Petr došel zpovzdálí za ním až dovnitř do veleknězova dvora, seděl pak se služebníky a ohříval se u ohně. [t22]
55 Velekněží a celá velerada [a] hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho odsoudili k smrti, ale nenalézali.
56 Neboť mnozí proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví nebyla stejná.
57 Někteří povstali a křivě proti němu svědčili:
58 „My jsme ho uslyšeli, jak říká: Já zbořím tuto svatyni udělanou rukama a ve třech dnech vybuduji jinou, ne rukama udělanou.“ [a]
59 A ani tak jejich svědectví nebylo shodné.
60 I povstal uprostřed velekněz a zeptal se Ježíše: „Nic neodpovídáš? Co tito lidé proti tobě svědčí?“
61 On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: „Jsi ty Mesiáš, [a] Syn Požehnaného?“
62 Ježíš řekl: „Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci [v23] a přicházejícího s [t24] nebeskými oblaky. [a]“
63 Velekněz roztrhl svá roucha a říká: „Nač ještě potřebujeme svědky?
64 Slyšeli jste rouhání. Jak se vám to jeví?“ Všichni ho odsoudili, že je hoden [t25] smrti.
65 A někteří na něho začali plivat, zahalovat mu tvář, bít ho pěstmi a říkat mu: „Zaprorokuj!“ A biřici ho zasypali [t26] ranami.
Jan 8 : 58
58 Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, dřív než byl Abraham, já jsem.“ [a]
Jan 1 : 3
3 Všechno [a] vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo (vůbec nic) [t3] (, co je.
Jan 13 : 35
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ [a]
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
Leave a Reply