Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví obvaz
1. Timoteovi 2 : 9
9 Stejně i ženy ať se v slušném [a] oděvu zdobí [b] počestně a střízlivě, ne účesy [c] a zlatem, perlami nebo drahými šaty, [d]
Deuteronomium 22 : 5
5 Ať není oblečení muže na ženě a muž nechť neobléká oděv ženy, [v5] protože každý, kdo dělá takové věci, je ohavností [a] pro Hospodina, tvého Boha.
1. Korintským 10 : 31
31 Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě. [a]
Leviticus 19 : 28
28 Zářezy [a] kvůli mrtvému si nedávejte na tělo ani tetování [t17] si nedávejte na sebe. Já jsem Hospodin.
1. Korintským 11 : 5
5 Každá žena, která se modlí nebo prorokuje [a] s nezahalenou hlavou, hanobí svou hlavu, neboť je to jedno a totéž, jako kdyby se oholila.
Izaiáš 3 : 16 – 26
16 I řekl Hospodin: Protože se dcery [a] sijónské povyšují, chodí s nataženým hrdlem, svádějí [t16] očima, [b] chodí cupitavou chůzí a chřestí kroužky na nohou,
17 Panovník raní temeno [a] dcer sijónských prašivinou a jejich čelo Hospodin obnaží.
18 V onen den Panovník odstraní ozdobné nánožníky, čelenky a půlměsíčky,
19 náušnice, náramky a závoje,
20 klobouky, [t17] řetízky a pentle, nádobky vůní [t18] a amulety,
21 prsteny a nosní kroužky,
22 róby a pláště, plachetky a vaky,
23 zrcadla a košilky, turbany a řízy.
24 I stane se, že místo balzámu bude zápach a místo pásu oprátka, místo úpravy účesu lysina [a] a místo skvostného roucha přepásání pytlovinou; vypálené znamení namísto krásy. [b]
25 Tvoji muži padnou mečem a tvoji udatní [t19] ve válce.
26 Tvé brány se budou rmoutit a budou truchlit a ty, o vše připravená, budeš sedět na zemi.
1. Korintským 6 : 19 – 20
19 Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní [a] svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? (Nevíte, že nejste sami svoji?) [t10]
20 Byli jste přece koupeni [a] za velikou cenu; [b] oslavte [c] tedy (svým tělem) [t11] [c]Boha. [d]
Římanům 14 : 23
23 Ten však, kdo pochybuje [a] a jedl by, je odsouzen, (protože nejednal na základě víry). [t19] Všecko, co není z víry, je hřích. [b]
1. Korintským 3 : 17
17 Ničí-li někdo Boží svatyni, zničí [a] Bůh jej. Neboť Boží svatyně je svatá, [b] (a tou svatyní) [t9] jste vy.
Matouš 24 : 35
35 Nebe a země [a] pominou, ale má slova jistě nepominou.“
1. Korintským 10 : 13
13 Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný [a] je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale (se zkouškou) [t9] dá i východisko, abyste ji mohli snést.
1. Korintským 6 : 9 – 10
9 Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví [a] Boží království? Nemylte se! [b] Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci [t6] ani lidé praktikující homosexualitu, [c]
10 zloději [a] ani chamtivci, [b] opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.
2. Petrův 3 : 9
9 Pán neotálí [a] s naplněním svého zaslíbení, (jak si někteří myslí), [t4] nýbrž je k vám [t5] shovívavý, [b] nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. [c]
Římanům 1 : 26 – 27
26 Proto je Bůh vydal do potupných vášní. Jejich ženy vyměnily přirozený styk za nepřirozený [t23]
27 a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženou a ve své touze se rozpálili jeden k druhému, muži s muži [a] páchají hanebnost a sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svoje poblouzení.
Lukáš 12 : 27
27 Pozorně si všimněte [a] lilií, jak rostou; (nepracují ani nepředou). [t9] Avšak pravím vám, ani Šalomoun v celé své slávě nebyl tak oblečen jako jedna z nich.
1. Korintským 15 : 39
39 Není každé tělo [t30] stejné, nýbrž jiné je tělo lidské, jiné je tělo dobytka, jiné tělo ptáků a jiné tělo ryb.
Skutky 17 : 1 – 34
1 Procestovali Amfipolis [v1] a Apollonii a přišli do Tesaloniky, [v2] kde byla židovská synagoga. [a]
2 Podle svého zvyku [a] k nim [v3] Pavel vstoupil a po tři soboty [b] k nim mluvil [t4] na základě [t5] Písem. [c]
3 Vysvětloval [t6] a předkládal [t7] jim, že Mesiáš [t8] musel trpět [a] a vstát z mrtvých [b] a že „Ježíš, kterého já vám zvěstuji, [t9] to je ten Mesiáš. [t8]“
4 Někteří [a] z nich se dali přesvědčit [b] a připojili se k Pavlovi a Silasovi, [c] také velké množství Řeků, [d] kteří uctívali [e] Boha, a nemálo [f] předních žen.
5 Židé si však, zachváceni žárlivostí, [a] přibrali několik ničemných [t10] mužů z tržiště, [b] vyvolali [t11] srocení davu [c] a pobouřili [d] město; napadli Jásonův [e] dům a snažili se je předvést před lid.
6 Když je nenalezli, vlekli [a] Jásona a několik bratří [b] k představeným města [v12] a křičeli: „Ti, kteří pobouřili celý [t13] svět, [c] přišli také sem
7 a Jáson je hostí. Ti všichni jednají proti císařovým [a]ustanovením, [b] neboť říkají, že králem [c] je někdo jiný: Ježíš.“
8 Zneklidnili zástup i představené města, kteří to slyšeli.
9 Ale když dostali od Jásona a ostatních záruku, [t14] propustili je.
10 Bratři hned [a] v noci vyslali Pavla a Silase do Beroje. [v15] Když tam přišli, odebrali se do židovské synagogy.
11 A (tamější Židé) [t16] byli ušlechtilejší [t17] než ti v Tesalonice: přijali [a] Slovo se vší dychtivostí [t18] a denně pečlivě zkoumali [t19] Písma, zdali je tomu tak.
12 Tak mnozí z nich uvěřili, [a] také nemálo [b] vznešených řeckých žen i mužů.
13 Jakmile se však Židé z Tesaloniky dozvěděli, že Pavel zvěstuje slovo Boží také v Beroji, přišli i tam a podněcovali [a bouřili] zástupy.
14 Tehdy bratři hned vyslali Pavla, aby šel až k moři, [v20] ale Silas [a] a Timoteus tam zůstali.
15 Ti, kteří Pavla doprovázeli, ho dovedli až do Athén [v21] a vrátili se, když dostali příkaz [t22] pro Silase a Timotea, aby k němu co nejdříve přišli.
16 Zatímco na ně Pavel čekal v Athénách, jeho duch se v něm rozhorloval, [t23] když pozoroval, že město je plné model. [a]
17 Proto mluvil [a] v synagoze se Židy a s těmi, kdo ctili Boha, [b] a na náměstí [t24] denně s těmi, kteří tam byli právě přítomni.
18 Setkávali se s ním také někteří epikurejští [v25] a stoičtí [v26] filozofové. [a] Někteří říkali: „Co nám to chce ten mluvka [t27] vykládat?“ Jiní zase: „Zdá se, že to je hlasatel cizích božstev“; zvěstoval [t28] [jim] totiž Ježíše a vzkříšení. [b]
19 Chopili se ho a odvedli do Areopagu [v29] a říkali: „Smíme vědět, co je to za nové učení, [a] které hlásáš? [t30]
20 (Předkládáš našim uším) [t31] jakési cizí věci. Chceme tedy poznat, co to má být.“
21 Všichni Athéňané a cizinci, kteří tam pobývali, se totiž nezabývali ničím jiným, než že říkali nebo poslouchali něco nového.
22 Pavel se postavil doprostřed Areopagu a říkal: „Muži athénští, pozoruji, že jste v každém ohledu velicí ctitelé božstev.
23 Když jsem totiž procházel a pozorně prohlížel vaše posvátná místa, [t32] nalezl jsem i oltář, na kterém je napsáno: ‚Neznámému bohu.‘ [a] Co tedy ctíte, a ještě neznáte, [b] to já vám zvěstuji:
24 Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, [a] je pánem nebe i země a nebydlí ve svatyních zhotovených rukou [b]
25 ani si nedává sloužit lidskýma rukama, jako by něco potřeboval; on dává všem život, dech [a] i všechno. [b]
26 Učinil z (jedné krve) [t33] všechno lidstvo, [t34] aby přebývalo na celém povrchu [t35] země; ustanovil jim nařízená období a hranice [a] jejich přebývání, [v36]
27 aby hledali [a] [c]Boha, zda by se jej snad mohli dotknout [b] a nalézt [c] ho, a přece není od nikoho z nás daleko. [d]
28 Neboť ‚v něm žijeme, pohybujeme se a jsme‘, [v37] jak to řekli i někteří z vašich básníků: ‚Vždyť jsme i jeho rod.‘ [v38]
29 Jsme-li tedy rodem Božím, nesmíme se domnívat, že božstvo je podobno zlatu [a] nebo stříbru nebo kamenu, výtvoru lidské zručnosti a důmyslu. [b]
30 Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, [a] nařizuje [t39] nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání. [b]
31 Neboť ustanovil den, [a] v němž bude spravedlivě soudit [b] obydlený svět [c] skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz [t40] tím, že jej vzkřísil z mrtvých.“ [d]
32 Jakmile uslyšeli o vzkříšení mrtvých, [a] jedni se mu posmívali [b] a druzí řekli: „Poslechneme si tě o tom ještě jindy.“ [c]
33 A tak (od nich) [t41] Pavel odešel.
34 Ale někteří se k němu připojili [a] a uvěřili; mezi nimi i Dionysios Areopagita, [v42] žena jménem Damaris a s nimi ještě jiní.
1. Korintským 6 : 11
11 Takoví [t7] jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, [a] byli jste posvěceni, [b] byli jste ospravedlněni [c] ve jménu [našeho] Pána Ježíše [Krista] a v [c]Duchu našeho [c]Boha.
1. Korintským 6 : 13
13 Pokrmy jsou pro břicho [a] a břicho pro pokrmy. [c]Bůh však zničí [b] jedno i druhé. Tělo však nenáleží smilstvu, nýbrž Pánu, [c] a Pán tělu.
Genesis 19 : 1 – 360
1 Dva andělé [a] přišli večer do Sodomy, když Lot seděl v sodomské bráně. [v1] Lot je uviděl, povstal jim vstříc, poklonil se tváří k zemi [b]
2 a řekl: Moji páni, zajděte prosím do domu svého otroka a přenocujte a umyjte si nohy. [a] Časně ráno pak půjdete svou cestou. Odpověděli: Nikoli, jenom přenocujeme na náměstí. [v2]
3 Velmi je nutil, [a] takže zašli k němu a vešli do jeho domu. Připravil jim jídlo, napekl nekvašené chleby [b] a jedli.
4 Dříve nežli ulehli, muži města, muži [a] Sodomy, mládenci i starci, všechen lid bez výjimky, obklíčili [b] dům,
5 pokřikovali na Lota a říkali mu: Kde jsou ti muži, kteří k tobě v noci přišli? Vyveď je k nám, ať je poznáme! [a]
6 Lot k nim vyšel ke vchodu, zavřel [a] za sebou dveře
7 a řekl: Prosím, moji bratři, nepáchejte takové zlo. [a]
8 Podívejte, mám dvě dcery, [a] které (nepoznaly muže,) [b] nyní vám je vyvedu a učiňte s nimi, co vám bude libo. [c] Jenom nic nedělejte těmto mužům, vždyť proto vešli do stínu [t3] mého přístřeší.
9 Odpověděli: Kliď se! [t4] A říkali: Sám tu zůstává jako host a troufá si nás soudit! [a] Tak s tebou naložíme hůř než s nimi! A velice tlačili [t5] na toho muže, na Lota, a pokoušeli se vylomit dveře.
10 Nato muži zevnitř vztáhli ruce, vtáhli Lota k sobě do domu, zavřeli dveře
11 a muže u vchodu domu (od nejmenšího až do největšího) [a] ranili slepotou, [b] že nedokázali nalézt vchod.
12 Potom muži Lotovi řekli: Koho tu ještě máš? Zetě, syny a dcery i všechny, které máš ve městě, vyveď z tohoto místa!
13 Neboť zničíme [t6] toto místo, protože veliký je před Hospodinem (křik proti němu,) [t7] takže nás Hospodin poslal, abychom je zničili.
14 Lot tedy vyšel a mluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít [v8] jeho dcery, a říkal: (Vstaňte a) [t9] vyjděte [a] z tohoto místa, protože Hospodin město zničí! Ale jeho ženichům to připadalo, jako by žertoval. [b]
15 Když vyšla jitřenka, [a] andělé naléhali [b] na Lota: (Vstaň a) [t9] vezmi svou ženu a obě své dcery, které jsou zde, ať nejsi smeten [c] (za vinu) [t10] toho města!
16 Když váhal, muži z Hospodinova soucitu [a] s ním uchopili [b] jeho ruku, ruku jeho ženy i ruku obou jeho dcer, vyvedli ho a zanechali ho venku za městem.
17 A když je vyváděli pryč, jeden [t11] řekl: Uteč do bezpečí, abys zachránil svou duši. [a] Nehleď [v12] zpět a nezastavuj se nikde v rovině. [b] Uteč do hor, ať nejsi smeten. [c]
18 Lot jim odpověděl: Prosím ne, Panovníku.
19 Hle, nyní tvůj otrok nalezl milost [a] ve tvých očích a veliké je tvé milosrdenství, [b] které jsi mi prokázal, když jsi zachoval mou duši při životě. Ale já nebudu moci [t13] uniknout do hor, aby na mne nedolehla ta zhouba, [t14] a zemřel bych.
20 Jen pohleď na toto město. Je dosti blízko, abych tam utekl, a je nepatrné. Dovol, ať tam uteču do bezpečí! Copak není nepatrné? A má duše zůstane naživu!
21 I řekl mu: Dobře, (vyhovím ti) [t15] i v této věci. Město, o kterém jsi mluvil, nevyvrátím. [a]
22 Rychle tam uteč do bezpečí, protože nemohu nic dělat, dokud tam nevejdeš. Proto se to město jmenuje Sóar. [v16]
23 Slunce právě vyšlo [a] nad zemí, když Lot vešel do Sóaru.
24 A Hospodin seslal na Sodomu a na Gomoru [v17] déšť (síry [a] a ohně.) [t18] Bylo to (od Hospodina) [b] z nebes.
25 Tak vyvrátil tato města a celou tu rovinu, i všechny obyvatele těch měst, i vše, co rostlo na zemi.
26 Lotova [t19] žena pohleděla [a] zpět a stala se solným sloupem.
27 Abraham časně ráno spěchal k místu, kde stál před Hospodinem, [a]
28 a pohlédl [a] na Sodomu a Gomoru a na celé území té roviny a spatřil, jak ze země vystupuje dým, jako dým z hrnčířské pece.
29 Stalo se však, když Bůh ničil města té roviny, že Bůh pamatoval [a] na Abrahama a poslal Lota ze středu zkázy, když vyvracel města, v nichž Lot pobýval.
30 Lot vystoupil ze Sóaru a usadil se v horách [a] a s ním jeho dvě dcery. Bál se totiž bydlet v Sóaru. Usadil se tedy v jeskyni, [b] on i jeho dvě dcery.
31 Tu prvorozená řekla té mladší: Náš otec je starý a v zemi není muž, aby k [t20] nám podle způsobu celé země vešel. [a]
32 Pojď, dáme otci napít vína [a] a budeme s ním ležet, [t21] ať zachováme při životě potomstvo ze svého otce.
33 Daly tedy otci té noci pít víno. Pak vešla prvorozená a ležela se svým otcem. Nepoznal, [t22] když ulehla, ani když vstala.
34 Příští den prvorozená řekla té mladší: Hle, včera jsem ležela s otcem. Dáme mu pít víno také tuto noc a vejdi a lež s ním, abychom ze svého otce zachovaly při životě potomstvo.
35 Také oné noci daly otci pít víno a ta mladší přišla [t23] a ležela s ním. Nepoznal, [t22] když ulehla, ani když vstala.
36 Tak obě Lotovy dcery otěhotněly se [t24] svým otcem.
37 Prvorozená porodila syna a pojmenovala ho Moáb. [v25] On je otcem Moábců až dodnes.
38 A ta mladší, ta také porodila syna a pojmenovala ho Ben-amí. [v26] On je otcem synů Amónových až dodnes. [v27]
Leave a Reply