Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví odměna
1. Timoteovi 6 : 17 – 19
17 Těm, kteří jsou bohatí [a] v nynějším věku, [b] přikazuj, [c] ať nesmýšlejí povýšeně [d] a nedoufají [e] v nejisté bohatství, [f] nýbrž v živého Boha, který nám všechno štědře poskytuje k požitku; [g]
18 ať konají dobro, bohatnou v dobrých [t13] skutcích, [a] jsou štědří, [b] sdílní,
19 a tak si shromažďují [a] pěkný [t14] základ pro budoucnost, aby se chopili [b] skutečného [t15] života.
Kolossenským 3 : 23 – 24
23 Cokoli děláte, [a] dělejte z duše jako Pánu, a ne lidem.
24 Vždyť víte, že od Pána dostanete za odměnu dědictví. [a] Pánu Kristu služte! [t24]
Židům 11 : 6
6 Bez víry však není možné se mu zalíbit, [a] protože ten, kdo přichází [b] k [c]Bohu, musí uvěřit, že Bůh je [c] a že odplácí [t7] těm, kdo ho usilovně hledají. [d]
Galatským 6 : 9
9 V činění dobra [a] neochabujme; [b] nezemdlíme-li [t11], [c] budeme ve svůj čas žnout. [d]
Matouš 6 : 1 – 34
1 „Dávejte si pozor, [a] abyste nekonali (svou spravedlnost) [t1] před lidmi, [b] (jim na odiv); [t2] jinak nemáte odměnu [c] u svého Otce, který je v nebesích.“
2 „Když tedy (dáváš almužnu), [v3] nevytrubuj [t4] to před sebou, jak to činí pokrytci [v5] v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. [a] Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
3 Ale když ty (dáváš almužnu), [t4] [a] ať tvá levice nepozná, co činí pravice,
4 aby tvá almužna [t6] zůstala skrytá. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, [a] ti odplatí zjevně.“
5 „A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, [v7] stojíce [a] v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
6 Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, [a] zavři za sebou dveře [b] a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.
7 Když se modlíte, (neopakujte naprázdno slova) [t8] jako pohané, [a] neboť ti se domnívají, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. [b]
8 Nebuďte proto jako oni; vždyť Bůh, váš Otec ví, co potřebujete, [t9] dříve, než jej poprosíte.
9 Vy se modlete takto: [a] Otče [b] náš, [v10] který jsi v nebesích, [c] buď posvěceno [d] tvé jméno. [e]
10 Přijď tvé království. [a] Staň se tvá vůle [b] jako v nebi, tak i na zemi.
11 Náš denní [v11] chléb [a] dej nám dnes.
12 A odpusť [a] nám naše viny, [t12] jako jsme i my odpustili [b] (těm, kdo se provinili proti nám). [t13]
13 A neuveď nás do pokušení, [t14] ale vysvoboď nás od (toho Zlého) [t15] [, neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen].
14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí [a] váš nebeský Otec i vám;
15 jestliže však lidem [jejich provinění] neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění.“
16 „Když se postíte, [a] nebývejte zasmušilí [b] jako pokrytci; (ti se totiž tváří ztrápeně), [t16] aby lidem ukázali, že se postí. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
17 Ale ty, když se postíš, potři svou hlavu olejem [a] a svou tvář umyj,
18 abys neukázal lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je v skrytu. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí.“
19 „Neshromažďujte [a] si poklady [b] na zemi, kde je ničí mol [c] a rez [t17] a kde se zloději prokopávají a kradou.
20 Shromažďujte si poklady v nebi, [a] kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou.
21 Neboť kde je tvůj [t18] poklad, tam bude i tvé [t18] srdce.“ [a]
22 „Lampou [a] těla je oko. Je-li tvé oko čisté, [t19] celé tvé tělo bude (plné světla). [t20]
23 Ale je-li tvé oko špatné, [t21] celé tvé tělo bude temné. Je-li tedy i světlo v tobě tmou, jak velká je pak temnota!“
24 „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; [a] buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit [t22] Bohu i mamonu.“ [b]
25 „Proto [a] vám pravím: Nedělejte si starosti [b] o svůj život, [t23] o to, co budete jíst [a co budete pít], ani o své tělo, o to, co si obléknete. Není život [t23] víc než pokrm a tělo víc než oděv?
26 Pohleďte na nebeské ptáky: [a] nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. [b] Což vy nejste o mnoho cennější než oni?
27 Kdo z vás dokáže svou starostlivostí přidat (k délce svého věku) [t24] jediný loket?
28 A proč si děláte starosti o oděv? Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou,
29 a pravím vám, že ani Šalomoun [a] v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.
30 Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, [a] která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíše oblékat vás, malověrní? [v25]
31 Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ nebo: ‚Co si oblečeme?‘
32 Neboť o to všechno horlivě usilují [t26] pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
34 Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek (bude mít své vlastní starosti). [t28] Každý den má dost vlastního trápení.“
Matouš 6 : 33
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
Žalmy 16 : 5 – 6
5 Hospodin je (můj výtečný podíl) [t6] a můj kalich; [v7] ty sám držíš můj los. [v8]
6 (Vyměřovací provazce [t9] mi padly na rozkošných místech. Ano, připadlo mi nádherné dědictví.) [v10]
Židům 6 : 10
10 Neboť [c]Bůh není nespravedlivý, [a] takže by zapomněl na vaši práci a lásku, [b] kterou jste projevili jeho [t10] jménu, když jste posloužili [c]– a ještě sloužíte — svatým. [d]
Žalmy 19 : 9 – 11
9 Hospodinova přikázání [a] jsou přímá, [b] obšťastňují srdce. Hospodinův příkaz je vytříbený, dává očím světlo. [c]
10 Hospodinova bázeň [t8] je čistá, obstojí [a] navždy. Hospodinova rozhodnutí [t9] jsou spolehlivá [b] i [t10] spravedlivá.
11 Jsou žádoucnější než zlato, [a] než množství ryzího [b] zlata. Jsou sladší než med, [c] med tekoucí z plástve. [d]
1. Korintským 3 : 12 – 15
12 Jestliže někdo na [tomto] základě staví ze zlata, stříbra, drahých kamenů, dřeva, sena nebo slámy,
13 dílo každého se stane zjevným. Ten den [a] je ukáže, neboť se zjeví [t5] v ohni, a oheň vyzkouší dílo každého, jaké je.
14 Jestliže někdo (na tomto základě vystaví) [t6] dílo a ono mu zůstane, [t7] dostane odměnu, [a]
15 jestliže mu jeho dílo shoří, utrpí škodu; sám se sice zachrání, ale jako skrze oheň. [a]
Jeremiáš 17 : 10
10 Já, Hospodin, zkoumám (srdce a zkouším ledví,) [t14] abych každému dal [a] podle jeho cest, podle ovoce jeho činů. [b]
Jan 3 : 16 – 17
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
Židům 13 : 16
16 A nezapomínejte činit dobře a (sdílet se), [t16] neboť takové oběti [a] se Bohu líbí. [b]
Efezským 2 : 8 – 9
8 Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; [a] a ta záchrana není z vás — je to Boží dar; [b]
9 není (na základě) [t6] skutků, [a] aby se nikdo nechlubil. [b]
Efezským 1 : 18
18 a osvícené [a] oči [b] srdce, [t22] abyste věděli, jaká je naděje [c] v jeho povolání, [d] jaké je bohatství slávy jeho dědictví ve svatých [e]
Žalmy 62 : 1 – 12
1 Pro vedoucího chval, [t1] pro Jedútúna. [t2] Davidův žalm.
2 (Jen u Boha je utišení [a] mé duše;) [t3] od něj pochází má spása. [b]
3 Jen on je má skála [a] a spása, můj nepřístupný hrad, [b] nikdy [t4] se nepohnu. [c]
4 Až dokdy budete napadat člověka? Z vás všech jde smrt jak z bortící se stěny, jak z padající zdi.
5 Pořád [t5] se radí, jak ho připravit o čest. Oblíbili si lež, [a] svými ústy žehnají, avšak v nitru proklínají. [b] Sela.
6 Jen se ztiš před Bohem, má duše, vždyť od něj je má naděje. [a]
7 Jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad — nepohnu se. [a]
8 V Bohu je má spása a sláva, on je má pevná skála — v Bohu mám útočiště. [a]
9 Lidé, doufejte [a] v něj v každý čas, vylévejte [b] před ním své srdce [c] — Bůh je naše útočiště. Sela.
10 Synové Adamovi jsou jen vánek, [t6] synové lidští [a] jen zdání. [t7] Na misce vah [b] stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek.
11 Nespoléhejte na útlak [a] a na loupení, [b] nestaňte se marností! [t8] I kdyby majetku [c] přibývalo, nepřikládejte k tomu srdce! [d]
12 Bůh promluvil jednou a já jsem slyšel toto dvojí: že Bohu patří moc,
Žalmy 37 : 21 – 22
21 Ničema si půjčuje, ale nesplácí. [v16] Spravedlivý se slitovává [a] a dává. [b]
22 Jím [t17] požehnaní obdrží zemi, [a] ale jím [t17] zlořečení budou vyhlazeni.
Žalmy 16 : 11
11 Dáváš mi poznat [a] stezku života, [b] hojnost radosti [t19] je tvá přítomnost, [t20] ve tvé pravici je (věčné blaho.) [t21]
1. Petrův 3 : 3
3 Vaše [t4] ozdoba [a] ať není vnější: spletené vlasy, [b] navlékání (zlatých šperků), [t5] oblékání šatů,
Leave a Reply