Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví odpadnutí
Galatským 1 : 8 – 9
8 Ale i kdybychom [vám] my nebo sám anděl z nebe (zvěstoval v evangeliu) [t11] něco (jiného než) [t12] to, co jsme vám zvěstovali, [t13] budiž proklet! [a]
9 Jak jsme řekli dříve, i nyní říkám znovu: Jestliže vám někdo (zvěstuje jako evangelium) [t11] něco mimo [t12] to, co jste přijali, budiž proklet!
Deuteronomium 13 : 6 – 11
6 Takový prorok či ten, kdo měl sen, ať je usmrcen, [a] neboť naváděl [t7] ke vzpouře proti Hospodinu, vašemu Bohu, který vás vyvedl [b] z egyptské země a vykoupil tě [c] z domu otroctví. [t8] (Chtěl tě svést) [t9] z cesty, po které ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal jít. Tak (vyhlaď zlo ze svého středu.) [d]
7 Kdyby tě tvůj bratr, syn tvé matky, nebo tvůj syn nebo tvá dcera nebo (žena tvého klína) [t10] nebo tvůj (přítel, který ti je drahý jako tvůj život,) [t11] tajně naváděl slovy: Pojďme sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové,
8 některým z bohů národů, [a] které jsou okolo vás, [b] ať jsou blízko tebe či daleko od tebe, z jednoho konce země až na druhý, [t12]
9 nesvoluj [a] mu, neposlouchej ho, ať se nad ním tvé oko neslituje, [b] neměj [c] soucit a nekryj [t13] ho,
10 ale rozhodně ho zabij. Ať je tvá ruka jako první proti němu, [a] abys ho usmrtil, a potom ruka všeho lidu.
11 Ukamenuj ho, [t14] ať zemře, protože tě chtěl svést od Hospodina, tvého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
2. Paralipomenon 15 : 13
13 A každý, kdo by nehledal Hospodina, Boha Izraele, ať je usmrcen, (malý i velký, [t5] muž i žena.) [t6]
2. Petrův 2 : 20 – 22
20 Jestliže totiž ti, kteří unikli poskvrnám světa poznáním [našeho] Pána a Zachránce Ježíše Krista, [a] se znovu do nich zapletou [b] a podlehnou jim, jsou jejich poslední věci horší než první. [c]
21 Bylo by pro ně lépe, kdyby nepoznali cestu [a] spravedlnosti, [b] než když ji poznali, a odvrátili se od svatého přikázání, které jim bylo předáno. [c]
22 Přihodilo se jim to, co říká toto pravdivé přísloví: ‚Pes se vrátil k vlastnímu vývratku‘ [a] a umytá svině (se opět válí v bahně). [t21]
1. Timoteovi 4 : 1
1 [c]Duch [a] výslovně praví, že v posledních [t1] dobách [b] někteří odstoupí od víry, přidržujíce se bludných duchů [c] a učení démonů, [d]
Židům 6 : 4 – 8
4 Neboť ty, kteří byli jednou osvíceni, [a] okusili nebeského daru [b] a stali se účastníky Ducha Svatého, [c]
5 okusili [a] dobrého Božího slova i moci [t7] budoucího věku, [b]
6 a odpadli, [t8] je nemožné znovu obnovovat ku pokání, [a] neboť si opět křižují Syna Božího a vystavují ho veřejnému posměchu. [b]
7 Vždyť zem, která pije déšť, jenž na ni často přichází, a plodí užitečnou bylinu těm, pro něž je také obdělávána, [a] dostává od Boha požehnání.
8 Když však nese trní a bodláky, [a] je neužitečná [t9] a blízká prokletí; jejím koncem [b] je spálení.
2. Petrův 3 : 17
17 Ale vy, milovaní, protože to víte předem, [a] chraňte [b] se, abyste nebyli svedeni bludem [c] bezuzdných lidí a neodpadli [d] od vlastního pevného základu.
Matouš 24 : 10
10 A tehdy (mnohým to bude kamenem úrazu,) [t7] budou se navzájem zrazovat [t8] a jeden druhého nenávidět.
2. Tessalonicenským 2 : 3
3 Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, [a] protože nenastane, dokud napřed nepřijde odpadnutí [t3] [b] a nebude zjeven ten člověk bezzákonnosti, [t4] syn záhuby, [c]
Lukáš 8 : 13
13 Ti ‚na skále‘, když uslyší, s radostí přijímají Slovo. Protože však nemají kořen, věří jen po určitou dobu [a] a v čas zkoušky odpadají. [b]
Židům 10 : 26 – 29
26 Neboť jestliže dobrovolně [a] hřešíme poté, co jsme přijali jasné poznání pravdy, [b] nezůstává již více oběť za hříchy,
27 nýbrž jakési hrozné očekávání soudu [a] a žár ohně, [b] který bude stravovat odpůrce. [c]
28 Kdo pohrdl [a] Mojžíšovým zákonem, umírá bez slitování [b] na základě svědectví dvou nebo tří svědků. [c]
29 Uvažte, [a] oč horšího trestu bude hoden ten, kdo pošlapal Syna [c]Božího, [b] a krev smlouvy, [c] jíž byl posvěcen, [d] měl za nečistou, [t16] a [c]Ducha [e] milosti [f] potupil?
2. Timoteovi 4 : 3
3 Neboť přijde doba, [a] kdy lidé nesnesou zdravé učení, [b] nýbrž si podle vlastních žádostí [c] budou shromažďovat [t4] učitele, [d] (aby jim říkali, co je jim příjemné); [t5]
2. Timoteovi 3 : 1 – 9
1 Toto však věz, že v posledních dnech [a] nastanou těžké [b] časy.
2 Lidé budou sobečtí, [t1] chtiví peněz, [t2] chlubiví, [a] domýšliví, rouhaví, [b] rodičů neposlušní, nevděční, [c] nesvatí, [t3]
3 bezcitní, [a] nesmířliví, pomlouvační, [b] nevázaní, hrubí, [t4] nepřátelští k dobrému, [t5]
4 zrádní, [a] lehkomyslní, [t6] nadutí, [b] milující rozkoš [c] spíše než milující Boha.
5 Budou mít vnější formu zbožnosti, [a] ale její moc (jim bude cizí). [t7] Od takových se odvracej. [b]
6 (K nim patří) [t8] ti, kteří vnikají do domů [t9] a podmaňují si lehkověrné [t10] ženy, které jsou obtížené hříchy a hnané rozličnými žádostmi, [a]
7 které se stále učí, a nikdy nemohou přijít k poznání pravdy. [a]
8 Jako se (Jannés a Jambrés) [t11] postavili [a] proti Mojžíšovi, tak se i tito lidé stavějí proti pravdě. Jsou to lidé se zvrácenou myslí, [b] neosvědčení [t12] ve víře.
9 Ale dále nepostoupí, neboť jejich nerozum [a] bude všem zřejmý, jako byl i nerozum oněch dvou.
Židům 3 : 12
12 Hleďte, [t17] bratři, [a] aby snad v někom z vás nebylo zlé [b] a nevěrné srdce, takže by odpadl od živého [c] Boha,
Matouš 24 : 12
12 A protože vzroste bezzákonnost, [t9] ochladne láska [a] mnohých.
Jan 6 : 66
66 (Z toho důvodu) [t21] mnozí z jeho učedníků odešli zpět a už s ním nechodili.
1. Timoteovi 4 : 1 – 3
1 [c]Duch [a] výslovně praví, že v posledních [t1] dobách [b] někteří odstoupí od víry, přidržujíce se bludných duchů [c] a učení démonů, [d]
2 těch, [v2] kteří v pokrytectví [a] mluví lež a mají vypálené znamení na vlastním svědomí. [b]
3 Zabraňují lidem ženit [t3] se a nařizují jim zdržovat se pokrmů, [a] které [c]Bůh stvořil, [b] aby je s děkováním [c] požívali ti, kdo věří [t4] a poznali [c]pravdu. [d]
2. Timoteovi 4 : 4
4 odvrátí sluch od pravdy [a] a obrátí se k bájím. [b]
2. Petrův 2 : 1
1 V lidu se však také objevovali falešní [a] proroci, jako i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou tajně zavádět [b] zhoubná kacířství [t1] a Panovníka, [c] který je vykoupil, [d] budou zapírat. [e] Tím na sebe uvedou rychlou záhubu.
Židům 10 : 1 – 360
1 Poněvadž Zákon má pouhý stín [a] budoucího dobra, [b] ne samu podobu těch skutečností, [t1] nemůže každoročně stejnými oběťmi, jež jsou stále přinášeny, [c] nikdy učinit dokonalými [d] ty, kdo s nimi přistupují.
2 Což by (nepřestali obětovat), [t2] kdyby ti, kdo Bohu slouží, již neměli žádné vědomí [a] hříchu, když jsou jednou očištěni?
3 Ale v těch obětech je každoročně [a] připomínka hříchů,
4 neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů [a] odstraňovala hříchy.
5 Když tedy vchází do světa, praví: ‚Oběť a obětní dar jsi nechtěl, (připravil jsi mi však tělo); [t3]
6 nelíbily se ti celopaly a oběti za hřích.
7 Tehdy jsem řekl: Hle, tu jsem — v svitku knihy je napsáno o mně –, abych vykonal, Bože, tvou vůli.‘
8 Když napřed říká: ‚Oběti a obětní dary‘ a ‚celopaly [a] a oběti za hřích jsi nechtěl ani se ti nelíbily‘ [b] — tedy ty, které se obětují podle Zákona –,
9 potom řekl: ‚Hle, tu jsem, abych vykonal , Bože, tvou vůli.‘ [a] To první ruší, aby ustanovil to druhé.
10 V této vůli jsme posvěceni [a] skrze oběť těla [b] Ježíše Krista jednou provždy. [c]
11 Každý kněz stojí a koná denně [a] službu a častokrát přináší stejné oběti, které nemohou nikdy odstranit hříchy.
12 On [t4] však (přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl) [t5] po pravici [a] Boží
13 a nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou. [a]
14 Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými [a] ty, kteří jsou posvěcováni. [b]
15 Dosvědčuje nám to i Duch Svatý, [a] neboť po slovech:
16 ‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu [a] po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do [t6] jejich srdce a napíši je do [t6] jejich mysli,‘
17 dodává: ‚a na jejich hříchy a jejich nepravosti již nikdy nevzpomenu.‘ [a]
18 Kde je odpuštění hříchů, [t7] tam už není oběti za hřích.
19 Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, [a] (že smíme vstoupit) [t8] do svatyně [b] Ježíšovou krví,
20 cestou [a] novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, [b] to jest skrze své tělo, [c]
21 a když máme velikého kněze [a] nad domem Božím, [b]
22 přistupujme [a] s opravdovým srdcem v plnosti [t9] víry, [b] se (srdcem očištěným) [t10] od zlého svědomí [c] a s tělem obmytým čistou vodou.
23 Neochvějně [t11] držme [a] své vyznání [b] naděje, neboť ten, který dal slib, [c] je věrný; [d]
24 a buďme pozorní jedni k druhým, [t12] (abychom se rozněcovali v) [t13] lásce a dobrých skutcích. [a]
25 Nezanedbávejme [t14] své společné shromažďování, [a] jak mají někteří ve zvyku, [b] nýbrž povzbuzujme se, [t15] a to tím více, čím více vidíte, že se ten den [c] přibližuje.
26 Neboť jestliže dobrovolně [a] hřešíme poté, co jsme přijali jasné poznání pravdy, [b] nezůstává již více oběť za hříchy,
27 nýbrž jakési hrozné očekávání soudu [a] a žár ohně, [b] který bude stravovat odpůrce. [c]
28 Kdo pohrdl [a] Mojžíšovým zákonem, umírá bez slitování [b] na základě svědectví dvou nebo tří svědků. [c]
29 Uvažte, [a] oč horšího trestu bude hoden ten, kdo pošlapal Syna [c]Božího, [b] a krev smlouvy, [c] jíž byl posvěcen, [d] měl za nečistou, [t16] a [c]Ducha [e] milosti [f] potupil?
30 Neboť známe toho, kdo řekl: ‚Mně náleží pomsta, já odplatím.‘ [a] A opět: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘ [b]
31 Je hrozné [a] upadnout do rukou živého [b] Boha.
32 Připomínejte [a] si dřívější dny, v nichž (jste byli osvíceni [b] a) [t17] přestáli jste mnohý zápas [t18] s utrpením.
33 Buď jste byli veřejně vystavováni [t19] urážkám [t20] a soužením, [a] nebo jste se stali společníky [t21] těch, s nimiž se takto nakládalo.
34 Vždyť jste měli soucit [a] s vězni [t22] a uloupení svého majetku [b] jste přijali s radostí, vědouce, že máte v nebi vlastnictví [c] lepší [d] a trvalé. [e]
35 Neodhazujte [a] tedy svou smělou důvěru, [b] která má velikou odplatu. [c]
36 Je vám totiž třeba vytrvalosti, [a] abyste vykonali [c]Boží vůli [b] a obdrželi [c] zaslíbení. [d]
37 ‚Neboť ještě velmi, velmi krátký čas, [a] a (ten, který má přijít), [t23] přijde a nebude otálet;
38 [můj] spravedlivý bude žít z víry, ale kdyby ustoupil, nebude v něm mít moje duše zalíbení.‘ [a]
39 My však nejsme (ti, kdo ustupují) [t24] k záhubě, [a] nýbrž lidé víry k zachování duše.
Leave a Reply